Cesty tela i ducha -
Bůh - nekonečný Mír,Světlo a Blaženost
Stalo se mnohokrát, mnohokrát v našem životě, že jsme se cítili špatně, protože jsme lhali, někoho podvedli nebo jsme na druhé začali žárlit. Když uděláme něco špatného, naše svědomí vyjde do popředí a cítíme se špatně. Proklínáme se a chceme se potrestat. Ale Boží Láska k nám zůstává úplně stejná. My se za své chyby nenávidíme, ale Bůh nás stále miluje a vždy nás bude milovat. Naše síla spravedlnosti nás odsuzuje, ale Boží Síla Soucitu nám odpouští, osvěcuje nás a naše slabosti přeměňuje v sílu. Bůh získává uspokojení, když nám svým Úsměvem plným požehnání dá Záplavu svého Soucitu, Oblohu svého Zájmu a Moře své Lásky tak, abychom mohli vrůst do Jeho pravého obrazu.
Bůh nás miluje a na oplátku chce, abychom se usmívali, milovali a překonávali. V okamžiku, kdy Mu nabídneme oduševnělý úsměv, Bůh je námi potěšen. V okamžiku, kdy Mu nabídneme trochu své lásky, Bůh je námi potěšen. V okamžiku, kdy chceme překonat své pozemsky spoutané vědomí, Bůh je námi potěšen.
Naše lidská láska se neustále snaží oddělovat a rozdělovat, ale božská Láska, kterou získáváme od Boha, vždy přidává a znásobuje. Bůh použil Sílu své Blaženosti, když stvořil svět, a nyní používá Sílu své Lásky, aby svět chránil a přinesl na zem, do svého stvoření, dokonalost.
Bůh nám dává to, co má a čím je. Co Bůh má, je nekonečný Mír, Světlo a Blaženost, a čím je, je Jeho neustálý Zájem - Zájem o naše vysvobození ze sítě nevědomosti a Zájem o naši dokonalost. Bůh nás miluje. My milujeme Boha. Láskou k Bohu získáváme vítězství nad naší prastarou nevědomostí. svou Láskou k nám nás Bůh nechává vědomě pocítit, že jsme věčnými hráči, božskými hráči v Jeho Kosmické hře.
Láska je vnitřní pouto, vnitřní spojení, vnitřní linka mezi člověkem a Bohem, mezi konečným a Nekonečným. K Bohu musíme vždy přistupovat skrze lásku. Bez lásky se nemůžeme stát jedním s Bohem. Jdeme-li po naší cestě s absolutní láskou, nikdy nemůžeme selhat v dosažení a naplnění Boha, ať už ve svém vlastním životě nebo v lidstvu.
Co je láska? Pokud láska znamená někoho nebo něco vlastnit, potom to není skutečná láska; není to pravá láska. Pokud láska znamená dávat a stát se jedním se vším, s lidstvem a s božskostí, potom to je skutečná láska. Pravá láska je naše naprostá jednota s milovaným předmětem a s vlastníkem lásky. Kdo je vlastníkem lásky? Bůh.
Koho milujeme? Milujeme Nejvyššího v každém jednotlivci. Když milujeme tělo, svazujeme sami sebe; když milujeme duši, osvobozujeme se. Je to duše v jednotlivci, Nejvyšší v každé lidské bytosti, koho musíme milovat.
Nic nemůže být větší než láska. Bůh je velký jen proto, že má nekonečnou Lásku. Chceme-li definovat Boha, můžeme Jej definovat milióny způsobů, ale přeji si říci, že žádná definice Boha není tak výstižná jako definice Boha jako veškeré Lásky. Pokud do naší mysli vstoupí strach, když řekneme "Bůh", tehdy jsme od Něj milióny a miliardy mil vzdáleni. Pokud láska vyjde do popředí, když opakujeme jméno Boha, tehdy je naše modlitba, naše koncentrace, naše meditace a naše kontemplace opravdová. Nemůže být žádná větší moudrost, žádná větší znalost, než láska.
Svět existuje jen proto, že na zemi stále existuje láska. Kdyby tato jediná božská kvalita opustila svět, potom by na zemi nemohla být žádná existence. Žádná jiná božská kvalita nemůže vytvořit, udržet a naplnit Boha zde na zemi tak, jako kvalita lásky. Božská láska neznamená emocionální výměnu lidských myšlenek nebo nápadů; je naplněním jednoty.
Nejvyšší vám jako lidské bytosti dal schopnost a možnost realizovat Jej. Kdyby nebyl laskavý, proč by vám dával tento lidský život? Dal vám tento život, dal vám aspiraci, dal vám příležitost a dal vám schopnost realizovat Jeho nejvyšší Výšku. Dal by vám to všechno, kdyby vás nemiloval? Nejvyšší vás skutečně miluje. Proto vám dal aspiraci hledat Jeho Lásku.
