Príroda a zmysly -
Náš svět je hologram - iluze!
"V holografickém vesmíru, čas a prostor nemůžou být dále nazírány jako fundamentální. Protože pojmy jako poloha, selhává ve vesmíru, v kterém nic není opravdu oddělené od všeho ostatního, čas a tří-dimenzionální prostor, jako obraz ryby na TV monitoru, musí být nazírán jako projekce tohoto hlubšího řádu. V jeho hlubší úrovni je realita jakýsi druh superhologramu, v kterém minulost, přítomnost a budoucnost existují současně. To znamená, že s vhodnými nástroji může být možné někdy dosáhnout superholografické úrovně reality a vytrhnout výjevy z dlouho zapomenuté minulosti. Co ještě superhologram obsahuje, je otevřená otázka."
http://objevto.blog.cz/1502/nas-svet-je-hologram-iluze
"Jsme vlastně "přijímače" plovoucí skrz kaleidoskopický oceán frekvencí, a co vybereme z tohoto oceánu a proměníme do fyzické skutečnosti je jen jeden kanál z mnoha, který lze získat ze superhologramu."
Sme tvorcovia nášho sveta, tým čo si vyberáme, čo necháme v sebe rásť.
V zmysle myšlienky, ktorú tu nedávno dala Sweetie do Najcitátov / skôr ako sa zmazala /.
"Život se vždycky vydá směrem vaší nejsilnější myšlenky."
Neviem, či pôosobím, alebo nepôsobím ako teoretik, ale všetko čo píšem vychádza z mojej vlastnej skúsenosti, alebo to mám odpozorované.
Preto mi tá myšlienka pripadala ako veľmi presná už keď to Sweetie dala do diskusie.
Ale neviem aká je tvoja skúsenosť, možno sa to ani nedá nazvať myšlienka a výstižnejšie by v tej vete bolo slovo vyladenie, alebo naladenie, či tak nejako. :)
Ale tady je přesně ta hranice, kdy se zabrzdím a uvědomím si, že bych tu mohla mít "dcery". Nejsem negativistická, prostě mizérie je, že jsem si to nějakých pětašedesát let taky myslela. Možná i že si to už nemůžu myslet, mě tak vyhodilo z pantů.:)
Keby som chcela byť polopatistická, musela by som zájsť priďaleko a narušiť vlastné súkromie.
Ale skúsim to trochu otočiť. Naladenie, alebo vyladenie ako prvé, ide predo mnou a ja sa ho držím, pretože je to niečo ako hrubý obrys môjho vývoja. Môžu prísť ľudia, ktorí tomu nerozumejú, môže sa im to zdať deštruktívne, nerozumné, logické argumenty, dobré rady nepomáhajú, lebo ja sa držím toho naladenia, volania.
Je to volanie, pozvanie nejako reagovať, vyhľadávať situácie, ľudí a to všetko mi ide v ústrety, navzájom priťahované mnou a ja som priťahovaná tým.
Je to ako byť súčasťou mocného prúdu, ktorý je vlastný len mne a vesmír s tým interaguje. Jedno vychádza z druhého a tou interakciou rastie a mocnie.
Nikdy nemám len pasívnu účasť, môžem do toho vstupovať ale nikdy nie vlastným chcením. Môžem sa odovzdať, opustiť vlastné chcenie a riadenie, i tak som ale stále v tom prúde, tej jednej hnacej myšlienky, či ako to nazvať, ale niečo zásadné sa zmení. Udalosti harmonizujú, synchronizujú sa, dostávajú zmysel. Keď do toho vstupujem vlastným chcením, nastáva opak.
Ja vlastne vôbec neviem, či som ti odpovedala na to, čo sa pýtaš -CONFUSED-
Možno keby si ty uviedla nejaké konkrétne príklady, prečo myslíš, že to nefunguje?
Ale teď jsem to snad pochopila. - pokud v tom není prvek hodnocení, který jsem tam vkládala. "Události harmonizují, synchronizují se, dostávají smysl" - není tam nic o tom, že smysl oněch událostí je dobrý, nebo špatný. Prostě je to jejich smysl.
Přemýšlím, jak ono naladění koresponduje s "kolečkem".
- Já vím, že to koresponduje s horoskopem, ale nejsem moc schopná to srovnat se svým 12.domem. Když se tam děje dějou podle klasické astrologie, pak "musím" zapojit chtění, chci-li být v souladu s oním základním naladěním a dostávám se do onoho "naopak". :D -
Nakonec to bude o samotě.
http://www.chovani.eu/barvy-a-osobnost/c262
Tady chybí oranžová:
http://psychologie.doktorka.cz/luscherum-psychologicky-barevny-test/