NáHODA

zaužívalo sa slovné spojenie
náhoda neexistuje....
a ja som sa náhodou nad tým zamyslela, a zistila som že to nedáva zmysel

akoby sme slovo náhoda používali tak automaticky, že sme si vôbec nevšimli z čoho je utvorené, a že slovo náhoda celkom vystihuje podstatu synchronicity

nahodiť, nadhodiť...
evokuje to prihrávku, cielenú presnú prihrávku... nie nejakú náhodnú :D

ostala som z toho zmätená....
je teda potrebné popierať existenciu náhody a vymieňať ju z a iné pojmy....-CONFUSED-

Pekné zamyslenie. :)

Mne to pripomína staré známe, akcia-reakcia.
Čiže v preklade po novom, hoda /hodiť/ - náhoda/navrátiť/.

Zrejme tí, čo kedysi tvorili slovnú zásobu, boli čo sa týka znalostí o fungovaní sveta a života o čosi ďalej ako my.
A ako sme ohlúpli plynúcim časom, tak sa nám aj stratil pojem o správnom výraze niektorých slov.
Neviem, či sa mi to len marí, ale zdá sa mi, že so slovami, ktoré chápeme inak ako znejú, som sa už stretla. :)

"náhoda" je krátké synonymum pro dlouhé "nevidím souvislosti" - to ale neznamená,že nejsou :D

Určitě není - potřeba popírat náhodu a měnit ji za jiné pojmy... nebo cokoli.
Vlastně není potřeba se vůbec těmi pojmy zabývat, kdyby na to přišlo.

Má snad smysl dávat všemu jména a názvy ? Pro někoho ano, pro někoho ne. Pro mě ne - vymýšlet pro děje pojmenování mě rozptyluje od vnímání toho, co se děje
Myslím, že je úplně jedno, jak se co nazve, důležité je, co se děje :)

-THUMBSUP-

no počkať, počkať...
ak by deje a javy neboli pomenované, tak by si ani nemala možnosť tento svoj pohľad na vec zdielať....;)

slová a pomenovania máme na to, aby sme sa dorozumievali, tiež si sama často vravím, o čo jednoduchšie by bolo len si tak vzájomne telepatiť :)

keď potrebujem, aby mi niekto podal šrobovák, tak ten druhý by mal vedieť čo každé slovo, ktoré vyslovím znamená, aby som dosiahla že mi ho podá.... neudeje sa to bez slov, iba ak by som šla vzala si ho sama....

slová a pojmy sú dôležité, a mnoho zbytočných nedorozumení a nezhôd vzniká práve preto, že nie všetci chápeme a vnímame každý pojem rovnako

byť si vedomý toho, že každý má vo svojej hlave svoj vlastný slovník a ku každému slovu si priraďuje vlastné významy a asociácie, nie je zas až tak na škodu...

možná není důležité jak se co nazývá, ale je důležité, že se to nazývá. Kdyby to nebylo pojmenováno, věděli bychom, "co" se děje? Krom toho "co se děje" jsou slova, která nazývají, takže vyvracíte sama sebe, ale to je vcelku běžné, neboť

PS

jazyk, slova neodpovídají přesně tomu, co mají vyjadřovat. Jacques Lacan mluví oprávněně o "kastraci jazykem".

Jelikož astrologie je forma pomoci rozhovorem nad horoskopem, měli bychom si, astrologové, jazyka všímat, protože zejména jím komunikujeme s klientem, ať už s ním mluvíme nebo si s ním píšeme.

Myslím,že to Háňa myslela ve vztahu k sobě (děsný obrat:D).

Nejdřív musím vědět co se děje a až pak to můžu pojmenovat,jinak bájíííím :D

Mimochodem ;)..Jak se dělá kastrace jazykem ?

To máš možná pravdu, že bych neměla možnost se vyjádřit, kdyby nebylo slov, ovšem druhá věc je, jestli by na to lidstvo zašlo.:) - nezašlo - všichni by si dál žili svoje životy podle svého vnímání

Tahle Tvoje věta je zajímavá (jako námět k polemice by mohla posloužit)

mnoho zbytočných nedorozumení a nezhôd vzniká práve preto, že nie všetci chápeme a vnímame každý pojem rovnako

Vidíš - a já si nemyslím, že neshody vznikají proto, že pojmy nechápeme stejně, ale proto, že chceme, aby je ostatní vnímali stejně jako my - tomu říkáme souznění - a když s někým nesouzníme, snažit se mu implantovat ten náš výklad, abychom souzněli

Podle mě máme v životě zbytečně moc snah, chtění a závislosti na druhých a jejich pohledu, názoru, hodnocení- víc, než vnímání - a to je celý problém.

