Cesty tela i ducha -
Páchání dobra...
súcitom súhlasíš s tým, že ten s kým súcitíš potrebuje tvoju pomoc a o pomáhaní sme už písali. súcitom berieš dôveru v silu človeka
nepotrebujem súcit, potrebujem zdielanie.
alebo je to možno o definícii pojmov. možno ty vidíš súcit inak ako ja a potom nehovoríme o tom istom...
konečný smysl ani mysl nedává, nakonec zaniká i mysl. tak ano i mysl je pak brzda.
jak může něco vzniknout z ničeho..
https://www.youtube.com/watch?v=hf_L7CyDags
a tými prázdnymi sebaospravedlňujúcimi vysvetleniami, prečo nepomáhať, nesúcitiť atd. nevedomky podstate robia to čo sami kritizujú.. len obrátene..
nie je dôležitá otázka či pomáhať, či súcitiť, či povzbudzovať.. ale dôležitá otázka je ako? a obdobne je to s dobrom.. ak je dobro niečím zakalené už to nie je dobro a teda ani nejde páchať.. pácha sa len zlé, to treba povedať jasne.. dobro sa dáva..
Kde se v životě člověka stane onen zlom, chyba, či jak to nazvat, když se tahle snaha, prosta zášti a sobectví, proti tobě obrátí? Možná příliš pomáháš tam, kde (už) není třeba? Možná zapomínáš sám na sebe?
Proto ono (záměrně) provokující spojení ;) které je tu pro tento případ "povedané jasne" :)
taky si nemyslím že to bude mít nějaký celospolečenský revoluční dopad.
jinak si myslím že lawrence a kraus jsou systémově používáni dělají kampaně po školách aby šířili nové myšlenky a vzbuzovali zájem mladých o vědu.
ale je za tím ještě něco jiného. ten kdo je investuje ví a dnes je prakticky vše podřízeno finančním a mocenským zájmům jako ostatně asi vždy.
není důvod se domnívat že by ta veřejná činnost byla myšlena nějak zvlášť do hloubky. takže ano je to potrava pro mysl. krmení rybiček.
skutočné dobro, ktoré konám robí predovšetkým dobre aj mne.. ja nie som viac ani dôležitejší ako ostatní ale ani tí ostatní nie sú dôležitejší ako ja.. medzi dobrom konaným sebe a iným nie je rozdiel..jedine, že by to nebolo zbavené postranných úmyslov alebo jedine, že by sa bolestne dotýkalo, narážalo na nejaké sebecké časti vlastnej osobnosti.. to býva najčastejší prípad, kedy sa jeho výsledok míňa s vlastným úmyslom ale aj keď sa spochybňuje, prehodnocuje alebo sa zatracuje a úplne od neho upúšťa..
