Cesty tela i ducha -
Moc závislosti a závislosť na moci
nikav | 12.11.2015 09:54
Bohužiaľ, vnímavé duše to majú najťažšie. -NOSMILE- Cítim s Tebou, aj ja som si v živote overila, pravdivosť slov "Nie je najväčšie nešťastie to, ktoré je najsilnejšie, ale to, ktoré trvá najdlhšie." -HEART- Vždy je ale na nás, kedy to pretneme. Našou nekonečnou toleranciou umožňujeme inému dovoľovať si čím ďalej tým viac.
neznámy | 12.11.2015 10:29
Nevím, jestli reaguješ na můj příspěvek, když píšeš o "psychiatricky patologickém stavu" u bezpříčinné radosti.
Radost bez příčiny je snad běžná součást emocí u většiny lidí (samozřejmě jsou omezení, která tuto radost minimalizují), miluju ji a plně si ji prožívám, - ale já jsem psala o bezpříčinné radosti jako stavu t r v a l é h o štěstí, které opravdu jsem nikdy nepotkala u nikoho, kdo byl bez psychiatrické diagnózy. Jestli někdo zde může říct, že žije v t r v a l é m stavu radosti, zdá se mi to nemožné. To už je podle mne nějaké bezemocí.
Jinak - zase ty pojmy.
Radost bez příčiny je snad běžná součást emocí u většiny lidí (samozřejmě jsou omezení, která tuto radost minimalizují), miluju ji a plně si ji prožívám, - ale já jsem psala o bezpříčinné radosti jako stavu t r v a l é h o štěstí, které opravdu jsem nikdy nepotkala u nikoho, kdo byl bez psychiatrické diagnózy. Jestli někdo zde může říct, že žije v t r v a l é m stavu radosti, zdá se mi to nemožné. To už je podle mne nějaké bezemocí.
Jinak - zase ty pojmy.
neznámy | 12.11.2015 11:20
Zaměňuje se tu toto:
radost bez příčiny - vznikající, dočasná, občasná, vítaná, vnímaná, možná
radost bez příčiny jako setrvalý stav vnímání, neuvědomovaná - která se dá najít u některých patologických stavů.
Jinak ve mě hlodá myšlenka, že by člověk, kdyby po původu oné radosti bez příčiny tvrdě "šel", že by ji možná objevil. Nevím.
radost bez příčiny - vznikající, dočasná, občasná, vítaná, vnímaná, možná
radost bez příčiny jako setrvalý stav vnímání, neuvědomovaná - která se dá najít u některých patologických stavů.
Jinak ve mě hlodá myšlenka, že by člověk, kdyby po původu oné radosti bez příčiny tvrdě "šel", že by ji možná objevil. Nevím.
neznámy | 12.11.2015 11:37
Ano čtu a odpovídám postupně.
Trvalá, i dočasná. Je podle mně možná. Nemusí jít o diagnózu. Ale dá se to i pojmenovat jako diagnóza proč ne.
Tady například modrá dala článek o křovácích z pralesa. Tak ti tento stav žijí trvale.
A není to žádná výjimka.
Stav trvalé radostivosti je zcela běžný u meditujících u těch kdo se zabývají duchovními postupy například praktickými meditacemi a tento stav není ani nijak výjimečný u spousty křesťanských praktikujících.
Dříve byl mezi lidmi mnohem více rozšířenější. Pro pracující lid bylo běžným zvykem upadat po práci při odpočinku do stavu samádhi. Což je vlastně stav bezpříčinné radostivosti.
Dnešní doba je už bohužel tak založená že tyto stavy jsou pro komerčně nastavenou společnost nevýnosné. Společnost žádá "nákupní nervozitu." A to je příčina proč tyto stavy nemáme, a málo chápeme.
Trvalá, i dočasná. Je podle mně možná. Nemusí jít o diagnózu. Ale dá se to i pojmenovat jako diagnóza proč ne.
Tady například modrá dala článek o křovácích z pralesa. Tak ti tento stav žijí trvale.
A není to žádná výjimka.
Stav trvalé radostivosti je zcela běžný u meditujících u těch kdo se zabývají duchovními postupy například praktickými meditacemi a tento stav není ani nijak výjimečný u spousty křesťanských praktikujících.
