Láska a vzťahy -
Volné manželství: moderní vztah, který vždycky někomu ublíží
Pokud jde o ten konkrétní případ, který uvádíš, tak je-li to dnes nazýváno afirmací, nic proti tomu nemám. připomíná mi to Dohodu (neberte si nic osobně), a vlastně za mého mládí podobné jako "taktiku a strategii" šířil dr. Plzák.
Ale já jsem nastavená proti "pravidlům", bydlím léta s typem člověka, přesně takovým, jakého popisuješ a mám zkušenost, že mnohdy nezájem vzbudí ještě prudší reakci, to na jedné straně, a na druhé - protože poslouchám svoje tělo, občas cítím, že mám nízký tlak a taková slovní přestřelka ho zvedne tak akorát, bez újmy a ztráty mojí energie, ba, ač to asi nezní hezky, spíš mě rovněž "nabije". Není to moje nejčastější reakce, spíš na blbosti nereaguju.
Takže já v tom už nevidím příležitost k osobní proměně, ani se nechci měnit tímhle směrem, i tady je to pro mě o onom r o z l i š o v á n í. Pokud jde o vážné konflikty, zkoušela jsem dlouhodobě cestu "nechat věci plynout", přináší možná vnitřní klid, ale také - a to je můj ryze subjektivní pocit - jakési zahnívání. Prostě vyrostla jsem na Monte Christovi a po letech strávených s matkou buddhistkou hodlám, po svém, rozlišovat. Někdy nechat být, někdy se ozvat.-FLOWER-
Dlouho jsme si nepsaly... -SHAME-
Sú ale možno záležitosti, ktoré sa bez istej dávky aktívneho odporu nepohnú.
Inak to zahnívanie nastane a už sa len prehlbuje, až sa raz dopustí, aby nastalo.
Myslím tím, že myšlení se mění a to nezastavíš. Je třeba zapracovat na emocích a mentálu a pak k zániku na materiální úrovni nemusí dojít. Vyhynutí hrozí právě když se cokoliv už nevyvíjí. Když se to nevyvíjí, degeneruje to. Podle mě je strašně jednoduché říct, že lidstvo vyhyne. Žádná motivace tudíž žádný "pocit viny" (záměrně píšu v úvozovkách!) a rozhodně ne zodpovědnost za svůj vlastní život. Člověk vlastně nic nedělá a tak si hoví v teplém bahýnku a čeká si na "konec". Proto lidstvo degeneruje a jestli vymizí, tak to bude právě proto. A já si myslím, že jakkoliv to dopadne, člověk jako takový má ještě hodně velké rezervy a prostor pro vývoj, akorát že ho většina zřejmě nevyužívá. Takže kde je zádrhel? Opět v přístupu samotného člověka... Takže spíš bych to nazvala přestupem z čistě pudové na vědomější (záměrně opět nepíšu vědomou) úroveň. O tom je ta evoluce podle mého názoru. A teď už je to jenom buď anebo.
Já hlavně nemám ráda slovíčkaření kdy se z příspěvku vybere slovíčko a absolutně se nebere v potaz gro příspěvku (to ale nepatří tobě ;-))
když mi byla zadávána práce, tak takřka každé druhé slovo od šéfů znělo "výzva":)
Môj pohľad na vývoj a evolúciu človeka je úplne iný ako tvoj.
Neustále vidím ako človečina víťazí, nech je už prekrytá čímkoľvek, vždy znovu a znovu víťazí ľudské srdce. Ak to nevidíš, máš zavreté oči.
Kterákoliv lidská touha když přerůstá do větších měřítek je vždy využita k materiálnímu obohacování.-ROLL-
"..otrok se vyplatí, když se jeho otroctví povýší mentálním koučinkem na pocit nezávislosti, svobody, víry "sama v sebe"...."
Myslím že "ezoterika" jako taková a poučky z veškeré "ezoterické literatury" jsou na toto ideální manipulační pomůcky.-ROLL-
Všechno má svou frekvenci a hustotu. Představ si frekvence jako jednotlivé barvy.
No a existovali by speciální brýle přes které jsou vidět jen barvy.
Co bys viděla? že "všechno je jedno". Obrovská pestrá barevná jednota ve všech možných a nemožných barvách. Spektrum se stále mění.
Podle toho v jakých se pohybuješ frekvencích, takové máš pocity. Čím více se ti frekvence "zjemňuje" tím je ti lépe. Poud klesneš "níže" do hrubější frekvence je ti hůře "těžko".
Pak máš potřebu se zapojit do činnosti anebo jen přihlížet zániku.
Nechat zaniknout to vnější nemusí být zas tak marné.
Když se svět i tělo rozpadnou na prach a nakonec třeba i rozplynou anebo se prvky znova sjednotí do nového hávu, co na tom? Meditaci to přece nemusí vůbec narušit.
Nie je to IBA piesok v hodinách...
Na začiatku sme bolo dokonalí, čistí, bieli ako nepopísaný papier. Potom prišli skúsenosti, papier je popísaný, občas až černá z toľkého nánosu.
Byť čistým bez skúsenosti nie je žiadna zásluha, je to prirodzené stvorenie.
Vývoj bude asi v schopnosti rozoznávania, ktorý na začiatku v panenskom stave nie je možný.
A copak bylo před tímto začátkem? Myslím že toto je zapotřebí poznat abychom si mohli udělat komplexní obrázek.
Byť čistým bez skúsenosti nie je žiadna zásluha, je to prirodzené stvorenie.
Ano. Není to záležitost zásluh. Ale jenom karmického dozrání.
Vývoj bude asi v schopnosti rozoznávania, ktorý na začiatku v panenskom stave nie je možný.
I panenský stav rozlišuje mezi kvalitami.
Niekedy píšeš, že sa vzďaľujeme, evolučne upadáme. To znamená, že nejaký vývoj nepokladáš za nezmysel.
Změna může být vnímána jako vývoj. V konečném důsledku je to ale jen změna. Která se mnohým jako vývoj jeví. Nepodléhat vývoji neznamená automaticky pasivitu, nehybnost. Naopak. Je to maximální svolení k "dění" jaké můžeme prožít..
Nie je to IBA piesok v hodinách...
Jak pro koho.
Neměla jsem na mysli nezájem, ale je to o přístupu každého jednotlivce, jak to vnímá. To je fakt. Žiji se "startovacím" citlivým rybíkem, který je schopen vyhrotit jakoukoliv neshodu, i v tomto je velmi soutěživý:), a tak jsem se naučila jeho konflikty s jinými lidmi jen pozorovat ( nikoliv nezájem, jsem přítomná ), nenechat se do toho vtáhnout. Moje mlčenlivost jej spíš uklidní, než kdybych reagovala v jakémkoliv smyslu. Jde-li o moji věc, řeknu svoje, nechám vyřádit oponenta a on potom v klidu se sám zeptá na detaily. Nemám ráda hádky, protože jsem se v nich díky nezvládaným emocím chovala jako hysterka a "srovnat se do figury" mi trvalo dost dlouho. Soužití s partnerem mi přineslo onu příležitost, kterou jsem zmínila, se sebou něco udělat, najít způsob, jak být s někým, koho miluji a netrpět vztahem ani sama sebou.
Jestli vám vyhovuje adrenalin, proč ne .. máte svůj způsob jak si "vyčistit prostor". Asi to bude i o tom, jak dlouho se dva znají, co o sobě vzájemně vědí ;)-FLOWER-
