Ezoterika a záhady -
Nahoda
neznámy | 30.4.2013 21:16
Synchronicita (gr.) je u C. G. Junga zmysluplná koincidencia alebo obdobný vzťah.
Nie je to iba hranie sa zo slovíčkami?
Ak sme to my, kto dáva náhodám zmysel, tvoríme synchronicitu.
Čím vnímavejší človek je, tým viac je pre neho svet a život celostný, tým viac nachádza prepojenia vo všetkom, vnútornom a vonkajšom, hmotnom a nehmotnom, tvorí synchronicitu. Je to schopnosť syntetizovať.
Veď sme to my sami, kto tvorí.
Aký svet si vytvoríme, taký ho máme.
Ako by ste vy odlíšili náhodu od skutočnej synchronicity?
Ja v tom rozdiel nevidím.
Nie je to iba hranie sa zo slovíčkami?
Ak sme to my, kto dáva náhodám zmysel, tvoríme synchronicitu.
Čím vnímavejší človek je, tým viac je pre neho svet a život celostný, tým viac nachádza prepojenia vo všetkom, vnútornom a vonkajšom, hmotnom a nehmotnom, tvorí synchronicitu. Je to schopnosť syntetizovať.
Veď sme to my sami, kto tvorí.
Aký svet si vytvoríme, taký ho máme.
Ako by ste vy odlíšili náhodu od skutočnej synchronicity?
Ja v tom rozdiel nevidím.
neznámy | 30.4.2013 21:48
Teď je ovšem otázka, do jaký míry je nebo není přesvědčení ,že "skoro všechno je náhoda", samo dílem smyslu nebo nahodilosti.
pokud jsme to my, kdo dává náhodám smysl, pak je tu slušná šance, že to můžem být rovněž my, kdo jim naopak smysl neudělí.
otázka náhody nebo smyslu by pak byla čistě věc subjektivního přístupu tazatele.
nehledě na to, že náhoda a naopak naprostý smysl(ve smyslu přímého důsledku- provázanosti) můžou být jen dvě krajní polohy vnímání reality a uvnitř toho může být dalších 6 miliard variant..
pokud jsme to my, kdo dává náhodám smysl, pak je tu slušná šance, že to můžem být rovněž my, kdo jim naopak smysl neudělí.
otázka náhody nebo smyslu by pak byla čistě věc subjektivního přístupu tazatele.
nehledě na to, že náhoda a naopak naprostý smysl(ve smyslu přímého důsledku- provázanosti) můžou být jen dvě krajní polohy vnímání reality a uvnitř toho může být dalších 6 miliard variant..
neznámy | 1.5.2013 11:23
Niektore javy, udalosti maju pre mne zmysel ine nie.
Myslite tym zmysluplnu zhodu okolnosti a pozoruhudnu zhodu nahod? Ano, nie vsetko sa da racionalne vysvetlit. Ale su ludia, ktori "vidia" viac nez my, ktori sa divame len ocami a premyslame nasim "obmedzenym" rozumom.
Ale to uz asi nepatri sem.
Preco je vzacna? Dakujem.
Myslite tym zmysluplnu zhodu okolnosti a pozoruhudnu zhodu nahod? Ano, nie vsetko sa da racionalne vysvetlit. Ale su ludia, ktori "vidia" viac nez my, ktori sa divame len ocami a premyslame nasim "obmedzenym" rozumom.
Ale to uz asi nepatri sem.
Preco je vzacna? Dakujem.
neznámy | 1.5.2013 21:07
zajímavá myšlenka, ale to bych potom asi nebyla výjimka-CONFUSED- Byla bych jeden z lidí, kterým náhodou neřídí život náhoda-PUH-...Každopádně já jsem spíš nakloněna tomu, že můj život není snůška nahodilostí, jelikož to cítím pod kůží a vždy jsem cítila, i v době, kdy jsem po žádném smyslu neprahla, tudíž si nemyslím, že si to nějak podle svého přání fantazíruju:)
neznámy | 2.5.2013 09:24
Hm, teraz sa mi naskyta otazka ci je Boh, vesmir, zivot dielom nahody...ak by bol musel by existovat urcity zamer od "niekoho"...ale od koho a preco?