Dříve byl mezi lidmi mnohem více rozšířenější. Pro pracující lid bylo běžným zvykem upadat po práci při odpočinku do stavu samádhi. Což je vlastně stav bezpříčinné radostivosti.
Dnešní doba je už bohužel tak založená že tyto stavy jsou pro komerčně nastavenou společnost nevýnosné. Společnost žádá "nákupní nervozitu." A to je příčina proč tyto stavy nemáme, a málo chápeme.
neznámy | 12.11.2015 12:26
Znám dost křesťansky praktikujících lidí, ( mé dvě nejbližší přítelkyně) a dlouhá léta jsem se pohybovala v okruhu našich buddhistů. Nikdy jsem mezi nimi nepotkala nikoho, kdo byl žil t r v a l e ve stavu radosti. Radostně si nenechávali vytrhávat zub, radostně nepřijímali nemoci svých dětí, úmrtí svých blízkých, ztráty obecně. -
Píšu-li, že trvalou, tedy stálou, nepolevující radostnost jsem viděla jen u lidí, kteří byli za branou nebo u brány psychiatrie, je to moje osobní zkušenost.
Píšeš-li, že "dříve pracující lid upadal p o práci při odpočinku do stavu samádhi", nevylučuje to mou zkušenost. Nemyslím, že tento lid byl p ř i práci (dejme tomu vždy) ve stavu trvalé radosti. Prosím, jestli bys mohl akceptoval, akcentovat a zamyslet se nad tím pojmem "trvalé".
Mám dávnou známou, která je ve stavu trvalé radostnosti, mám ji moc ráda, vůbec si neuvědomuje spoustu věcí (jinak by asi v té trvalé radostnosti nebyla:D), nikomu neubližuje, naopak, rozdá své oblečení a jde !ve stavu trvalé radostnosti" v zimě v jedné košilce. Myslím, že jí není zima. Ale léči se. (Naštěstí pro ni možná neúspěšně).
-
Píšu-li, že trvalou, tedy stálou, nepolevující radostnost jsem viděla jen u lidí, kteří byli za branou nebo u brány psychiatrie, je to moje osobní zkušenost.
Píšeš-li, že "dříve pracující lid upadal p o práci při odpočinku do stavu samádhi", nevylučuje to mou zkušenost. Nemyslím, že tento lid byl p ř i práci (dejme tomu vždy) ve stavu trvalé radosti. Prosím, jestli bys mohl akceptoval, akcentovat a zamyslet se nad tím pojmem "trvalé".
Mám dávnou známou, která je ve stavu trvalé radostnosti, mám ji moc ráda, vůbec si neuvědomuje spoustu věcí (jinak by asi v té trvalé radostnosti nebyla:D), nikomu neubližuje, naopak, rozdá své oblečení a jde !ve stavu trvalé radostnosti" v zimě v jedné košilce. Myslím, že jí není zima. Ale léči se. (Naštěstí pro ni možná neúspěšně).
-
neznámy | 12.11.2015 13:10
To chápu záleží na tom mezi jakými lidmi ses pohybovala s kým ses stýkala atd.
Lidé o kterých mluvím nejsou zrovna náhodně vybraný průměr. Jsou to lidé kteří na tomto stavu dlouho pracovali. Několik desetiletí. Ale jsou. Znám jich tak do prstu na jedné ruce a vymírají. Říká se něco o indigových dětech a naději v tom že nadcházející generace budou duchovnější. Nedělám si iluze.
Pokud budeš cítit na zubařském křesle bolest, neznamená to že ten stav v tobě bude nutně zničen. Pokud už jej máš a udržuješ jej, pak bude jen dočasně překryt pocity z těla. Ale po odeznění účinku chirurgického zákroku se zase vrátí jako přirozenost. Je to přirozenost a dá se dosáhnout vůlí. Ale na těch lidech by jsi nejspíše nepoznala vůbec nic. Jejich zevnějšek se nijak neliší od jiných. Jeden takový velmi starý pán tady žije, je mu přes 90, tak ten má paměť i bdělost která předčí kdejakého mladého studenta. Je to obdivuhodné takový stav dosáhnout.
