Ľudská duša -
Verite na karmu?
vevuska | 24.8.2011 23:06
Ahoj tomasko, prečítala som si podrobne tvoj príspevok a musím ti povedať, že si protirečíš. Už len preto, že hneď na začiatku píšeš, že veríš, že sa rodíme viac krát a pre niečo, čo sme nestíhli dokončiť. A zase neskôr píšeš, že neveríš v karmu? Veď to je karma. To, že sa viac krát rodíme a prekonávame isté prekážky a dokončujeme to, čo sme nestíhli za jeden život. V karme nejde len o tie pocity, nepríjemnosti, ktoré teraz spáchame a nedoriešime ich v tomto živote. Ako áno, aj to sa prenesie do ďalšieho života, ale v tom ďalšom živote urobíme možno zase iné chyby, na ktorých sa buď poučíme, alebo si ich znova prenesieme a o to tu ide. Karma je o doriešení si istých vecí v určitom živote. Niekto konečne dostal až v tomto živote šancu na doriešenie vecí, či už dobrých, abo zlých, lebo v minulom živote na to nemal buď podmienky, alebo vedomosti, alebo proste nevedel čo s tým. V karme nejde o maličkosti ako nezaplatené účty. Tu ide o psychickú pohodu človeka a o to, aby ľudia duchovne rástli a aby si uvedomili, že ľudia sú rôzny a treba ich brať takých akí sú a hľadať v nich to dobré. Ide o to, aby sa ľudia naučili pracovať a naplno využívať svoje dobré stránky a pracovať a minimalizovať tie zlé stránky.
vevuska | 24.8.2011 23:22
Ahoj Marekzc, ohľadom karmy máš pravdu, ale nie je to úplne také jednoduché ako si to popísal. Je pravda, že ak otec vyženie z domu svojho syna, tak sa mu to neskôr, ešte počas jeho života vráti v podobe niečoho zlého. A je pravda, že v budúcom živote si kvázi vymeníte úlohy. Tak ako matka s dcérou, alebo matka so synom. A je možné, že ty ako otec, ktorý bude mať syna, abo dcéru, tak sa môže ocitnúť v rovnakej situácii. Ale tým, že duša človeka počas jedného života prejde niekoľkými skúškami, tak tá duša už bude múdrejšia a povie si, že ja toho syna, dcéru nevyhodím z domu, ale dám im ultimátum. Napríklad. Ono... v karme sa totiž vyhodenie potomka berie ako odcudzenie, že už nemá syna, abo dcéru. Lebo ten syn, dcéra ani po roku nemá chuť sa k otcovi vracať a ani otec možno nemá chuť si to s nimi vyžehliť. Lebo otcova duša ešte nedospela k tomu, aby sa choval k synovi, dcére ako k seberovnému. Netreba byť citlivý, ani veľmi citový a už nie citovo vydierať. Ide o psychológiu a o to, aby sa ľudia navzájom rešpektovali. Každý rodič berie svoje dieťa, aj keď už má 35 rokov, stále ako dieťa. A to niekedy nie je dobré. Ale ani opak nie je dobrý.Treba to tak brať, že každý človek je indivudualista od kedy sa narodí. Má svoju hlavu, svoj rozum, svoju cestu životnú. A rodiča berie ako ochranné sídlo do doby, dokiaľ nebude schopný sa odpútať a postaviť sa na nohy sám.
neznámy » VERONIKA | 2.10.2013 22:22
no ak si este tu , myslim na tejto stranke, tak ja som bola neveriaci tomas a neverila v nic , ale dajake udalosti v zivote a stretnutia, ktore neboli nahodne doplnili cast mojich puzzli cast skladacky mojho zivota a zapadli perfektne aby bola kompletna mam este dajake tie ulohy pred sebou mam slobodnu volu, karmu a plan mojej duse , pokial odpustim a budem sa chovat podla zakonov vesmiru tak mozem cistit svoju karmu a naplnit plan svojej duse, pokial sa mi to nepodari tak sa narodim zas a zas budem sa reinkarnovat az kym sa mi nepodari naplnit plan mojej duse a vycistit si karmu tak v toto verim , z coho mi potom jasne plynie , ze po smrti nieco predsa je energia ktora ssplyva s vesmirom a potom sa z neho znova rodime , ked zomrieme je na figu ze nevieme uz kto sme boli len prosto sme a strata tohto uvedomenia sa sposobovala vo mne pocit strachu uz od detstva ze nebudem vediet o sebe, lenze od destva je uz daleko a mozem povedat ze udalosti ktore posledne roky presli mojim zivotom neposilnili na pocudovanie strach ba som sa ho zbavila , nebojim sa uz o nikoho, ani chorob ani katastrof lebo je to len negativna emocia z nasej mysle a nicomu nepomaha, ucim sa viac citit a vnimat srdcom. A.:)-HEART-
neznámy » VERONIKA | 3.10.2013 00:58
Ano verim na karmu. Aj na to ze tu nie sme iba jeden krat. Mne povedala jedna pani ze ja mam velmi staru dusu. Ze ja tu niesom prvy krat. A ja som sa jej hned pytala ze to som bola taka zla? A ona sa iba pousmiala a povedala mi ze nie zla ale ze mam nieco nedoriesene co si mam v tomto zivote doriesit. 20% si prinesie s minuleho zivota a 80% karmu si tvori clovek sam.
