co vam najviac vadi na druhych?

takze hrku hrkúú treba prijat svoju zodpovednost a vypustit druheho lebo je to len o mojom postoji. ak ostanem takto len ja a nie druhy ci nieco ine, tak vztah sa stane zrkadlom. ako sa povysenecky chovam, ako poucujem, ako si myslim ze som lepsi, ako sa nahnevam, aky postoj mam k niekomu o kom si myslim viac, ci k nejakemu "menejcennemu" atd atd, takto sa vztah, ten postoj moj vo vztahu stane zrkadlom a mozem vidiet seba aky som v skutocnosti -LOL-

"určite nikto nejde náhodou po ulici a nezastrelia ho." - ked urcite tak teda urcite:D

kazdopadne sa mi zda, ze ti asi nieco zrkadlim ked sa tolko snazis s tymi clankami o teoriach a vety typu "snad uz to konecne pochopis" (ked si taky zastanca zrkadlenia) -PUH-

ego nie je oddelitelne od ludskej osobnosti, teda ak mame ist po pojmoch....to, ze si niekto ego predstavuje automaticky v spojeni s egocentrizmom je chybne, su to rozne veci a prave z toho dovodu si nemyslim, ze by sa clovek mal branit nejakemu "ukotveniu ega", uz len spojenie "ukotvenie ega" je nezmyselne lebo ono v nas je....pokial si mal na mysli "ukotvenie egocentrizmu" to uz sa da skor chapat, tak ako tak, toto chce presnost lebo inak sa mozeme rozpravat cely den a jeden o hruskach, druhy o jablkach

mal by si sa vyvarovat slovu LEN..."len o mojom postoji"...funguje to LEN na tomto principe....

taketo LEN nam moze rovnako drzat klapky na ociach ak nepripustame viacere mozne alternativy....

ako sa hovori - nikdy nehovor nikdy....tak asi aj - len nehovor len

isteze nie je vsetko len cierno-biele ci doslovne tak ako to slova opisuju, nejde o slova ale na to co poukazuju. slova su zvacsa jednosmerne, akoze nezachytia aj svoj protiklad, neopisu realitu tak ako je v celej hlbke, sirke atd

staci prijat LEN zodpovednost :D

mozno ju neopisu v celej hlbke ale mala som skor na mysli aby sme sa snazili vyjadrovat co najpresnejsie v pojmoch, lebo toto su temy, kde to moze sklznut k uplnemu nepochopeniu...najma co sa tyka toho ega...

je to take uvolnujuce si priznat a prijat, ano mam ego, som to ego, dakedy som teda riadny debil :) ano som to ja. ako som sa teraz pohadal, jake psycho sa to vo mne skryva, ci ja som to a neodsudzujem to a nemenim to. priebezne si to uvedomujem, to snad staci -BIGEYE- a teraz neodsudzujem ego len :) ono jeho derivat treba mat v tomto svete -THUMBSUP-

ano, ego je vlastne "ja", nielen s tym zlym ako si to ludia casto vysvetluju ale aj s tym dobrym....a jedno od druheho sa oddelit neda....a ani by to nebolo uzitocne....

Zorničko, i když máme pocit, že jsme si něčím jisti, i když to máme vyzkoušené vlastním životem, stejně si myslím, že je dobré k věcem přistupovat s určitou pokorou a uvědomovat si omezenost vlastního poznání. V mnohém s tebou souhlasím, s článkem se dá souhlasit, ale nejsou v něm zachyceny všechny možné situace. Ano, většinou, když si mi někdo povídá o svých problémech s druhými lidmi, nebo co se týče mojich vlastních osobních problémů, uvědomuju si to zrcadlení.

Mlluvila jsem ale v životě s několika málo lidmi, kteří prošli koncentračním táborem a přišlo by mi maximálně nevkusné v jejich případě na něco takového jen pomyslet.....To je sice extrémní příklad, ale takových je mnoho. Řekni malému dítěti, že si svým vnitřním postojem k sobě přitáhlo dejme tomu pedofila. Všem válečným obětem...Nechci říkat, že jde o náhodné oběti, to nevím, ale sama za sebe mám pocit, že nemám právo přičítat jim vlastní zodpovědnost. V Indii vedla neomezená víra v karmu ke kastovnímu systému, ze kterého není úniku. Tohle mi přijde odporné a trošku mi to připomíná víru v univerzálně platný princip zrcadlení.