Lidé o kterých mluvím nejsou zrovna náhodně vybraný průměr. Jsou to lidé kteří na tomto stavu dlouho pracovali. Několik desetiletí. Ale jsou. Znám jich tak do prstu na jedné ruce a vymírají. Říká se něco o indigových dětech a naději v tom že nadcházející generace budou duchovnější. Nedělám si iluze.
Pokud budeš cítit na zubařském křesle bolest, neznamená to že ten stav v tobě bude nutně zničen. Pokud už jej máš a udržuješ jej, pak bude jen dočasně překryt pocity z těla. Ale po odeznění účinku chirurgického zákroku se zase vrátí jako přirozenost. Je to přirozenost a dá se dosáhnout vůlí. Ale na těch lidech by jsi nejspíše nepoznala vůbec nic. Jejich zevnějšek se nijak neliší od jiných. Jeden takový velmi starý pán tady žije, je mu přes 90, tak ten má paměť i bdělost která předčí kdejakého mladého studenta. Je to obdivuhodné takový stav dosáhnout.
neznámy | 12.11.2015 14:17
Nevím, jakou má diagnózu, žádné jiné, tedy nepříjemné emoční stavy jsem u ní nezpozorovala ani o nich nemluvila. Znám ji léta, umí vyprávět jak Hrabal, jen blbec jako já nevytáhl nahrávání - neskutečná obrazotvornost.
Ale jak s ní hovoříš o konkrétnech všedního dne, je tvrdě mimo. Přespávala z podivných důvodů na místech mezi bezdomovci, nechodí oblečená podle zimy léta, zpívá si jdouc, prý se myje mýdlem s jelenem, nevím, zda to ještě existuje, často je obrazem i slovně v dětství. Přijde, když ji nečekáš, nepřijde, když ji čekáš. Hodiny nezná! Nechce se je naučit. - Nevím, mám ji ráda a ona mě z nejasných důvodů, snad taky... Je to krásné pozorovat ji, vlastně je jako dítě. Šťastné dítě.
Ale jak s ní hovoříš o konkrétnech všedního dne, je tvrdě mimo. Přespávala z podivných důvodů na místech mezi bezdomovci, nechodí oblečená podle zimy léta, zpívá si jdouc, prý se myje mýdlem s jelenem, nevím, zda to ještě existuje, často je obrazem i slovně v dětství. Přijde, když ji nečekáš, nepřijde, když ji čekáš. Hodiny nezná! Nechce se je naučit. - Nevím, mám ji ráda a ona mě z nejasných důvodů, snad taky... Je to krásné pozorovat ji, vlastně je jako dítě. Šťastné dítě.
neznámy | 12.11.2015 14:27
A prečo sa lieči? Však funguje. :) To ako sa oblieka je jedno, pokiaľ ešte nedostala napríklad zápal pľúc.
Tiež by som sa umývala mydlom s jeleňom ak ho pri tom nevyplaším a neutečie. :D
Alebo je na tom mydle nejaký jelení vzor?
Každopádne zaujímavá bytosť, má príbuzných? Asi áno, keďže sa lieči na psychiatrii, zrejme na tom trval niekto iný. Aby bola v "poriadku". :)
Tiež by som sa umývala mydlom s jeleňom ak ho pri tom nevyplaším a neutečie. :D
Alebo je na tom mydle nejaký jelení vzor?
Každopádne zaujímavá bytosť, má príbuzných? Asi áno, keďže sa lieči na psychiatrii, zrejme na tom trval niekto iný. Aby bola v "poriadku". :)
neznámy | 12.11.2015 14:40
Nejsou-li lidé, o nichž hovoříš, náhodně vybraný průměr, možná bychom se na některých jménech sešli.
Ani já si o indigových dětech nedělám iluze.
No, někdy je ta, tebou hájená t r v a l á radostnost ( jejíž existenci stále pochybuju), nejen "vypracovaná" -( žila jsem léta vedle své matky, přítelkyně E.Tomáše,), ale mám kamarádku, je jí 92 let, v neděli si zlomila krček kyčle, už je na rehabilitaci na druhém konci Prahy, v pohodě a ani v náznaku starost. Také je to neskutečná osobnost, byť nevěřící, na sobě nikterak nepracující, ale baletka, zvyklá tvrdě makat.