Pokud si myslíte, že vás Nejvyšší nemiluje, měl byste vědět, že jste opravdový pošetilec. Nejvyšší je ten, kdo stvořil lásku. On stvořil samotnou vaši existenci. Je to jako zahradník, který vypěstoval zahradu plnou krásných květin. Když květina řekne: "Ne, ne, on mne nemiluje!" není to směšné? Sama skutečnost, že zahradník zasadil a vypěstoval květiny - není toto jeho láska? V každém okamžiku musíte cítit, že vás Nejvyšší miluje. Jinak by vás nepřivedl do svého stvoření.
Duchovní mistr-FLOWER-
Bol tam príbeh mladého muža čo bol satanista telom a dušou, vykladal, ako zabíjali zvieratá, poškodzovali sa, mazali krvou, obetovali neviem čo, na koncertoch prevádzali rituály, úplne zošalel z toho. Jedného dňa ho "osvietilo", inak už myslel že zomrie - prakticky sa úplne obrátil, dal na vieru, opisoval doslova záblesky svetla a naplnenie ..proste pre bežného človeka neuveritelné veci. Dnes žije s matkou na nejakej farme a svoj život vedie v duchu Kristovho učenia
Druhý tam bol bývalý buddhistický mních, opisoval všetko čo tomu predchádzalo, svoj osobný krach, rozvod, stratil všetko a všetkých, jeho dcéra opisovala to čo Kiára o bratovi, ako po vysvätení im mohol už len zakývať, opisoval ako tam žil, ako ho to nenapĺňalo, ako sa vlastne nudil a nič nerobil a zistil že to nie je pre neho, potom sa vrátil, bojoval doslova o vlastnú existenciu, napísal knihu, jedna žena si to prečítala a napísala mu, dnes s ňou žije spokojný a šťastný a tuším majú dve deti
Ďalší tam bol ako sa "upísal" nejakej fanatickej cirkvi v americkom štýle (neviem presne) kde sa platilo, kde nadšene všetkému tlieskali, zasahovali si do súkromia, kde to doslova pohltilo celý jeho život a mal čo robiť aby sa z toho vymanil..Hoci zostal veriaci, táto skúsenosť ho navždy poznačila.
Raz na Najdi se bola taká debata od Lostris. Bolo to síce z iného súdka, bolo to o tom, ako na tej duchovnej ceste je dôležité a možno práve najťažšie nie sa izolovať a len meditovať a modliť sa a všetky tie svetské nástrahy akoby ignorovať.
Ale je doslova umenie to všetko prekonávať, zžiť sa s tým, postupovať a dosahovať pokrok práve ruka v ruke s tými všetkými nuansami čo život človeku poskytuje, lebo práve preto sme tu na Zemi si myslím ja, nie aby sme sa zatvárali, oddeľovali, odlišovali a nebodaj si namýšĺali niečo čo nie je ..čo je častý prípad . Naopak, pre dosiahnutie jednoty ako súčasť celku by som mala byť v súlade a koordinovať s tými druhými súčastiami toho CELKU :)
http://www.youtube.com/watch?v=fHNC-tn6Gts
/>
PS Nechápem to s tým filmom, dva dni som to v programe hľadala čo to bolo ale bez výsledku. Nie že by som si nemala čo v sobotu v noci začať, ale pri farbení vlasov som z nudy prepínala programy-LOL- a tam to bežalo, avšak neviem čo to bolo. Snad to nevysielali pre mna ;) Záhada!
..proč by měl chtít na oplátku,abychom se usmívali,radovali,milovali....??pokud je řeč o bezpodminečné lásce- pak je vrcholem stavu lásky- dar svobodné vůle-a pak nás miluje za všech okolností-i když se vůbec neusmíváme,neradujeme.....
v principu souhlasím ,ale nějak jsem v odstupu-pokud je to přeslazeno...
i v tomto je bezpodminečná láska- volímeLi vědomě a ze svobodné vůle..,ale oslepeni-zasluníčkovaným světlem ji v tom budeme nacházet těžko...
http://www.youtube.com/watch?v=yo9GC4ZG_-g&feature=related%3Cbr
Vést takový život s egem - tedy vlastní osobností je opravdu velmi těžké.Ale bez úsilí nejde nic.V tomto světě není nic zadarmo a v duchovním obzvlášt.
Nejde o to aby jsme byli v každém ohledu dokonalí,ale aspon se o to snažili.Existuje spousty metod jak překonávat různé obtížné situace v životě,které nás stahují ke dnu.Jakmile dojde k vnitřní proměně, náš život bude takový jak je výše popisován,naprosto přirozený,bez jakéhokoliv úsilí.
