Voľný pokec -
Světová situace, politika, ekonomika: SDÍLENÍ = Východisko?
První věc, nad kterou přemýšlím je všude známá a viditelná věc: Bohatí vs chudí.
Dlouho jsem pátrala po odpovědi, která by byla řešením, pokud ne pro všechny, tak aspoň pro většinu lidstva. Ať už jsem to probrala z jakékoliv strany, tak vychází pouze sdílení.
Tady se dostáváme k ošemetnému tématu, protože chudí okamžitě budou souhlasit a bohatí se budou cukat, to je jasné. Já se považuju za více méně střední vrstvu, byť asi v té nižší platové skupině.
Dnešní svět je postaven na tom, že je člověk učen, tlačen, NUCEN, hrabat si pro sebe, urvat si co může, protože to pořád víc a víc vypadá, že do budoucna bude míň a míň.
Podle mého názoru by na světě měly být zajištěny VŠEM základní potřeby a to: jídlo, ošacení, vzdělání a střecha nad hlavou. Nechme stranou, že lidé jsou přemnožení, to můžeme řešit později. Spíše mě zajímá jak se k tomuto tématu stavíte vy, jak byste se zachovali (teoreticky) v případě, že byste byli bohatí?
Kdybyste věděli, že všichni budou mít základní věci, pouze se všichni budeme muset naučit žít trochu jednodušeji, v souladu s přírodou. Neříkám, že bez všech vymožeností, ale jednodušeji. Slevit ze svého pohodlí a DÁT je ve prospěch všech. Dejme teď stranou i karmu a mentální nastavení. Čistě teoreticky zauvažujme nad možnostmi, jak zlepšit situaci. Osobně si myslím, že bych do toho šla, protože při představě např., že jsem teď bohatá a stalo by se něco a já bych se ocitla na dlažbě versus představa, že jsem si více méně všichni rovni a je tady nějaká jistota, že já a moje rodina by žila v důstojých podmínkách byť trochu skromnějších, tak jednoznačně beru tuto možnost.
Můj přítel mě nazývá utopistou, protože je naivní si myslet, že by k tomu "vyšší" vrstva přistoupila... Já se nazvývám realistou, jsou to jednoduché počty, buď jako lidstvo potáhmene za jeden provaz, nebo nás to zničí (alespoň většinu).
Ještě bych připomněla jednu věc, kterou většina lidí dneska opomijí (což může přispívat k prohloubení problémů na světě) a kterou kdysi např. Indiáni a další brali jako samozřejmost. Věřili (A CTILI) fakt, že dnešní rozhodnutí ovlivní příštích 7 generací (nebo tak nějak). Dost podstatná myšlenka, kterou možná kdyby se bralo v potaz, vypadalo by to dneska líp.
Určitě uvítám jak názory laiků, tak názory odborníků. Souhlaste, nesouhlaste, dávejte návrhy a zdůvodněte PROČ si myslíte, co si myslíte.-FLOWER-
na zbytku západu si bohatí príjmovým nastavením akurát tak platia aký taký sociálny zmier, ktorý sa však pomaličky rúca.. alebo si ho neplatia a vôbec nič sa nedeje ako u nás -SHINY-
aristoteles popísal ideu stredného dostatku - pozorovaním rôznych gréckych pollis prišiel na to, že spoločnosť býva tým stabilnejšia čím väčším počtom ľudí s príjmami okolo aproximácie ju tvorí..
na západe prakticky široká stredná vrstva existovať prestáva.. treba pochopiť, že lúza nemá čas zaoberať sa nejakým spoločenským blahom, nemá čas ani prostriedky sa vzdelávať či len velmi obmedzene, teda a hlavne nemôže KONKUROVAŤ tým, ktorí už majú a chcú ešte viac alebo nechcú stratiť to čo držia..
kto trochu kritickým okom pozrie na systém a obsah školstva, sociálnej či zdravotnej starostlivosti, médii - istoiste pochopí:
naša moderná spoločnosť je PYRAMÍDOVÁ HRA
Velky problem vidim v tom ,ze "demokraticky system" podporuje zakonem LICHVU.
Pujcky stradajicim nejsou z duvodu pomoci ale z duvodu navratu pujcky s urokem.
