Ľudská duša -
STRACH
neznámy | 14.5.2014 13:21
celé roky som bojovala v sebe s tým,že ma moji rodičia neprijímajú takú,aká som....strašne som sa tým trápila,a moja mama zrejme bude niečo podobné,ako tvoja.Ale uvedomila som si dve veci:
že ani ja neprijímam svoju mamu,takú,aká je a nerešpektujem to,že sa "rozhodla" žiť tak deštruktívne
a že neprijímam ani samu seba,takú aká som....
pomohlo mi to zmeniť uhoľ pohľadu
občas prestať s niekym komunikovať a utriediť si myšlienky nie je na škodu
držím ti palce-FLOWER-
že ani ja neprijímam svoju mamu,takú,aká je a nerešpektujem to,že sa "rozhodla" žiť tak deštruktívne
a že neprijímam ani samu seba,takú aká som....
pomohlo mi to zmeniť uhoľ pohľadu
občas prestať s niekym komunikovať a utriediť si myšlienky nie je na škodu
držím ti palce-FLOWER-
neznámy | 14.5.2014 19:09
Máme ho všetci každý ho prežívame v inej intenzite, asi najväčší strach že sa mi dieťa stratí že bude nezvastne, je vo veku keď sa mu schovava v obchode za regale.pred dvoma dňami znovu kričala po ňom nereagoval nevyšiel z úkrytu telo sa dostalo do pohotovostného režimu adrenalín vyletel na maximum, v momente keď som ho našla ma naplno toto je pre mňa šialenstvo ohľadne strachu
Antonidas | 14.5.2014 22:25
Ja osobne beriem strach tak, že ho beriem na vedomie a nesnažím sa mu podľahnúť... Bo sa mi dosť stávalo,že čoho sa najviac bojím, o čo mám obavy to príde. Čo nechceš dostaneš. Strach je súčasťou hmotného sveta, profiluje osobnosť. Ako obavy o prácu.. o peniaze , o rodinu...sa snažím brať s rezervou v dôverou v Boha. Nedá sa niekedy nemyslieť na strach, myšlienky strachu sú plazivé nahlodávajúce pokoj a bezstarostnosť duše.
neznámy | 15.5.2014 06:54
Mne sa tiež podarilo strach zvládnuť, hlavne tým, že neznáme som si popozerala a zistila, že sa to dá zvládnuť, tiež viera je veľmi dôležitá, ale máme v rodine dieťa, ktoré má strach doslova paniku z hluku, zvukov, brzdenia a má z toho taký strach, že sa prestane ovládať. U detí ešte viera nie je celkom pochopená, nezaberajú mu nato žiadne lieky.
neznámy | 15.5.2014 23:02
Čeho se bojím?
Bojím se o děti.Bojím se řídit auto.Bojím se sama večer na určitých místech.Bojím se toho,že by mě mohl někdo ovládnout a uvěznit.
Co je příčinou?
Dosavadní prožitky a situace,kdy jsem sahala velmi hluboko do pytlíku s nápisem "emoční síla".
Tedy u mě to souvisí s tím,co si pamatuji z tohoto života,i když mnoho toho,jsem se snažila vytěsnit,nakonec stejně nezbývalo,než s tím pracovat.
Své strachy se tedy snažím nějakým způsobem zvládnout,ovšem čím dál víc se přikláním k tomu,že ač určitým způsobem opracované,půjdou se mnou dál ...;):)
Bojím se o děti.Bojím se řídit auto.Bojím se sama večer na určitých místech.Bojím se toho,že by mě mohl někdo ovládnout a uvěznit.
Co je příčinou?
Dosavadní prožitky a situace,kdy jsem sahala velmi hluboko do pytlíku s nápisem "emoční síla".
Tedy u mě to souvisí s tím,co si pamatuji z tohoto života,i když mnoho toho,jsem se snažila vytěsnit,nakonec stejně nezbývalo,než s tím pracovat.
