Aspekty lunárních uzlů

Dnes jsem narazila na tento článek:

http://www.pannacz.com/astrologie.4/aspekty-lunarnich-uzlu.454.html

tak jsem neváhala a jala se kontroly svého "kolečka" - tak tam mám jižní uzel v konjukci s uranem (2°55´) a na severní uzel jeden takovej volnější trigon od luny a dva těsné kvinkunxi od slunce (7´) a od saturnu úplně na minutu přesnej!!!

Kvinkunxi mám brat jako lehčí kvadratury, nebo jak si to vysvětlit? Navíc slunce saturn těsný sextil (7´), takže něco jako prst boží?

Tuším, že to pro mne bude poněkud klíčové téma. Severní uzel v blížencích ve 4. domě. Ten konflikt rodina, závazky x volnost, zájmy, kariéra prožívám celkem intenzivně.
Každou chvíli mne někdo bombarduje otázkama typu "A co ty a děti?" Dítě? Zatím jsem pořád na vážkách, přemýšlela jsem o tom, přemýšlím o tom celkem často a zatím jsem přišla jen na to, že se vlastně nechci o nikoho dalšího starat, zní to asi hrozně, ale ty pocity takový prostě mám, dítě pro mne představuje překážku, hrozbu, mám děti ráda, ale zároveň ve mně probouzí jakýsi vnitřní odpor, bojím se že mne dítě připraví o moji svobodu, na několik let pro mne bude pasé vše co miluju lyže, hory... a i když později bude dítě samostatnější, už nikdy nebude jen "já"; samotné je mi ze svýho postoje smutno, ale co s tím. Nechci aby na svět přišel další nedomrdek, kterýho odloží babičkám pokaždé, když se to hodí,... Chtěla bych být starostlivou, milující matkou, ale nevím jestli to ve mně je a jestli je, jakože asi jo, tak jestli to vůbec dokážu vyvést na povrch... :-(


A co vy? A vaše uzly?

cely ten odstavec si mi vytrhla z ust, keby som sa mala vyjadrovat k tej teme, napisem presne to iste....uzlom som sa nejak viac nevenovala tak som si ich teraz skontrolovala a mam ich v rovnakom dome, akurat, ze nie v blizencoch ale vo vodnarovi a sice som mlada, ale akosi vnutorne citim, ze s tymto este budu problemy a tak nejak to zo mna citi aj moja rodina a su z toho nervozni, lebo vedia, ze to nie je nejaky moj vystrelok ale je to asi hlbsie zakorenene......s uranom mam jedine tak tesny bikvintil k juznemu uzlu, inak skor trigon severneho na ascendent a trigon juzneho na slnko v 7. dome (v native teda opozicia slnko-ascendent), pak obe v kvadrature na moje pluto v 1. dome a este zo styry dalsie aspekty od kazdeho....stale si nie som ista nakolko vazne je nutne brat tie uzly, nie som v tom zbehla

este k tomu doplnim, ze mi nepride ani prirodzene aby mal kazdy dieta, velakrat som rozmyslala preco to robia ostatni, lebo myslim, ze nie vzdy to islo z nich automaticky ale aj ako plnenie poziadavky spolocnosti, ktoru si vsugerovali ako svoju vlastnu tuzbu alebo si tak kompenzovali nieco ine....ale nepripada mi to logicke, neviem, bolo by pre mna jednoduchsie keby sa jedneho dna vo mne ozvala taka potreba, ze prisiel ten cas, ale nejak ked sa pozeram do svojej buducnosti, neviem tam najst dieta v ziadnej alternative mojho zivota

Zajímavý je, že když mi bylo o něco méně než Tobě, "plánovala" jsem velkou rodinu, čím jsem starší, tím menší mám potřebu rodinu vůbec zakládat a o to horší pocit z toho, jestli se třeba o něco neochuzuju... Mám v tom zmatek.

Pro mne by asi bylo nejjednoduší, kdybych zničeho nic zjistila, že jsem těhotná a nebylo zbytí, než porodit a starat se :-D protože dobrovolně mne do toho asi nikdo nedostane -ROLL-

Tohle jsi hezky napsala!!! Nemám k tomu co dodat. Akorát snad to, že chápu, že někdo podlehne tlakům společnosti. A rozhodně si myslím, že mít děti není pro všechny.