neznámy » VERONIKA | 3.10.2013 13:01
Ahoj, na karmu věřím. Určitě nejsme zde 1 krát. Naše tělo je chrám naší duše a prostřednictvím těla se duše učí. Vlastně tím také síly, zraje. Po smrti těla duše prožívá a vidí co v minulém životě udělala a prožívá to na základě všech pocitů, které prožívali lidi v jejím okolí. Sama si pak volí zpusob nápravy a situace ve své dalším pozemském životě a taky ukoly , to je plán duše. Také si vybíra rodinu a místo do které se narodí. To vše je zjednodušeně karma.
neznámy » VERONIKA | 3.10.2013 13:01
Ahoj, na karmu věřím. Určitě nejsme zde 1 krát. Naše tělo je chrám naší duše a prostřednictvím těla se duše učí. Vlastně tím také síly, zraje. Po smrti těla duše prožívá a vidí co v minulém životě udělala a prožívá to na základě všech pocitů, které prožívali lidi v jejím okolí. Sama si pak volí zpusob nápravy a situace ve své dalším pozemském životě a taky ukoly , to je plán duše. Také si vybíra rodinu a místo do které se narodí. To vše je zjednodušeně karma.
neznámy » VERONIKA | 3.10.2013 13:01
Ahoj, na karmu věřím. Určitě nejsme zde 1 krát. Naše tělo je chrám naší duše a prostřednictvím těla se duše učí. Vlastně tím také síly, zraje. Po smrti těla duše prožívá a vidí co v minulém životě udělala a prožívá to na základě všech pocitů, které prožívali lidi v jejím okolí. Sama si pak volí zpusob nápravy a situace ve své dalším pozemském životě a taky ukoly , to je plán duše. Také si vybíra rodinu a místo do které se narodí. To vše je zjednodušeně karma.
neznámy » VERONIKA | 3.10.2013 13:01
Ahoj, na karmu věřím. Určitě nejsme zde 1 krát. Naše tělo je chrám naší duše a prostřednictvím těla se duše učí. Vlastně tím také síly, zraje. Po smrti těla duše prožívá a vidí co v minulém životě udělala a prožívá to na základě všech pocitů, které prožívali lidi v jejím okolí. Sama si pak volí zpusob nápravy a situace ve své dalším pozemském životě a taky ukoly , to je plán duše. Také si vybíra rodinu a místo do které se narodí. To vše je zjednodušeně karma.
neznámy » VERONIKA | 3.10.2013 15:14
Akurát dnes sme s kolegyňou načali túto tému a dozvedela som sa od nej, že ona sa vďaka svojej chorobe už trikrát dostala do kómy a až dodatočne jej lekárka povedala, že to čo "zažila", resp. ten sen, že to boli jej minulé životy. Doteraz si na to pamätá, akoby to naozaj zažila. Pocity z tých období sú citeľné ešte i teraz, keď si na to spomenie. Nikdy som sa nestretla s človekom, ktorý by zažil rovno tri minulé životy. Každopádne všetky tie životy mali spoločné znaky a ja osobne mám pocit, že v tomto živote má zažiť niečo, čo nestihla v tých minulých. Týka sa to napríklad pôrodu a ďalších vecí. Vie, čo mala oblečené, vie kde žila a vie, že vždy zomrela mladá.
Človek by si mohol povedať, že to bol len sen, výplod fantázie, ale prečo bol ten sen práve z toho obdobia, ako môže vedieť, že je to ona, aj keď stále vyzerá inak? Množstvo otázok, odpovedí len málo. Každopádne verím na minulé životy, a podľa príkladu mojej kolegyne usudzujem, že ona si tu prišla odžiť to, čo počas tých životov nestihla. A my ostatní pravdepodobne tiež.