Já ale prostě nevěřím, že stav "trvalé radosti" existuje. Myslím, že i ti lidé, o nichž třeba hovoříš, mají své propady, své chvíle pochybností, vědomí proher.
Ostatně - stav trvalé radostnosti mne vůbec neláká, nechtěla bych ho - pokud existuje, dosáhnout. Já mám ráda život i s jeho bídou, svý pláče, svý štěstí, svý slzy, svý zoufalství a naděje, je krásnej třpyt klidný řeky, ale krásnější, znáš-li vlny, rozbíjející skaliska, - nechci chodit ke Křovákům (mimochodem - Kulturní antropologie, V,.Soukoup , a jiní - jiný pohled na "primitivní" kmeny).
Prostě - každému jeho štěstí.:)
o ČT- už kdysi dohadování, Ti napíšu.
Ani já si o indigových dětech nedělám iluze.
No, někdy je ta, tebou hájená t r v a l á radostnost ( jejíž existenci stále pochybuju), nejen "vypracovaná" -( žila jsem léta vedle své matky, přítelkyně E.Tomáše,), ale mám kamarádku, je jí 92 let, v neděli si zlomila krček kyčle, už je na rehabilitaci na druhém konci Prahy, v pohodě a ani v náznaku starost. Také je to neskutečná osobnost, byť nevěřící, na sobě nikterak nepracující, ale baletka, zvyklá tvrdě makat.
Já ale prostě nevěřím, že stav "trvalé radosti" existuje. Myslím, že i ti lidé, o nichž třeba hovoříš, mají své propady, své chvíle pochybností, vědomí proher.
Ostatně - stav trvalé radostnosti mne vůbec neláká, nechtěla bych ho - pokud existuje, dosáhnout. Já mám ráda život i s jeho bídou, svý pláče, svý štěstí, svý slzy, svý zoufalství a naděje, je krásnej třpyt klidný řeky, ale krásnější, znáš-li vlny, rozbíjející skaliska, - nechci chodit ke Křovákům (mimochodem - Kulturní antropologie, V,.Soukoup , a jiní - jiný pohled na "primitivní" kmeny).
Prostě - každému jeho štěstí.:)
o ČT- už kdysi dohadování, Ti napíšu.
neznámy | 12.11.2015 18:01
Myslím, že na túto otázku máme rôzne pohľady, vyplývajúce z osobných skúseností.
Stav, ktorý som myslela, sa dá dosiahnuť trénovaním energetiky – konkrétne mohutného otvorenia. "Otvorenie“ je stav, keď sú aktivované energetické dráhy pozdĺž chrbtice, zadnej strany rúk a nôh a tzv. dráha nesmrteľnosti vedúca z dan-tien až na vrchol hlavy. Po spustení „otvorenia“ sú ľudia šťastní bez podmienky, no vôbec im nehrabe.
Tento stav je trvalo udržateľný, no končí predčasnou smrťou, pretože vtedy človek nepotrebuje nič, dokonca ani telo a umiera v nekonečnom šťastí – toto sú reálne informácie a ľudia v mojom okolí poznali takýchto ľudí osobne.
Pani, ktorú opisuješ ďalej, je podľa mňa úžasná a len preto, že žije inakšie, ako majoritná časť obyvateľov, tak je cvok ... no a čo, že všetko rozdá, neoblieka sa v zime a umýva sa mydlom s jelením lojom? Vidno, že má všetko, čo k svojmu životu potrebuje – a o to vlastne ide.
Stav, ktorý som myslela, sa dá dosiahnuť trénovaním energetiky – konkrétne mohutného otvorenia. "Otvorenie“ je stav, keď sú aktivované energetické dráhy pozdĺž chrbtice, zadnej strany rúk a nôh a tzv. dráha nesmrteľnosti vedúca z dan-tien až na vrchol hlavy. Po spustení „otvorenia“ sú ľudia šťastní bez podmienky, no vôbec im nehrabe.