Podat šroubovák je asi trochu něco jiného, než nazvat či nenazvat něco náhodou

Blbost - hlavně neříkám, že něco je nebo není důležité - říkám, že PRO MĚ není - to je velký rozdíl. Nepasuji sama sebe do role jasnovidce, kterému je jasné, co je a není potřeba pro ostatní - to ví každý sám nejlíp, co je pro něho to pravé - v čem je mu dobře.

Nesouhlasím s tím, že když se něco nepojmenuje, neděje se to - co se děje, to cítím - nepotřebuji tomu dávat jména. Můžu, když se mi chce nebo to chci někomu sdělit, ale není to nezbytná věc - na tom, co cítím a vnímám, pojmenování nic nezmění a to, jestli on to pochopí stejně, jak to myslím, to už vůbec ne. Takže vlastně o nic nejde.

Mám zkušenost, že nejlíp si rozumím a souzním s lidmi, se kterými méně plkáme a více spolu jen tak jsme, vnímáme, dýcháme, existujeme - často cítíme totéž a žádné pojmy k tomu nejsou potřeba

Jinak, žádné klienty tady nemám, takže si můžu vyjadřovat co chci a jak chci

Teď jsem si vzpomněla na pana Hrušínského v některém filmu o Básnících, jak byl malíř a "Štěpán" se divil, že maluje v létě zasněžený zámek.... mladý muži, já nejsem nikde organizován, takže si můžu malovat co chci a jak chci - sem se to hodí :)-LOL-

"Náhoda" mně připomíná slovní spojení "nečekán-nezván", "kde se vzal, tu se vzal", "zčistajasna" aj., ať se jedná o člověka nebo situaci. Je v této době obvyklé říkat, že není náhod, neboť kdo se má s kým (čím) setkat, setká se, protože každá náhoda nám něco přináší (že by nás "nahodila, nakopla" do toho správnějšího směru?), takže v samém závěru zjišťujeme, že jsme to jen nepředpokládali.

Někdy nám náhody otevřou pusu dokořán -LOL-;)

Proč ten vzrušený tón, paní Háňo?

Máte svůj názor, já zastávám názor jiný, který vás ovšem nenutím sdílet. To ale neznamená, že se budu se svým názorem tajit.

kastrace jazykem se děje tak, že si v dětství osvojujeme jazyk, který nezrcadlí přesně svět. Tato nepřesnost je možná absurdní příčinou tomu, že si díky metaforám, které tyto nepřesnosti umožňují rozumíme, nebo se alespoň rozumět snažíme.

"Nejdřív vědět co se děje a až pak to můžu pojmenovat, jinak bájím."

Začátek je dobrý: Nejdřív musím vědět co se děje. Jasně pokud vím (na základě své zkušenosti, kterou jsem reflektoval tzn. nějak se ji pokusil myšlením, tedy jazykem ať už hlasem vnitřním nebo hlasitým, zpracovat. Pokud takovou zkušenost nemám, nebo ji mám jen částečnou, pokud nemám ani informaci, kterou mi sdělila nějaká zpráva, umělecké dílo etc od někoho, kdo takovou zkušenost měl a snaží se ji sdělit, zprostředkovat, nevím co se děje, nemám nebo mám vágní ponětí o pravidlech toho co se děje.

Postaví přede mne nějakou cizokrajnou deskovou hru, pokud s ní nemám zkušenost,nevím, že se jedná o deskovou hru, případně mám intuici na základě životních zkušeností a kontextu, že se nejspíš jedná o jakousi deskovou hru,ale dokud mi nejsou nějak sdělena její pravidla, nevím jak se hraje, nevím co se děje,

Samozřejmě pravidla mohou být primitivní jako má běžná přebíjená, ale mariáš resp. Bridge mají pravidla tak složitá, že na ně sám nepřijdu - narozdíl od té přebíjené.

