Astrológia a horoskopy -
Ezoterika celkovo.
samozrejme, ze tazky a lahky radix je skor ako taka pomocka... tazky radix neznamena nic ine, len ze ten clovek musi v zivote viac pohnut zadkom a byt viac akcny, aby dokazal udrzat krok s okolim, pripadne ho aj presiahnut...:)
Taky to může znamenat že do takového horoskopu, téla, se nastěhuje bytost která to už má spracované a dokáže ty energie využívat a v tom případě je to velká bytost.
v neposlední řadě je to bytost která se může ke své duchovnosti tvrdě dopracovat o čemž už byla řeč.
A možná jsou i jiné možnosti takže se to určit nedá. Můj názor.
Ale nakonec si neodpustím poznámku že lepší je mít horoskop ladný, klidný a harmonický, narodit se v dobrých poměrech netrpět bídou a k tomu být ještě na úrovni. To je jediný důvod proč protestuju proti teorii že míttěžký horoskop není nejlepší předpoklad k duchovnímu úspěchu. Protože se stratí velmi mnoho energie při zdolávání těch obtíží a pak nezbývá na duchovno. Květoslav Minařík kterého jsi zmínil je toho tak trochu dokladem. Sám říkal že jeho těžkosti pocházely ze špatně karmy. Ale, zásluhy mu pomohly to zdolat. A kdo zná kečaru jeho životopis tak ví o čem je řeč když mluvím o jeho těžkostech.
Takže i to má svoje riziko. Ale podstoupit jej ti lidi museli aby se stali něčím takovým jakým se stali. Nemyslím pro ostatní lidi ale oni to museli sami nejdříve zrealizovat. Jinak by tyto lidi nikdo moc nebral a nikdo by se o ně nezajímal. Mněli prostě charisma a néco z nich vyzařovalo. Ale i v tom jsou postoje různé. Tam si už ale každý musí vybrat které lidi považuje za duchovní a které ne. To by nemnélo smysl posuzovat, už vůbec ne as tady.
Nikdy se v této nauce nestavělo utrpení jako základ pokroku.
Asi to nevíš ale Studený vedl s Tomášem dlouho závažné spory v otázkách chápání duchovna a ke konci jejich života se tento rozdíl vyostřil. Ale to je vć která sem myslím si ani nepatří. Řekl bych že tady to nikoho nebude zajímat jelikož se zde asi zainteresovaní nenajdou.
a otazkou skor zostava, nie ze s kym viedol studeny nejake spory ohladom nauky, ale skor, ze s kym neviedol-PUH-
celkovo taketo konflikty medzi ludmi, co sa aktivne duchovnu venuju, dost diskredituju tuto oblast a hlavne ludi, ktori ich vedu...ved staci spomenut kauzy studeny/subrtova, minarik/weinrufter, drtikol, vacek/tomasovci...no skoda...clovek by si myslel, ze prave v ducharine, bude tych konfliktov najmenej-ROLL-
Nevím nakolik znáš okolnost článku řečiště, můžu k tomu říct toto. Článek řečiště napsal Květoslav Minařík poté, kdy navštívil Josefa Studeného u něj doma. Na této návštěvě spatřil Studeného jak na sobě pracuje a poznal, že Studený objevil nový způsob mystické práce proměny vlastní bytosti. A tento postup sepsal do článku řečiště. A protože to byl Josef Studený kdo tuto mystickou zkušenost zažil, mněl právo na to článek který Květoslav napsal prakticky o něm otisknout. Ostatně Minařík odešel ze světa v roce 1974 tenkrát byla mystická literatura na indexu žádná autorská práva na Minaříkovy spisy neexistovaly. Lidi si spisy opisovali jeden od druhého nikdy nikdo neřešil autorství každý mněl radost že mohl něco takového číst. Doba normalizace.
Domnívám se že člověk který realizuje vyšší duševní život bude dost těžko v souladu s kvalitami prostředí tohoto věku. Žijeme pořád v kalijuze, věku duchovního temna a nejhrubšího materialismu. Opravdu duchovně žijící člověk bude asi stěží maskovat svoji pravou tvář za zdání vnějšího klidu a pohodičky se všema lidičkama tohoto světa jen proto aby byl přijímána uznáván. Pouze vnitřní duševní síla mu může pomoct prorazit temnotu tohoto světa a pomoct přežít, aby nebyl hned jen tak umlčen. Myslíš si že kdyby se ježíš dnes inkarnoval že by ho vítali ve vatikáně? ;)
Takže získává zkušenosti v boji s negativním principem, tzv.márem kterého znal i buddha. Ostatně když se člověk začne intenzivně duchovně transformovat, vždycky se s tímto jevem v nějaké podobě setká. A nauka KM byla jednou z těch příkrých, možná těch nejpříkřejších protože byla založena na naprosté askezi.
Takže porušení mlčenlivosti může být někdy chápáno jeko předčasné a vede k dekadenci dosaženého a někdy to může být naopak, zasvěcenec má povinnost nauku sdělit světu. Ať už od ucha k uchu anebo knihami. Musí potvrdit že dosažené je reálné i u jiných lidí. Těm co dosáhli stav čistého vědomí, přirozenosti buddhy, se v budhismu říká pratjéka budhové. Nic nepředávají a o svých stavech vědomí nemluví. Ale například stav budhy amitábhy předpokládá vyzařování které svět vnímá. Stav vadžradhara rovněž předpokládá rozvinutí védomí i do světa, a tudíž komunikaci se světem ve smyslu sdílení.
Pamatuju si na sdělení E.Tomáše jak se setkal s Bruntonem. Tomáš mněl už tenkrát nějaké zkušenosti a realizace v atmavičáře a Brunton mu řekl, musíš mlčet a stav žít uvnitř, jinak se budou čerti ženit. A pak se ženili. A okolí to vnímá jako problém těch lidí, jenomže každý by si mněl být vědom toho, že vŠe co se odehrává, odehrává se uvnitř. Vidět zlo vně znamená projektovat si nějaký vlastní komplex do vnějšího světa.
Ono je celkem úplně jedno v co člověk věří v jaký systém a teorie. To člověka nespasí. Spása je podle mně něco, co nelze získat. Je to dar seshora.Lidské musí zaniknout aby božské mohlo povstat. Takže se člověk musí dobrovolně vzdát své lidské existence ve prospěch božské. A to předpokládá úplné karmické dozrání, pokud chybí jen jediná lidská zkušenost, pak se člověk stejně vrací. Takže si myslím že není možné nic předběhnout, obejít, zkrátit. Pro mně je poučné pozorovat přirozený řád věcí, než se snažit o silové koncentrace a někam "prorazit" nebo něco získat. Pozorování je ostatně stav svědka, což je vlastnost čistého vědomí. To taky není málo.