Rozhodování

Krásný večer, co Vám pomáhá při rozhodování? Když se musíte rozhodnout mezi možnostmi podobně dobrými nebo podobně špatnými, co Vám pomůže vybrat si jednu možnost? Jste si potom jisti správností svojí volby, nebo pochybujete, či jste udělali dobře, nebo litujete svého rozhnutí? ... Já vždy zvažuju, co udělat, co říct, jak se zachovat, abych někomu neublížila a všichni byli spokojení jak to jde.... a i když se potom nějak rozhodnu, často svého rozhodnutí lituju. Jak to máte Vy?

Aj tebe pekny vecer...
Pri rozhodovani jednam intuitivne, lebo akonahle zacnem rozoberat vsetky moznosti, tak to nema konca kraja... Ked sa pre nieco vazne rozhodnem, tak uz necuvnem spat a ani nicoho nelutujem... A mozna ze aj preto nic nelutujem, lebo som sa zacala pozerat uz len sama na seba a nie na to, co si zelaju druhi...

Děkuju za odpověď :) Víš, vždy se velmi bojím, že někoho poškodím svým rozhodnutím, Pokud musím v práci někoho požádat o něco, co se mu nelíbí, strašně si to vyčítám, že jsem to nedokázala vyřešit jinak a pokud se rozhodnu to vyřešit jinak, tak se na sebe zlobím, že jsem ustoupila :) Jsem vedoucí malého kolektivu a mám tam lidičky, kteří se mi vždy snaží vyjít vstříct a pak takové, co se hádají o všechno. No a protože ty pružné nemůžu furt zneužívat a sama taky nemůžu dělat všechno, musím občas požádat ty druhé... Obvykle se poštěkáme ( no já jsem spíš defenzivní a to mě taky štve :), svoje si prosadím, ale pak si to vyčítám, že jsem nedokázala věc vyřešit jinak, že jsem musela jít do sporu... Ale tahle moje vlastnost mě provází ve všem, ve vztazích přítelských, pracovních i milostných... Chtěla bych to nějak změnit, ale nevím jak.. jak si být jistá, že, se rozhoduju správně... -FLOWER-

Tak toto mi nieco pripomenulo... :-) Ja som bola technicka kvality, kde som mala na starosti cca 20 zamestnancov (bola som aj okrem ineho zodpovedna za kvalitu toho, co robili) a potom tam bol so mnou este jeden team leader, ktory zadeloval ludom robotu... Pracovat s ludmi je hodne tazke, hlavne vtedy, ak mas vyssiu pracovnu poziciu... Robit vsetko tak, aby boli vsetci spokojni a aby sa spravila robota je niekedy priam nemozne...
To ze sa aj pohadate ani moc neries... To sa deje skoro vsade... Ked ma clovek veducu poziciu, tak si nemoze vsetko brat az tak k srdcu (vycitat si stale nieco), lebo by sa z toho asi casom zblaznil, alebo ochorel...

Ked sa pre nieco rozhodnes, tak uz nad tym nepremyslaj, ze ci by to (nieco) nebolo lepsie tak alebo tak, lebo inak sa tej neistoty nezbavis... Chce to asi trosku viac rozhodnosti a sebadovery a menej sebakritickosti...



Ale toto je iba moj nazor... -FLOWER-

Ale prečo by si sa mala ty viniť za takéto veci - že chceš, aby sa práca vykonávala dobre?
Ja som sa snažila v práci o jednu vec - vyrobiť z ľudí ktorých som mala na starosti univerzálnych pracovníkov, ktorí vedia v prípade potreby vykonať všetky z potrebných činností. Sranda je, že Rómovia boli v tomto maximálne prispôsobiví, lebo boli vďační za to, že majú prácu a každý s nimi jedná pekne. Neprispôsobivá bola len väčšina ľudí "strednej vrstvy". Musela som im vysvetliť, že práca nie je o opakovaní jednej činnosti do nekonečna, ale o zabezpečení plynulosti celého procesu. Preto musia niekedy robiť aj to, čo sa im nepáči. Potom pomohlo, keď som vyzdvihla ich dobré vlastnosti (niekto bol precízny, niekto manuálne zručný, atď.), vysvetlila som im pravdu, prečo je dôležité aby to urobili a prečo to nemôže urobiť nikto iný, a oni to potom nebrali ako buzeráciu ale naozaj ako nevyhnutnosť, ktorú musia vykonať práve oni.
Ďalšia vec, ktorá ich dobrovoľne motivovala, bolo časté prepúšťanie zamestnancov v danej firme. Uvedomovali si, že keď budú ohŕňať nosom nad prácou a bude sa vyhadzovať, firma si nechá tých najlepších a oni stratia tie istoty, ktorých sa tak silou-mocou držia. K tomuto som im musela občas nenápadne naznačovať, že síce sú najlepšími odborníkmi na svoju obľúbenú činnosť, ale je ešte niečo, čo sa potrebujú naučiť k ich dokonalosti. A ono to už išlo samé.
Šéfovia zvyknú robiť takú chybu, že nepovažujú za potrebné vysvetľovať zamestnancom, prečo treba niečo vykonať, len im to proste rozkážu. Dobre vidno tento princíp na malých deťoch - vzbúria sa keď nerozumejú dôležitosti a významu toho, čo sa od nich žiada, a občas im aj príde ľúto, keď rodič neuzná, že sa im niečo pekne darí.