Děje našeho života jsou ale složitější než pravidla přebíjené a tak není tu nikoho kdo by měl tu jednu jedinou pravdu, spásnou neboť řešící všechny možné situace. Pravidla se mohou měnit, konsensuálně.

Hermeneutik a filosof Paul Ricoeur to má ostatně pěkně zpracováno ve své trojstupňové mimésis. Astrologie je určitým způsobem hermeneutika - výklad textu, textem je tu horoskop.

Myslím si, že v niektorých oblastiach je vhodné nahradiť slovo náhoda iným pojmom, aspoň v zmysle tohto slovného spojenia (náhoda neexistuje), ak teda chce človek podať svoju predsatvu čo najpresnejšie.

V astrológii je synchronicita určite vhodnejším pojmom na vyjadrenie, ako spojenie "presná nahrávka neexistuje:)", ak sa v rozsahu jej poznania poukazuje na možné pôsobenie určitej sily, ktorá vytvára obraz tak "hore" ako aj "dole" (takže tu presná nahrávka existuje). Rozloženie tejto sily na prvý pohľad nevykazuje viditeľné známky súvislostí, ale tie súvislosti sa tam predpokladajú, hoci je individuálne, do akej podoby sa u toho-ktorého človeka rozvinú. Takto by bolo v astrológii tvrdenie, že náhoda neexistuje (ak ho vnímam v takom význame, ako ho chápeš ty), vlastne nezmyselné.

Niekto môže náhodu považovať aj za synonymum synchronicity, niekto aj za opozitum. Závisí asi na celkovom spôsobe chápania vecí konkrétneho človeka.
Z hadiska jazyka je vlastne náhoda pomenovanie pre jav, ktorý pomenúva určitý nevysvetliteľný dej, ktorý sa stal. Jazyk je chápaný a definovaný ako všeobecný a abstraktný, zvukovo a písomne pomenúva jav alebo predmet, ktorý však ako ľudia vidíme rôzne, takže len ťažko vymedzíme jediný obsah, hoci sme mu vymedzili určitú zvukovú formu, ap. súbor znakov, ktorý tento zvuk reprezentuje. (napr. stôl - niekto si môže predstaviť aj drevenú debnu, záleží na tom, čo ako stôl používali doma) Obsah, ktorý tomuto všeobecnému súboru znakov priradíme, vychádza so skúsenosti, a tá je u každého rôzna.
Záleží asi až na konkrétnej reči, ktorá je jedinečná a neopakovateľná, do akého systému znakov slovo náhoda zaradíme. Ale v tej už potom funguje aj nonverbálna komunikácia, kde aj nepatrné nadvihnutie obočia môže mať svoj význam, takže môže zabaliť obsah do takého rozmeru, do akého je schopný adresát vnímať a akému je schopný príjemca v aktuálnom momente rozumieť. Nie je výnimkou, že aj v prenose dochádza k narušeniu komunikátu.

Takže myslím, že čo sa týka všeobecného jazyka, pojem náhoda asi netreba vymienať za iné pojmy, lebo ako taký zahŕňa celé množstvo konotátov. Ale čo sa týka konkrétnej reči, je treba voliť, v akej situácii, resp. disciplíne, s akým človekom a v akom kontexte toto slovo chceme použiť, ak sa, samozrejme, máme v úmysle vyjadrovať presne.

Já myslím ,že náhoda neexistuje. Vše ze vším souvisí. Vždyt to co se nám děje si vytváříme a řitahujeme svymi myšlenkami z univerza a k tomu ještě lán duše a učinek karmi. často na něco myslíme, řivolávame si to a ak na to zaomenem. Časem se nám to romítne sět a my to ak ovažujem za náhodu. Omlouvám se ještě nemám novou klávesnici a ísmenko je třeba domyslet.

Rozdíl mezi vědět a myslet si bych přirovnal k obsahu krabice a popisem na ní. Popis NENÍ obsah ( o tom se už přesvědčili ti,kteří si z Itálie přivezli překližkové video :D a mnozí další...).Když vidím nápis na krabici,nemůžu říct,že vím,co je uvnitř.Když ale budu vědět co je uvnitř,je pro mě nápis na krabici zbytečný (a o tom mluvila Háňa).

