mesiac
Utorok, 23.4.2024
Meniny má Vojtech

Voľný pokec - 

Každé počínání je něčím podmíněné,souhlas či né?

neznámy
neznámy | 23.9.2013 00:27
Ptám se kvůliváté svobodě ducha?-WALL-
neznámy
neznámy | 23.9.2013 08:13
Si myslím, že to tak je. Řekla bych, že je to počínání na automatiku (nevědomé) nebo vědomé, ale podle mě to vždycky sleduje nějaký cíl (ať už zjištný nebo nezjištný).
Mohla bys rozvést jak přesně to myslíš s tou sovobodou ducha?
neznámy
neznámy | 23.9.2013 08:48
Já tomu nerozumím... -CRY- Jkože jdu na záchod, protože se mi chce čůrat, nebo si čtu, protože se nudím, běhám protože mi to dělá radost.

Přeci dělat věci jen tak pro nic za nic, to by byla ztráta času, ne? :-D
neznámy
neznámy | 23.9.2013 09:05
možno sa duša slobodne rozhodla že bude obmedzovaná "podmienkami ",) keď tam chceme mať tú slobodu ;)
adelaida
adelaida | 23.9.2013 14:31
Možná proto, že u vědomého počínání se můžeme svobodně rozhodnout, zda budeme podmíněně reagovat na něco anebo jakým způsobem budeme reagovat, či se reakce zdržíme úplně. Kdežto u nevědomého chování to možné není, nejprve by se muselo stát vědomým.
neznámy
neznámy » adelaida | 23.9.2013 17:04
To mi připomíná...
Řekla jsem kdysi partnerovi: nepodváděj a nelži (do budoucna), protože Ti to neprominu a v konečném důsledku, to nebude mít vliv pouze na mě, ale v budoucnu i na Tebe. Protože jako dobrý vizionář jsem věděla, že budou chvíle, kdy by rád uvítal mou pomoc (vím konkrétně v kterých závažných chvílích), a pak se stane, že se ji nedočká, ani blízcí v jeho okruhu, protože nebudeme už v kontaktu. Což jsem mu konkrétní situace nastínila.
Možná jsem mu to tou budoucností, která byla pro něj nevědomá podmínila.
Chlapec si však umíněně dělal své (tedy už vědomě), měl svobodného ducha. No to podle mě není duchem, ale egem. Myslím si, že neměl důvod vyhledávat jiné, ale to je také nevědomá oblast chtít zakusit něco, co ještě nezná. Možná si neuvědomoval, že mu již nikdo neodpustí. Možná, že to tak chtěl, aby si svobodného nezávazného ducha zachoval a budoucnost mu vyhovovala. Každopádně vím o tom, že se pak vyskytly ty chvíle, které určitě nechtěl, aby vznikly.
Nejsme tady však proto, aby si dělal každý ze všeho svobodný holubník. Myslím, že to vše, náš život, podléhá vyššímu řádu a silám, které mohou svévolné počínání, které není v souladu, také náležitě "odměnit", tak, jak bychom si nepřáli. Říká se "svatá nevědomost", Ti lidé nevědí, jaký "čurbes" nadělají do budoucna druhým, nejen sobě. Pakliže sledují pouze svůj cíl, tak je většinou egoistický. A neuvědomují si ani, že mohou za sebou nechávat mrtvoly. Jenže, jak může být takový duch plně svobodný, když si na sebe bere další karmické zátěže, místo plnění stávajících úkolů?
-CONFUSED-
neznámy
neznámy | 23.9.2013 17:09
keby aj niekto nemal v umysle podvadzat a klamat tak take varovanie aby to nerobil, moze nastvat....ukazuje to nedoveru...clovek, ktory doveruje, to ani nepotrebuje druhemu oznamovat....
neznámy
neznámy | 23.9.2013 17:37
Tady se jednalo o vztah, který byl na dálku a neměl svou pevnost. Dala jsem prostě najevo, s čím by u mě nepochodil. Oni si muži kolikrát myslí, že co dělají svodomyslně oni, tak protějšek taktéž. Nebo, že se nic nestane, když ulítnou a ženská jim velkoryse odpustí. Vzhledem k tomu, že pak zbytečně dochází k rozčarováním, když nastálá situace už vznikne, tak já se snažila už o prevenci, obzvlášť po nějakých zkušenostech a ztrátě spousty času. Je lepší vědět do čeho jde nebo já, než aby vznikaly potom nedorozumění.
Zkušenosti ukazují, že nejde věřit slepě nikomu. Jestli jsi takové neměla a měla kolem sebe vždy důvěryhodné lidi, tak to je štěstí. Já jsem také potřebovala, aby ve mě někdo důvěřoval, nemyslím tím jen věrnost, ale třeba v mé schopnosti, a také se mi ji nedostávalo.
granko
granko | 23.9.2013 18:37
Vaša síce legitímna otázka je pre mňa dôkazom, že nielen odpovede môžu byť nesprávne a úplne zavádzajúce ..
samotné jej kladenie totiž vypovedá o nepriamej skepse a každá odpoveď na ňu v rámci vecnej logiky bude vždy kladná..
táto otázka patrí totiž do podvojného účtovníctva a nie do života.. takže negatívna odpoveď na ňu môže podľa správnosti paradoxne výsť len tomu, kto si ju vôbec nekladie.. -PUH-