Je znama veta od Einsteina: Boh nehra kocky. Nechapala som vyznam tejto vety...ak my hrame kocky, s nahodnymi javmi musime pocitat/nikto nemoze predvidat co mu padne; podobne napr v loterii.
Inokedy sa vravi, ze clovek bol na spravnom mieste v spravnom case/pozitivna nahoda/, inokedy zase opacne: bol na nespravnom mieste na nespravnom case.
Zavisi to od toho cloveka?-CONFUSED-
Keby sme boli vydanu napospas len nahodam asi by sme vo svojom zivote nemohli nic ovplyvnit. Ale mozme svojimi rozhodnutiami. No i tie mozu byt nahodne, nasledok nemozeme predvidat.-ROLL-
Je znama veta od Einsteina: Boh nehra kocky. Nechapala som vyznam tejto vety...ak my hrame kocky, s nahodnymi javmi musime pocitat/nikto nemoze predvidat co mu padne; podobne napr v loterii.
Inokedy sa vravi, ze clovek bol na spravnom mieste v spravnom case/pozitivna nahoda/, inokedy zase opacne: bol na nespravnom mieste na nespravnom case.
Zavisi to od toho cloveka?-CONFUSED-
Keby sme boli vydanu napospas len nahodam asi by sme vo svojom zivote nemohli nic ovplyvnit. Ale mozme svojimi rozhodnutiami. No i tie mozu byt nahodne, nasledok nemozeme predvidat.-ROLL-
neznámy | 2.5.2013 09:50
ten Einsteinův citát o Bohovi nehrajícím kostky s vesmírem je vytržený z kontextu, jde o metaforu vztahující se k jeho odmítnutí naivních populárních představ o dokonalosti kvantové teorie.
Řekl ale :
"Věřím v boha Spinozy, jenž se odhaluje v organizované harmonii toho, co existuje, nikoliv v boha, který se stará o osudy a činy lidských bytostí."
a v roce 1954 napsal v dopise_
Byla to ovšem lež, co jste četli o mých náboženských přesvědčeních, lež, která je systematicky opakována. Nevěřím v osobního Boha a nikdy jsem to nepopíral, ale jasně jsem to vždy vyjádřil. Jestliže je ve mně něco, co lze nazvat náboženským, pak je to nespoutaný obdiv ke stavbě světa potud, pokud ji naše věda umí odhalit.
Řekl ale :
"Věřím v boha Spinozy, jenž se odhaluje v organizované harmonii toho, co existuje, nikoliv v boha, který se stará o osudy a činy lidských bytostí."
a v roce 1954 napsal v dopise_
Byla to ovšem lež, co jste četli o mých náboženských přesvědčeních, lež, která je systematicky opakována. Nevěřím v osobního Boha a nikdy jsem to nepopíral, ale jasně jsem to vždy vyjádřil. Jestliže je ve mně něco, co lze nazvat náboženským, pak je to nespoutaný obdiv ke stavbě světa potud, pokud ji naše věda umí odhalit.
neznámy | 2.5.2013 10:01
tady nejde vůbec o nějakou racionalitu, materialismus nebo a náhodnost.
Obávám se, že bez "náhody, nahodilosti" by nebylo možné poznat "nenáhodnost" čili pravidelnost, zákonitost, řád.
Chápu, že lidé potřeují nějaké jistoty, aby se nezbláznili, nebo nezasebevraždili.
Měli bychom se naučit klást nové otázky, hledat lepší odpovědí, než tisíckrát opakovaná klišé např. o tom zda náhoda existuje, nebo ne. O tom přece není pochyb, že náhoda existuje, vždyť pro tento jev máme slovo, termín. Existuje proto v naší mysli, v našich konstruktech a konceptech. Teď jde o to, nakolik existuje ve vnější skutečnosti, např. v přírodě. Kdo s náhodou nepočítá, zabedňuje si okna.
