Zdravie a výživa -
Intestinal Dysbiosis
Již 400 let BC známá fakta která jsou nejspíše příliš jednoduchá aby je bylo možné dnešním obecným vědeckým myšlením pochopit do hloubky. Možná taky záměr.
Ale zato se jednou dostaneme v popisnosti všech nuancí problémů možná o něco dále než Hippokrates. Možná. Možná taky ne pokud bude chybět motiv vlivných míst anebo do té doby vyhyneme na rozvrácený střevni ekosystém. Jaká paralela k přírodě.
Základ dobrého zdraví zní: podporovat ty dobré střevní bakterie a ničit špatné. Přírodní cestou.
V tomto jednoduchém receptu můžeme znovuobjevit kouzlo bylinoléčby která dokáže právě tento zázrak - úpravu poměrů v bakteriální mikroflóře. Látky různých bylin to umí, umí to i některé potraviny.
Dá se říci že lidové přístupy dřívějších kultur většinou kopírovaly právě tento postup, podporovat ty hodné a ničit ty špatné střevní bakterie. Jednoznačně se tento postup uplatňoval po staletí v ajurvédě.
http://oneearthherbs.squarespace.com/diseases/intestinal-dysbiosis.html
Pro zájemce doporučuju přelouskat do konce.
Velmi jednoduchá přesná řešení odstraňující pravou příčinu chorob jako je RA, crohn, chronické záněty střev, bakteriální infekce atd.
Vypadá to že za každou takovouto nemocí stojí konkrétní patogen který je relativně snadné odstranit pomocí bylin. Ale chcwe to trochu know how.
Článek se rovněž týká vztahu ATB a stav zdraví/střev.
http://www.indiadivine.org/content/topic/1852525-candida-dysbiosis/
Velmi zajímavé a poučné.
http://www.gastro.org/on-demand/gut-microbiota-for-health-world-summit-2016
Hodně zajímavá je přednáška poslední o emulgátorech ve vztahu ke střevnímu mikrobiomu.
Emulgátory jak známo dokáží spojovat tuky s vodou a tím dokáží z často nezajímavých potravin udělat chutnou šťavnatou lahodnou manu. Ovšem za pomocí této finty která pozměňuje přirozené molekulové vazby iontové elektronové a tím dokáže zcela vnést chaos do systému přenášečových molekul zvyklých geneticky pracovat na přirozené bázi v přírodě běžně se vyskytujících se emulgátorů.
Tím se pak dostávají živiny daleko za hranice přirozených tělesných bariér s patřičnými následky imunitních reakcí.
Chemická emulgace je jeden ze základních pilířů chuťového marketinku levných potravin - polotovarů.
Jeden z né zrovna banálních důvodů proč se polotovarům a hlavně emulgátorům vyhnout. Je dobré pomyslet než se zakousneme do levné čokolády co se !rozplývá na jazyku". Emulgátory totiž přesně toto dokáží, navodit pocit lahodnosti rozpouštění na jazyku. A chytří marketinkoví inženýři toho dokáží využít. Senzorické vlastnosti potravin jsou jedním ze základních klíčů prodeje levných potravin za běžných okolností neprodejných. Díky emulgátorům je ovšem možné prodat jako jídlo skoro vše.
"Američtí vědci odhalili souvislost mezi prevotella copri a počátkem RA. Právě tato bakterie byla zjištěna ve vysokých koncentracích ve vzorcích stolice pacientů s RA.
Přemíra prevotella copri vytlačuje příznivé střevní bakterie které jsou nezbytné k zachování imunitního systému. Až 80 procent všech buněk které vytvářejí protilátky se nachází v lymfatické tkáni ve střevní sliznici.
Souvislost RA s ústní dutinou a bakteriální mikroflórou:
Američtí vědci přišli už v r.1986 s názorem, že pacienti s RA mají v ústní a střevní flóře jiné složení než zdraví lidé a že tyto bakterie mohou vyvolávat zánětlivé reakce.
Vyšli přitom z klinických zkušeností že RA pacienti trpí záněty dásní často už v mlládí.
Zánětlivé onemocnění závěsného aparátu zubů zvané parodontóza způsobuje především bakterie porphyromonas gingivalis, která se usadí v dutinách mezi dásní a zubním krčkem. Vytváří enzym který přeměňuje aminokyselinu arginin v aminokyselinu citrulin.
