Láska a vzťahy -
Zodpovědnost ve vztahu a komunikace
jo to přesně popisuje pocity, které mám z některých partnerských debat. A taky mi přijde, že tu neschopnost porozumět si můžou způsobovat luny, aspoň naše luny jsou v opozici a tím pádem i emoční naladění na toho druhého. To se pak může mluvit a mluvit a stejně je to pořád jaksi mimo....Vrátit se sám k sobě - to už mi taky dlouho přijde jako jediné řešení, jen kéž by si to člověk vždy zavčas uvědomil.
Jasně, určitě se to stává, ale to co popisuješ to je právě ta neochota vztah udržovat. Pokud tě vymaže ze života, tam není co řešit...
ALe chápu o co ti jde, i jiným co psali podobně. Mě se prostě chce rozvíjet způsoby jak LZE komunikovat, ale saomzřejmě, že mám zkušenosti i s tím, že to nejde.
Ale v tomto vztahu máme to štěstí, že se docela vyciťujem a že i vycítím už kdy má prostě jen divnou náladu a kdy potřebuje klid a kdy je nějaký problém (ale to mi vždycky většinou normálně sdělí).
Je tam i zajímavá jedna věc, se kterou se oba učíme pracovat. On je skrytý melancholik a já jsem skrytý cholerik, takže pod tlakem každý reagujeme jinak. On jde do "depky", já jdu do hněvu a jsem vznětlivá. Jej, to byly dlouhé měsíce než jsme si zvykli, že je to pouze nějaká naše prvotní reakce na napěťovou situaci a že v tom není nic osobního-WALL-
Já třeba mnohem líp zvládám, když na mě někdo vyjede. Řeknu si, ok, sdělils mi cos chtěl, to tě zase přejde (páč to mám tak nějak podobně) a pak si o tom promluvíme anebo omluvíme jestli bude třeba. Kdežto když jsou nějaké tiché výčitky, no to bych vraždila -WINKIE-
A to je, si myslím, další rozšíření diskuze. Alespoň pro mě osobně je důležité poznat pochody a reakce druhého, abych věděla jak se k dané reakci postavit (a myslím, že je to důležité i do budoucna). Asi jsem v tom děsně praktická, ale chápu že všechno nejde saturnsky uspořádat, tudíž mám s tím občas problém :D
Tam by musely být jiné zástupné prvky, které by nás spojovaly, páč tohle by u mě nemělo šanci.
Já mám určitě mimo dobrých taky hodně špatných vlastností a chápu, že pro někoho to je stravitelné a pro někoho ne. A taky by záleželo JAK DLOUHO by se stáhnul do ulity (a každý má na stažení právo). Já potřebuju vedle sebe otevřeného partnera. Merkur i Lunu mám ve vzduchu, krom toho silného Pluta a Jupitera. Ve vztahu nemůžu mít člověka, který si všechno nechává pro sebe.
To je strašně individuální jestli mi rozumíš.
Krom toho nehraju na to, že Merkur v Kozorohu neumí komunikovat. Znám minimálně 2 lidi, co komunikovat uměj.
Občas se i mě stává, že neumím vyjádřit pocity anebo prostě nemám potřebu (a to je v pořádku), tohleto ale u mě není dominantní stav a aby vztah pro mě fungoval dobře, nemůže mít tento prvek dominantní ani partner.
Život se mění, vztah se mění, a záleží na tom JAK DLOUHO jsme spolu, jak dobře se známe. Když to člověk vezme z dlouhodobého hlediska, tak pak odpustí partnerovi i to, co by neodpustil někomu s kým je třeba měsíc dva. To jsou podle mě všechno věci, které bych brala v úvahu. Ale co se týče dlouhodobých vztahů, v tom zatím nemám zkušenost, takže zatím jakous takous praxí nemůžu sloužit.
skrze jiné energie a ty lunární"odlišnosti"se naučit akceptovat-respektovat..
a ted me opravdu vyvoj teto diskuze privadi k velkemu tematu, a doufam, ze nekdo z mistnich astrologu me volani zachyti :)
MOHOU SPOLU VE VZTAHU DLOUHODOBE FUNGOVAT JEDINCI, KDYZ JEDEN MA VETSINU PLANET NAD OBZOREM A DRUHY POD ?
myslim si, ze u planet nad obzorem je pristup ke komunikaci a vztahove zodpovednosti velmi extroverni a optimisticky
zatimco clovek s planetami pod obzorem je vice introspektivni
Ty, já nevím jestli to jde takto bagatelizovat.
Kdysi kdybys mě neznala, řekla bys, že mám všechny planety pod obzorem -ROLL-
Myslím, že tam to asi příliš velký vliv nemá, ale nikdy jsem to nezkoumala, takže někdo zkušenější v astru by mohl říct opak.
Ke komunikaci jsem se tam už taky vyjádřila, moje zkušenost (dost bohatá, Merkur mám dost tragický - stacionární, pod kvadráty Saturna a Jupitera a utopenej v Raku, ve 12. domě) je, že můžeme komunikovat do aleluja, ale pokud si obě strany neuvědomí (což není úplně jednoduchý) a nepřiznají svoje chyby, komplexy a negativní vlastnosti, jakákoliv snaha o naplněné sdílení (komunikace je pak jen dílčí záležitost) se může státi marnou. Nejtragičtejší ale je, házet problém na stranu partnera, tvrdit, že on je ten, kdo je ve vztahu ten špatný. I když to tak může vypadat, problém je vždy na obou stranách. Toto si přiznat je velmi užitečný :)
Tak pokud jsme už u těch slovíček pak, abych se vyjádřila lépe, zaměňme slovo zodpovědnost za péči o vztah.
Samozřejmě, pečovat o vztah musí oba, házení "viny" ničemu a nikomu ještě asi nikdy nepomohlo.
Jinak, abych ještě tak řekla, myslím že Saturn do vztahu patří, stejně jako energie kterékoliv jiné planety. Saturn je nutný pro vytvoření hranic. Žijeme ve hmotě a bohužel nelze se v partnerovi stále jen neptunsky rozplývat nebo plutonsky nořit ;-)
