Ľudská duša -
ZABIJANIE ZVIERAT PRE JEDLO
neznámy | 4.6.2014 13:58
neznámy | 4.6.2014 14:19
Jasně,většině lidí to musí být jasné hned z první věty :
Duše (od dýchat, dech) je velmi široký a často neurčitý pojem, který původně znamená princip života, to, čím se živá bytost liší od mrtvoly.
často vidím přínos wiki jen v její elektronické podobě - nemusí se plýtvat papír :D
Duše (od dýchat, dech) je velmi široký a často neurčitý pojem, který původně znamená princip života, to, čím se živá bytost liší od mrtvoly.
často vidím přínos wiki jen v její elektronické podobě - nemusí se plýtvat papír :D
neznámy | 4.6.2014 14:28
neznámy | 4.6.2014 14:34
Aha, tak už mi je jasné, prečo máte práve nick Baraka -PUH-
https://cs.wikipedia.org/wiki/Baraka
https://cs.wikipedia.org/wiki/Baraka
neznámy | 4.6.2014 14:35
neznámy | 6.6.2014 16:50
neznámy | 6.6.2014 17:20
Nejlepším materiálem na právé sárí je hedvábí. V zimě hřeje a v létě chladí. bavlna jenom hřeje pro léto není nejlepší.
Nuž ale i na poŕádné sárí zneužiješ tisíce malých motýlků protože je k tomu pouštění vláken musíš donutit násilím. Takže jedině spadlý fíkový list. A pak se přestěhovat do krajů kde banány padají celý rok do pusy. :D
Nuž ale i na poŕádné sárí zneužiješ tisíce malých motýlků protože je k tomu pouštění vláken musíš donutit násilím. Takže jedině spadlý fíkový list. A pak se přestěhovat do krajů kde banány padají celý rok do pusy. :D
neznámy | 6.6.2014 23:30
přidávám ukázku z článku o prasatech, je zajímavé vědět, jaká jsou, ať už je jíme, nebo nejíme.....
Navzdory předsudkům, většina lidí nemá ponětí o vysoké inteligenci prasat. Prasata jsou jedním z nejinteligentnějších živočišných druhů na Zemi, jsou inteligentnější než pes nebo tříleté dítě.
Profesor Stanley Curtis z Penn State University během svých studií, kdy dvě prasata učil hrát jednoduché počítačové hry (prasata při hře ovládala joystick pomocí nosu a zubů, přičemž musela joystickem ovládané ikony přesunout z bodu A do bodu B apod.) zjistil, že prasata umějí hrát skvěle joystickem ovládané počítačové hry, dokonce některé hry mnohem lépe než primáti. Curtisova kolegyně Dr. Sarah Boysen uvedla, že prasata jsou schopna se soustředit s intenzitou, kterou nikdy neviděla ani u šimpanzů.
Podobně jako šimpanzi, prasata mohou využívat znalostí ostatních tím, že následují jejich tajná nebo skrytá místa s potravou.To naznačuje, že prasata mohou mít vysokou míru kognitivních schopností, jako je vizuální perspektiva, což je schopnost převzít to, co u ostatních vidím a upravovat tomu vlastní chování odpovídajícím způsobem. Pokud je prase podvedeno jedincem svého druhu, mění své chování tak, aby snížilo počet případů, kdy bude podvedeno.
Profesor Donald Broom z Veterinární školy na Cambridské Univerzitě říká: "Prasata mají dost propracované kognitivní schopnosti. Dokonce více než psy a určitě více než tříleté dítě."
Prasata jsou schopna se velice rychle naučit rozpoznávat věci podle jména. Dokonce plyšové hračky, byť jsou si podobné, rozpoznají podle jména. Prasata nezapomínají jména věcí, ani po letech, přestože s věcmi nebyla v žádném kontaktu, což je důkazem velmi dobré dlouhodobé paměti.
Jde říct, že prasata jsou lidem nejpodobnější ze všech živočišných druhů (vzhledově, etologicky a biologicky). Lidé, kteří provozují útulky pro zvířata, přisuzují prasatům lidské vlastnosti, protože prasata, stejně jako lidé, si vychutnávají poslech hudby, hraní si s míčem nebo masáže těla. Kůže prasat je natolik podobná lidské, že ji je možné implantovat lidem. Dokonce i srdce prasat je stejné jako lidské a jejich zuby připomínají lidské zuby.
Prasata mají velmi dobré schopnosti pro poznávání identity a sociální organizaci a rozpoznání ostatních jedinců. Stejně jako lidé, se spoléhají na vizuální podněty při rozlišování mezi přáteli a cizinci. Prasata také využívají vizuálních podnětů pro společenské uznání, ale s jejich silnými a zvýšenými čichovými a sluchovými smysly, mají jiné způsoby komunikace, které jsou mimo lidské schopnosti vnímání.
V přirozeném prostředí prasata žijí v matriálchální, velmi sociálních společenstvích s jasnou hierarchií, která mohou mít 6 až 30 členů (v Evropě byla dokonce evidována společenství, která měla až 100 členů). Většinu dne prasata stráví sháněním potravy, přičemž za noc mohou nachodit až 15 km a obejít plochu 10 000 hektarů za půl roku. Sociální vazba mezi prasnicí a jejími dětmi je velmi silná. Už před porodem se prasnice uchylují stranou od společenství, až na kilometry daleko, kde s dětmi v hnízdě nebo blízkosti hnízda zůstávají osamoceny asi po dobu 1 až 2 týdny. Toto období umožňuje prasnicím získat velmi silnou vazbu s dětmi.
http://zachrana-zvirat.blogspot.cz/p/prasata-aneb-maso-je-vrazda.html
Navzdory předsudkům, většina lidí nemá ponětí o vysoké inteligenci prasat. Prasata jsou jedním z nejinteligentnějších živočišných druhů na Zemi, jsou inteligentnější než pes nebo tříleté dítě.