Obávám se, že bez "náhody, nahodilosti" by nebylo možné poznat "nenáhodnost" čili pravidelnost, zákonitost, řád.
Chápu, že lidé potřeují nějaké jistoty, aby se nezbláznili, nebo nezasebevraždili.
Měli bychom se naučit klást nové otázky, hledat lepší odpovědí, než tisíckrát opakovaná klišé např. o tom zda náhoda existuje, nebo ne. O tom přece není pochyb, že náhoda existuje, vždyť pro tento jev máme slovo, termín. Existuje proto v naší mysli, v našich konstruktech a konceptech. Teď jde o to, nakolik existuje ve vnější skutečnosti, např. v přírodě. Kdo s náhodou nepočítá, zabedňuje si okna.
neznámy | 2.5.2013 12:58
ona ale náhoda taky může bejt součástí právě té konkrétní zákonitosti, řádu. tj, nejde o dva protipölný jevy, ale náhodilost může bejt "podřízena" hře řádu.
myslím, že se tím vážně zabejvá i část matematiky, statistika.
nebo může jít o problém vrstev. že na určitý rovině vnímání tu existujou náhodné a náhodě opačné jevy, ale na jiné vrstvě už nikoli.
jinak osobně mi nepřijde, že žít v nejistotě se vylučuje s plus minus kloudným psychickým stavem. spíš se mi zdá, že hodně lidí hledá jednoduchý efektivní návody, řešení. pak je samozřejmě snažší přiklonit se jakýkoli variantě, která mi zrovna "hraje do noty".
jinak fyzici zkoumající chování částic údajně zjistili, že částice se postupně začaly chovat dle jejich mentálních konceptů.
Ale navíc se stále bavíme o jistém způsobu-typu přístupu ke zkoumání reality. Nazvěme ho třeba typ A (někdo mu říká mentální). Poznání, které z tohoto způsobu přístupu vyplývá si pak může nést všechny jeho klady a zároveň i slabiny.
Otázka podle mě spíš zní jak dále přistupovat k poznání a jaké charakteristické stránky nám to přinese.
myslím, že se tím vážně zabejvá i část matematiky, statistika.
nebo může jít o problém vrstev. že na určitý rovině vnímání tu existujou náhodné a náhodě opačné jevy, ale na jiné vrstvě už nikoli.
jinak osobně mi nepřijde, že žít v nejistotě se vylučuje s plus minus kloudným psychickým stavem. spíš se mi zdá, že hodně lidí hledá jednoduchý efektivní návody, řešení. pak je samozřejmě snažší přiklonit se jakýkoli variantě, která mi zrovna "hraje do noty".
jinak fyzici zkoumající chování částic údajně zjistili, že částice se postupně začaly chovat dle jejich mentálních konceptů.
Ale navíc se stále bavíme o jistém způsobu-typu přístupu ke zkoumání reality. Nazvěme ho třeba typ A (někdo mu říká mentální). Poznání, které z tohoto způsobu přístupu vyplývá si pak může nést všechny jeho klady a zároveň i slabiny.
Otázka podle mě spíš zní jak dále přistupovat k poznání a jaké charakteristické stránky nám to přinese.
neznámy | 2.5.2013 13:17
Hmmm...to je ono-vztah mezi pozorovaným a pozorovatelem,tohle přesně je bod varu mýho mozku,tak jako mě dřív dráždila představa cestování v čase...
----"Pozorovatel a vědomí Já Jsem jsou dva kvalitativně odlišné stavy poznání sebe sama. V pozorovateli vnímáme hlavně to, že nejsme ničím pozorovaným, v Já Jsem vnímáme navíc ještě to, že jsme ryzím duchem, Bytím-Vědomím. V pozorovateli jsme na půli cesty od pohlcení pozornosti v pozorovaném ke zdroji, ze kterého pozornost vyvěrá, v Já Jsem jsme do tohoto zdroje dorazili a prožitkem ověřili, že je naším Vědomím. Meditace na pozorovatele je v podstatě stahováním pozornosti OD všeho, co lze pozorovat (tj. světa, těla a mysli); meditace na Já Jsem je naopak stahováním pozornosti DO jejího Zdroje."
