Láska a vzťahy -
silné ženy
(které útočí na nejnižší pudy; sobectví a ješitnost; kapitál nabývají přes
zmatenost a nejistotu a zavazují si konzumenty pro jejich slabiny/úzkosti;
a vštěpují či podporují pocit nedostatečnosti),
obejde sebe, zřekne se své přirozenosti pro odiv, koná cokoli (cokoli nevlastního), jen aby byla brána za permanentně nadrženou, všehoschopnou a vždypřístupnou výkonnou super kuchtící čističku, vydělávající ranec a utrácející v Palladiu, welness a fitku.
Existuje termín "silná osobnost" nebo "silný charakter".
Co to obnáší?
Dle mne silná osobnost je ta, kterou lze zároveň považovat za zralou,
nedětinskou - prostě že se nechová jako dítě.
A jak se v tomto pojednání negativně chová dítě? Je rozmarné, netrpělivé, nezodpovědné, nezná meze (např.bolesti)... Je nezralé. Je to dítě. Ještě závislá bytost. Sebestředná, neuspořádaná, nevědomá. Nejistá.
´Kritéria´ "silné osobnosti"
https://psychologie.cz/kdo-je-silna-osobnost/
Jako silní bývají často označovaní lidé s dominantní vůdčí povahou, ale podle odborníků zrovna tohle s vnitřní silou úplně nesouvisí. Takoví lidé mohou být silní, ale nemusejí. Co je tedy pro psychicky odolné jedince typické?
1. Nebojí se vystoupit ze své komfortní zóny
Psychicky méně silný člověk plánuje, fantazíruje, představuje si – co by chtěl udělat, v čem začít podnikat, kam jet, co nového vyzkoušet, s jakým zlozvykem skončit – ale nikdy to nerealizuje. Vždycky před sebou uvidí tisíc problémů, proč prostě nemůže.
Naopak psychicky silný člověk věci realizuje, a to i za cenu toho, že riskuje. Vzdává se svých jistot i pohodlí. Vystupuje ze své komfortní zóny. To může být například právě jistota stálého zaměstnání, partnera, ale třeba i cigaret nebo alkoholu. Jedná se o věci, kterých není lehké se vzdát, ale on zatne zuby a zvládne to.
2. Zvládají svoje chyby
Bezchybný samozřejmě není nikdo, a to ani vnitřně silní lidé. Ti ale nebývají perfekcionisti a ze svých nedostatků se nehroutí.
„Silní lidé dokážou převzít odpovědnost nejen za své činy, ale také myšlenky a emoce. Vidí jasně silné a slabé stránky svoje i druhých. Síla není o tom, být superman, ale dovolit si i slabost. Nese to s sebou pokoru před silami, které jsou mimo vaši kontrolu,“ komentuje psycholog a lektor rozvoje osobnosti Mgr. Michal Petr.
3. Mají vysokou emoční inteligenci
Emoční inteligence, jehož hodnota se označuje jako EQ, je méně známá, přesto mnohem důležitější než IQ. Tento pojem se poprvé objevil v devadesátých letech, avšak zpopularizován byl později, a to především knihou amerického psychologa Daniela Golemana.
Právě vnitřně silní lidé mají obvykle vysokou emoční inteligenci. Znamená to, že plně chápou své emoce a taky se umí vcítit do emocí ostatních. Své emoce díky tomu zvládají, dokážou zklidnit vlastní rozčilení, setřást úzkost, podráždění, ale zároveň využívají emoce, aby sami sebe motivovali. Emočně inteligentní lidé tak bývají obvykle velmi úspěšní jak v profesním, tak v osobním životě.
4. Dokážou říci ne
Mentálně silný člověk nemá pocit, že toho musí zvládnout co nejvíc, aby byl v životě úspěšný. „V práci raději odmítne projekt navíc, který by až příliš zasahoval do jeho volného času – peníze jsou pro něj důležité, ale ne víc, než spokojenost v osobním životě. Psychicky silný člověk ví, kde jsou hranice jeho možností, a nesnaží se je dlouhodobě překračovat. Ví také, jaké jsou jeho osobní hranice, a nedovolí ostatním, aby ho využívali,“ komentuje psycholožka a koučka Lucie Úblová.