a koná bez vedomia histórie..
srdcom..
neznámy
neznámy | 23.9.2013 18:39
lenze presne takto to byva....ak sa budes strachovat, varovat druheho predom, urcovat hned hranice, tak to cloveka odplasi....a je jedno ci je to strach odovodneny, ci si mala zle skusenosti....ja sa do toho viem vcitit lebo aj mna by to vyplasilo, straca to svoje caro a mozno je tvoj pristup rozumny a aj prakticky ale nie vzdy s tym clovek pochodi...."Já jsem také potřebovala, aby ve mě někdo důvěřoval, nemyslím tím jen věrnost, ale třeba v mé schopnosti, a také se mi ji nedostávalo." - ludia budu verit v tvoje schopnosti ked si budes verit sama a nebudes potrebovat potvrdenie od okolia, tak to uz chodi, ludia reaguju na vyzarovanie....inak ak mam hovorit za seba tak ludom nedoverujem ale tu nedoveru sa snazim navonok neprejavovat, proste si to nechavam pre seba a nehovorim o tom, ale to uz je akysi vrodeny postoj, nie nauceny
neznámy
neznámy | 23.9.2013 19:26
Jde o to, že já si třeba věřila, snažila jsem se žít a jednat tak, abych nezklamala. Neslibovala jsem nic, co nedokážu splnit. Totéž jsem očekávala od druhých. Ale byla jsem naivní. Každý se mě snažil překřiknout, aniž by mě znal. Dělali naschvály, špatně hodnotili situace a pomlouvali. V podstatě mi vytvářeli jinou identitu a image někde mimo navenek, než moje pravá podstata má. Samozřejmě ne všichni. Našli se i ojedinělí skutečně srdeční a dobráčtí lidé v mém okolí.
Ve vztahu mi vadilo, že když je někdo daleko, tak by měl přemýšlet, obvzláště muž, jestli jeho protějšek není třeba přepaden, obrán apod., když jeho to navíc ještě jeho práce. Já jsem podobně takto třeba myslela, jestli se něco nestalo. Ale když se ten druhý nezajímá a bere vše lehkovážně jako "poraď si sama", tak se člověk zamyslí, jestli ten dotyčný frajer nemá namířeno už k jiné, když je mu to lhostejné. Možná jsem v něm chtěla probudit více zodpovědnosti. Protože styl typu:" teď jsem tady s Tebou a jinak si můžeš dělat co chceš", se mi vůbec nezamlouval. To navádí k myšlence: "protože já si budu dělat, co chci".
neznámy
neznámy | 23.9.2013 19:33
tak takovou instrukcí - nepodváděj a nelži - ještě k tomu řečnou preventivně, by mě chlap buď hodně rozesmál, nebo nejspíš pořádně nas.al a asi by mě popadla neodbytná touha podvádět a lhát :p (a hlavně vzít nohy na ramena)
neznámy
neznámy | 23.9.2013 19:45
"snažila jsem se žít a jednat tak, abych nezklamala" - zalezalo ti na druhych ludoch, na ich nazoroch o tebe a mozno aj o tom to je, akosi sa to da vycitit a niektori ludia to potom zneuzivaju, nechcem ta nahovarat aby si bola mrcha, to nie, ale niekedy si treba vediet povedat - "ano, mam sa rada, konam v sulade so svojim svedomim a ak ma niekto nerespektuje - srat na neho (s prepacenim):D