Človek by si mohol povedať, že to bol len sen, výplod fantázie, ale prečo bol ten sen práve z toho obdobia, ako môže vedieť, že je to ona, aj keď stále vyzerá inak? Množstvo otázok, odpovedí len málo. Každopádne verím na minulé životy, a podľa príkladu mojej kolegyne usudzujem, že ona si tu prišla odžiť to, čo počas tých životov nestihla. A my ostatní pravdepodobne tiež.
neznámy | 3.10.2013 16:02
Mně se to vysvětlení nezdá tak úplně přesné.Zkusím vysvětlit proč :)
Každý z nás nestihne za život milion věcí.Ale to samo o sobě nic neznamená.Důležitý je náš vztah k nim -jestli je nám to jedno,nebo nás to štve a moooc bysme něco chtěli stihnout.Ta touha po něčem je totiž kamenem,který může spustit lavinu.A co všechno se dá spolu s ní do pohybu je těžké předem říct,ze zkušeností se to dá aspoň odhadnout.
Asi by byl lepší příklad.Dejme tomu,že jsem fotbalový fanoušek.Pak je jisté,že se dostanu na stadion a velmi pravděpodobné,že tam narazím na opilé fanoušky konkurenčního klubu.A karma se může rozvíjet -LOL-...
Když mi fotbal nic neříká a půjdu raději do divadla,nebude (s největší pravděpodobností :D) mým osudem dostat půllitrem po hlavě (to už by fakt musela být pekelná karma z minulých životů -WALL- :D)
Vlastně se tu snažím o něco,co už je ve vedlejší citátové diskuzi vybrané z Talmudu ,zkrátím na nutné minimum : Myšlenka-čin-zvyk-povaha-osud
Každý z nás nestihne za život milion věcí.Ale to samo o sobě nic neznamená.Důležitý je náš vztah k nim -jestli je nám to jedno,nebo nás to štve a moooc bysme něco chtěli stihnout.Ta touha po něčem je totiž kamenem,který může spustit lavinu.A co všechno se dá spolu s ní do pohybu je těžké předem říct,ze zkušeností se to dá aspoň odhadnout.
Asi by byl lepší příklad.Dejme tomu,že jsem fotbalový fanoušek.Pak je jisté,že se dostanu na stadion a velmi pravděpodobné,že tam narazím na opilé fanoušky konkurenčního klubu.A karma se může rozvíjet -LOL-...
Když mi fotbal nic neříká a půjdu raději do divadla,nebude (s největší pravděpodobností :D) mým osudem dostat půllitrem po hlavě (to už by fakt musela být pekelná karma z minulých životů -WALL- :D)
Vlastně se tu snažím o něco,co už je ve vedlejší citátové diskuzi vybrané z Talmudu ,zkrátím na nutné minimum : Myšlenka-čin-zvyk-povaha-osud
neznámy | 3.10.2013 16:58
Hmm, mne napadlo, že právě inklinace k něčemu nás "žene" do podobně naladěné skupiny .. jako fotbaloví fanoušci se svým rozhodnutím můžeme např. stáhnout do menších prostor, nebo se z nás stanou přímo gaučinkoví fanoušci, ale ta podmíněnost (projevování agresivity) se může promítnout zase jinde (třeba v supermarketech), kde si taky můžeme najít svého soupeře:D
.. Tvé příklady mě baví-THUMBSUP- :D
.. Tvé příklady mě baví-THUMBSUP- :D
neznámy | 3.10.2013 16:59
Keď som si prečítala tvoj príspevok, spomenula som si na jednu knihu, ktorú mám.
Volá sa Deti včerajška, autorka Jenny Cockellová, tuším to bolo aj sfilmované.
Je to autobiografická kniha, ktorá hovorí o nezvyčajnom príbehu dievčatka, ktoré si od útleho detstva spomínalo na svoj minulý život, s množstvom detailov.
V dospelosti sa rozhodla pustiť za týmito stopami aj s pomocou ľudí z medzinárodnej organizácie Mensa a podarilo sa jej nájsť miesto, kde žila predtým, dokonca sa stretla so svojim minulým synom, už starým mužom.
Viem, znie to naozaj uletene, ale tú knihu fakt odporúčam.
Prečítať si ju stojí za to. :)
Volá sa Deti včerajška, autorka Jenny Cockellová, tuším to bolo aj sfilmované.
Je to autobiografická kniha, ktorá hovorí o nezvyčajnom príbehu dievčatka, ktoré si od útleho detstva spomínalo na svoj minulý život, s množstvom detailov.
V dospelosti sa rozhodla pustiť za týmito stopami aj s pomocou ľudí z medzinárodnej organizácie Mensa a podarilo sa jej nájsť miesto, kde žila predtým, dokonca sa stretla so svojim minulým synom, už starým mužom.
Viem, znie to naozaj uletene, ale tú knihu fakt odporúčam.
Prečítať si ju stojí za to. :)
neznámy | 3.10.2013 17:05
Stránka:
Počítam horoskop...