Ľudská duša -
ZABIJANIE ZVIERAT PRE JEDLO
Tak debatu o morálnych hľadiskách "požierania" považujem za bezpredmetnú. :) Kým neprejdeme na pránu, bohužiaľ - žijeme na úkor iných bytostí. No nehovorím, že je to zle. Je to presne tak, ako sme si vybrali.
Jako satvický a tedy čistý způsob získávání potravy (bez zabíjení) se považuje pojídání zralých plodů. Ten totiž už ukončil svůj životní cyklus a při jeho jezení k jeho utrpení nedochází a na utrpení kvůli své obživě se nepodílíme. Takže semena rostlin (rýže, ořechy..) a pak zralé ovoce.
Ze zeleniny by bylo možné z pohledu nenásilí jíst jenom její semena, anebo poté až ukončila cyklus a tedy až zvadne a uschne sama na poli. Vykopáváním šťavnaté zeleniny ukončujeme její život.
Z pohledu podílení se na utrpení je legální jezení masa ze zvířat která zemřela sama (nedoporučuju), anebo smrtí "nešťastnou" náhodou. V zemích kde se praktikovala tato filosofie bylo zvykem, že pastevci jaksi nepozorovaně popostrčili ovci k okraji srázu a hned byl k mání nenásilně získaný zdroj bílkovin.
Židé například řešili tento problém obětováním zvířete Bohu čímž "řešili" ten negativní čin. Jejich košer potrava je tady v souladu s jejich vírou kterou podporuje, protože židé mají celkem vypracovaný systém jak se stavovat aby mysl a tělo naladili kontemplativně.
Z pohledu energií které působí na naši psychiku a tělo jsou semena a zralé plody (ovoce pohanka jáhly semena rostlin..) čisté tedy satvické. Bez zajímavosti ale není že přenice není satvická ale tamasická takže pojídání přenice více ovlivní mysl v negativním směru než například steak z lososa ten je radžasický což pomáhá k vyššímu duševnímu uvědomění než pšenice. Proto se pojídání pšenice stává dnes velký problém a způsobuje značné množství nemocí, ostatně je o tom na tomto webu aktuální článek stačí si vyhledat. Tamasická kvalita je totiiž hutná, temná a na naši mysl působí zatemňujícím vlivem. Otupuje mysl a negativně ovlivňuje naše zdraví ve smyslu zvýšených chorob, poruchy imunity RA, RS atd.
Pak ještě jako čisté se například považuje med i když ten je docela hodně radžas díky přebírání vibrace vysoké aktivity pro člověka až příliš takže se med doporučuje jenom v malých dávkách jako lék a ne jako potrava.
Čisté jsou taky mléčné výrobky ale jako živočišný produkt překyselují jako například mlíko což se prokázalo které navíc právě proto odvápňuje kosti při dlouhodobém užívání viz studie ze zemí kde se v 60sátých 80.letech začalo intenzivně pít.
Takže vegetariánství samo o sobě ještě neznamená že žijeme zdravě, že nežijeme na úkor jiných ani že získáváme pro nás prospěšné zdroje.
Někdy a to velmi často je méně násilné vzhledem k sobě, svému okolí i společnosti občasné jezení masa než násilný zásah do organismu bez hlubších znalostí toho co vlastně se svým tělem a zdravím děláme.
Pokud se jedná o příklady velkých myslitelů kteří propagovali vegetariánství, za sebe bych zmínil rovněž jeden příklad.
Není to propagátor jezení masa a nijak k němu nenabádá ani eticky. Dalajláma se kdysi po konzultaci se svým lékařem rozhodl k jezení masa, neboť to bylo lepší pro jeho zdraví. Což ukazuje že svět je plný paradoxů a to neznamená že přesto nemůže být v rovnováze. Stejně jako protichůdné vlastnosti opozitních znamení která se jeví jako neslučitelná a přesto je možná rovnováha mezi nima. V principu se dá říci že na těchto paradoxech je založen i vývoj.
Zajímavé je že třeba japonci jedli hlavně rýži a zeleninu, no a k tomu ryby, ty jsou od teplokrevných zvířat s nervovou soustavou nejdále a žili dlouho a myslím i zdravě.
Ale jde i o podnebí, v chladných pásmech do něhož patříme potřebujeme silnou termogenní stravu, z ovoce a zeleniny bychom prochladali, chřipky citlivost na chlad revma atd. Proto všechny severské národy maso jedí. Kdybych žil na srílance asi bych si steak nedal ale šťávu z čersvého manga ano to by mi zřejmě jako potrava stačilo.
No keď som povedala A, musím povedať aj B. Keby sme sa trápili nad všetkým, čo musíme robiť, na čom sa zúčastňovať, aby sme vôbec prežili, niesli by sme si v hrudníku bôľ celého sveta. Kým nedokážeme žiť inak (nielen z pohľadu jedla, ale aj prírody, životného prostredia a toho, do čoho nás núti spoločnosť svojimi často úplne odpornými zákonmi), neostáva nám nič iné, ako sa s tým všetkým zmieriť. Prijať fakt, že je to tak, ako to je. Inak by to bol večný boj proti našej vnútornej podstate. A kto bojuje sám proti svojmu telu, vyvolá si chorobu.
A viem, že to myslíš dobre. No nemyslím si, že je to až takým ideálnym riešením, akým sa to zdá byť. :) Ideálne je celý život sa tešiť, lebo keď sa človek teší, tak sa vznáša nad zemou a nepotrebuje jesť. :)