"Ve vztahu mi vadilo, že když je někdo daleko, tak by měl přemýšlet, obvzláště muž, jestli jeho protějšek není třeba přepaden, obrán apod., když jeho to navíc ještě jeho práce." - a mal nejaky dovod uvazovat o tom ci si nebola prepadnuta? lebo ak nemal tak tomu nerozumiem-CONFUSED-

zas podla mna o tom by mal vztah byt - aby si obaja robili co chcu pokial to skutocne nejak neporusuje hranice slusnosti co podla mna tym, ze sa o teba nestrachoval a nebal sa ci ta neprepadnu, neporusil, neviem preco by som mala od niekoho vyzadovat aby sa bal alebo premyslal o takych scenaroch
neznámy
neznámy | 23.9.2013 19:55
No jo, ale to bylo ještě ve věku 20 let. Tenkrát mi šlo hodně o budoucnost, abych do ní nevykročila špatně, byť jsem řekla něco, co jsem v budoucnu přehodnotila. Tenkrát jsem byla taková bytost, která by nesnesla podvod a myšlenka nějakého odpouštění a tolerování, jaké jsou v pozdějším věku, to vůbec u mě nepřipadalo v úvahu.
To je podle mě toleratnější být k tomu, co řeknu, než se ukázat "jako just naschvál". To mi připadá jako mocenský boj, uražená ješitnost, ego.
neznámy
neznámy | 23.9.2013 20:25
Protože jsme se seznámili, když ho poslali z vojska MV jako budoucího poldu k nám do města, zrovna na nádraží, kde se to teprve začalo hemžit různou pakáží, která začala otravovat. A už tenkrát jsem začala pochybovat o budoucnosti, která se vyvíjela tímto směrem, že ani jako polda nezakročil včas, když viděl dívku, kterou otravuje nějaký debil. Musela jsem láteřit dost nahlas, abych ho nahnala k ochraňování, což byla jeho povinnost. Pak se dostal do nemocnice zrovna na mé oddělení a tak jsem mu vysvětlovala, co a jak se bude dít v budoucnu, když to půjde vždy takhle, že se jako ženská budu muset ochraňovat sama. Potom jsme se dali dokupy. Nicméně, tím, že jsem jezdila za ním z nádraží vlakem, kde se vyskytoval i onen nebezpečný člověk, který se na mě pověsil (až mě skutečně obral), jsem neustále naznačovala, že se bojím a že je třeba něco udělat, aby byl zavřený. Moje hlášení policii bylo bez odezvy. Chtěla jsem po svém partnerovi, který pak byl na stanici ve svém městě, aby třeba zvednul telefón a něco pro mě udělal. Mě ale připadalo, že mu přišlo vhod, že se mě zbavil, protože tenkrát už skutečně asi začal chodit s jinou. Také jsem ho viděla s "oním" mluvit a vzhledem k tomu, že pravé peklo teprve začalo, tak si myslím, že ho možná ještě na mě nasměroval.
Podle mě, i kdyby byl už s jinou, tak pokud má takové svědomí, že mu nezáleželo, zda budu znásilněna či obrána, to asi být tak nemá, že "po mě i potopa". -CONFUSED-
neznámy
neznámy | 23.9.2013 20:54