A mne sa ti zas zdá, že ja zrkadlím tebe..a nielen ja ..

pripustam vela alternativ tykajucich sa toho ako to vo svete funguje a nikde som netvrdila, ze nesuhlasim so zrkadlenim, len si nemyslim, ze je mozne to bezpodmienecne uplatnovat na kazdu situaciu, pretoze zle veci sa stavaju.....a mame tak obmedzene poznanie ako ludia, ze tvrdit o niecom, ze je to tak a tak s urcitostou je kratkozrake

pisala si o tom, ze respektujes ludi a ich nazor a ze aj ty sama si budes pisat co chces....a pritom len dokola hovoris o zrkadleni, o jednej jedinej teorii a na vsetko sa to snazis uplatnit, na mna pouzijes vetu "ze snad uz to pochopim" a zas len podsuvas svoj nazor, zas si snazis presadit svoje a pritom sa o tom hadas sama so sebou kedze nikto tuto teoriu uplne nevylucil, len hovorim, ze to nie je vse-absorbujuce, nemozeme vediet....ale nie, aj napriek tomu musis opakovat svoje....a este aj prekrucujes moje prispevky, budes tu pisat o tom ako som poslala deda "do /****", urazlivosti, rady, mozno by bolo ocenitelne drzat sa niekedy toho co bolo realne povedane a nie si to obmienat podla seba a potom to vkladat druhemu do ust

Dori, nevytváram vesmírne zákony, ani nepíšem ezoterické blogy. Každý nech si z toho vyberie čo uzná za vhodné. Článok často vyberám intuitívne ako ukážku že to nie sú moje moudra ktoré vnucujem, ale názory alebo výňatky z kníh ako tento, ktoré niečo vypovedajú, ktoré sú pre mnohých prínosom aby pochopili seba aj iných
Súvislosti všetkých možných situácií ani ja absolutne nepoznám a sama nechápem. Je tu len debata na tému čo nám vadí a v tej má táto problematika "vlastného vysielania" svoje miesto. Všetko sa dá vysvetliť na 1000 spôsobov a každý to chápeme inak. Jedni pripisujeme dianie Božej vôli, druhí vesmírnym zákonom, tretí náhode. ..
Téma čo si zadala o koncentračnom tábore a o pedofiloch je úplne iná. To nie je príklad z bežného života - čo nám vadí. Takzvane za roh my nevidíme. Téma koncentračných táborov a prežívania detstva, ako aj vrodené choroby sa vysvetluje tiež rôzne. Kto neverí na nič, tak to nerieši a pripisuje to náhode, danému prostrediu, tak to proste vyšlo. Kresťan katolík z našej dediny povie že - koho Pán Boh miluje, toho krížom navštevuje. Popisuje utrpenie ako vstupenku do neba. Človek zaoberajúci sa duchovnom a veriaci na reinkarnáciu pripisuje túto skutočnosť vlastnému rozhodnutiu ešte pred vstupom na zem, dohode duší, kto si čo chce odtrpieť, kto komu chce pomôcť, ako sa chce vyvíjať. Niekto napríklad považuje život v postihnutom tele za vykúpenie, pohľadom bežného človeka je to však utrpenie. A tak by sme mohli pokračovať do aleluja. Vieme kde je pravda a ako to je skutočne? Nie.