5. Nesrovnávají se neustále s druhými lidmi
Srovnávat se s druhými lidmi, žárlit, závidět a stresovat se z úspěchu a radosti druhých, když zrovna vám se něco nedaří, to všechno z vás nesmírně vysává energii. Vnitřně silný člověk bývá přejícný. Neztrácí čas tím, že by druhé posuzoval a shazoval, aby se cítil lépe. Vůbec nemá takovou potřebu. Naopak dokáže druhé povzbudit a těšit se z toho, že se jim daří. Zvlášť pokud se jedná o člověka jemu blízkého.
https://www.seberizeni.cz/13-veci-ktere-psychicky-silni-lide-nedelaji/
Popíšu vlastnosti kamarádky, jak přistupuje k sobě, k životu, k lidem, včetně nátlaků, příležitostí, krizí...
Síla (jedné) ženy
- není excentrická
- nepomlouvá za zády, neroznáší klepy
- nechová se pokrytecky, oportunisticky
- nedělá nátlak, nemanipuluje, nepřekrucuje info
- otevřeně sděluje svoje myšlenky
- udělá si čas "v nečase"
- nevykrucuje se, nevymlouvá se na něco, na jiné
- je zodpovědná, neutíká a neschovává se
- neviní svět z nezdarů, nemyslí si, že ji svět dluží
- přes pády a ztráty, nelituje
- není sebelítostivá, ta ukřivděná
- nemstí se
- je přejícná
- umí podpořit, pochválit
- nežije příjemnými nebo bolestnými událostmi v minulosti
- není zoufalá z toho, co už nedokáže vzít zpět
- umí se poučit
- nestydí se za smutek, citlivost, vyjadřuje emoce
- není hysterická, nedupe vztekle nožičkou, když něco není/nejde
- nesní o vzdušných zámcích, nerálně a co kdyby
- nestrachuje se předem, už netrpí pocitem zoufalství, co bude za XX let
- není mocichtivá a kontrolychtivá, nesnaží se mít věci a lidi pod kontrolou (silnému člověku nejde o moc);
snaží se mít pod kontrolou sebe
- umí sebe brát s rezervou, z jiných si neutahuje, nepráská
- nevnucuje svá přesvědčení
- nedoprošuje se
- nezesměšňuje, nepohrdá, neironizuje
- je soucitná
- umí odpouštět
- dokáže se člověku věnovat ve snaze mu porozumět, pomoci
- umí si říci o radu
- umí říci NE, nevím, nechci...
Pro svou věrnost je důvěryhodná.
Sílu zřejmě čerpá v pokoře z milosti, nadhledu.
...
Zdravím E, jsi úžasná a inspirující :o) mtr
http://www.nakridlechandelu.cz/userfiles/image/Panna%20Marie.jpg
Můj osobní prožitek je ten, že ano, dělá mi dobře když jsem samostatná, to vědomí že to dokážu když chci. Z druhé strany je to strašně únavné, protože vyloženě cítím, že jsem v mužské energii. Proto chodím tancovat, dělám si svoje hezké večery, dny s kamarádkama atd. Myslím, že dokud ženě vyhovuje situace být v jangové energii, tak ok. Když jí to přestane vyhovovat, tak by bylo fajn se podle toho zařídit. Kdysi jsem byla hodně jangová, ale postupně jsem přešla do toho, že mi dělá dobře když vnímám cyklus (Panna, Matka, Čarodějka, Stařena) a když jdu více do jemnosti (i dravosti, ale té ženské a rafinované). Jsou dny kdy jsem jako chlap, hned jsem se vším hotová, myslí mi to a někdy jsou dny kdy vyloženě potřebuju být ryze ženská, jemná, pláču, jdu do nitra, vypínám mozek (nebo respektive on se vypne sám). Samozřejmě jsou i stavy mezi tím, co jsem popsala... (Ne že to někdo pochopí, že být ženská znamená být blbá :D)
Jsem v nějakém období kdy cítím, že bych aspoň na nějakou dobu chtěla, mít toho ochránce a živitele. Prostě abych si vnitřně odpočinula a nemusela myslet na vydělávání a mohla vytvořit domov, na který prostě když se vracím domů večer, nemám nijak zvlášť čas ani vnitřní prostor. Myslím, že na obě pohlaví je v dnešní době vyvíjen velký tlak. Lidi by měli mít víc volna a lepší platy, aby se mohli zamyslet vůbec nad tím kdo jsou a co by chtěli. Vždyť někteří ani nemají čas se zamyslet nad tím jak se vlastně cítí...