Rozhoduji se velmi rychle. První nápad,který přijde, je vždycky ten správný. Ovšem, když jsem byla podstatně mladší, také jsem rozvažovala a mnohdy jsem většinu věcí raději udělala sama. Bylo to špatné rozhodnutí a také jsem za to zaplatila zdravím.
Takže - vždycky první nápad je správný.-FLOWER-

Ahoj Milu, já se rozhoduju podle vnitřního pocitu. K pochopení toho, proč mi vnitřní pocit tak funguje mi pomohl Human Design. Zkus kouknout, osobně by mě moc zajímalo, co ti vyšlo v testu.

Posílám stránky na výpočet a výklad + se můžeš kouknout na mojí diskuzi tady na zveráku :D-COOL-

http://humandesign.cz/mapa.html

http://humandesign.cz/typy-a-centra.html

http://www.zverokruh.sk/forum/astrologia-horoskopy/human-design/

Krásný večer a díky za reakci. Snažím se vždy svoje spolupracovníky chválit, dávám si velký pozor, abych je pochválila aspoň jednou za směnu ( někde jsem to četla, že je to dobrý:). Mám problém s lidmi, kteří jsou téměř bezchybní ve své práci, ale mají vždy pocit, že tím to nutně končí a že po nich nemůžu chtít třeba jen vyměnit službu, nedej Bože udělat přesčas. Protože oni si své povinnosti přece plní a hotovo. To že ostatní nemají problém se přizpůsobit aktuální situaci a jsou schopni mi vyíjít vstříct, když něco potřebuju, berou jako jejich hloupost. Víš, já po nich nechci nic, co by běžně nedělali, jen potřebuju, aby přišli do práce, když někdo vypadne, nebo vyšli vstříct druhým, když potřebujou vyměnit směnu. To, že by se báli o práci nehrozí, na naše pracovistě se nikdo nehrne... Víš, mě šlo hlavně o to, že vždy pochybuju o svých rozhodnutích, jestli jsou správná. Platí to hlavně u těch, kteří nejsou ochotni jen tak přistoupit na kompromis. Vím, že každý jsme nějaký a já nemůžu nikoho soudit, protože neznám jeho motivace a vím, že je to zejména můj problém, že se nad každým rozhodnutím takhle trápím, přestože jsem všechno před tím promyslela zhora dolů tisíckrát...

Krásný večer a děkuju za odpověď, určitě si test udělám a dám vědět, ale nejdřív asi o víkendu, až na to budu mít klid...moc děkuju za ty odkazy -FLOWER-

A zjistila jsi něco s čím by ses chtěla případně podělit? :-)

Jj máš pravdu s tou inklinací :D ale přemýšlím jestli to není tím, jak jednostranně se k věcem staví společnost. Pamatuju si, že jak jsem byla malá, tak jsem se chovala přirozeně projektorsky, akorát, že mi okolí dávalo najevo, že to je špatně, tak jsem na sílu začala KONAT a to mi fakt nesvědčí.
A jak ti sedí popis na prázdná centra?

Heh, moja skusenost je spontannost a prve rozhodnutie je vzdy spravne, no niekedy rozum zauraduje do takej miery, ze potom uz len logicky vyplyva si dedukovat spravnost toho riesenia... Ale urcite najspravnejsie, najlepsie a najjednoduchsie veci v mojom zivote boli vzdy tie spontanne.

Intuitivně, jak do toho začnu tahat rozum a začnu rozvíjet různé alternativy a scénáře "cobykdyby", tak by se taky mohlo stát, že se nakonec vůbec nerozhodnu pro žádnou možnost anebo zvolím tu méně vhodnou. Správnost rozhodnutí se potvrdí nebo vyvrátí v průběhu času.

Mne vyslo ze som projektorsky typ, ale neviem co sa tam mysli tou energiou pozvania.

Já ti to zkusím vysvětlit ve vzkazu, i když pro mě to byla vždycky jasná věc a HD mi to jen potvrdil a dovysvětlil...
Jinak můžeš kouknout na diskuzi:

http://www.zverokruh.sk/forum/astrologia-horoskopy/human-design/