Láska a vzťahy -
Žiarlivosť a veci s ňou spojené
to neříkám na obranu. to je fakt. muži mají úplně jinou úroveň tzv.citových hormonů jako oxytocin jehož produkci spouští mateřství například.
mají naopak o cca 10 proc více testosteronu než ženy takže jejich přirozeností je mnohem větší agrese.
V principu se dá říct že muž a žena jsou dvě naprosto odlišné species, a rovnováha mezi nima neexistuje, není dosažitelná. Jde o mýtus o který se lidstvo neustále snaží, ale konečný produkt této snahy je jen další udržování života v těle na této zemi. Tzv.pud sebezáchovy který žene muže k ženám a naopak.
Tvrdenia typu: "Keď ma podvedie tak len prijmem to čo spravil a nebudem nič cítiť" mi prídu príliš racionálne a bez citu. To už rovno môžem obliecť ráno namiesto seba nejaký šuter z kameňolomu, nech žije za mňa :-D.
Ďakujem za príspevok.
Když se podíváš kousek zpátky,najdeš tam třeba strach ze samoty - z něj logicky vyplyne potřeba někoho,kdo nás samoty zbaví.No a když ho už máme,pochopitelně si ho chceme udržet. ALE když v tomhle bodě upřednostníme svou potřebu na úkor svobody partnera,následuje cesta k tomu,čeho jsme se původně báli - k samotě.A můžeme dát šanci něčemu novému...(x-krát):D
Ale to prece neni zarlivost.
Partner mne muze kdykoliv podvest,i kdyz nejsem zarlivy.
Za podvod povazuji situaci,kdy partner svym chovanim popre zasadne svou povahu,kterou vuci mne "prezentuje"
V tomto ohledu povazuji za docela dulezite komunikaci pri navazovani vztahu.
Osobne bych nesel do vztahu,kdy partnerce od zacatku neverim.
PS: Pokud se mne napriklad nekdo zepta "mas rad deti?"
a ja odpovim "ano"
mel by pak jeste treba zjistit jestli nejsem a) lidozrout
b) pedofil
Samozrejme.
Aj to je podvod ale ten so žiarlivosťou nemá podľa mňa nič.
Spoznávame sa celý život, ísť do vzťahu s tm, že človeka poznám a že bude isto ten pravý na základe nejakého vstupného komunikačného testu je pekné ale aj trošku naivné:-). A nebude to fungovať, ibaže by daná dvojica mala pri tom výbere šťastie. Ako sám hovoríš, človek môže jednu vetu myslieť rôznymi spôsobmi, len komunikácia to nevyrieši, skôr veľa stráveného spoločného času, keď si toho druhého aj oťukáš, či sa jeho reči zhodujú s jeho činmi. To je to, čo sa pri potrebe stálej voľnosti robí ťažko.