Tento stav je trvalo udržateľný, no končí predčasnou smrťou, pretože vtedy človek nepotrebuje nič, dokonca ani telo a umiera v nekonečnom šťastí – toto sú reálne informácie a ľudia v mojom okolí poznali takýchto ľudí osobne.
Pani, ktorú opisuješ ďalej, je podľa mňa úžasná a len preto, že žije inakšie, ako majoritná časť obyvateľov, tak je cvok ... no a čo, že všetko rozdá, neoblieka sa v zime a umýva sa mydlom s jelením lojom? Vidno, že má všetko, čo k svojmu životu potrebuje – a o to vlastne ide.
neznámy | 12.11.2015 19:51
Slovo "závislost" v Tobě nejspíš probudilo ty nejodpudivější představy o něčem člověkem nezvládnutém, ale jsou přece i příjemné závislosti - např. gurmáni a gurmeti by mohli vyprávět a rozhodně tím nikoho neobtěžují .. a jiní ;)
Určitě jsem Tě nechtěla rozčílit, už v předchozím příspěvku pro milana08 jsem varovala, že jde o broučka v hlavě .. a to jde až do hloubky přehluboké :D:D
Když to vezmeme opravdu až k pra-pra-závislosti .. narozením do pozemské reality jsme se stali závislými na všech limitech z toho vyplývajících -LOL- a potom .. o čem je řeč? -FLOWER-
Určitě jsem Tě nechtěla rozčílit, už v předchozím příspěvku pro milana08 jsem varovala, že jde o broučka v hlavě .. a to jde až do hloubky přehluboké :D:D
Když to vezmeme opravdu až k pra-pra-závislosti .. narozením do pozemské reality jsme se stali závislými na všech limitech z toho vyplývajících -LOL- a potom .. o čem je řeč? -FLOWER-
LoveIsTheLaw | 12.11.2015 19:54
Nepísal som o žiadnych hypotézach a ani teoretických možnostiach, ale o priamych skúsenostiach a prežitkoch. Ja osobne som v živote niekoľkokrát zažil stav bezpríčinnej radosti, paradoxne to bolo vtedy, keď som bol psychicky úplne na dne. Bol to určitý stav katarzie vyvolaný nepriaznivými okolnosťami. Ako si môžeš všimnúť, na vyvolanie stavu bez príčiny, som potreboval nejaký podnet. Ale tu potrebuješ rozlišovať medzi príčinou a príčinou, čo nie je to isté. V mojom prípade sa môžeme baviť o príčine do bodu, kým som začal zažívať radosť bez príčiny. Potom sa závislosť medzi príčinou a následkom rozplynula. Prestala existovať spojitosť medzi tým a oným. Otázka znie, na ako dlho? U mňa to bol krátky stav vyvolaný umelo. Ale existujú ľudia, ktorí sa snažia tento stav vyvolať vedome. Postupne sa tento stav u nich predlžuje, až do bodu, kedy sa zažíva nepretržite. V buddhizme sú to napríklad bodhisattvovia, ktorí nepretržite prežívajú stav bezpríčinnej radosti. Aj takého človeka som mal možnosť vidieť, čiže nie verím, ale viem, že sa dá takýto stav dosiahnuť. Len prvým postulátom, ako sa dopracovať k tomuto stavu, je prestať myslieť, pretože ten, kto myslí, je tým pádom závislý. Z toho vyplýva jedno, áno, bytie má inherentne obsiahnutú kvalitu radosti.
Ešte sa vrátim k tvojmu názoru, že čas vytvára priestor. Ani čas a ani priestor nič nevytvára, sú medzi sebou závislé - neoddeliteľné. Prítomnosť priestoru - hmoty účinkuje na čas, ktorý plynie v rôznych častiach vesmíru rôzne rýchlo...
Ešte sa vrátim k tvojmu názoru, že čas vytvára priestor. Ani čas a ani priestor nič nevytvára, sú medzi sebou závislé - neoddeliteľné. Prítomnosť priestoru - hmoty účinkuje na čas, ktorý plynie v rôznych častiach vesmíru rôzne rýchlo...
Stránka:
Počítam horoskop...