Profesor Stanley Curtis z Penn State University během svých studií, kdy dvě prasata učil hrát jednoduché počítačové hry (prasata při hře ovládala joystick pomocí nosu a zubů, přičemž musela joystickem ovládané ikony přesunout z bodu A do bodu B apod.) zjistil, že prasata umějí hrát skvěle joystickem ovládané počítačové hry, dokonce některé hry mnohem lépe než primáti. Curtisova kolegyně Dr. Sarah Boysen uvedla, že prasata jsou schopna se soustředit s intenzitou, kterou nikdy neviděla ani u šimpanzů.
Podobně jako šimpanzi, prasata mohou využívat znalostí ostatních tím, že následují jejich tajná nebo skrytá místa s potravou.To naznačuje, že prasata mohou mít vysokou míru kognitivních schopností, jako je vizuální perspektiva, což je schopnost převzít to, co u ostatních vidím a upravovat tomu vlastní chování odpovídajícím způsobem. Pokud je prase podvedeno jedincem svého druhu, mění své chování tak, aby snížilo počet případů, kdy bude podvedeno.
Profesor Donald Broom z Veterinární školy na Cambridské Univerzitě říká: "Prasata mají dost propracované kognitivní schopnosti. Dokonce více než psy a určitě více než tříleté dítě."
Prasata jsou schopna se velice rychle naučit rozpoznávat věci podle jména. Dokonce plyšové hračky, byť jsou si podobné, rozpoznají podle jména. Prasata nezapomínají jména věcí, ani po letech, přestože s věcmi nebyla v žádném kontaktu, což je důkazem velmi dobré dlouhodobé paměti.
Jde říct, že prasata jsou lidem nejpodobnější ze všech živočišných druhů (vzhledově, etologicky a biologicky). Lidé, kteří provozují útulky pro zvířata, přisuzují prasatům lidské vlastnosti, protože prasata, stejně jako lidé, si vychutnávají poslech hudby, hraní si s míčem nebo masáže těla. Kůže prasat je natolik podobná lidské, že ji je možné implantovat lidem. Dokonce i srdce prasat je stejné jako lidské a jejich zuby připomínají lidské zuby.
Prasata mají velmi dobré schopnosti pro poznávání identity a sociální organizaci a rozpoznání ostatních jedinců. Stejně jako lidé, se spoléhají na vizuální podněty při rozlišování mezi přáteli a cizinci. Prasata také využívají vizuálních podnětů pro společenské uznání, ale s jejich silnými a zvýšenými čichovými a sluchovými smysly, mají jiné způsoby komunikace, které jsou mimo lidské schopnosti vnímání.
V přirozeném prostředí prasata žijí v matriálchální, velmi sociálních společenstvích s jasnou hierarchií, která mohou mít 6 až 30 členů (v Evropě byla dokonce evidována společenství, která měla až 100 členů). Většinu dne prasata stráví sháněním potravy, přičemž za noc mohou nachodit až 15 km a obejít plochu 10 000 hektarů za půl roku. Sociální vazba mezi prasnicí a jejími dětmi je velmi silná. Už před porodem se prasnice uchylují stranou od společenství, až na kilometry daleko, kde s dětmi v hnízdě nebo blízkosti hnízda zůstávají osamoceny asi po dobu 1 až 2 týdny. Toto období umožňuje prasnicím získat velmi silnou vazbu s dětmi.
http://zachrana-zvirat.blogspot.cz/p/prasata-aneb-maso-je-vrazda.html
neznámy | 6.6.2014 23:49
tak nevím jestli si docenti nevybouchali na tomto doktorát...
já povím jednu zkušenost s prasaty od Seppa Holzera rakouského agrárního rebela který podává věci opravdu takové jak je prožil a je to pro mně velmi věrohodný člověk.
Říkal že prasata která se mu volně pasou na louce jsou tak blbá, že nedokážou rozeznat že je jim teplo, připálí se šileným způsobem a pak druhý den si lehnou na tu samou stranu na slunko aniž by se schovali do stínu. A i řada dalších jednání prasat ukazovala na jejich podprůměrnou inteliogenci vůči ostatním zvířatům.
Já si myslím že právě z těchto důvodů zakázali židi svým lidem jíst maso a arabové taky. Protože ta kvalita přechází do téla a ovlivňuje mysl.
já povím jednu zkušenost s prasaty od Seppa Holzera rakouského agrárního rebela který podává věci opravdu takové jak je prožil a je to pro mně velmi věrohodný člověk.
Říkal že prasata která se mu volně pasou na louce jsou tak blbá, že nedokážou rozeznat že je jim teplo, připálí se šileným způsobem a pak druhý den si lehnou na tu samou stranu na slunko aniž by se schovali do stínu. A i řada dalších jednání prasat ukazovala na jejich podprůměrnou inteliogenci vůči ostatním zvířatům.
Já si myslím že právě z těchto důvodů zakázali židi svým lidem jíst maso a arabové taky. Protože ta kvalita přechází do téla a ovlivňuje mysl.
Stránka:
Počítam horoskop...