Odpověď do diskuze:

No já sice nemám sev. uzel ve 4d., ale cítím to úplně stejně jako vy dvě.
Jinak mám Sev. uzel v těsné konj. s Lunou (čemuž bych přikládala podobný význam jako kdyby to bylo ve 4d.), krom toho v opozici na Uran a Jupiter ve vzdálenější konj. s Jižním uzlem. Prostě ten Uran takové věci jako mateřství těžce bojkotuje.
Z praxe mého dlouholetého kamaráda astrologa jsem se dozvěděla, že většinou takové ženy aby měly děti si potřebujou přitáhnout někoho, kdo bude vyloženě rodinný typ, jinak k nějakým rodinným záležitostem většinou nedochází. Pokud si pamatuju správně.
Nemám nic ve 4d. a ani nic v Raku (krom bodu štěstí a Vertexu - což nevím nakolik se počítá), a taky jsem nikdy úplnou a harmonickou rodinu neměla, takže jsem negativně ovlivněná. Docela jsem se s tím trápila, protože vlastně ani nevím jak lze v rodině harmonicky fungovat. Závidím lidem, co měli krásné dětství, těm kteří mají krásný vztah k mateřství a věcem s tím spojených. Kdykoliv jsem byla na návštěvě u někoho, kde to po téhle stránce funguje, nikdy jsem se necítila lépe a byla jsem šťastná ( i když to ani nebyla "moje" rodina)...
Možná se bojím, že bych to nezvládla, hlavně psychicky, pořád se bojím, že bych zůstala na dítě sama a živořila bych a dítě se mnou... Z mé strany rodiny by mi neměl kdo pomoct, takže kdybych zůstala sama, zůstala bych SAMA. A je mi do pláče z toho někdy, protože vím, že na lidi z nejbližší rodiny bych se nemohla spolehnout). Sama si věřím, že život zvládnu, ale s dítětem? Já prostě už hned tam mám CO KDYBY. Ono to není zrovna konstruktivní, ale nějak se toho nemůžu zbavit... Tak jak se mi daří zvládat a pracovat na rozličnými problémy, tak tohleto dost pokulhává za tím vším...
Když už to tady rozebírám, tak Luna v Blížencích a ještě v opo na Urana, to je zase pocit, že se člověk nechce vzdát své svobody a rozhodně NECHCE přebírat zodpovědnost za život někoho druhého. (Jakože mám ráda svůj klid a tak:D)

Možná moc upřímnosti najednou, ale kašlu na to!

Natali :-* Díky! Moc mi pomáhá tolik upřímnosti najednou. :-) Trochu mne uklidňuje, že takové pocity nemám jen sama.

CO BY, KDYBY - strašná slova :-( taky si jich pár hýčkám, je to moje alibi pro ostatní...

Koukala jsem na ten uran. Mám ho v sextilu na vodnářskou lunu v prvním domě. Asi to taky mám částečně o nezávislosti?

No vidíš, už jsme tři, takže sama v tom rozhodně nejsi.

Jj -WALL-

Tak já si myslím, že jo. I když sextil je prý pozitivní, tak stejně si myslím, že když už tam je nějaký aspekt, tak tímpádem jsou ty planety už viditělně spojené, takže jo, řekla bych že to může mít podobné projevy. Aha, a ty máš ještě Vodnářskou Lunu, no tož vítej v klubu vzdušných Lun :D

ked to tak ale necitis tak je myslim spravne sa do toho nenutit a nech si vravi kto chce co chce, predsalen este na Slovensku ale aj v Cechach preziva konzervativnost co sa tohto tyka, v mnohych statoch a vacsich mestach by to aj ludia riesili menej a keby si sa jedneho dna nahodou rozhodla mat dieta ale uz by si mala okolo 40, tiez by sa o tom tolko nediskutovalo.....verim tomu, ze viac zien to citi rovnako, tiez chcem aj cestovat, venovat sa sama sebe a svojim zaujmom, praci....

