Zdravie a výživa -
Kde máme druhý mozog
neznámy | 23.3.2017 21:06
nemyslím si, že dnešný človek žije myslením, skôr naopak. človek úplne zabúda používať otvorenú hlavu (ako napr. dieťa) a namiesto toho aby si všimol čo vlastne robí, vôbec si neuvedomuje aké hovadiny robí. namiesto myslenia používa pevne nastavený program. dnešný človek nepoužíva rozum, ale program.
dnešný človek sa nezamýšľa, ale "správne funguje". keby sa zamýšľal, zistil by, že nič nefunguje, že všetko robí naopak. celé zle.
deti prídu zo školy a musia sa učiť. a čo do riti robili v škole????!!! ich deň je rozdelený na učiť a - učiť. je to ako jesť chleba s chlebom. a hneď je jasné odkiaľ vietor fúka. takto je systematicky potláčaný prirodzený a tvorivý potenciál ľudskej mysle
dnešný človek sa nezamýšľa, ale "správne funguje". keby sa zamýšľal, zistil by, že nič nefunguje, že všetko robí naopak. celé zle.
deti prídu zo školy a musia sa učiť. a čo do riti robili v škole????!!! ich deň je rozdelený na učiť a - učiť. je to ako jesť chleba s chlebom. a hneď je jasné odkiaľ vietor fúka. takto je systematicky potláčaný prirodzený a tvorivý potenciál ľudskej mysle
neznámy | 23.3.2017 23:37
Ano k uvedenému tématu by se daly najít různé výklady.
Jak by ale vypadal přirozený potenciál lidské mysli kdyby se dítě nemuselo učit..
Domnívám se že mnoho dětí by pak bylo v dospělosti naštvaných že na něj rodičové kašlali, a nič z neho nespravili. Mohl být doktor. Trebárs. A je jenom robotník bo ho rodiče nekrotili v jeho "přirozenosti". Například.
Co jsou hovadiny. Co je podstatné.
Jak by ale vypadal přirozený potenciál lidské mysli kdyby se dítě nemuselo učit..
Domnívám se že mnoho dětí by pak bylo v dospělosti naštvaných že na něj rodičové kašlali, a nič z neho nespravili. Mohl být doktor. Trebárs. A je jenom robotník bo ho rodiče nekrotili v jeho "přirozenosti". Například.
Co jsou hovadiny. Co je podstatné.
neznámy | 24.3.2017 06:59
To je otázne. Ja som veľmi chcela byť kaderníčkou, povel matky a moja poslušnosť ma nasmerovali na ekonómiu, teraz mi je oboje prd platné a vraciam sa k....možno prirodzenosti....inými "nátlakovými" silami.
Nadobudla som presvedčenie, že môže nastať v živote každého moment, v ktorom sa vzoprie voči predošlým programom.
Nadobudla som presvedčenie, že môže nastať v živote každého moment, v ktorom sa vzoprie voči predošlým programom.
neznámy | 24.3.2017 08:00
Ale práve tá túžba a tvorivosť, tá nie je v hlave...
Vraj je dosť možné, že sa človek nevyvinul z opice, ale naopak, opice sú ľuďmi, ktorí sa prestali modliť :) ono to bude kdesi v strede, ak sú túžby i rozum odtrhnuté od srdca, nevzíde z nich nič dobré......
Vraj je dosť možné, že sa človek nevyvinul z opice, ale naopak, opice sú ľuďmi, ktorí sa prestali modliť :) ono to bude kdesi v strede, ak sú túžby i rozum odtrhnuté od srdca, nevzíde z nich nič dobré......