Když tedy nebudeme pod vlivem kastrace -LOL- a budeme používat slova v pravém významu,nebudeme říkat,že VÍME o něčem,co máme z druhé ruky (tím se taky úspěšně vyhneme šíření pomluv apod.)
Spousta zbytečných diskuzí by odpadla,kdyby si zúčastnění srovnali slovník-tím myslím aby se shodli na významu používaných pojmů.
O tom,co neznáme si napřed děláme názor na základě dostupných informací,které potom porovnáváme se svou "vnitřní databází" .Skládáme si mozaiku a tak si postupně děláme určitou představu.Ale ještě pořád nemůžeme říct,že víme.
U astrologie je to myslím úplně stejné.Můžete si udělat můj horoskop,z něj si na základě zkušenosti (dostupných informací,analogií... ) udělat představu...ale odvážíte se jen na základě toho říct,že VÍTE jaký jsem ?Podle mě může každý udělat chybu,ať už proto,že nemá v Databázi všechno nebo prostě jen na něco zapomene,či podcení význam některého aspektu.

Zas jeden námět na nekonečnou diskuzi :D,navrhuji v nejlepším přestat-COOL--THUMBSUP-

jasně než v nejlepším přestaneme, což něco jiného než skončíme

srovnat slovníky, ano, pokud jsou srovnatelné

na základě horoskope a mých životních zkušeností a astrologických dovedností si mohu udělat jakousi představu o vás ale mohu se mýlit, protože neznám průběh vašeho života a "úspěšnost" vaší aktualizace potenciálu nativity. Svůj před-úsudek musím konfrontovat při konzultaci s vaším životním příběhem ve Vašem podání. proto vedeme zodpovědně dialog nad horoskopem s klientem.

opakuji astrologie je pro mne a náš směr pomoc rozhovorem nad horoskopem. Rozhovor tam musí být jinak to bude bájení, horoskop tam musí být jinak to nebude astrologie

Mluvil jsem obecně,doufám,že jste to nebral jako kritiku Vaší práce nebo astrologie:);).To bych opravdu nerad,protože ačkoli astrologii houby rozumím,Vaše názory si rád přečtu -YES-.
Je z nich znát,že zkušeností máte hodně a přístup který jste popsal je zodpovědný.


Jako perličku bych uvedl poněkud jiný přístup astroložky,která se hrabe v odborných knihách přes 30 let.Při osobním setkání se mě snažila přesvědčit,že MUSÍM -WALL- být takový a makový:D,protože to mám v horoskopu (pokud můžu posoudit,tak se sekla dost...ale úplně mimo nebyla,protože to co ona vnímala jako tutovku,byl podle mě jen potenciál - přesně jak jste to popsal :)) .Mimochodem,mám podle ní pro astrologii vlohy,tak tedy nevím...:D

milý Buddho2 ale klidně mne kritizujte, jelikož i já kritizuji, musím být schopen kritiku ustát a ne tajně zakousnut do polštáře kopat nožičkama jako brouček překocený na záda a dusit se vzteky, co si to ten häuslein dovoluje.

Ale jako neoprávněnou kritiku jsem to nebral.

Příklad který uvádíte je asi častý. Nemám co na něm kritizovat neboť jsem u toho nebyl a znám ten příběh jen z Vašeho ctěného podání. Jen bych řekl, že chybné je to slovo MUSÍM, prostě nemusíte a je na astroložce, aby s Vámi se domluvila proč to tak není, zda je to nějak jinak analogicky etc.

Rozdíl mezi tradiční astrologií a humanistickou (kuhnovsky normální a revoluční astrologií) spočívá vlastně a/ v přístupu ke klientovi b/ v hledání smyslu událostí vnitřních i vnějších, ne v jejich předpovídání. I současná normální věda nemá dostatečně mocné nástroje, aby bezchybně předpovídala budoucí průběhy procesů, natož astrologie, která je mostem mezi přírodou a kulturou.


Ale omlouvám se za zatímní konfuzní myšlenkové projevy, ležím teď v knize Richarda Rorty-ho Filosofie a zrcadlo přírody, což krutě náročný text a bude mi trvat nějakou dobu než se v něm zabydlím

tak práve v tejto súvislosti mi to tvoje P bimbulka vŕta v hlave už dlhšie.... :D
prečo práve písmeno P..... ;)

ale čo sa týka zverokruhových diskusií, vôbec ťa to nemusí trápiť, osobne už to chýbajúce písmeno ani nevnímam... -FLOWER-