Astrológia a horoskopy -
Holismus
Dá se i říct že tento článek přesně popisuje "to co je vždy mimo" součet částí.
Je to to co si musí dosadit každý sám.
Je to podmíněno přijetím neurčitosti. V našem případě (logika a tento styl uvažování je vlastní především mužům) jde o přijetí kvality luny.
Spojení mužského a ženského principu v jednotu. Protože luna má schopnost propojovat vyhraňující mužský princip s kvalitami vyššího celku, kosmu(boha).
Jelikož luna(žena) je vždy universu blíže než muž, přesto že to mužsky šovinistická bible popírá, dočteš se to v mnoha pojednáních. Z řecké mytologie stvoření světa..na počátku byl chaos(prázdnota, nic, ženský prvek) a z něho vzniklo "něco" prvek mužský - vyhraňující princip. Všechny nedorozumění nepochopení války a napětí vznikají nevyvážením slunce a luny ve prospěch jedné či druhé strany. Patriarchát, mužská nadřazenost, převaha logiky nad vnitřním vnímáním..je základ nerovnováhy a tímpádem nepochopení.
Spojení luny a slunce, mužský ženský princip, ida pingala, shiva shakti..a pak nelze už tvrdit že je "něco mimo". Ale je to zapotřebí nejdříve najít - tedy dosadit.
Do té doby než tak bude učiněno jsou naše slova jen ustrnutým dogmatem. Postrádají "život".
http://www.zverokruh.sk/forum/cesty-tela-ducha/zive-slovo/
Pokud někdo čte teze doslovně, bez špetky metaforického, analogického, imaginativního, symbolického myšlení, musejí mu samozřejmě připadat suchopárné a nedostatečné, vidí z "těla" pouze kostru.
Teze můžeme brát doslovně jednoznačně a pak jsme celkem v háji abstrakce, ale teze také vybízejí k analogickému, obraznému myšlení.
Viz výše uvedený rozhovor Hilela a Pernatha. Nejlépe přibližují skutečné lidské procesy neboť jsou aplikovány rovnou na ně.
Ale možností je jistě nepřeberně. Vše může sloužit lidskému duchu stejně jako mu škodit. O tom narozhoduje ani tak metoda jako skutečný záměr.
1/ Holismus považuje všechny organické věci za celky, ne za slepence částí.
2/ Celky a jejich části se společně a vzájemně ovlivňují a mění.
3/ Každý celek má vlastní vnitřní řád nebo vzorec, zároveň je však i součástí širšího vzorce.
4/ Části jsou formovány a uspořádávány celkem. Celek je naopak závislý na spolupráci částí, které ho tvoří.
5/ Všechny celky jsou uspořádané a strukturované systémy, jimž je vlastní význam a záměr.
6/ Evoluce je neustálý růst složitosti částí a dává vzniknout rozsáhlé řadě celků od nejjednodušších k nejsložitějším.
7/ Holismus charakterizuje rozsáhlý proces evoluce jako stále narůstající. Proces je souvislý. Starší typy celků nejsou vyřazeny, ale stávají se počátečními body novějších pokročilejších vzorců.
8/ Opozice jsou smiřovány, vyrovnávány a harmonizovány celkem.
9/ Celek je větší než součet jeho částí. Celek je tvořivý; kdykoli se části spojí, aby utvořily celek, vždycky povstává něco, co je větší než části.
(Michael R. Meyer A Handbook for Humanistic Astrologer 1974, podle Jan Ch. Smuts
Holism and Evolution, 1927)
Můžu stvořit například antitezi. Pojem antiteze se vyskytuje v polemikách 18. století, Immanuel Kant mluví o antitetice jako o postupu, kdy se pojem vyjasňuje ve střetnutí dvojího pohledu. U G. W. F. Hegela je antiteze druhá složka či krok dialektického postupu, kdy se proti tezi postaví antiteze a v jejich střetu dojde k syntézi.
Možná že smaragdová deska je už takovou syntézou a né už tézí. Rozdíl může být v tom v jakém časovém horizontu se dají tyto myšlenky překonat.
I věčnost je jen určitý časový úsek, který se nám lidem jeví jako neměřitelný.
Podobně jako chodíme subjektivně po rovné zemi a ne po svrchlíku koule. Z tohoto úhlu pohledu je země opravdu pro nás více placatá než kulatá - z praktického hlediska. A zaplaťpánbů za to chodit po svrchlíku by bylo nepraktické. Říkáme přece "stůj na rovné zemi" a né "stůj na svrchlíku". Domnívám se že každá věc která jde dokázat jde stejně dobře i vyvrátit.
A podle smaragdové desky osvícení taky nikdo ještě nedošel.
Nejsem si jistý jestli jsou tyto postupy v konečném důsledku v něčem přínosné. Proto nezastávám žádnou tezi.
Zenoví mniši žijí bez nich koukají 30 let do zdi necítí se o nic ochuzeni. Kdo to rozsoudí či posoudí? Já nevím.
Najdu ktomu trefnou poznámku Jana Mukařovského
"Souvztažnost složek, na níž je založena jednota umělecké struktury, není nezbytně kladná, neboť i soulady i rozpory spájejí strukturu v jednotu."
To se dá snadno aplikovat i na jakýkoliv horoskop, neboť ten je strukturovaným celkem, zahrnutým ve vyšších strukturovaných celcích holarchicky (méně přesně vertikálně) i v horizontálních vztazích (pole vztahů), neboť každá nativita je současně tranzitem vůči ostatním nativitám.
Proto je křesťanskými alchymisty považován Ježíš Kristus za ztělesnění kamene mudrců, panacey, neboť byl léčitelem, který uzdravoval už jen tím, že se někoho dotknul, nebo v minimálně jednom případě se nemocný dotknul jeho, ale po vzkříšení stal se salvatorem, spasitelem, léčitelem světa lidí, napravil vztahy mezi jednotlivými prvky lidmi a jelo se nanovo.
Hledejte království boží a vše ostatní vám bude přidáno.
Mnozí se paradoxně království božího dotknou spíše když onemocní. Nebo je potkají neznáze. Padnou( třeba na kolena) a z bídy jsou pak připraveni ke změnám.
Obávám se že zákony přírody( i boží) pramálo dbají na nějakou lidskou představu spravedlnosti. Jistěže nikdo nechce dobrovolně trpět. Ale domnívám se že utrpení je vepsáno v samotné základy lidské existence a není možné to změnit.
To je jeden z důvodů hledání jiné než této materiélní existence. Boha, království božího, nirvány.
Člověk naplněný zkušenostmi poznává že snažit se změnit koloběh světa( který byl již stvořen) svým pošetilým zásahem je jako nosit vodu proti proudu řeky po lžičkách.
Ale na druhou stranu, něco dělat je lepší než spát. Ještě lepší je bdít.