I silnejsi staty si na podporu slabsich berou pujcky...atd...atd.:)
Podle mě utopista nejsi, spíš je hloupost myslet si, že společnost založená na sobectví může fungovat věčně. Kdybych byla bohatá, považovala bych za svoji povinnost přispívat na chudé. Přijde mi, že teď je docela zvláštní doba a mám naději, že spoustě lidem věci začínají docházet, kéž by to tak bylo a lidstvo jako celek nějak postoupilo a uvědomilo si nutnost solidarity a zhoubnost sobectví. Jako zní to možná naivně, ale nemůžu si pomoct.
"Chudí budou souhlasit a bohatí se budou cukat". To bych viděla jako hlavní překážku při tom dělení koláče. Chudí nebudou souhlasit z toho důvodu, že by byli tak ušlechtilí, ale proto, že jsou zrovna tak chtiví jako bohatí, jen neměli příležitost a moc bohatství nashromáždit. Chtějí se dělit, protože to co se dělí nedávají ze svého, ale něco dostávají. Kdyby byli zbohatli a museli by dávat, taky by se cukali.
Vědomí všech lidí by se muselo oprostit od chtivosti, hrabivosti aby tohle mohlo fungovat. Muselo by to být svobodné a upřímné rozhodnutí všech zúčastněných...a to je právě si myslím, ta utopie.
Vždy, když bylo utrpení chudých tak nesnesitelné, že vyústilo v nějaký převrat nebo revoluci, tak vůdci těchto povstání po nějaké době svého postavení zneužili ve svůj prospěch. Ve skutečnosti nežili to co hlásali...až na výjimky.
Jedna aktuální zkušenost z posledních dnů: Naši sousedi jsou slušní, vzdělaní lidé. V r. 2010 se jim dostalo fin.pomoci o povodních, stejně jako nám, prostřednicvím sbírky církve JB...před týdnem přinesl duchovní této církve letáky na kterých byla prosba o přispění konkrétním rodinám z Hořína, postiženým letošními povodněmi...docela mě překvapilo, když sousedi papír zmačkali, hodili do koše a plivali na něj pecky z třešní...ani je nenapadlo, že by mohli něco přispět, ale když dostávali, tak brali...
....Opravdu to jsou celkem jednoduché počty-/bohužel/...už v době Antiky s obdobnou ideou přišel nejeden filozof-např Platon byl takový " antický socialista"-a napříč časem ho následovali další/i když některé idee bylo celkem usměvné-z pohledu dneška/-a kam jsme jako rádoby- humanisté došli je vidno celosvětově...
Marx a Engels přinesli naprosto užasnou ideu "komunismu"-vlastně idea ideální splolečnosti-= uchopeno-překrouceno se z toho stala ideologie,která byla schopna naopak ničit vše, čeho se dotkla-dnes je idea komunismu naprosto utopistická...
V knize Allana Kardeca-Kniha duchů -je naprosto ukázkově popsaná totální nepřiprvenost současné lidské společnosti k uchopení něčeho tak humanistického...právě na příkladu Marxe a Engelse...
....takže bych řekla,že pravdu máš v tom,že bud potáhneme za jeden provaz,nebo nást to zničí....a máme už velmi dlouho nejen nakročeno,ale už i vyšlapáno k sebezničení/a ničení/.....
a je to nerovnovaha muzov a zien. nedostatok zien urobil z tohoto sveta to co je. k tomu prispeli nabozenstva ktore zeny utlacalju v ich podstate, lebo z nich maju strach podla mna. a tiez peniaze a moc su zavisle, je to ako s drogami. svet potrebuje zeny, to je najdolezitejsie a mozno aj jedina cesta. ale vela zien je tiez skazenych systemom tak ako muzi. teda odpoved na tvoju otazku je: hlbsie poznanie seba sameho a viac zien v systeme :)
Dnes sú úlohy tak rozdelené, že častokrát neviem, či ten čo vypadá ako žena, skutočne aj žena je a naopak.
Muži slabnú a stávajú sa zženštilými, preberajú na seba ženské úlohy a ženy sa stávajú dravými lovcami a bojovníkmi v mužskej aréne.
Teda okrem niektorých oblastí sveta, vo všeobecnosti ale nie.
Viac žien v systéme?
Ani by som nepovedala, pretože ženy ovplyvńujú mužov veľmi hlboko, aj bez toho, aby ich vplyv bol zrejmý a viditeľný navonok.