Vstoupit do klášterního života,bez touhy po Bohu považuji jen za útěk před sebou samým.Smyslem života, každé lidské bytosti je nalézt Boha v sobě .
Proto musí existovat minulé životy.Bůh nám dává tolik času kolik jen budeme chtít.
Kdyby minulé životy neexistovali,Bůh by nemohl být láskou,který trpělivě čeká ,až se za ním vydáme.Proto jsou všechny lidské bytosti vyvolené,všichni jednou musí realizovat ,to je jeho vůle a přání.
P. Ježíš se o tom moc nezminuje,věděl, že by lidé odkládali hledání Boha na další životy.To se dnes děje v mnohých východních zemích,jako napřkl. v Indii.
Ale přesto se o tom letmo zmínil,cituji:Neodejdeš z tohoto světa,dokud nezaplatíš do posledního haléře,pravím ti, zaplatíš dokonce úroky z úroků.
Musíš se naučit dívat na svět a vše kolem sebe jinýma očima, pak poznáš ,že vše je řízeno Bohem a Karmou.;)
-BYE-
Nevím,který 'Duchovní mistr' tohle napsal,jen si myslím,že takhle to cítí někdo,kdo je vědomím v -HEART- čakře.A ta je podle tradice teprve čtvrtá ;).-COOL--FLOWER-
Dám sem odkaz na album mého bratra, jsou tam 2-3 zajímavé články, které bratr napsal o těch svých budhistických začátcích, kdyby ses na to chtěla podívat, myslím, že jsou docela zajímavé.. ;)-FLOWER-
http://picasaweb.google.com/Nyanarama?feat=email
Rozumieš ako som to myslela - niekedy mi pripadá že sa to duchovno tak umelo oddeľuje, často sa diskutuje o tom, akí tí ľudia sú, akými sa majú stať a to je vo veľkom rozpore s našími bežnými životmi..potom sa tie vysoko duchovné sprievodné javy vyzdvihujú až zbytočne mi to pripadá, mnohí ľudia uletia, myslia si že sú niečo viac (všelijakí lightworkeri) a dosiahnu opačný smer, že ich ego (už zase) -LOL- dostáva zabrať viac než predtým ako sa tomu duchovnu začali venovať. Rozlíšiť ten moment čo je správne, čo je moc svetské a čo naopak už je "za vodou" je podľa mňa veĺmi ťažké, pre mňa osobne nemyslitelné, ja sama sa v tom vôbec nevyznám, často nechápem tie prednášky duchovných, rôzne videá, učenia, hlásania, Cesty ..atď atď a ich predstavitelia - nemám potuchy kto sú tí ľudia a ako ďaleko ..
Jediným merítkom je podľa mňa hlas srdca, vlastná intuícia a tá čo nám káže, je všetko správne, dobré a duchovné..Len ju nepočúvame a potom máme toĺko problémov a trápime sa pre hlúposti, ktoré mnohokrát nestoja za to, pričom veľké veci nám často unikajú -FLOWER-
Inak oddávať sa duchovnej ceste bez nástrah je podľa mňa ľahšie ..Je to ako s neverou. Však ked ma nič neláka a nedráždi alebo som niekde zavretá, tak nemusím tak odolávať a prekonávať rôzne prekážky ktoré posilňujú mňa aj vzťah. Ale ked toho je okolo jak žihľavy, človek sa denne musí potýkať a umravňovať a cepovať svoju vôľu a dokáže to zdolať - to je väčšie umenie .. Ni? ;)-LOL--HEART-
To co popisuješ znám velmi dobře, říkám tomu duchovní pýcha, bohužel velmi častý jev. Nesouhlasím pouze s tím co píšeš v závěru, já, vodnář, milující svobodu a volnost si neumím představit, že by pro mě bylo jednodušší hledat duchovní cestu uzavřená v nějaké komunitě se spoustou omezení, izolovaná od světa.. Brrr dej pokoj.. Pro mě je to nemyslitelné a mnohem složitější..;)-PUH-
Nevím o ničem, co by nás nějak rozhádalo,možná jsme si v minulosti v něčem nerozuměli,ale to nestojí za řeč.V diskusích to tak prostě bývá.Každý jsme jiný a máme svůj úhel pohledu.Vážím si tě, protože těmto naukám dobře rozumíš,ale nejen kvůli tomu-BOW-
Určitě si pamatuješ z najdise můj největší duchovní zážitek - osvícení.Uvedl jsi mně v pochybnost, zda to opravdu bylo to nejvyšší nebo jen otevřená srdeční čakra.Málem jsem ti uvěřil,protože jsem sám nevěděl, kde to zařadit.Nikdo z duchovních mistrů tyto stavy nerozlišil ani nepopsal.Až ted v únoru jsem narazil na knihu svého oblíbeného mistra Šri Chinmoe,který je jako první rozlišil: od osvobození až po nejvyšší - Nirvikalpa samádhi.
