Láska a vzťahy -
Zodpovědnost ve vztahu a komunikace
Pište názory a hlavně zkušenosti. Jsem zvědavá!-FLOWER-
Dle mého názoru je zdopovědnost na obou partnerech rovnocenně. O komunikaci nemluvě. Z mých zkušeností můžu říct, že v podstatě každý problém jde vykomunikovat, když jsou oba ochotní říct věci narovinu a vyslechnout toho druhého.
Osobně s vyjadřováním věcí na rovinu problém nemám. Co jsem se ale naučila je více naslouchat a respektovat jak to cítí druhý bez toho aniž bych se ho snažila přimět, aby mě "pochopil" (čímž jsem myslela, aby změnil to jak to cítí-SHAME-).
Což mě přivádí k další věci, a tou je upřímnost a respekt taky k sobě. Občas má totiž člověk tendenci, potlačit jak to cítí, z domnělého (anebo pravdivého) důvodu, že by tím ublížil druhému.... Jenže pravdou je (A o tom jsem se přesvědčila na vlastní kůži), že pokud člověk tak činí, vytváří tím napětí, které v konečném důsledku ublíží jak jemu samému tak druhému.
Piště co vás napadne, nebráním se rozvedení tohoto tématu v širším kontextu ;-)
Lidé mívají tendenci nechávat si výhrady pro sebe s tím, že je to třeba ojedinělý projev toho druhého, dělají, že se nic neděje a pak to jednoho dne bouchne a tu pravdu tomu druhému naservírují tvrdě. ten druhý kouká a hlesne: vždyť ti to do teď nevadilo.
Samozřejmě o formu a tón jde každopádně, ale hlavně je třeba vyjádřit emoce nějakým způsobem hned, protože se jinak pak děje přesně tohle, co jste psal!
To je velmi důležitá poznámka-THUMBSUP--YES-
Můj přítel říkával mýmu jedovatýmu ječáku "soprán".....poslední dobou i prostá žádost o podání talíře je z jeho strany vnímána jako útok,protože TEN TÓN !!!-LOL-
A přesně stejná reakce na mojí straně...údiv.
TAky znám to, o čem píše dr. Faustroll, něco mi vadí, vadí mi to strašně, ale nevím, jak to druhému říct, abych neranila jeho city, tak to v sobě držím a držím, až se v jedné chvíli odhodlám, povím to třeba v legraci, aby to nevyznělo tak vážně a jsem nařčena z bezcitnosti, z toho, že se vysmívám....No a já přitom tak nechtěla ublížit. Ale z toho si člověk aspoň může vzít ponaučení pro příště.
Jinak samozřejmě souhlasím, komunikace je důležitá, bez upřímnosti je všchno na houby, jen závidím lidem, kteří jsou na sebe tak naladěni, že nemají potřebu si cokoli vysvětlovat, rozebírat...I když možná je vztah, ve kterém k sobě lidé cestu skrze komunikaci hledají, v něčem zajímavější, kdo ví :)
Záleží na tom jak tuto větu, kterou jsem napsala kdo bere. Já si třeba neberu pojem "vykomunikování", že to pak vždycky dopadne dobře nebo se všechno vyřeší. Jsou to situace, kdy bylo řečeno vše, co řečeno být mělo. Tzn. ty i já máme čistý štít, víme jak to cítíme, víme jak bychom to chtěli řešit a víme jestli to vůbec půjde skloubit.
To zacyklení, přemýšlím... asi záleží na tom, čeho se ta zacyklení týkaj...
U některých je to jen neochota podívat se na to, jak se věci skutečně maj.
Jj, to je super, ale pravdou je, že možná vztah skrze komunikaci je zajímavější. Aspoň pro mě ;-) I když mě se ty věci během života mění, tak třeba budu časem mluvit něco jiného.
celý život sa okolo nej točím...ako to tu rozoberáte, napadá ma pre mňa zásadná otázka, ktorej formuláciu asi nezvládnem, ale pokúsiť sa chcem:
príkladom:
môj manžel rád varí a chodieval za mnou s lyžicou, nech ochutnám, čo práve varí. ja mám ale skvelú kávičkovú chuť a ochutnať nechcem, dôvod vysvetlím, mysliac si, že mám právo to tak chcieť. po niekoľkých razoch manžel na mňa vyletel, že ho nemilujem, lebo nechcem ochutnať a čo je ešte horšie, že keby som ho milovala, tiež by som za ním chodila s lyžičkami na ochutnanie.
-BIGEYE--BIGEYE--BIGEYE--BIGEYE--BIGEYE-
asi potrebujem definovať základné pojmy!
Já bych spíš řekla, že Neptun v souvislosti s Lunou, to se mi nějak hodí víc. Ale ta Venuše by taky šla, kdybychom to vztáhli na rozbouřené hormony a požitky :D
S tím, že není třeba být vždycky pochopen... no, k tomu nemám co dodat. Taky se to snažím zpracovat, už roky. Jde to pomalu, ale doufám že jistě :-)
Z jedné strany si myslím, že když se určité věci nevysvětlí a nepodchytí od začátku, pak to časem přejde do těch věcí, které nejsou len o lyžičke a to už se asi pak těžko zpravuje.
Nejdřív bych si asi ujasnila, CO jsou pro MĚ ty základní pojmy, pak bych je sdělila partnerovi a pak bych vyslechla ty jeho. Pak by se vidělo co s tím dál můžeme dělat a jestli jsme vůbec oba ochotní.
Jako víš co, já dělám věci za pochodu... už jsem pár vztahů prostřídala, takže jsem se vždycky poučila z toho předchozího a aplikovala to na dalším. Když jsem cítila, že rozchod přichází tak jsem to prostě udělala. Jenže v dlouhodobém manželství (ještě s dětmi) zkušenost nemám a tudíž nemůžu říct jak přesně bych to řešila a ujasňovala si pojmy :D
Podle mě jsou základní pojmy pro každého jiné, proto tu nemůžu nic konkrétního říct. Je to na tobě, aby sis zodpověděla tuhle otázku. Co je pro tebe důležité, nemusí být pro mě. Ale obecně bych řekla, že základní pojem ve tvém příkladu je ukázat na nějakém názorném příkladu, co je pro mě důležité a pro partnera ne a přirovnat to k tomu vaření. Jinač mě nic nenapadá. Asi jenom nějaké vysvětlení nestačí.
ten príklad som dala preto, lebo bol jednoduchý a nepatrí k príkladom, ktoré do diskusií nepatria. v podstate som chcela pochopiť, čo smiem od druhého chcieť a čo nie. a čo smie on chcieť odomňa. a to nemyslím lyžičku. -PUH-