------------------
pod čarou "V rozšířených stavech vědomí, kdy se rozplývá vědomí těla, dosažitelných např. psychedeliky nebo smyslovou deprivací, se lze přesvědčit, že uvedená pravda neplatí zcela absolutně. Opora v těle, které je v běžném stavu vědomí pociťováno jako "mé" narozdíl od okolního světa, je pro práci s pozorností v Já Jsem důležitější, než se zdá. Ztratí-li se povědomí o těle, jehož povrch je přirozenou hranicí mezi "mnou" a okolním světem, je udržení se ve vědomí Já Jsem těžší, protože pozorované se stává součástí mě samotného natolik přesvědčivě, že nedokážu rozlišit stahování pozornosti k sobě a k němu"
....to jsem trochu odbočila,ale bylo to ve mně jako v koze:)-CONFUSED-
----"Pozorovatel a vědomí Já Jsem jsou dva kvalitativně odlišné stavy poznání sebe sama. V pozorovateli vnímáme hlavně to, že nejsme ničím pozorovaným, v Já Jsem vnímáme navíc ještě to, že jsme ryzím duchem, Bytím-Vědomím. V pozorovateli jsme na půli cesty od pohlcení pozornosti v pozorovaném ke zdroji, ze kterého pozornost vyvěrá, v Já Jsem jsme do tohoto zdroje dorazili a prožitkem ověřili, že je naším Vědomím. Meditace na pozorovatele je v podstatě stahováním pozornosti OD všeho, co lze pozorovat (tj. světa, těla a mysli); meditace na Já Jsem je naopak stahováním pozornosti DO jejího Zdroje."
------------------
pod čarou "V rozšířených stavech vědomí, kdy se rozplývá vědomí těla, dosažitelných např. psychedeliky nebo smyslovou deprivací, se lze přesvědčit, že uvedená pravda neplatí zcela absolutně. Opora v těle, které je v běžném stavu vědomí pociťováno jako "mé" narozdíl od okolního světa, je pro práci s pozorností v Já Jsem důležitější, než se zdá. Ztratí-li se povědomí o těle, jehož povrch je přirozenou hranicí mezi "mnou" a okolním světem, je udržení se ve vědomí Já Jsem těžší, protože pozorované se stává součástí mě samotného natolik přesvědčivě, že nedokážu rozlišit stahování pozornosti k sobě a k němu"
....to jsem trochu odbočila,ale bylo to ve mně jako v koze:)-CONFUSED-
neznámy | 2.5.2013 18:28
Tu vetu vraj povedal Bohrovi, a on mu odpovedal: Nehovor Bohu co ma robit.
Einstein nikdy kvantovu teorii asi nikdy celkom neprijal./ja sa v nej vobec nevyznam/.-ROLL-
Skoda, ze citaty su casto vytrhnute z kontextu a clovek nevie pochopit ich vyznam.
S tym sa mozem stoznit...ako Spinoza chape Boha.
Vsetko co je, tvori jeden celok, ktory je bozskej povahy.
Boh ma asi dalsie triky v rukave....vieme predvidat buducnost vesmiru?
Veda je tiez limitovana, myslim.-CONFUSED-
Einstein nikdy kvantovu teorii asi nikdy celkom neprijal./ja sa v nej vobec nevyznam/.-ROLL-
Skoda, ze citaty su casto vytrhnute z kontextu a clovek nevie pochopit ich vyznam.
S tym sa mozem stoznit...ako Spinoza chape Boha.
Vsetko co je, tvori jeden celok, ktory je bozskej povahy.
Boh ma asi dalsie triky v rukave....vieme predvidat buducnost vesmiru?
Veda je tiez limitovana, myslim.-CONFUSED-
Stránka:
Počítam horoskop...