Voľný pokec -
Opil som sa
Dělal jsem vedoucího větší skupiny. Moje vedoucí - technická manažerka byla velice ambiciozní a měla prodělanou obrnu hlasivek z dětství.
O to abych dělal vedoucího mne požádal Ředitel firmy. Jako důvod mi řekl že "ví že má šéfová je trochu blázen, a že potřebuje mezi tuto osobu a lidi dát nějaký "ochranný deštník". Tak jsem se stal dobrovolně "Ochranným deštníkem". Šéfová většinou komunikovala tak, že lidi si jednotlivě volala a křičela na ně co a jak dělaj špatně a co nestíhaj. Ona vlastně nekřičela. S těma postiženýma hlasivkama"chrochtala" a mezi tím si odkašlávala a lapala po dechu. Vést s ní "hádavé" dialogy bylo docela hodně stresující...-NOSMILE-
Měla kancelář na začátku chodby. Otevřené dveře a stůl nastavený tak, aby ji neušel nikdo kdo odcháí s firmy. Zažil jsem třeba , kdy mladý specialista (ve volném čase kulturista) pozoroval se skříženýma nohama, jestli má šéfová otevřené dveře. Bál se jít vyčůrat, aby ho cestou zpátky "nezatkla do svých analitických spárů"
Zajímavá podívaná . Chlápek typu "Barbar Conan" se málem počůral z chrochtající ženský vysoké 165 centimetrů. Uvědomil jsem si že kudlanka asi skutečně dokáže sníst velikou želvu.-NOOO-
Vyšel jsem z domu kde jsem bydlel a řekl jsem si: "vezmu to pěšky- jednu zastávku...je hezky" Bydlel jsem ve Vokovicích a cíl byl v Holešovicích.
Nakonec jsem vůbec nedokázal sednout do tramvaje. Šel jsem od zastávky k zastávce...a došel až k Holešovickému výstupu z metra, kde byla trafika a tam z novinama prodávali i "placatky" s tvrdým alkoholem. Koukal jsem do trafiky a napadlo mne že na posledních pět stanic tramvají si koupím placatku rumu.
Samozřejmě jsem zbytek došel pěšky a po cestě jsem upíjel rum. Na lačno bez snídaně. No a stál jsem před "mou" firmou. Placatka prázdná....mě bylo lehko a byl jsem opilý. Nepoužil jsem ani výtah do 5 tého patra. Šel jsem pěšky. Cesta z domova do práce mi ten den trvala 3 hodiny. Normálně to bylo 35 minut.
Ták jdu do své kanceláře která byla hned za kanceláří mé šéfové na stejné straně.
Klasicky šéfová měla otevřené dveře. Jakmile mne zahlédla, vyběhla jako panenka z domečku na hlásání pošasí a zavolala si mne k sobě. Posadila mne na židli "hanby"
a začala neskutečně energicky chrochtat.-WINKIE-
Já tam seděl a s mou milosrdou opičkou z placatky rumu (měl jsem žvýkačku!)
..jsem útržkovitě pochopil že vedu partu neschopných pomalých nechápavých idiotů..-NOSMILE- Alkohol mi velice pomohl. Připadalo mi jako bych seděl u holiče kde pracuje prasátko a při chrochtání mne z boku fénuje. V duchu jsem byl úplně jinde.-BIGEYE-