co bude, bude a ked nebude tak nebude :)

zaujímavá téma :-)
...po dobe,keď som nechcela mať rodinu vôbec /lebo mi bola ostrašujúcim príkladom mojom pôvodná rodina/ som naivne chcela deti 4
keď sa mi narodili prvé dve.tak už som vedela,že to nie je to úplne ideálne pre mňa - byť matkou,že je to oblasť,kde pokrivkávam,neviem prejavovať city,neviem dodržiavať pravidlá....atď.....napriek tomu ich mám tri a viem,že to tak malo byť a že ma neskutočne moc naučili -ešte to nie je dokonalé-a možno ani nebude-lebo stále mám tendencie vyčítať si pri každej príležitosti,že nie som dobrá matka ....naozaj si myslím,že mi v živote najviac pomohli,zmeniť sa,alebo skôr-nájsť sa....naučiť sa obetavosti,a ako tak na ne pozerám a uvedomujem si,ako sa vzájomne zrkadlíme...je to občas drsné,ale je to naozaj najlepšia škola....mala som aj v numerolópgii ako prvé 9-ročné obdobie - 6 -starostlivosť o rodinu,naučiť sa obetavosti...ale ,ako ste tu už písali,toto nemusí byť cesta pre každého,a je dôležité tú svoju cestu nájsť a ísť po nej.
Ale ja si myslím,že keby som v svojich 25 rokoch vedela o sebe viac,vedela by som, že na úlohu matky sa necítim,že mi to nič nehovorí a dobrovoľne by som sa rozhodla deti nemať,tak by som premeškala svoju príležitosť niečo dôležité sa naučiť a niekam na tej ceste postúpiť.A možno práve o to v mojom živote išlo,vedome sa rozhodnúť pre a ísť do toho....to mám teraz asi z toho,že čítam zaujímavú knihu.Michael Newton ju napísal -Učenie duší sa volá a je tam veľmi zaujímavo popísaný duchovný svet očami ľudí,ktorý sa doňho dostali regresom-hypnózou...čo si pred vstupom do terajšieho života predsavzali a čo naozaj dosiahli,alebo nedosiahli,pretože do toho nešli...

"Z praxe mého dlouholetého kamaráda astrologa jsem se dozvěděla, že většinou takové ženy aby měly děti si potřebujou přitáhnout někoho, kdo bude vyloženě rodinný typ, jinak k nějakým rodinným záležitostem většinou nedochází. Pokud si pamatuju správně." - a pritom neviem ako to mas ty, ale tym, ze nie som velmi na deti, tak akosi aj pritahujem k sebe muzov co maju rovnaky nazor

neviem ani kde presne hladat tieto veci v astrologii, napr. ja mam venusu v rybach (dobre aspektovanu) v piatom dome, je aj vladcom ascendentu a vraj by som mala byt celkom deckomil som pocula...no napr. lunu mam uz v opozitnej panne, no nic, toto sa neda asi riesit po aspekte ale komplexne


ked som bola mladsia, s mamou sme velmi nevychadzali, moze to byt aj z toho odvodene, ale celkovo vidim okolo seba mnoho rovesnikov z rozpadnutych rodin, vlastne urcite to bude viac ako polovica a ked nie rozpadnuta rodina, tak minimalne nie funkcna a nechcela by som to niekomu sposobit, dobre hovoris, je to skratka zodpovednost, velka zodpovednost, kiezby si to aj ini uvedomovali a nerobili si deti len tak ako to pride bez rozmyslu.....povedzme, ze mam akysi radar na smutok a uz sa mi velakrat stalo, ze som bola napr. u niekoho doma kde to sice vyzeralo uzasne a spravali sa k sebe milo ale nieco vo mne sa ozvalo....co vycitilo, ze to nie je tak dokonale ako to vyzera a tento moj "radar" sa ozyva velmi casto pri komunikacii s ludmi celkovo....mozno je to tym, ze ludia si velakrat spravia dieta lebo si myslia, ze im prinesie stastie, nemusia byt vyslovene nestastni, len im nieco chyba ale som toho nazoru, ze clovek sa najskor musi stat sebestacnou osobnostou, ktora nepotrebuje druhych ludi na to aby sa citila naplnena a az potom si moze vytvarat fungujuce vztahy, vratane vztahov so svojou rodinou (aj dietatom), potom keby aj doslo napr. k rozvodu, ten vztah matka-dieta tym bude daleko menej ohrozeny....ale to uz skor "rozmyslam nahlas"

Tvou reakci jsem si zrovna přečetla po tom, co mě oslovila jedna věta když jsem si četla a o Uzlech:

Je důležité, abychom se naučili udržovat rovnováhu mezi dvěma extrémy - volností a omezením.

