Proč vesměs lékař oznámí:

to y muel vediet!

Mně přijde že je to jedno a totéž.
Doktor ti řekne že tvoji nemoc nelze léčit.
Doktor ti řekne že tvoji nemoc neumí vyléčit.
Vyjde tě to nastejno.
Podle současných znalostí a možností nelze nemoc léčit,a neumí ji vyléčit.
Nevidím v tom žádný rozpor.
Myslím že bazíruješ na slovíčkách. Slovíčkaření.
Kdyby to doktor uměl anebo medicína znala, tak by to udělal a léčit by to šlo.

Nebazíruji na slovíčkách. Jde o věci které jsem si osobně prožil.

To že doktor není informován o účiném způsobu léčby ho neopravňuje říkat, že zůstanu mrzák.

Stačí jen říct: "Nejsem váš problém svým potenciálem schopen vyřešit. Mám na to svůj postup. Další postupy odmítám. Jiné metody jsem líný studovat.-ROLL-

na některé nemoci je medicína zatím krátká.
Ale máš naprostou pravdu v tom, že doktoři jsou ve většině případů líní se dále vzdělávat (pokud se tím nemyslí rekreační pobyt od farm firmy), nedej bože, nahlédnout i na internet, dojít do knihovny by je zabilo. Jsem hrdá, že jsem dva doktory přivedla k názoru, že na borelku nestačí jedno antibiotkum na 14 dnů. Kamarádce hodně poškodili dcerku, jedinou dcerku, mengelové nadává. - No, nejsou všichni stejní

Určitě naštěstí nejsou všichni stejní.

Především bych zdůraznil, že mezi takzvanými "alternativními experty" je drtivá většina šarlatánů a tahačů peněz.
Kdyby se měly kvalifikovat výsledky takzvané léčby léčitelů objektivními měřítky, musela by jít téměř celá tato sorta příštipkářů a přiživníků do vězení přinejmenším za podvod nebo za ublížení na zdraví. Možná se mezi těmito šarlatány kteří v našich končinách řádí jako černá ruka najde sem tam výjimka.
Měli by především sami seriózně umět říct že ve skutečnosti nic neumí a ničemu nerozumí.
Narozdíl od studovaných lékařů.

Určite je ti neznáma kniha Zpráva o léčiteli z Batňovic autorov Jaroslava Hofmana a Olricha Janečka, ktorí boli svedkami liečiteľských aktivít pána Josefa PROUZU, lebo by si tak jedovito nepísal. O.Janeček bol jeho priateľom a postupne s ním aj spolupracoval, hlavne pri spoločnom psychoenergetickom diaľkovom pôsobení v prospech nemocných a trpiacich. Bol svedkom jasnovidnosti pána Prouzu a v roku 1994 vydal dielo "Josef Prouza - život a dílo léčitele". Pán Prouza mal aj zážitok klinickej smrti a mnohí ľudia s touto skúsenosťou získali dar liečenia.
Sú aj lekári, čo sa liečia u liečiteľov.

https://www.martinus.sk/?uItem=172136#aboutItem

věř a víra tvá té uzdraví. :-)

A proč ne? To je dokázaný, že lidi, kteří věří ve své uzdravení a mají pozitivní myšlení, se ve velkém počtu případů uzdraví, nebo aspoň jejich onemocnění probíhá lehčeji. :)

to je ten pravděpodobný mechanismus zlepšení.
to právě říkám.

Že se uzdraví, to nemůžu potvrdit. Byla jsem u nemocí a konců tolika lidí, že je to hrozné. Všichni byli velcí bojovníci, nejen s pozitivním myšlením, všichni do poslední chvíle pracovali a věřili, že přežijí. kamarádka založila nadaci, kamarádi se dostali v týhle srabský situaci na pracovní vrchol. -
Kdyby to bylo jen o pozitivním myšlení a víře, bylo by to fajn.

někde se začít musí.
pak chemie látky byliny atd.
vše je to ale "jen" podpora.

Jak "začít"?

Pro šarlatány nevědomky pracují arogantní a líní doktoři.:)

no u té psychiky.
rovnováha není záležitostí jen jedné složky bytosti.
od psychiky se odvíjí vše další.
na prvním místě je dát si dopořádku věci v hlavě.
pak jsou na řadě věci psychosomatické více tělesné pak metabolické a nakonec vnější tělo fyzické podmínky k životu - živiny pohyb strava cvičení..
Třeba pilulky + akupunktura + masáže to jsou záležitosti maximálně pasivní, jako když nahazuješ novou omítku na starý barák kterému se drolí zdi.
říká se že ve zdravém těle zdravý duch.
ale je to naopak, zdravý duch plodí zdravé tělo.
a že se realita někdy neslučuje s tímto předpokladem? to je záležitostí dozrálé a nedozrálé karmy.
náš život je karma v procesu. a vůbec bychom neexistovali kdybychom neměli karmu. jakmile skončí naše karma umíráme.
proto je pro šťastný život tak důležitý záměr, cíl, mít pro co žít, mít proč žít.
mít přání i touhy. ty jsou současně sice i příčinou a zdrojem utrpení ale TO JE ŽIVOT. tak tomu je a s tím se nedá nic dělat. "chceš žít, tak trp." Nikdo tady nepojídá jenom třešničky z dortu. každý lidský červ kousne aspoň jednou do hořkého a nakonec zpráchnivíme úplně stejně jako ten červ. :)
https://www.youtube.com/watch?v=HMCk2Ri0DmQ

