Ľudská duša -
co vam najviac vadi na druhych?
Určitě by člověk neměl být submisivní až tak, že se nedokáže bránit, ale chybné povahy jsou nejvíce viditelné v druhých, v jejím okolí. Byli tak asi vychováni, možná utlačení přišlo nejprve od tchýně a pak už se to vezlo. Pak se to projevuje i u cizích, protože je tak z rodiny zvyklá a naprogramována, takže kdokoli, kdo na ni houkne zvenčí, bude mít úspěch jako její dcery.
Mě jde o ty submisivní, kteří jsou pro někoho cizí. Myslím, že když naráží někde na ty dominantní, tak je to i tím, že se všeobecně lidé mění dnešní dobou, vyžadující ostré lokty. Vídám to často ve svém okolí. Takže pak už se ohánějí prudce všude dookola, byť toho druhého neznají(a je dobrák), protože už čekají zákeřnost úplně za každým rohem. A pokud se pořád hovoří o duchovním růstu a pěstování svých plusů, tak to vidím spíše o krok zpět.
Někomu stačí pár nepříjemných opakujících se situací, aby pochopil, že si je svým chováním přivolává sám, někomu nestačí celý život...Teď mám na mysli osobní problémy a konflikty, nic jiného.
Tak mě napadlo třeba na nádraží, že kolikrát ti bezdomovci číhají, od koho by mohli chtít cigaretu nebo almužnu. Je tam plno lidí, více chlapů, ale já už se sázím ve své mysli, že si to namíří přímo ke mě a je to tak. Proto, že jsem ženská a také proto,že nevidí ochránce, tudíž budu nejlépe "zpracovatelná" pro vymámení. Nemyslím si, že bych si o takové situace koledovala. No a navíc, dnes už se nevyskytují ani gentlemani, kteří odeženou nějakého otravu na útěk. Dnes je spíše každý rád, že se "něco" vyhnulo jemu samotnému.
bolo tu spominane, ze urcite sa clovek nedostane do prestrelky len tak nahodou, ze ho urcite len tak nezastrelia.....ma to teda znamenat, ze to, ze niekoho zastrelia je zrkadlenie jeho vlastneho vnutra? to by potom s prepacenim znamenalo napr. aj, ze v chudobnych castiach Afriky su asi ludia co si o vela koleduju svojim nastavenim mysle ked sa im stavaju zle veci-PUH-
velmi zalezi na mieste kde sa clovek nachadza, aj co sa tyka tych gentlemenov napr., niekde sa ti clovek ponukne, inde nie, ale to neznamena, ze ked sa nikto ochotny v okoli neukaze, ze by to bola svojim sposobom tvoja chyba lebo si si to pritiahla
Přesně nevím, jaké situace máš na mysli, ale nejsem naivní a vím, co lidi dokážou. Ti největší ubožáci mají bohužel většinou čich na vhodnou oběť, tou je dobré snažit se nestat. Podle mě to často možné je, netvrdím, že vždy. Nadávat na ty druhé můžeš vždycky a třeba budeš mít i pravdu, jen si tím nijak nepomůžeš, sobě ubíráš sílu a jim ji dáváš...Život není peříčko, já to říkám skoro každý den :P
nastaveno podvědomí i jiné funkce mozku, které "něco" rozpoznají dříve, než k tomu dojde. Ne vždy se také jedná o mou osobu a místo na němž se nacházím. Musím se to
naučit rozpoznávat.
Predstav si, chodis roky s Johanou, Otakar je tvoj najlepsi priatel, ohovori ta hrozne pred aky si/vymysly.../ a preberie ti Johanu. Zrada a podraz, klamstva. A do oci ti tvrdi aky si fanj kamarat/pozical si mu 100 Euro, druhym tvrdi, ze si drzgros, boli to tvoje posledne penize/.