Nirvikalpa samadhi
Nirvikalpa samadhi je nejvyšší samadhi,kterého dosáhne většina duchovních mistrů,a to pouze tehdy,pokud dosáhli realizace.Trvá několik hodin nebo dní a potom musí člověk sestoupit dolů.Co se stane,když sestoupí dolů?Velmi často zapomene své jméno.Zapomene kolik je mu let.Nedokáže pořádně mluvit.Neustállým cvičením však člověk postupně získá schopnost sestupovat z nirvikalpa samadhi a okamžitě jednat normálním způsobem.
Žádný člověk,nehledě na to,jak je velký,nedokáže vysvětlit nirvikalpa samadhi.Je to zážitek,kterému lze porozumět,pouze když se pokusíme ztotožnit a sjednotit s někým,kdo tohoto zážitku dosáhl.
Musíme se snažit do tohoto prožitku spíše vstoupit než žádat,aby prožitek přišel na naší úroven.
Pokud si pamatuješ na můj příběh, tak bych řekl,že je naprosto shodný stímto popisem.;)
Dnes už vím,že hadí síla vystoupá po páteři až nad hlavu,ale pak sklouzne do duchovního srdce a tam už zůstane.
Pokud by člověk zůstal trvale v Nirvikalpa samádhi,nemohl by už lidem pomáhat.Brzo by přešel na druhou stranu.
Ten článek o Bohu je právě od Sri Chinmoye.:D-BYE-
No co bych Ti tak odpověděl -ZZZZ- . Zkusím citát člověka,kterého zas za mistra považuju já - Paula Bruntona : Máte-li byť jen jedinouu pochybnost za 10 let,jestli je TO ono - není to ono -NOOO-.
Majki,samádhi je fajn,ale zároveň i velká past.Tohle Ti asi řekne málokdo,a nikdo z těch,co na něm ulpěli (nebo ho považují za dosažení ).Je mi jasné,že na blaženosti a světle se dá ulpět velice snadno,vždyť je to o tollik lepší než co známe.Ale pořád tam je někdo,kdo to chce prožívat a to je ten samý,který chtěl předtím pozemské rozkoše (když něco chceš,držíš to a vytváříš napětí - to ale nejde věčně, je tedy jen otázkou času,kdy Tě to vyhodí zpátky).
Dalo by se říct,že je to vyšší level,ale za osvícení bych to nepovažoval (spíš za takové dílčí osvícení,které ale k přestupu na vyšší level patří).
Děkuju Bohu (v osobách svých učitelů;)),že se mi té informace dostalo - určitě se bude hodit:) - a třeba nejen mně;)-COOL-
Nebyl jsem v té diskuzi sám,Balboa např. říkal v podstatě to samé.
Nevím,jak dlouho by člověk mohl být v nirvikalpa,ale když vezmu třeba Buddhu,tak tady myslím pobyl po osvícení docela dlouho...možná díky tomu,že už byl úplně jinde:D,kdo ví...
dík za popovídání :)-BOW-
jo a neříkej mi Buddho,to je rouhání:D,jmenuju se Jirka -BYE-
Podívej Jirko,náš rozhovor je na hony vzdálen duchovním pravdám.Podle mně je to hodně egoistické,samozřejmě i z mé strany.Hodnocení kdo a jak je daleko je velmi světské a popravdě řečeno,tohle jsem nechtěl rozebírat.-NOOO-
Nepovažuji se za mistra ani nic jiného,jsem obyčejný člověk se stejnými starostmi jako má každý z vás.
Jak už jsem výše uvedl všichni jsou vyvolení a není žádný rozdíl mezi bezdomovcem a nejbohatším člověkem světa.
Někdy se tam dostane dřív,někdo později ale nakonec tam budou muset všichni.
Jenom tento svět takto hodnotí,když je člověk vzdělaný, bohatý a úspěšný je na vrcholu společnosti , dívá se na ostatní z vysokého patra,tohle mu způsobí,že v dalším životě zakusí chudobu a bídu a tak se dostává do nekonečného kruhu zrozování a vlastně i utrpení.Tohle oba víme. ;)
Mám rád samotu ale i lidi,kteří mají stejný smysl života jako já.Rád se všemi podělím ,nelpím na ničem ani na tom co jsem zažil.Všechno co uvádíš je samozřejmě pravda ale je důležité tento stav zažívat ale tohle je pro mně i pro nás pro všechny zatím jen snem.
Jsem s vámi velmi rád ale taky rád přebývám v samotě.
Když člověk pozná,že vše je řízeno Existencí,tak pochopí,že nemusí do ničeho zasahovat ani nikoho zachranovat.Jen diskutuji s přáteli.-FLOWER--BYE-