Mne napríklad strašne vadí čakanie v rade.Som netrpezlivá, ide ma porazit len ked sú traja ludia predo mnou. Pravidelne, môžem ti povedať že je to úplne zákon schválnosti sa mi stane, že pokladníčka vymieňa pásku v pokladni. Neznášam to!! Doslova pením :D a pravidelne sa mi to stáva. Vykladám to ako keby sa dialo neviem čo, booože, čo sa mi zas stalo, stojím tam v rade, a vždy naschvál dojde tá blbá páska. Myslím na to už dopredu, že - dúfam že tá páska už nedôjde. Týmto postojom, týmto svojím podráždením na pásku, týmto očakávaním, ktoré si neuvedomujem ale doslova mám už naprogramované proste vznikne situácia, ktorá je skutočne doslova zhmotneným obrazom tej mojej projekcie. je to na porazenia, ale je to tak.
To isté sa mi stávalo so psíčkarmi. Hoci mám zvieratká rada a neublížim ani muche, nechápem psíčkarov v činžiaku, nechápem ich nechávanie kôpky po tráve, obťažovanie druhých čo psa nemajú. Prišli mi také situácie, že mi velký pes vedený velkou dámou čo ma ešte vysmiala omočil lavičku kam som si za chvílku chcela sadnúť, pravidelne mi vlčiak bežal za deckom, pred vchodom sme mali kopy jak krtince a ešte sme do toho aj skočili čo strašne smrdí a musela som umývať topánky po psích hovienkach, aký pes mohol ten sa za mnou rozbehol :D Hoci sme na dvore mali psa, ja som nenávidela volne pobehujúcich "čoklov" a nemohla som im príst na meno. Potom som na tom vedome pracovala, hovorila som si, preboha, ved mi nič nerobia, kašlem na nich, netýka sa ma to, nebudem tomu venovať pozornosť a tým energiu. Skutočne sa to zlepšilo, nič také sa mi už nedeje, svojím strachom a odporom, vzdorom som proste priťahovala situácie ktoré to vyvažovali, ukazovali mi že ten môj postoj nie je takzvane energeticky čistý. A o tomto som ja chcela písať a na to poukazovať

Píšem že -
Presne ako ked mi dedo na ulici vynadá, že nedvihnem hovienko po psovi - tak sa rozčúlim, pošlem ho do ****, alebo sa urazím, alebo si ho nevšímam, alebo sa zasmejem a poviem - ale ujo, čo ste dnes vykročili ľavou nohou ?
Ani slovo o tom ako si niekoho poslala do ****.Len vysvetlenie, na kolko spôsobov sa môžem ja, ty alebo hocikto iný zachovať, podľa nálady, podĺa povahy, podľa toho aký kto je

Máš svoje vysvetlenie pojmov ako sú podsúvanie, presadzovanie, vkladanie druhému do úst a ´dalších, sú to však len tvoje interpretácie, a ja ti ich neberiem

v tom pripade zvlastna volba modeloveho prikladu....lepsie povedane prikladov, kedze nebol prvy....tolko nahod...rovnako ako "Pokial ti stále niečo na niekom vadí, tak nemôže byť čudné, že druhým niečo vadí na tebe a preto ťa nepustia v rade alebo ti vynadajú za psa" - je pekne to "stale nieco na niekom vadi", ano - interpretacie su uzasne-PUH- tak som sa dozvedela, ze spomenut par zarazajucich situacii zo zivota znamena, ze mi asi vadi staaale nieco na niekom

hlavne je zaujimave, ked niekto s niekym inym diskutuje o pripade prestrelky a zrkadleni/nezrkadleni v extremnejsich situaciach obecne a niekto do toho vojde a zacne zrazu pisat taketo suvisiace postrehy, asi uz mozem pisat aj o jadrovych skodach a akosi to vzdy skonci pri psovi alebo nakupe

Existuje taková milá a v jistých kruzích velmi kontroverzní knížečka, kterou napsal židovský psychiatr ben Šahar (pseudonym). Knížka se jmenuje Diagnóza-Jahve.

Tenhle pán si při četbě biblických příběhů a Starého zákona uvědomil, že Bůh (židovsky Jahve) se tu v mnoha situacích chová jako čítankový psychopat (megalomanské bludy, paranoia, střídavě návaly zlosti a vztaku,apod). Ale to není důležitý.

V týhle knížce se totiž (od židovského!) autora dočteme, že Židé, přijetím Bible-Starého zákona, přijali za svou i myšlenku jakéhosi vnitřního holokaustu (dobytí zaslíbené země ve 4. a 5. knize Mojžíšově), který musel být dříve nebo později zvnějšněn. Současná dlouhodobá politická situace Izraele je podle něj jen přímým důsledkem toho, že se Židé z holokaustu nepoučili a opět šli dobývat zaslíbenou zemi - podvědomá snaha o kompenzaci za léta útlaku a vyvražďování v Evropě.

OSobně mi to přijde trošku hustý, ale zároveň se nemůžu ubránit starýmu přísloví na každým šprochu..

ALe jak píšeš, do očí bych si to těm -dneska starým dámám- který často přežily jako jediný z rozsáhlých rodin - nedovolil říct. hanba by mě fackovala..