já si myslím že označovat doktory za líné je hodně nadsazené.
zkus si například vystudovat medicínu jestli se ti to bude zdát jako záležitost pro lenivé.
arogance je vlastnost univerzální nevím proč se očekává že doktorům by se měla vyhýbat.
já se například setkal převážně s doktory kteří byli špičkou ve svém oboru.
beru to tak že jaký šel takového potkal.
pochybuju například že by se našel mezi doktory někdo kdo by si jen tak dovolil zahálet půl roku rok dva jen proto že dostává podporu a nešel by pracovat jen proto že se "mu nechce". Tak takový doktor by pak asi za zaháleče a lenivce platit mohl.
ale myslím si že něco takového se v medicíně nenosí protože by takový doktor stál na odpis. v jiných oborech se na to nahlíží zase jinak. vezmi si že například v technických profesích dneska vyděláš více peněz než medik v nemocnici. medicína je řehole. učit se celý život a nic moc z toho, má to ten člověk dělat jen pro dobrý pocit a ostatní mají to právo ho kritizovat že neumí "spravit všechny jeho neduhy" které si povětšinou navíc přivodil svojí blbostí? špatnou životosprávou například? Lidé jsou divní. Kritizují aniž by se dokázali vidět v zrcadle. :)

Z mé praxe na gyn. klinice musím říct, že doktoři makali jak šroubci (a doktorky taky), mnozí z nich rovnou odcházeli ještě na praxi do Fakultky, takže 12h směny nebyla žádná výjimka. Na druhé straně jsem se taky setkala s doktory, kteří stáli za starou bačkoru.
Ono je to asi zase případ od případu.

proto je pro šťastný život tak důležitý záměr, cíl, mít pro co žít, mít proč žít.
mít přání i touhy. ty jsou současně sice i příčinou a zdrojem utrpení ale TO JE ŽIVOT. tak tomu je a s tím se nedá nic dělat. "chceš žít, tak trp."



Já zírám....:)-BIGEYE- a samozřejmě souhlasím...

Když mi bylo 37 přetrhl jsem si při fotbalovém zápase křížový kolenní vaz.

-Odvezly mne do fakultní nemocnice v Praze Motole. Tam mi "specialista" po vyšetření řekl: "Vzhledem k vašemu věku a vašemu celoživotnímu sportovnímu zatížení máte vytahané vazy. S tím se nedá nic dělat." Chtěl mi dát dokonce sádru.

Cítil jsem že to tak není. Odmítl jsem sádru. Podepsal revers a odešel.
Noha byla mírně oteklá Hybná.

Celkem jsem se dal dohromady. Ae jakmile jsem šel hrát třeba nohejbal, noho mi v koleně "vypadla" ...a uměl jsem si ji nandat zpátky.
Jednou při nohejbalovém zápase když mi noha vypadla po druhé už nešla vrátit.
Kamarád mne vzal do vojenské nemocnoce Ve Střešovicích.
Tam jsem lékaři oznámil že potřebuji nasadit nohu. Koukal na mne divně. Nasadil mi ji.....no a já vstal z lůžka a řekl jsem mu vděčně: "Díky , to jsem potřeboval!"

...a odešel jsem.

Potom jsem ještě byl vyšetřován dalšímy ortopedy. Nikdo nedokázal zjistit že mám přetržený vaz.

Rozsudek byl" Jste na sport starý, je s ním konec, dynamicky a rotačně nohu nezatěžovat!"
------------------------------------
Takže to byl rozsudek specialistů.
--------------------------------------

Na internetě jsem si našel specializované pracoviště v Praze na Malvazinkách.
Tak jsem tam zavolal a objednal se. Se zdravotní pojišťovnou měli smlouvu.

------------------------------------------------------------------------------------------
Vzal jsem pytel nálezů a konečně seděl u lékaře. Tan mi jen lehce ošahal koleno.
Pak četl mé nálezy a hlasitě se smál.

Já se zeptal proč se směje?

On mi řekl: "Je to hezký co popsali papíru, ale že máte přetržený vaz nezjistil nikdo :)"

Pak mi řekl:" Chcete sportovat, tak budete sportovat . Odoperuji vás a budete OK."
:)

jakto že zíráš. to je přece zřejmé. kdo nemá životní drive, ten umírá. to je staré židovské přísloví.