Poznám prípady, keď nepodarená manželka urobila z muža svoju bábku na povrázku.
A nie je to pekný pohľad. :D
Tá prevládajúca nálada je ako obsah, ktorým sa plnia prázdne nádoby, neschopné tvoriť niečo podľa seba.
Je v tom nesprávne pochopený feminizmus , ktorý hovorí ženám, aby boli s mužmi rovnocenné.
Ale nie v rovnocennosti vzájomných protikladov, v rovnocennosti mužského a ženského princípu, ktoré sa majú dopĺńať a vytvárať jeden celok.
Nesprávne pochopený feminizmus hovorí, že žena má byť mocná, akčná, samostatná, priebojná, dravá, poraziť muža na jeho pozícii.
A potom skutočná ženskosť trpí ešte väčšou ujmou a ťahá dolu zo sebou aj skutočnú mužskosť.
Až natoľko, že sa rozdiely medzi mužským a ženským stierajú a zanikajú.
Nikto so mnou nemusí súhlasiť, toto je môj pohľad. :)
"Without sharing there can be no justice; without justice there can be no peace; without peace, there can be no future." Maitreya
"Bez sdílení nemůže být spravedlnost, bez spravedlnosti nemůže být mír a bez míru nemůže být budoucnost." Maitreya
Naprosto souhlasím...
Vím, co jsme si tu už napsali a beru v potaz záporné názory.
Ale není ten duchovní rozvoj právě o tom, že směřujeme někam JINAM? Někam, kde se lidi BUDOU chovat prostě jinak než tak jak je to dosud?
Vždyť přece někdy k tomuto zlomu, tohoto naprosto nesmyslného systému a počínání lidi, musí dojít. Nejde všechno hned, ale přece by se vlády světa měly postarat v první řadě o ty lidi co umírají hlady, nemají střechu nad hlavou atd. A postupně by se to určitě nějak srovnalo. Začít prostě u nejslabšího článku, odspoda a posilovat "celou kostru" (se mi zdá jako trefné přirovnání).
A mimo jiné se dostáváme ke stále omílané skutečnosti, a tou je, že jsme všichni spojení. Kdo jednou zažije tento pocit, ví o čem mluvím.
Klidně můžeme trochu i odbočit. Měl někdo z vás takový prožitek?
Pokud by se vám líbil tento směr diskuze, tak pak přispěju s tím svým ;-)
Souhlasím s tím, že sdílením a takovým tím utopistickým rozdělením všeho všem,aby každý měl alespoň ty základní potřeby naplněny, by byl tento svět krásnýma báječným místem. Jenže jsem na druhou stranu přesvědčena, že většina lidí toho zatím není schopna. Myslím si, že tímto směrem vlastně původně měla naše civilizace směřovat,ale jak už to bývá, lidstvo se jaksi vymklo a jede si to zprudka dolů jako po horské dráze a zatím si tu jízdu "užívá". Než přijde dopad na zem.
Nevidím začátek změn v konání vlád jednotlivých zemí. Změny musí začít každý sám od sebe, teprve pak se může změnit podstatná část všeho. Vlády jako takové nezmění nic. Nařizováním lidi nepředěláš. A v současné civilizaci jsou lidé upnuti na hmotu, majetek, statky a slepě si zatím jdou hlava nehlava. Chudí jak bohatí. Kdyby chudí zbohatli a měli dávat,taky by se cukali. Teprve hlubokým pochopením každého jednoho (třeba právě prožitkem celkového propojení všeho se vším) člověka se mohou dát věci do pohybu. Čím více lidí toto pochopí a bude podle toho jednat,tím více ostatních se k nim přidá - aneb efekt sté opice.
Jestli sami jsme takoví, potom budeme velmi intenzívně vnímat to, co svým vnitřkem manifestujeme navenek - hrabivost, nezájem o potřeby (své) lidí ostatních, lži (sobě), podvody. Jak se chováme k sobě, se stejnou intenzitou vnímáme projevy okolního světa. Když se změníme, nebude nám okolní šledrián až tak zasahovat do života, ale to se takhle popsat nedá, protože kdo neprožívá, má spoustu otázek a pochybností. Přitom je spoustu věcí k smíchu .. když se díváme na život jako na hru-FLOWER-