Arginin zná náš organismus z vlastního metabolismu bílkovin, zatímco citrulín nepatří k látkám z nichž je vystavěno lidské tělo. Imunitní systém ho proto vyhodnotí jako cizorodý.
Může tak dojít k tvorbě protilátek proti nejmenším bílkovinným sloučeninám označené jako citrulínové peptidy. Tyto protilátky lze použít jako markery pro aktivitu nemoci."
a
"Při snaze o pochopení střeva jako významného imunitního orgánu nelze přehlédnout že předobraz střevního prostředí vzniká už v našich ústech.
Zahrnuje osídlení fyziologickými a patologickými zárodky, záněty a skryté zánětlivé procesy v dutinách mezi zubním krčkem a dásní, působení zubních materiálů jako amalgám, měď, paládium, zlato, nikl a další, složení slin a zatížení těžkými kovy.
To všechno určuje naše individuální ústní prostředí a promítá se do vnitřního prostředí střevního traktu."
Souvis mezi prostředím ústní dutiny autoimunitními chorobami a střevní mikroflórou vnáší opět nové světlo do chápání původních ajurvédských postupů.
Především jde o užívání specifických bylin k potlačování patologických bakterií nejen ve střevech ale už v ústní dutině (techniky olejového a bylinného basti ústní dutiny) ale i užívání bakteriostatických prostředků jako je například kurkuma.
Mnohé nemoci se dají úspěšně "léčit" právě užíváním kurkumy (příklad) a (nebo) kvalitní ústní hygienou což v dnešní době velmi dobře umožňuje technika kterou indové kdysi neměli.
Jde především o sonicky zubní kartáček který intenzitou masáže dásní zaručuje kvalitní prokrvení dásní které má výrazný léčebný účinek díky cirkulaci a uvolňuje dostatečné množství slin k tomu aby bylo zajištěno mírně zásadité pH v ústní dutině. O vlivu slinění na pH a následné trávení již řeč byla.
Jde o pochopení souvislostí, dobrou autoimunitu si můžeme zachovat velmi jednoduchými prostředky jako užíváním vhodného koření v kuchyni a správnou (nejen ústní) hygienou.
Tím spálíš nežádoucí bakterie a podpoříš ty žádoucí.
Dělá se to takto.
https://www.youtube.com/watch?v=o-HKHY_D42k
Vlastně ty případy nervového selhání budou mít dost společného s tenkým střevem.
Zaujala mě část o emulgátorech. Moc.
Jen ti marně přemýšlím, zda tělo zvyklé (a tím i závislé) na současné komerční stravě je vůbec ještě schopné rozeznat, které bakterie jsou pro něj žádoucí. (O oficiálním seznamu nemluvě, současná medicína je v experimentální fázi pokus - omyl.)
Nepochybuju o schopnosti regenerace těla. Spíš moje úvaha směřuje ke geneticky pozměněné informaci předávané potomkům. Ale znáš mě, zbytečná filozofie. Podstatné je, co pro sebe děláme teď. Tak pěkně roštuj ;)
Pak je zapotřebí působit i na psychiku, zklidňovat ji protože ona řídí pak tyto mechanismy především z encefalu.
Nervové záležitosti souvisí hlavně se střevem tlustým.
Vadná genetika to je už karma. Není tak snadné ji měnit. Třeba Calábek se dušuje že je to brnkačka bylinami které mění epigenetický kód. Já o tom pochybuju že je možné karmu změnit tak snadno i když možnost tady jistě je.
Ale nejedná se jen o fyzikální úroveň. Více pak myslím si zmůže modlitba než nějaký preparát.
Dobrá připomínka: Je třeba působit na více rovinách současně. -FLOWER-
Je ovšem rozdíl mezi ghí které známe z obhcodů případě běžně doma zpracovávané, a tradičním ghí vyráběným po staletí v zemi kde vznikala nauka ajurvéda.
Tradičním ghí se rozumí způsob výroby másla z fermentované smetany stloukáním a pak přepouštěním viz přiložené video.
Takové ghí obsahuje mnohem více butyrátu a dalších mastných kyselin potřebných jako potrava pro bakterie které butyrát ješté samy i dále v tlustém střevu produkují.
Dnes se dává do souvislosti právě butyrát se zdravím, je li přítomen, je tělo zpravidla zdravé a člověk se cítí optimálně. Je to tedy něco jako zdroj, elixír.
