mesiac
Štvrtok, 28.3.2024
Meniny má Soňa

Ľudská duša - 

Je však vzácné najít nekompromisní komunikaci, která hledajícímu nenabízí vůbec nic.

neznámy
neznámy | 5.8.2017 12:52
Hledané zůstává před hledajícím skryto tím, že je vším ... Je to tak
prosté a očividné, že uchopováním to ztrácíme z dohledu. Nikdy
nenalezené, nikdy nepoznatelné, bytí je svrchovanou absencí, kterou
nelze změřit. Hledat bytí znamená věřit, že je ztraceno. Ztratili
jsme něco, anebo je to naše hledání, které tomu zabraňuje v
přiblížení? Tančí náš milovaný vždy kousíček za místem, kam padá náš
vážný pohled? Samotný úmysl hledat v životě mýtický poklad nutně
zastírá realitu, že oním pokladem je již život sám. Hledáním mýtu, o
jehož naplnění sní, se hledající vyhýbá tomu, čeho se bojí nejvíc …
jeho absenci.

Osvobození je jako pojistka, která najednou vyletí, načež zhasnou
všechna malá světélka a zůstane jen světlo. Tohle není sdělení o
tom, jak vy, já nebo kdokoli jiný něčeho dosáhne. Jde tu o
pochopení, že není čeho dosahovat … hledané nebylo nikdy ztraceno.
Nejde o hledání či nehledání; je to něco, co je za koncepty Advaity,
nedualismu i za ideou dosažení stavu poznání či plného uvědomění.
Není žádného cíle. Nic se tu nenabízí. Je to cosi naprosto mimo
vědění.

Společně tu sdílíme tu jakýsi popis – popis něčeho, čeho nelze
dosáhnout, co nelze ztratit, uchopit ani najít.

Přetrvává-li oddělenost, přetrvává i pocit ztráty, pocit, že něco
chybí. A tak se hledající snaží to prázdno zaplnit, zaplnit ho
něčím, čímkoli. A někteří z nás vzhlížejí k čemusi, co se nazývá
„osvícením“, protože se domnívají, že osvícení je právě tou věcí,
která by mohla vyplnit onen pocit ztráty; že by mohlo být odpovědí
na tajemství, kterému se nám nedaří porozumět. A čteme-li o
osvícení, zní to, jako by někdo to tajemství odhalil. To tajemství
ovšem nikdo neodhalil.

Neexistuje nic takového, jako osvícený člověk. Je to naprosté
nepochopení. Ovšem potíží nás hledajících je, že energie hledání
nás jako magnet táhne k ideji, že někdo jiný našel něco, co můžeme
najít i my, neboť jsme vyrostli v přesvědčení, že úsilí přináší
výsledky. Takže přináší-li úsilí výsledky a my jsme se doslechli o
něčem, čemu se říká osvícení či osvobození, můžeme toto úsilí
vyvinout a poté se stát osvícenými či osvobozenými … jako ten
chlápek na konci ulice, o kterém jsme slyšeli, nebo ta žena
pořádající satsangy. Ti mají něco, co chci. Půjdu-li za nimi, naučím se, jak to získat.

Ve snění stále existuje idea, že osvícení nebo osvobození je něco,
co je dosažitelné. A tak jsou tu různá učení posilující představu,
že jste jedinec s možností volby, a jakožto takový se můžete
rozhodnout cvičit třeba v sebedotazování, meditaci či čemkoli jiném,
až se nakonec stanete osvíceným.

Můžete procestovat celý svět a najít učení, která vám slibují, že
cosi získáte. Je však vzácné najít nekompromisní komunikaci, která
hledajícímu nenabízí vůbec nic.

Tahle živoucnost je ničím, které je vším. Je to prostě život, který
se děje. Neděje se nikomu. Odehrává se tu celá škála prožitků a
odehrává se v prázdnotě … odehrává se za volného pádu. Právě toto se
děje. Vše, co je, je život. Vše, co je, je bytí. Není nikoho, kdo by
ho měl či neměl. Není nikoho, kdo má život, zatímco jiný ho nemá. Je
jen život, který je životem.

Toto poselství je tak prosté, že uvádí mysl do zmatku. Je příliš
prosté. A vaše mysl už namítá: „Ano, jenže ... co úrovně osvícení,
co moje emoční bloky, a co mé čakry, vždyť nejsou všechny plně
otevřené? Co moje vnitřní ticho – ještě se neumím pořádně ztišit! A
co moje ego? Někdo mi řekl, že mám stále ego … už se mi sice trochu
zmenšilo, ale pořád tu je.“

Ale všechny tyhle představy jsou jen přejatými lekcemi v tom,
jak by to mělo být. Ego si je prostě egem. Myšlení si je prostě
myšlením. Je jen bytí. Je jen bytí. Není nic mimo to. Není nikdo,
kdo by to řídil. Není osud, není Bůh, není plán, není scénář, není
kam jít, protože je je jen bezčasé bytí. Bytí je naprosto celistvé
jen tím, že je. A je živoucí, tělesné, smyslné a výživné a
bezprostředně takové; není to jen koncept „nikdo tu není“. Není to
jen koncept „není kam jít“. Je to ona živoucnost, která je právě
teď v těle. Je to čisté bytí, čisté žití. To je vše. Tečka.

