Voľný pokec -
Co si myslíte o náboženství?
Gautama was not a Buddhist
Krishna was not a Hindu
Shiva was not a Hindu
Mají tyto náboženství potom něco společné s ježíšem budhou a krišnou?
Anebo platí spíše slova Jiddu Krishnamurtiho:
"Je to na vás. Není žádný vůdce, žádný guru. Nikdo vám neřekne, co máte dělat. Jste sami. Sami v tomto surovém, šíleném světě. "
Mají lidé co se hlásí k náboženství jenom rádi pohádky o hodném strejci na obloze co je nakonec zachrání, a o pokračování? Mně se slova Krishnamustiho líbí myslím si že nic nezakrývají.
http://api.ning.com/files/ofVqoMLbPftOgi7wHMae469AVT1s2plSQLrBEJ-KmYaU41KJWrlDdWjEi16H5v842nOyIgyZ1LRAhAoXezEDjm4cDdjFhS2Z/_JidduKrishnamurtireligion.png
Tento text má pre mňa dve časti. S jednou sa stotožňujem úplne.
"Je to na vás. Není žádný vůdce, žádný guru. Nikdo vám neřekne, co máte dělat."
A z druhou ani najmenej.
"Jste sami. Sami v tomto surovém, šíleném světě. "
Mám len desať príspevkov za deň a toto je desiaty, tak prípadné ďalšie neodpovedanie odo mňa nepovažujte za ingoráciu -FLOWER-
Iba to viem, že to "necítiť sa sám" ma presahuje absolútne.
Že to presahuje zmyslovú skúsenosť, myšlienky, pocity, všetko.
Asi najjednoduchšie to viem opísať. Keď som sama, som na suchu, keď nie som sama, som ponorená v oceáne.
Vtedy som aj oceán a zároveň aj nie som. :)
A to je to radostné. Být dokonale šťastný a být sám (uprostřed moře) alias pociťovat nekonečno bez hranic prostoru a času kde není vůbec nic a nikdo, a přece je tam vše takže člověk netouží po ničem ani po něčí přítomnosti, protože v této plnosti jsou potenciálně všichni a vše takže člověk není v tomto smyslu sám. Je v zemi kde myšlenky teprve klíčí, počátek světa, dokonalá čistota bytí v plnosti.
Takže být sám a nebýt sám může být úplně totéž, nazíráno z různých hledisek.
Tomu stavu dokonalého štěstí se říká prázdnota neboli šůnjata. Je li prázdnota vyciťována lidmi trpícími pocity strachu z neznáma, zatíženými nevědomostí a strachy, pak se tato prázdnota jeví jako nicota. Takže není prázdnota jako prázdnota záleží na tom co tímto pojmem pojmenováváme. Surový a šílený svět je svět nicoty. Krishnamurti mluví k lidem v sále. Přibližoval jim v čem oni sami žijí. Surovost tohoto světa od čeho je potřeba se odrazit.
Stejně jako Budha začínal naukou o utrpení jako první.
V poslední větě však Budha poukazuje na to že existuje cesta k zániku utrpení. Takže utrpení pak není.
A to je ten zdánlivý rozpor. Jednou utrpení je a podruhé není. Jak pro koho. Svět je šílený a surový, taky jak pro koho. Takže si myslím že Krishnamurti říká věci jak jsou. Jeho slova jsou z nejčistších jaké jsem četl. Pro mně. Ne pro každého.
Pocit myšlienkovej čistoty.
Neznámy sa pýtal, či mám na mysli osamelosť. Tak nie, lebo ten pocit nepoznám.
Možno preháňam, ale osamelosť som nepociťovala asi nikdy.
Rada by som písala presnejšie, nejde to, hlavne ked iba odbieham zo záhrady. :)
ano taky v něho věřím. ale někdy zase ne prostě jakoby nebyl. takže se ho nesnažím vyvolávat a nejsem si jistý jestli jsem vlažný k němu anebo jenom dospívám k jeho vidění jinýma očima. často balancuju mezi těmito dvěma světy.
takže nemůžu úplně říct že Bůh je někdy ano a někdy ne.
prostě mám tento postoj a myslím si že není zase tak špatný jak se říká ukaž mi něco vyššího a lepšího a já ten svůj vyměním. nejsem připraven lpět na jakýchkoli postojích které nevyvolávají čerstvost aktuálnost a energii.