Tradičně vyráběné ghí.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4061595/
https://www.youtube.com/watch?v=uJHqaQgVz0o
Jediný rozdiel, ktorý vidím je to, že kyslé mlieko má baktérie mliečneho kvasenia, čo robí mlieko ľahšie strávitelným. Už tie podrobné chemické záležitosti opísať neviem, čo sa deje s mliečnou bielkovinou a cukrom. Ale stačí mi to na to, aby som vedela, že pitie skvaseného mlieka je pre organizmus omnoho menšou záťažou ako mlieko surové.
Lenže keď sa zamyslím nad celým procesom výroby ghí a výsledným produktom, tak nerozumiem. Teplocitlivé vitamíny sú zničené už v samom počiatku, keď je mlieko prevarené. Ale aj baktérie mliečneho kvasenia tak dôležité pre trávenie sú v ďalšom procese varenia zničené, bielkovina rovnako. Ghí by malo byť čistým mliečnym tukom, bez cukrov, bielkovín a po všetkých tých procesoch aj bez akýchkoľvek, prospešných či neprospešných baktérií.
Ja viem, že som laik a do týchto vecí nevidím, ale môj sedliacky rozum mi hovorí, že asi zásadný prospech s ghí bude v tom, že v ňom nie je kazeín a laktóza.
Kravský kazeín je zápalový a ťažko strávitelný, o štiepení laktózy a enzýme sa tu už písalo, celé etniká ho nemajú takže nevedia laktózu spracovať.
Takže ghí z môjho laického pohľadu nemá v sebe nič zázračné, či už s kvasom, alebo bez. Ale je chutné. O tom sme sa bavili s Krišnom, máme na to spoločný názor. :-D
Ale ak máš nejaké informácie, ktoré môj názor zmenia, budem vďačná. :)
u tradičně připravovaného ghí jde především o obsah, složení MK který se přípravou tradiční cestou výrazně mění. Viz přiložená studie.
Především obsah butyrátu který je z dnešního pohledu medicíny jednou z velmi prospěšných látek v systému tlustého střeva.
Roste obsah MK s krátkým řetězcem i NMK. V symbióze bakterií střevní mikroflóry působí tyto látky zázračně. Tradičně se takto připravené ghí užívalo ústy ale i ke klystýrům tlustého střeva.
https://cs.medlicker.com/1151-mastne-kyseliny-s-kratkym-retezcem
Mastné kyseliny s krátkým řetězcem prokazatelně chrání před vznikem rakoviny tlustého střeva.
Je zajímavé, že strava s vysokým obsahem vlákniny (bez bakterií produkujících butyrát) nemá ochranné účinky proti rakovině tlustého střeva. Strava s nízkým obsahem vlákniny (i s obsahem bakterií produkujících butyrát) je rovněž neúčinná (33).
Tyto výsledky ukazují, že pozitivní účinky proti rakovině se projeví pouze tehdy, když se strava s vysokým obsahem vlákniny dostane do kontaktu se správnými typy bakterií ve střevech.
Facit- vláknina + butyrát is it.
Mne z toho vychádza, že nech konzumujem maslo, alebo "nepravé" ghí, či "pravé" ghí, vždy konzumujem butyrát. Možno v rozdielnej koncentrácii ak je to naozaj tak, ale vždy je tam butyrát.
Akurát že v neprepustenom masle je stále mliečna bielkovina a mliečny cukor, ktoré nie sú prospešné z pohľadu trávenia.
A možno nikto nevie, iba ten Krišna vie. :-)
samozřejmě že se v tradičně vyrobeném ghí vyskytuje více butyrátu.
Výroba kyseliny máselné
Kvašení (fermentace), zkráceně také někdy označované jako kvas, znamená přeměnu látky za účasti enzymů mikroorganismů, při níž probíhají v důsledku metabolické aktivity mikroorganismů chemické přeměny organických látek (obvykle sacharidů) na látky energeticky chudší, nebo se nové látky syntetizují. V potravinářství tento termín označuje procesy, jichž se účastní živé mikroorganismy (například kvašení piva, vína, těsta).
Máselné kvašení je anaerobní štěpení cukrů nebo kyseliny mléčné na kyselinu máselnou za vývoje oxidu uhličitého a vodíku. Z mnoha druhů bakterií je pro máselné kvašení nejobvyklejší Clostridium butyricum. Granulobacter butyricum vytváří vedle kyseliny máselné též butanol. Máselné kvašení se uplatňuje při máčení lnu, výrobě pšeničného škrobu kysáním a při zrání některých sýrů..
Já laktózu nejím vůbec.