Skutečně je to pouze toto. Není nikoho, není volby. Není volby na
žádné úrovni. Jednota si nezvolila stát se dvěma. Je pouze jednota.
Vše, co je, je jednota, která je naživu, aniž by ji někdo konal.
Koná někdo dýchání? Koná někdo krevní oběh? Koná někdo vůbec něco?
Ne. Je jen zdánlivé konání. Zdánlivý život za volného pádu.

Na život neexistuje odpověď, protože život je svou vlastní odpovědí.
Odehrává se už teď. Je to tohle. Nikdy ho neztrácíte. To je ta
skvělá věc na osvobození. Když k němu zdánlivě dojde, lidé říkají
„Je to úžasné, protože věc, kterou jsem hledal, mě nikdy neopustila.
Je to ta jediná věc, která nikdy nepřichází a neodchází – jediná
konstanta, která nemůže být poznána a uchopena.“ A tou konstantou je
bytí.

Tony Parsons
May 2008
neznámy
neznámy | 8.8.2017 05:29
Kdybych to napsala já, reagoval bys: zkrať to :D
A tak to udělám: Vše, co potřebuju, už mám. -HEART-
milan08
milan08 | 8.8.2017 05:51
asi tak nejak.
neznámy
neznámy | 8.8.2017 10:42
Myslím si že ten článek není o naplnění potřeb.
neznámy
neznámy | 8.8.2017 10:49
To už je otázka, co si pod kterým slovem představíš a máš ve slovníku. ;)
Varování: zkopírování části výkladového slovníku postrádá autenticitu a degraduje vnímání jedince. -PUH-

Dobrá. Tak když víš, že něco něčím není, čím je to tvými slovy? -FLOWER-
neznámy
neznámy | 8.8.2017 11:14
Článek je o ničem.
neznámy
neznámy | 8.8.2017 11:37
-LOL- ;) -THUMBSUP-

Co víc si přát... -BYE-
neznámy
neznámy | 8.8.2017 14:18
veľa omáčky :)
neznámy
neznámy | 8.8.2017 15:50
suché téma :)
neznámy
neznámy | 11.8.2017 08:52
:)
Saffiyah
Saffiyah | 14.8.2017 00:56
Život je svou vlastní odpovědí...
Jedna z věcí, na kterou jsem přišel, byla, že osvícení se stane dostupným pouze tehdy, až když bude přijato, že nemůže být dosaženo.

http://www.zivotvpritomnosti.cz/clanky/otevrene-tajemstvi-tony-parsons/

Cesta je cíl :)
neznámy
neznámy » Saffiyah | 14.8.2017 11:50
Mně se ty myšlenky líbí.
Akorát ta věta cesta je cíl mi přijde v kontextu již zavádějící.
Cesta podle mě cílem není. Je to jako by se člověk uspokojoval že je vlastně v cíli, když nikam zatím nedospěl.
marcie
marcie | 14.8.2017 15:08
Mne sa práve tá veta veľmi páči, je to taká moja životná filozofia ;)-LOL--YES-
neznámy
neznámy » marcie | 14.8.2017 19:52
jo, moje taky...-THUMBSUP-
i když víme, že stejně nakonec dojdeme do cíle, ta cesta je na tom to nejhezčí...;)
neznámy
neznámy | 14.8.2017 19:53
..nepochopil....

nevadí...:)
neznámy
neznámy » marcie | 14.8.2017 20:19
může být spousta lidí se uspokojuje životní filosofií
pomáhá jim to přežít bezcílnost opravdového žití které postrádá jakékoli atributy
hodně lidí má pocit že potřebuje "berličky"
málokdo je schopný žit bez falešných představ

a právě o tom je ten článek Tony Parsons který "nenabízí vůbec nic". :)
neznámy
neznámy | 14.8.2017 20:26
Je to toto: "..Není nikoho, není volby. Není volby na žádné úrovni..."

Není volby mezi cestou a cílem není volby životní filosofie není volby "de facto." Není nikdo kdo má životní filosofii, není nikdo kdo radí a není nikdo kdo pochopil či nepochopil. Není cíle a není cesty. :)
neznámy
neznámy | 14.8.2017 21:01
Opravdu?
Myslíš, že je to pravda?


Pro někoho je důležitý cíl (smrt), pro někoho cesta (život). Já volím cestu.-PUH-
neznámy
neznámy | 14.8.2017 22:17
Myšlenka "já činím" tě zabíjí jako jed černé mamby.
neznámy
neznámy | 14.8.2017 22:55
Když jsi o tom přesvědčený, vyvracet ti to nebudu...

nicméně zní mi to jako "blábolivá věštba"....-LOL-
Stránka:
1 2
 

Poèítam horoskop... Počítam horoskop...