a co by spravil? moze len oznamit hlasenie a cakat na odozvu, ved je policajt, nemoze ho zavriet.....mne to pripada ako buzercia z tvojej strany, prepac-CONFUSED- a este ked o nom hovoris, ze ho mozno na teba nasmeroval?! to fakt predpokladas, ze by bol niecoho takeho schopny? neviem si to predstavit, ale tak nechajme to tak, nevieme, uznavam....ked ti na nom vadilo tolko veci, mala si ho hned nechat a nie s nim byt a potom sa stazovat, ze nevyhovuje tvojim ocakavaniam
neznámy
neznámy | 23.9.2013 21:59
No tak vzhledem k tomu, že u nás na stanici pracoval a pak byl v jiném městě, tak nějaké "delikventy" u nás poznat musel. Ten tam už byl znám. I když pracoval a bydlel v cizím městě, myslím že i pouhým telefónem se dalo o věci hovořit tak, aby nebyla policie netečná a liknavá a trochu zapracovala, aby ten psychopat nenadělal ještě větší škodu. To totiž psychopat byl a je, také stalker. Já jsem právě ještě než se něco stalo, varovala o různých věcech. Prostě jsem asi všímavější a mám strašně dobrou předvídatelnost. Ještě se vše nemuselo dít tak, jak jsem řekla. To až později, kdy si prostě dělal, co chtěl. Proto jsem také věděla, že se stanou v budoucnu i věci kolem něj, které by nechtěl aby se staly, takové vize prostě mám. Jenže já jsem na rozdíl od něj, tuhle úlohu danou shůry chtěla splnit a bez něj by to nešlo, tak jsem jej nechtěla opustit. Pak ale, když jsem viděla, že je něco jako podmínka, která je dána situacemi v životě jako něco za něco, že to není mnou, ale tvoří to právě i určitá svodomyslná rozhodnutí v životě lidí, překážky na cestě, bylo mi jasné, že to bude těžko splnitelné. Šel si svou cestou a ta vize se splnila pak do bezezbytku. Musí to tak být? Já myslím, že ne. Nesouhlasím s názory typu "stalo se to, co se stát mělo". Když člověk má představitelnost a zabrání preventivně dalšímu špatnému vývoji situace, tak potom se nemusí stát nic zlého ani na jedné straně. Jenže to chce spolupráci, synchronicitu a trošku duchovnějšího pohledu, než jen svodomyslný, materialistický egoismus.
neznámy
neznámy | 23.9.2013 22:14
lenze nemozu predsa zakrocit skor ako sa nieco stane na zaklade tusenia, profesne proste nemozu

nech si zije ako chce, to, ze ty to povazujes za slobodomyselny, materialisticky egoizmus vobec nemusi byt pravda, mozno ste si skratka nerozumeli, mozno je to tak jednoduche
neznámy
neznámy | 24.9.2013 11:04
Svobodou ducha jsem myslela svobodnou duši,která tedy pokud je svobodná by si v podstatě měla dělat co se jí zlíbí,ale to právě mi není úplně jasné,zda to tak může být,když se učí dalším dovednostem v tomto životě.
Takže i ona má tedy nějaké podmínky,protože Vesmír ji vede nějakou cestou a chce aby se to naučla,tudíž logicky svobodná není a jedná na základě určitých podmínek.
Tak snad je to srozumitelně napsané,ona se ta myšlenka formuluje dost těžko.:)
neznámy
neznámy » granko | 24.9.2013 11:09
Srdcem jsem kladla,protože jinak by nebyla vůbec položena..., fungujeme jako celek,tedy cit,myšlenky,rozum i tělo.;)
Stránka:
1 2 3
 

Poèítam horoskop... Počítam horoskop...