Vedel by si odkracat s usmevom na tvari a vztycenou hlavou ak by ti povedal: to je tvoj problem/ vadi mi prave tato veta/.-YES-
Toto je presne taký typický príklad nepochopenia toho zrkadlenia. Celé roky som rovnako nechápala ako to je myslené. Dozvedela som sa, že to čo druhí odrážajú, nie je v zmysle zrkadla, že je to rovnaké ako ja. Čiže úplne to isté. Ale len to odráža, zrkadlí, aká som ja v skutočnosti. Ked submisívny dobrák, vzdelaný a inteligentný naráža na hlupákov a sebavedomých jedincov čo mu to nandajú, neznamená to, že v hlbke duše je aj tento dobrák nejaký skrytý agresor, ALE že je príliš dobrý, ustráchaný, sám si myslí že takto sa správať je najlepšie, nepresadzuje sa, nemá to sebavedomie na úrovni aká by byť mala a preto s ním každý jedná tak ako si takzvane zaslúži, ako sa sám seba považuje, o čo si koleduje. To zrkadlo nastavuje jemu priamy pohľad, na čom by mal popracovať, čo by mal zmeniť. AKonáhle vystúpi zo svojej ulity, prekoná svoje vlastnosti tak že ich zmení, zmení sa asj správanie ľudí okolo, úplne zmiznú z jeho dosahu, pretože nebudú mať dôvod si do neho začínať. Ked muž bije ženu, je len na nej či si to nechá, ked je niekto smutný že mu nikto nezavolá, všetci na neho serú, pohádaný s blízkymi, v robote kolegovia na houby - je to signál, že nie svet je zlý, ale že on musí na sebe niečo robiť, aby to nerobili tí druhí jemu. Ked pani je submisívna ako píše Dorka, až si tak koleduje o vynadanie, lebo to proste vysiela. je na každého slobodnej vôli, ako sa zachová. Tri dcéry môžu kričať, jedna nebude. Ale v skutočnosti ľudia s nálepkou že každý im orie na chrbte sú práve tí, čo by mali rozmýšľať, čo mi to okolie naznačuje - zrkadlí. Keď má byť zachovaná rovnováha, tak nemôže sa jeden rozpínať a druhý ustupovať.
Sú prípady, kedy ženy narážajú na ten istý typ mužov, bu´d má už tretieho alkoholika, alebo ju doteraz každý podviedol atd. Bez akéhokolvek duchovna a bez náznakov ezoteriky a bez teórií o karme, vracaní sa do minulých životov, bez splácania dlhov a bez teórie o utrpení ktorým prechádzame
musí byť každému súdnemu a racionálne zmýšlajúcemu človeku jasné, že to naše okolie značí nás samých a naše postoje v živote a polepší sa nám LEN a LEN ked ich zmeníme.
Inak som už písala niekde vzadu, že podvodník vyňuchá obeť na sto honov, takisto všelijakí zlodeji, neverníci, klamári o peniaze, spoločníci vo firme, až po rokoch sa príde na to že jeden druhého chcel oklamať, lebo už od začiatku sa to formuje tak, ako sa tie energie k sebe priťahujú, to vysielanie sa nedá oklamať, je totiž mimozmyslové. Často sa to označuje že - má smolu na mužov, alebo že spoločník vo firme spreneveril peniaze, ale v skutočnosti to nie sú žiadne náhodné jednorazové akcie, zvraty jedného momentu, ale dlhodobé perfektne do seba zapadajúce dejové línie, ktoré k takému záveru viedli, dlhodobým správaním toho ktorého človeka, správaním, ktoré do sveta dáva najavo - toto a toto som ja, toto a toto dkážem, toto a toto môžete so mnou robiť.
V každodennom živote sa často stretáme s výrazom Deň Blbec a to len z dôvodu že sa necítime v pohode, niečo sme naštvaní alebo nás niečo trápi a prejaví sa to takou sériou udalostí, že by jeden odpadol. Rovnako maminy poznajú dni ked kričia na deti a tie sú tak zlobivé, že by ich jeden niekam najradšej vypleštil. Čím viac sa matka hnevá, čím viac niečo rieši a panuje u nej zúrivosť, smútok alebo stres, vybíja si zlosť na okolí, tak tým viac sú decká nezvládnutelné. Ukazujú matke ako sa javí ona im. Ked však matka je relatívne v pohode, nemá nejaký zvláštny problém a decká sú "zlé" môže to ukazovať viac vecí - že matka je málo prísna, robia si s ňou čo chcú, takto by vychovávať nemala, alebo že matka pohodu iba predstiera, v hĺbke duše je smutná, frustrovaná, niečo ju trápi. Energetické polia blízkych sú skutočne ako spojené nádoby, zvlášť v rodine sa ovplyvňujeme navzájom, okamžite reagujeme na pohodu aj nepohodu okolia. Preto sú vzťahy s najbližšími tým najväčším zrkadlom každého, ale málokto z nás si to prizná a preto hľadáme vinu v tom druhom. Treba podotknúť, že aj my ukazujeme druhým všetko možné, oni sa učia od nás, my od nich. Nie sme tu totiž na ničenie planéty, produkciu odpadu, alebo aby sme si užívali a po nás potopa :)
Každý vždycky může začít u sebe,bez toho,aby se vymlouval na ostatní a poukazoval na to,že oni potřebují daleko víc na sobě zapracovat,než já.
Může...nemusí.
Jak říkal Luděk Sobota-když nevim,tak nemusim.:D