marcie | 24.3.2017 09:36
to sme na tom podobne ... mne teraz osciluje uran okolo mc v konjunkcii s lunou a zároveň robí opozíciu na slnko ... núti ma, aby som konečne robila to, čo chcem ... hm, problém však je, že človek akoby pozabudol, že čo to vlastne chcel robiť a druhá vec, že už je tam ten rozum, ktorý všetko spochybňuje ... ale už aspoň viem, čo nechcem robiť (tiež mám ekonómiu);)
neznámy » marcie | 24.3.2017 10:00
Mne Uran na Slnku robí trigon na MC... Vyjadrila si to pesne -THUMBSUP-
To je i o tom, čo píše sokrates25 my nezvykneme deti viesť k tomu, aby počúvali svoj vnútorný hlas, túžby, od mala sme trénovaní neveriť si, odpojiť túžby, uprednosdniť rozum... Pre mňa ani nie je problém v tom, spomenúť si čo som chcela, ja mám dojem, že som to nikdy nevedela, rada by som robila to, čo robiť mám, ale netuším čo to je, a áno, ak aj tuším, je tu ten zádrhel - rozum, ktorý je naučený, že to takto nie je možné, bez správnych papierov a skúseností a v mojom veku a bla bla bla,
Na druhej strane, ak je niečo, čo mám (nie len chcem) musí existovať spôsob ako, ale to je o vôli, ktorú práve nezaujíma názor rozumu
To je i o tom, čo píše sokrates25 my nezvykneme deti viesť k tomu, aby počúvali svoj vnútorný hlas, túžby, od mala sme trénovaní neveriť si, odpojiť túžby, uprednosdniť rozum... Pre mňa ani nie je problém v tom, spomenúť si čo som chcela, ja mám dojem, že som to nikdy nevedela, rada by som robila to, čo robiť mám, ale netuším čo to je, a áno, ak aj tuším, je tu ten zádrhel - rozum, ktorý je naučený, že to takto nie je možné, bez správnych papierov a skúseností a v mojom veku a bla bla bla,
Na druhej strane, ak je niečo, čo mám (nie len chcem) musí existovať spôsob ako, ale to je o vôli, ktorú práve nezaujíma názor rozumu
neznámy | 24.3.2017 11:44
Podle mých soukromých zjištění je celý život nátlaková akce.
Stát je organizované násilí a tak podobně.
Možností je spousta a stačí si jenom vybrat anebo taky ne.
Podle toho se dělí lidé do dvou základních kategorií.
Pachatelé a oběti.
Bůh jak se zdá potřebuje k chodu toho všeho oboje, jedny prostě obětuje aby jimi nakrmil ty druhé.
Ale nikdo není tak úplně vyhraněný typ.
Většinou si každý přijde tak trochu na své.
Jak vypadá dítě když se mu ponechá jeho přirozenost je známé z příkladů dětí nalezených v lese vychovávaných zvířaty o kterých se tak rádo říká jak jsou čistá a božská. Takovou přirozenost by si asi málokdo dobrovolně vybral takže se necháváme více méně deformovat v našem vlastním zájmu.
Má to co do činění se symbolem obřízky, kultivace, ale i oběti. Nižší je obětováno ve prospěch vyššího.
Co svět světem stojí fenomén obětování nezanikne. Ačkoli z jistého úhlu pohledu to může být vnímáno jako pokrová hra. Obětovaný sází na jednu kartu vše. A doufá že vyhraje.
Jenže toť otázka. Co je za tím..vším. Dokud jsme to nezkusili tak to nevíme.
Stát je organizované násilí a tak podobně.
Možností je spousta a stačí si jenom vybrat anebo taky ne.
Podle toho se dělí lidé do dvou základních kategorií.
Pachatelé a oběti.
Bůh jak se zdá potřebuje k chodu toho všeho oboje, jedny prostě obětuje aby jimi nakrmil ty druhé.
Ale nikdo není tak úplně vyhraněný typ.
Většinou si každý přijde tak trochu na své.
Jak vypadá dítě když se mu ponechá jeho přirozenost je známé z příkladů dětí nalezených v lese vychovávaných zvířaty o kterých se tak rádo říká jak jsou čistá a božská. Takovou přirozenost by si asi málokdo dobrovolně vybral takže se necháváme více méně deformovat v našem vlastním zájmu.
Má to co do činění se symbolem obřízky, kultivace, ale i oběti. Nižší je obětováno ve prospěch vyššího.
Co svět světem stojí fenomén obětování nezanikne. Ačkoli z jistého úhlu pohledu to může být vnímáno jako pokrová hra. Obětovaný sází na jednu kartu vše. A doufá že vyhraje.
Jenže toť otázka. Co je za tím..vším. Dokud jsme to nezkusili tak to nevíme.
neznámy | 24.3.2017 11:52
Ano všichni jsme výsledkem strukturovaných pránických vzorců podle kterých jsme naprogramovaní.
Máme jen omezenou kapacitu pochopit. Každému bylo dáno jen něco..málo.
Nemůžeme za to.
Dá se to ale zdánlivě i obejít. Uvolnit se a nechat to plavat. Ono to možná přijde, třeba jako vnuknutí ve spánku. Nebo podobně. Cesty ducha jsou nevyzpytatelné.
Cesty rozumu jsou však notně omezené. Proto s hlavou na krku nepočítám jako s plnohodnotným zdrojem pochopení.
Myslím více břichem. Břicho-luna, podvědomí, vesmír..počátek.
Cink..cink..
Máme jen omezenou kapacitu pochopit. Každému bylo dáno jen něco..málo.
Nemůžeme za to.
Dá se to ale zdánlivě i obejít. Uvolnit se a nechat to plavat. Ono to možná přijde, třeba jako vnuknutí ve spánku. Nebo podobně. Cesty ducha jsou nevyzpytatelné.
