Ľudská duša -
SEN o porozeném rozporcovaném dítěti
Ráda bych věděla váš názor na můj sen z dnešní noci.
Nevím jak začal, ale pamatuju si dost detailně příjezd do nemocnice a "porod".
Celou dobu byl partner u mě, láskyplně se o mě staral. Prošli jsme příjmem a byli jsme na mém pokoji. Z ničeho nic jsem začala "rodit". Vycházely ze mě kousky nějakého těla, bylo to rozporcované kuře. Já jsem si říkala, že aha ještě není čas porodit. Pak nadešel čas "pravého porodu" a já jsem letěla za personálem jestli si "to dítě" (rozumějte rozporcované kuře) mám strčit zpátky a porodit ještě jednou, aby se to dítě mělo možnost probojovat samo. Oni mi řekli, že ne, ale že musím ještě porodit placentu a plodovou vodu. Než k tomu došlo, zjistila jsem, že partner pomáhá rodit i jiným ženám a že ho to baví a jde mu to. Ženy si ho pochvalovaly.
Po porodu výše zmiňovaného jsem se šla podívat na moje dítě. Koupal ho nějaký muž. Přišla jsem k dítěti (vypadalo jako možná 1-leté dítě, ne jako novorozeně)a řekla mu" To se ani nepodíváš na svou mámu?" a ono nejdřív nic, ale po chvíli zvedlo hlavu. Byl to chlapeček, vypadal jako malý Ind. Měl hluboké tmavé oči (řekla jsem si máš něco ze Štíra, ale jsi Vodnář - (řekla jsem zklamaně :D). A tam to končí, dále si to už nepamatuju, páč jsem to právě zapomněla.
Záměrně neříkám, co si o tom myslím já, protože bych ráda nezaujatý pohled na věc.
Ještě jedna věc (z reálu). Ráno (když jsem vstávala po páté do práce) mě partner ještě zavolal k sobě, že chce na chvilku se mnou ležet a objímat mě (přes den je to běžné. Když jdu do ale práce, tak to normálně takhle nedělá - bylo to krásné).
Viděla jsem v něm Štíra, vroucí jádro, hluboké a citové. Ale byl to Vodnář... pro mě osobně nic moc znamení (a shodou okolností ani pro partnera) a moc se typickými Vodnářema necítím, přijdou mi takoví nemastní neslaní (ale to je jen můj osobní dojem). Takže buď si to zpracuju teď anebo je tam to riziko, že si takové děťátko přitáhnu :D čistě logicky.
Mě se zdálo třeba o kalné rozbouřené vodě a v ní plavalo auto. Podobný sen vícekrát v týdnu. Ale už jsem se naučila, že nemám hledat v kalné vodě symboliku třeba stránky zdraví, což se říká, ale vidět v tom reálný pohled. No a buch ho, zanedlouho byly povodně a v TV záběr plavajícího auta.:)
mě na tom snu zaujalo, že se rodí něco, co bylo už bylo jednou zrozeno a usmrceno, dokonce rozporcovaného, fakt zvláštní...a že je nutné, aby se to narodilo před tím, než se narodí dítě. Nedovedu se vcítit do symboliky někoho druhého, pro mě, jako pro vegetariánku, by rozporcované kuře znamenalo něco echt hnusného . Asi bych přemýšlela, čím nepříjemným je nutné se zaobírat, před tím, než přijde něco nového.....No ale u Tebe fakt nevím. Každopádně na mě sen působí pozitivně, u kuřete nezůstalo, dítě se narodilo a partner zvládal i jiné ženy, nádhera :D
Moje kamarádka měla mít termín 28.11. a zpočátku ix měsíců říkala, že v žádném případě nechce Štíra, že bude dělat všechno aby to byl Střelec. Jj a v neděli porodila-LOL- Ale byla jsem s ní v pondělí týden před porodem a už byla taková smířená a těšila se a už to ani neřešila a sama říkala, že cítí, že už se narodí a bude to Štír, ale že ho stejně bude milovat.
Já vím, že se mi narodí dítě ve znamení v jakém se narodit má.
No právě, nad tím právě přemýšlím. Přijde mi to jako, že zatím v tom nemám jasno, rodí se něco beztvarého, rozporcovaného, k čemu nemám ani vztah... sice kuře a ryby jím, ale neupečené mi tež přijde hnusné, dycky nevím co s tím a skoro se toho štítím :D
Ještě tam bude nějaké odmítání. Z jedné strany vnímám v sobě nějakou přirozenou změnu, protože děti samy ke mě přicházejí a vždycky mě strhnou a já si s nimi hraju. Byť teda zpočátku nevím co s nima. Nedávno jsem si uvědomila, že mám totální pochyby o sobě jako o matce. Mám takové ty "nesmyslné" strachy, že nebudu schopná ho/jí porodit, postarat se o něj. Že se mi stane nějaká nehoda a ono mi vypadne z rukou a mám z toho hrůzu. U rozených matek je to něco nad čím vůbec nepřemýšlejí a s láskou očekávají miminko. Já se děsím zodpovědnosti, špatné výchovy atd atd. A partnera vidím jako milujícího otce co mě podporuje, problém je očividně ve mě. Někdy z toho všeho mám až pocit, že s takovýmto nastavením je lepší děti nemít, pak mě přepadne strach, že co když jednou budu ty děti velice chtít a za tohle "rouhání" nebudu moct otěhotnět. Jako prostě totální chaos.
Myslím, že mi v tom dělá problém Luna opo Uran a vůbec celá ta T-kvadratura včetně Venuše, Marse a Jupitera. A jelikož jsem měla příšerné dětství a v rodině opravdu špatné vztahy, tak mám pocit, že nemám na čem stavět. Já se teprve teď učím vnímat s partnerem a jeho rodinou jaké je to mít rodinnou atmošku (i když v každé rodině něco je). Jj mám v tom bordel a docela to bolí, připadám si v tomto neschopná a přitom to tak není, tak proč se tak cítím?
Možná se bojím, že to dopadne jako v naší rodině... a tak nemám chuť přivádět nové bytosti na tento svět. Vím, že už jsme podobnou tématiku rozebírali v nějaké diskuzi a dlouho jsem to neřešila, ale teď mě to chytlo. Možná průjezdem Marse přes hrot téčka, nevím.