To, že jsem si to přečetla v jeden čas a hodně mě to oslovilo, budu považovat za signál ;-)

-HEART- Díky-KISS-

To je právo to, z čeho mám obavy, že se svým negativní postojem k mateřství ochuzuju o poznání. A stále se to ve mně bije, nevím jak se k tomu postavit, moc přemýšllím,...

Ahoj,
mám snad všechno co tam píšou, včetně tý recepce:D-ROLL-
Severní uzel v Kozorohu 11d opozice Saturn v Raku 5d
sextil Merkur
trigon Mars
kvadratura Pluto
konjunkce Lilith

Děti jsem měla, když jsem je chtěla a protože jsem je chtěla a jsem ráda, že je mám. Miluju je. Je to věcí každé ženy jak se rozhodne a jak to cítí. Okolí do toho nemá co mluvit. Když nad tím tak uvažuju, je dobře, že jsem tu svoji touhu po dětech tenkrát poslechla, protože dnes už ji nemám. A mít dítě jen proto, abych vyhověla někomu jinému tak bych to taky cítila jako překážku nebo dokonce oběť. Mimochodem taky mám Lunu ve Vodnáři...

Mimo téma:
dnes jsem našeho kocoura definitivně zbavila možnosti mít vůbec někdy děti...a myslím, že je mu to úplně jedno:D

No, zajímavé je, že já jsem si vždycky taky přitahovala podobné typy mužů.
Teď mám partnera, který je úžasně praktický, rodinný typ a někdy se mi objeví záblesk, že když už, tak s ním by to šlo (což je u mě už víc než silná záležitost). Ale co, co jsem prožila se mi jen těžko překračuje a opouští.
S tím radarem, to je dobrý příklad. Mám to podobně, ale musím říct, že pár šťastných rodin (opravdu šťastných) jsem už zažila. Jinak si myslím, že tak obecně moc šťastných rodin opravdu není.
S tím, že si někteří lidé myslí, že jim dítě přinese štěstí, když to štěstí samo nepociťují, je hodně ošemetné. A většinou to z dlouhodobého hlediska přinese spíš zhoršení situace...
Jj, já taky tak přemýšlím...

U tebe je ještě věková věc. Ne, že bych to viděla jako rozsíl mezi námi. Ale zrovna mezi tou 20tko ua 30tkou si myslím, se dějí dost zásadní změny, člověk dostuduje, dělá nějakou tu kariéru, cestuje. Mě bude tento rok 30 let a ten rozdíl (pocitově) je úplně jiný než když mi bylo o těch 10 let míň.
Jsem soběstačná, b ydlím sama, uživím se sam, vše co potřebuju si umím zařídit. Jenže tam azčíná být to JENŽE a CO DÁL... neumím to vysvětlit, je to prostě jiný pocit, už asi míň zaměřený na sebe....