Cesty rozumu jsou však notně omezené. Proto s hlavou na krku nepočítám jako s plnohodnotným zdrojem pochopení.
Myslím více břichem. Břicho-luna, podvědomí, vesmír..počátek.
Cink..cink..
adelaida | 24.3.2017 13:27
Tak ale to je jedním z úkolů každého člověka. Aby si mohl začít klást otázky a zamýšlet se nad tím jestli to co dělá je správné a v souladu s tím co by dělat chtěl. k tomu je ale potřeba projít tím drilem škola, rodiče, práce, kolektiv, společnost. To co nazýváš systematické potlačování přirozeného vývoje je nezbytné k tomu, aby se od toho člověk mohl později vnitřně distancovat. je to určitý proces. Projít tím, nechat se zformovat a nakonec si uvědomit, že to jsou pravidla společnosti a pokud v ní chci žít, musím je přijmout, ale zároveň si uvědomit, že můžu žít a tvořit taky jiným způsobem.
Nevěřím tomu, že když necháš děcko od mala aby si dělalo co chce, že bude spokojené a bude samo rozvíjet svůj tvořivý potenciál. Nebude. Vyroste z něj neukotvený, nejistý člověk co si neumí poradit v životě, je plný úzkosti nebo agresivity nebo obojího.
Koho znám, že měl v dětství pevná pravidla, ten to dnes zpětně hodnotí jako klad i když tenkrát se mu to nelíbilo.
Nevěřím tomu, že když necháš děcko od mala aby si dělalo co chce, že bude spokojené a bude samo rozvíjet svůj tvořivý potenciál. Nebude. Vyroste z něj neukotvený, nejistý člověk co si neumí poradit v životě, je plný úzkosti nebo agresivity nebo obojího.
Koho znám, že měl v dětství pevná pravidla, ten to dnes zpětně hodnotí jako klad i když tenkrát se mu to nelíbilo.
neznámy » adelaida | 24.3.2017 14:11
súhlasím, i moja skúsenosť
... napr malé deti, ktoré nechodili vôbec do škôlky alebo sa inak nevyvíjali a netvorili v kolektíve vrstovníkov vedené cieľavedome a zmysluplne tak v škole "socializačné" problémy nie sú ich jediný hendykep
sokratesa na strane druhej chápem ale tiež, rozumiem čo chcel povedať len by sa mohol rozpísať konkrétnejšie že čo ho tak naštartovalo
... napr malé deti, ktoré nechodili vôbec do škôlky alebo sa inak nevyvíjali a netvorili v kolektíve vrstovníkov vedené cieľavedome a zmysluplne tak v škole "socializačné" problémy nie sú ich jediný hendykep
sokratesa na strane druhej chápem ale tiež, rozumiem čo chcel povedať len by sa mohol rozpísať konkrétnejšie že čo ho tak naštartovalo
neznámy » adelaida | 26.3.2017 14:05
všetko čo píšeš je pravda. ja som ale písal o tom, že spôsob akým nás spoločnosť tlačí žiť je ako jesť chleba s chlebom. jin s jinom a jang s jangom - nevyvážený a zdeformovaný. keby sme nechodili vôbec do školy a nevychovávali deti, takisto by sme boli zdeformovaní a spoločnosti by chýbala stabilita.
inak s tým vývojom dieťaťa je to zaujímavý proces. ja osobne si myslím, ž ide o to, aby dieťa, ktoré žije čiste lunárnym - nevedomým, ale zato prirodzeným spôsobom, aby sa naučilo žiť vedome. tým procesom uvedomovania a učenia začne asi paradoxne strácať vrodené schopnosti, aby vyučený človek bol schopný nastúpiť vedome na cestu vnútorného poznania a začal sa vracať tam odkiaľ ako dieťa odišiel.
dieťaťu podľa mňa jeho schopnosti aj tak nevytrvajú v plnej miere a proces učenia a vedomého návratu k prirodzenosti by bol úspešnejší keby bol spôsob života vyvážený
inak s tým vývojom dieťaťa je to zaujímavý proces. ja osobne si myslím, ž ide o to, aby dieťa, ktoré žije čiste lunárnym - nevedomým, ale zato prirodzeným spôsobom, aby sa naučilo žiť vedome. tým procesom uvedomovania a učenia začne asi paradoxne strácať vrodené schopnosti, aby vyučený človek bol schopný nastúpiť vedome na cestu vnútorného poznania a začal sa vracať tam odkiaľ ako dieťa odišiel.
dieťaťu podľa mňa jeho schopnosti aj tak nevytrvajú v plnej miere a proces učenia a vedomého návratu k prirodzenosti by bol úspešnejší keby bol spôsob života vyvážený
Stránka:
Počítam horoskop...