Necítim sa na Slovensku bezpečne, takže sa ma to týka.

Fakt?? To som ani nevedela, ale tú skladbu poznám a je to jedna z mojich českých obľúbených :) Ale z upršaných mám najradšej túto https://www.youtube.com/watch?v=DIMAGrlruGE

nj. je to složité téma....Uvědomovat si zrcadlení je nesmírně důležité (všichni rasisti by se měli povinně obeznámit s tímto principem!), ale taky neni na škodu občas upustit od věčného sebezpytování, normálně se na někoho nas.at, zrcadlo nezrcadlo...protože já prostě odmítám cítit odpovědnost za každého, koho v životě potkám :)

Já s tím zrcadlením až tak nesouhlasím. Člověk může být submisivní dobrák a vzdělaný,inteligentní, který není asertivní a pak narazí na asertivní přehnaně sebevědomé jedince-hlupáky, kteří mu to nandají, že ho úplně odrovnají. A kde tady je nějaký odraz něčeho, co na sobě ten dobrák submisivní, ušlápnutý vidí jako přehnané sebevědomí a asertivitu. Tady mu bude spíše vadit, že nemá stejnou odvahu být asertivní jako ten sebevědomý hlupák, ale na druhou stranu bude zase rád, že je inteligentní, i když to nebude silou mocí preferovat a ventilovat na venek. Takže je to spíše o různorodosti povah a o tom, jaké množství těch "dobrých" máme ve svém okolí nebo potkáme. Protože o výskyt těch opačných není vůbec nouze a není to o tom, že by jsme vysílali na ně něco, co by nám vraceli. Jde jen o to se jim vyhnout včas. Někdy jsem pozorovala, jak mi v blízkosti jiných ustupovala aura nebo jsem cítila špatné negativní vibrace. Pak se ukázalo, že mám pravdu. Takže teď už se snažím na to dávat pozor a tyto signály nepřehlížet. Četla jsem, že když dejme tomu někdo byl okraden a už se potom bojí, tak to promítá do aury a ti potencionální další zloději tohle nějak vyciťují a něco je neidentifikovatelného láká na takové oběti jako vosu bonbón.

tak k tomu mě napadá situace jedné staré paní, ke které teď pracovně chodím. Je to nejsubmisivnější člověk, jakého jsem kdy potkala, nejradši by byla, kdybych ji dávala rozkazy a ona je plnila (tuhle hru s ní ale odmítám hrát :p) Má opravdu dobré srdce, je skromná, dalo by se o ní říct, že je dokonalá, až na tu neskutečnou submisivitu, totální neschopnost prosadit si někdy svojí vlastní vůli. A ona právě celý život naráží na dominantní ženy, které ji nějakým způsobem utlačují. Manželství strávila pod dohledem tchýně, která ji kritizovala a chovala se k ní jako k někomu, kdo je dobrý jen jako služka pro jejího syna. Teď ji kritizujou její vlastní dcery, křičí na ni, myslím, že ji svým způsobem nesnáší. A ona je přitom taková čistá duše, dobrák od kosti, který nemyslí nikdy na sebe. Podle mě je to konkrétně u ní učebnicový příklad zrcadlení - všichni jí extrémním způsobem zrcadlí to, co ona v sobě úplně potlačila. Přiznám se, že i mně se někdy její skromnost zajídá a mám pochopení pro všechny, kdo se k ní chovali jako ke kusu hadru - neschvaluji to, mám vztek, když se dozvím, že na ni dcera zase křičela, ale mám pochopení. Ta paní si o to přímo žádá....To uvádím jen jako ukázku jednoho příběhu ze života, kde zrcadlení přímo bije do očí, ale ne toho, komu se děje, samozřejmě....

Když vnímáš svoji auru, tak to máš dobré, já tohle necítím, ale lidi, od kterých je třeba se držet dál, vycítím doufám spolehlivě (ne vždy to tak bylo, život člověka naučí).

To je prostě povahový rys, kde by se ona paní těžko asi asertivitě naučila. Navíc tohle zažité roky v rodině, z toho se těžce vymaňuje. Myslím, že pokud si všichni takhle zvykli, tak kdyby se jednou vzbouřila proti jediné osobě z rodiny, tak ji všichni svorně zase dostanou zpět tam, kde ji chtějí mít. Myslím, že z toho se dostat nejde, být v její roli.