ano,moc premýšľaš,nechaj to plynúť...
ži teraz
pred 20 rokmi som robila iné rozhodnutia
pred 10 -timi iné
a teraz robím tiež iné ,pretože sa neustále /vďakabohu/ mením...tie rozhodnutia vtedy neboli zlé...boli proste také,aká som bola ja...asi dosť neuvedomelé...ale inak to nešlo...teraz si uvedomujem jednu vec veľmi výrazne,že už si nemôžem dovoliť byť nezúčastnená,čakať,čo so mnou bude a nechať niekoho,aby mal môj život v svojich rukách,tak robím svoje a najmä uvedomelé rozhodnutia /a občas aj nie/ ...pretože teraz už som sa rozhodla,že zvládnem sa starať o deti,že zvládnem im byť najlepšou mamou,akou dokážem byť ,že chcem ...a aj keď mi to občas robí veľké problémy ...v horoskope som napríklad našla toto,čo ma dokonale vystihuje-a potom sa staraj o domácnosť a o deti-WALL-rozpor medzi každodennými banálnymi povinnosťami a vznešenými ideálmi...ale kto bude za mňa robiť úlohy s deťmi?kto bude umývať riady....a nevieš si predstaviť,ako to občas vo mne vrie... a teraz som si našla pani,ktorá mi bude pomáhať v domácnosti,aby som mohla robiť aj to,čo ma naozaj baví,aby ma to úplne nepohltilo-THUMBSUP-
tým som len chcela napísať,že aj ty k tomu vedomému rozhodnutiu raz prídeš, či sa rozhodneš tak,alebo tak... nechaj to,nech príde,čo má prísť. /ja mám trochu výhodu,že moc nepremýšľam:)a ešte mám asc.v rakovi

a čo sa týka tej numerológie
nie je zrovna toto,čo si napísala - Je důležité, abychom se naučili udržovat rovnováhu mezi dvěma extrémy - volností a omezením...
dokonalé vystihnutie numerologickej vibrácie päťky?
a nemáte ju-baby-v svojom numero rozbore?...to len tak pre zaujímavoť

tiez uz som videla par stastnych rodin, spolubyvajucej rodicia su spolu uz 30 rokov a stale maju iskierky v ociach ked su spolu, uzasne sledovat, on pritom bol kedysi viac v zahranici ako doma - diplomaticke misie ale vyslo im to, je uzasne ich sledovat, aj vo vztahu k detom to iste

deju sa zmeny, uvidim, i ked u mna je to prilis vela dovodov preco nie, aj keby sa objavili nejake "za" dovody, mali by co robit, aby prevazili tie proti :) ale vravim, bolo by to jednoduchsie keby sa to vo mne zmenilo....natolko si vazim slobodu, ze ma desi uz len myslienka delit sa o byt, vlastne o cokolvek, v tomto som taka "zgrloska" :p "zdielanie" v tychto oblastiach mi vadi, co je ale zvlastne, mam pocit, ze by mi nerobilo problem starat sa o deti, ktore by napr. mal pripadny partner z prveho manzelstva alebo nieco podobne, ale svoje, to je ina vec, ktovie....

Ha, noooo, jistěěě :D

Jsem narozená 25. :D

Jinak souhlasím s tebou a Curry, že co bude to bude a ať přijde co má příjít.
Já podobně jako Hají moc přemýšlím a to mi je někdy absolutně k neužitku.
Zatím, ale mít dětí necítím, ale bude mi jen 30 zatím, takže to ještě nemusím hrotit-YES-

Hmmm, s tím sdílením to jako úplně chápu.
Teprve teď cítím, že bych se i mohla teoreticky sestěhovat s přítelem.
Toto rozhodnutí mi trvalo třicet let :D tak neboj, třeba to přijde.
Ale trvám na tom, aby byl byt minimálně 2+1, aby si každý mohl chvilku pobýt ve svém prostoru (na to jsem naprosto háklivá). Ne, že bych se nemohla dělit o prostor, ale někdy už cítím jak potřebuju být sama se sebou, se svými myšlenkami....
Na to je ale třeba i toho "pravého" chlapa, o kterém víš že být s ním je přirozené a fajn a hlavně, že ti dá tu svobodu, kterou potřebuješ. Přítel je dost vycvičený z předchozího manželství s Vodnářkou :D, takže se mnou to má ještě v pohodě -ROFL-

velmi rada som sama, vzdy som chcela mat aj vlastny byt, nechcela by som ho kupovat napolovicu, niekedy si vravim, ze som uplny chlap v tomto, zatata ked ide o moj zivotny priestor, raz som sa dostala do situacie kedy priatel zacal zvazovat spolocne byvanie a povedal mi o tom a to ma doslova oblial pot a nevedela som to riesit tak som musela zdrhnut domov, vypnut si mobil a nebavit sa o tom, nic mudrejsie ma nenapadlo

tak mas teda stastie, ze je trpezlivy :D hadam z toho nebude mat nejake vnutorne problemy :D