Své strachy se tedy snažím nějakým způsobem zvládnout,ovšem čím dál víc se přikláním k tomu,že ač určitým způsobem opracované,půjdou se mnou dál ...;):)
neznámy | 16.5.2014 11:54
ono to nie je celkom tak..
ja ju respektujem,..ň
ale akonahle s nou zacnem komunikovat, ona mi zacne opat diktovat podmienky , robit vycitky,,,,skratka riadit moj zivot..
je mi za nou smutno, lebo viem, ze je osamela..
ale ja uz nevladzem byt jej hromozmovodom..jej negativizmu a smutku..
dakujem a prajem tiez vsetko dobre..
ja ju respektujem,..ň
ale akonahle s nou zacnem komunikovat, ona mi zacne opat diktovat podmienky , robit vycitky,,,,skratka riadit moj zivot..
je mi za nou smutno, lebo viem, ze je osamela..
ale ja uz nevladzem byt jej hromozmovodom..jej negativizmu a smutku..
dakujem a prajem tiez vsetko dobre..
vrchol.vsetkeho | 19.5.2014 12:12
saturn v 8 dome blokuje strach
neznámy » vrchol.vsetkeho | 19.5.2014 12:18
Tak toto netuším ako myslíš. -CONFUSED-
neznámy | 19.5.2014 14:53
Spíš bych to definovala tak,že to co se mi stalo vyvolalo ty strachy pro budoucnost.Nijak je neposiluji,ale čas od času se ozvou.Podle mě člověk velmi traumatizující věci sice nějak zpracuje,ale jen částečně,mozek je nevyzpytatelný a má svá zákoutí.;)
Ale tak to mám já a někdo jiný je třeba v tom zpracovávání lepší.
A nebo záleží na množství a emoční intenzitě toho kterého prožitku a nebo je třeba i hranice,za kterou už nejsi vpuštěna s tím zpracováním,protože tvé tělo pochopilo,že je třeba být stále ve střehu(pud sebezáchovy),když už toho má za sebou víc.
Ale to jsou jen mé domněnky...:)
Ale tak to mám já a někdo jiný je třeba v tom zpracovávání lepší.
A nebo záleží na množství a emoční intenzitě toho kterého prožitku a nebo je třeba i hranice,za kterou už nejsi vpuštěna s tím zpracováním,protože tvé tělo pochopilo,že je třeba být stále ve střehu(pud sebezáchovy),když už toho má za sebou víc.
Ale to jsou jen mé domněnky...:)
neznámy | 19.5.2014 15:06
Tak určite záleží od toho ako je človek schopný spracovať v sebe traumatizujúce zážitky a nakoľko sa vie cez ne preniesť, samozrejme je dôležité tiež citové rozpoloženie človeka a z toho vyplývajúca intenzita prežitých zážitkov.
Taktiež som v tejto diskusii zistila, že mnoho strachov má korene v detstve, hlavne ako zážitky z detva neboli príliš harmonické, ale skôr naopak... Rovnako bolo zaujímavé zistenie, že strach u istých ľudí vyplýval pravdepodobne z minulých životov ako napr. keď sa niekto panicky bojí vody a zvlášť hlbokej vody a logicky nevie vysvetliť prečo...
Taktiež som v tejto diskusii zistila, že mnoho strachov má korene v detstve, hlavne ako zážitky z detva neboli príliš harmonické, ale skôr naopak... Rovnako bolo zaujímavé zistenie, že strach u istých ľudí vyplýval pravdepodobne z minulých životov ako napr. keď sa niekto panicky bojí vody a zvlášť hlbokej vody a logicky nevie vysvetliť prečo...
neznámy | 4.7.2016 10:40
He he, tak som rozmyslala, ze z coho mam ja strach...
Ked sme boli male deti, tak som mala kamosa, ktory bol dost "bujny" a mal veeelmi prisneho otca... Vzdy ked nieco vyviedol, tak dostal bitku s remeňom po zadku... Vzdy sme sa mu smiali, ze ved to nemoze boliet, ze predsa je nejaky chlap a ze to vydrzi -LOL- On sa stazoval, ze to velmi boli a ze potom nemoze sediet... -ROFL- My se sa mu smiali a neverili mu... Raz nam ukazoval, ze mu ostal na zadku vyrazeny pas a ja som na to povedala, ze to urcite az tak neboli, ze simuluje a on sa nahneval a slahol ma remenom po zadku tak, ze som zapiskala ako cajnik -ROFL-
Toto mi tak utkvelo v pameti z mojeho mládi :D A tiez urcite by som sa tohto bala, take nieco absolvovat este raz -ROFL- :D
Ked sme boli male deti, tak som mala kamosa, ktory bol dost "bujny" a mal veeelmi prisneho otca... Vzdy ked nieco vyviedol, tak dostal bitku s remeňom po zadku... Vzdy sme sa mu smiali, ze ved to nemoze boliet, ze predsa je nejaky chlap a ze to vydrzi -LOL- On sa stazoval, ze to velmi boli a ze potom nemoze sediet... -ROFL- My se sa mu smiali a neverili mu... Raz nam ukazoval, ze mu ostal na zadku vyrazeny pas a ja som na to povedala, ze to urcite az tak neboli, ze simuluje a on sa nahneval a slahol ma remenom po zadku tak, ze som zapiskala ako cajnik -ROFL-
Toto mi tak utkvelo v pameti z mojeho mládi :D A tiez urcite by som sa tohto bala, take nieco absolvovat este raz -ROFL- :D
neznámy | 4.7.2016 12:20
Mám to podobně :)
Pokud člověk prožije takovou zkušenost, pochopí, že smrt je pouze přerod...
