Oznamy a akcie -
zomrel Fidel Castro
Samozřejmě netvrdím, že jsme se měli lépe, ale současný systém má rovněž trhliny a ne malé.
Ono napsat za 30 000 kč je zavádějící. Pokud byl například v té době běžný plat i 900 kč a nebo méně.
Je to podobné jako by dnes tento byt stál například 700 000 kč.
Plat 900 Kč jsem měla já hned po skončení stř. školy, průměrný plat byl vyšší.
Tak cca 2,5 tis. a vím o dělnících ve strojírenství, kteří v té době brali kolem šesti. Tak nemlž s běžným platem 900 Kč...:)
A za 700 000 dneska pomalu nekoupíš ani garsonku. -NOSMILE-...bylo by to fajn, kdyby třeba byt 3+1 stál těch 700t. (V našem regionu musíš přidat milion)
Už na základní škole byly občas chvíle kdy vypadalo že skončím v "pasťáku"
Vojenskou službu v roce 1988 -1990 jsem vykonával v útvaru, kam posílali jen mladé muže po výkonu trestu, z pasťáků, nevzdělaných romů. Vojáci s povolání tam byli také za trest.
Zažil jsem tam skutečně velké represe mě zlomit. Byl jsem i 3 x vyslíchán kontrarozvědkou. 2 x jsem se málem ocitl ve vojenském vězení v Sabinově.
Nebýt celkem jednoho odvážného psychiatra z ústřední vojenské nemocnice, tak skončím špatně.
já zastávám například filosofii že až budu fakt starý nebudu se moct hýbat tak toho moc potřebovat už nebudu. postupně jak mně budou opouštět síly budu potřebovat stále méně a méně. lidé mají ale divný pocit zabezpečit se na stáří.
to je celkem omyl. žít je zapotřebí když je člověk mlád.
Když jsem byl větší tak srandovní byly televizní noviny, aktuality, 24 hodin ve světě.
byly ve stejných časech na prvním i druhém programu.:)
Když jsem byl v roce 1988 na první vycházce v působyšti vojenského útvaru, tak jsem šel do hospody. No a v půl osmé začala televize co tam byla vysílat televizní noviny.
Vzal jsem židli, sedl si před televizi. Okřikl jsem lidi v hospodě že mne zajímá co se děje v našem socialistickém zřízení a koukal koncentrovaně na TV.
Lidé po sobě koukali a nikdo ani necekl. Já byl přiopilý, v té době už docela "zdecimovaný" a smířený s tím že se se mnou může stát cokoliv.
Dokonce v kasárnách ve svém volném čase jsem pochodoval sám na "buzerplace" dával sám sobě rozkazy a učil se pořadové cvičení. Vesměs nevěděli co se mnou mají dělat. Nakonec mne oni sami poslali do nemocnice.... abych se zakopal polní lopatkou za vojenským prasečákem už mi nedovolili.-NOOO-