Cesty tela i ducha -
Potřebujeme znát svoje stinné stránky?
A pak jsem to věděl i v ortodoxním kostele v Beratu v albánii.
U nás v čechách je nebe v kostelech zastřené a faráři je neznají. To může být ale jen můj subjektivní pohled na věc. V každém případě nebe existuje.
A ked sme uz pri tom tieni, pri urcitych situaciach som zistil, ze existuje aj opak.
Bavili sme sa o tom, na co sa teda sustredit. Takze konsenzus je podla mna viera v dobro, vratane vlastneho dobra, ale nepopieranie zla. Mat na ociach vsetko, vnimat, vidiet, vediet a moct si spravne vybrat, podla svedomia. Tien je moralny problem.
Dříve jsem nemohl pochopit jak je možné odpustit, aniž bych znal příčinu a průběh toho co se stalo a proč to vzniklo atd. Potřeboval jsem se tomu pořád dívat do očí abych to mohl vidět co se tenkrát stalo adt. A tak jsem chodil na regrese. A dneska je mi to lhostejné co bylo.
A s těmi stíny je to myslím si stejné, není zapotřebí abychom je znali. Když budeme žít ve světle přestanou být. Přestanou existovat. Jde o to kterým směrem se díváme. Do světla, ke zdroji, k Bohu, anebo do hmoty, tam vidíme neustále svůj stín.
Možná že tento svět a my s ním a celá příroda je jenom stínem, který na Zemi vrhnuly stíny andělů. Představuju si že já sám jsem takový stín, který se v rozbřesku vycházejícího světla které očekávám, rozplyne.
Pokud nezažil,tak je snadnější nepřipouštět si to,co si připouštět nechci a jen se radovat a těšit se z rozvíjení toho co mě těší a na co mám talent.
V případě traumat ti to stinné naskakuje samo,ač se o to věru nijak nesnažíš a když to potlačíš v bdělém stavu,tak ti to přijde třeba ve snu.
Také se těšíš a raduješ a rozvíjíš to o čem jsi psal,ale zkrátka a dobře mozek to tam má a občas sepne...:)
Dělal jsem několik horoskopů takovým ženám, které se snažily opakovaně o terapie, a vždy je ty terapie hodně rozhasily. Nakonec uznaly že můžou docela dobře žít když zůstávají v klidu, dělají si svoje věci, koničky zájmy vedou svůj život a do psychiky prostě nevrtají.
Někdy méně znamená více. Kdyby ta traumata vyplavala na povrch, nebyly by ty ženy schopny normální existence, a skončily by v nějakém ústavu anebo sebevraždou. A to není otázka vhodně zvolené terapie, to je záležitost "náročnosti" vnitřních obsahů které se za vnější slupkou skrývají. Proto je někdy lepší nepátrat.
Je pravda že horoskopy těch lidí byly vždy velmi náročné.