Jako malá jsem ráda chodila na hřbitov. Ten klid mě zklidňoval. Tatínek mi říkával: těch se neboj, tihle ti neublíží - na rozdíl od živých.
Strach nás nutí vytěsňovat to, co je nám nepříjemné. Cokoli vytěsněné se však tlačí nahoru a hlásí o pozornost. Proto nás přitahuje takový projev chování (souhlasně, či nesouhlasně), který v sobě nese náboj toho, co jsme kdysi potlačili sami v sobě ;)
Lidé příjemní, nebo protivní nám "jen" zrcadlí vnitřní osoby, které máme v sobě všichni. Pokud jim věnujeme pozornost, nasloucháme jejich potřebám, naučíme se zacházet sami se sebou. Pak budeme umět totéž u druhých lidí. :)
Pokud člověk prožije takovou zkušenost, pochopí, že smrt je pouze přerod...
Jako malá jsem ráda chodila na hřbitov. Ten klid mě zklidňoval. Tatínek mi říkával: těch se neboj, tihle ti neublíží - na rozdíl od živých.
Strach nás nutí vytěsňovat to, co je nám nepříjemné. Cokoli vytěsněné se však tlačí nahoru a hlásí o pozornost. Proto nás přitahuje takový projev chování (souhlasně, či nesouhlasně), který v sobě nese náboj toho, co jsme kdysi potlačili sami v sobě ;)
Lidé příjemní, nebo protivní nám "jen" zrcadlí vnitřní osoby, které máme v sobě všichni. Pokud jim věnujeme pozornost, nasloucháme jejich potřebám, naučíme se zacházet sami se sebou. Pak budeme umět totéž u druhých lidí. :)
lak | 4.7.2016 16:02
"těch se neboj, tihle ti neublíží - na rozdíl od živých."
mrtvi vacsinou neobtazuju, ale zdy si pri tej vete predstavim poltergeista, ktory to ma inak -LOL-
co sa tyka "zklidnovani", tak som to mala takisto, ale v poslednych rokoch som mavala coraz castejsie nocne mory o cintorinoch, a stale som si nevedela dat dokopy, ze to moze suvisiet s mojim pobytom na nich.. az mi muz otvoril oci, a naozaj - odkedy som prestal chodit na hroby, prestalo sa mi o nich snivat :)
mrtvi vacsinou neobtazuju, ale zdy si pri tej vete predstavim poltergeista, ktory to ma inak -LOL-
co sa tyka "zklidnovani", tak som to mala takisto, ale v poslednych rokoch som mavala coraz castejsie nocne mory o cintorinoch, a stale som si nevedela dat dokopy, ze to moze suvisiet s mojim pobytom na nich.. az mi muz otvoril oci, a naozaj - odkedy som prestal chodit na hroby, prestalo sa mi o nich snivat :)
neznámy » lak | 4.7.2016 16:56
Skuteční mrtví neobtěžují, "obtěžují pouze" zbloudilé myšlenkové formy, které se hezky vrací k milující mamince či tatínkovi -LOL- (tj. k tomu, kdo jim věnoval pozornost energií stvoření), nebo kdo se na ně chtěně/nechtěně napojí - někdy to bývá i taneček na několik životů...Taky jsem si s nimi užila -LOL-.
Čemu věnuješ pozornost, nebo proti čemu bojuješ - a tím tomu věnuješ pozornost, to posiluješ...
Čemu věnuješ pozornost, nebo proti čemu bojuješ - a tím tomu věnuješ pozornost, to posiluješ...
Stránka:
Počítam horoskop...