Ľudská duša -
Je mi divně
nemůžu ho objevit.
jakobych nemohla sama k sobě.
chmm
Vaše
trpaslice-HEART-
žít! žít jen tak zbůhdarma a čekat a čekat.
to přece není život který má smysl..
zatím si připadám jak prázdný dutý sud.
jediné co slyším je, když na něj někdo zaklepe zvenku.
ale on neklepe.
chtěla bych ,aby mě měli lidi rádi, ale jak to po nich můžu chtít, když vlastně sama nevím, kdo jsem.
Kdo jsem?? Slyšíš mě??
dutý prázdný sud.
nechci soucit jen proto, že jsem v koncích.
nebo na začátku??
soucit pro soucit není opravdový.
na dně sudu doutnají zbytky dřeva. možná kdyby přišlo něco, co oheň rozdmýchá, tak sud shoří a objeví se světlo
já nevím. ta nejistota.. taa.. ta mě tak ničí..
pocit, ktorý opisuješ dôverne poznám, nie je to nič ojedinelé, ako vidíš v tvojich riadkoch sa spoznalo mnoho ľudí.... :)
je jedno čo bude. :)
dôležité je to čo je.
ak ťa niečo baví a teší tak to rob kým ťa to baví a teší, nezáleží či je tá činnosť zmyslom tvojho budúceho života
život sa totiž odohráva len TERAZ. je jedno čo bude. :)
a ak teraz v tejto chvíli duníš tak si uži dunenie :)
pretože naozaj duníš nádherne :) -HEART-
asi chápu, v čem máš problém, X krát tu zaznělo dělej co máš ráda..ale já to pochopil tak, že tě vlastně žádná činnost pořádně nebaví ,nenaplňuje (to je to odříznutí sama od sebe..)
holka je to blbý, asi jsi se někde v dětství zasekla a možná jsi se musela chovat nebo dělat věci, který nebyly v souladu s tím co ccheš ty sama.
možná jsi se dokonce musela něčemu(někomu) bránit.
pro to dneska pořádně nemůžeš sama k sobě.
ochránila jsi se tak dobře, že k sobě nemůžeš ani ty samotná.
podívej, všechno má svůj čas, je to jen otázka času. budeš, to muset ještě chvilku vydržet..
nemáš nějakou kámošku, která by tě ve slabejch chvílích podpořila?
hlavně na to netlač, čím víc to budeš chtít rozlosuknout, tím dýl se to možná bude "vzpouzet".
zkus prostě (dočasně) přijmout svoje neštěstí a jít dál.
Hodně mi pomohlo nic neočekávat, k nikomu se neupínat a především důvěra v to, že vše je jak má být, že vše má svůj důvod. To je z mého pohledu dobrý základ pro to, aby jsi tu odřízlost mohla začít léčit. Pak cokoliv co pomůže sebepoznání, pochopení toho co vlastně cítíš (většinou jsou tam zajímavé paralely s tím, co jsi prožila v ranném dětství, mládí). Mně osobně hodně pomohla astrologie, nějaká ezoterická literatura, ale mám za sebou i nějaké terapie, které jsou fajn, ale právě dlouho mi trvalo pochopit to, že vyléčit se můžu jenom sama. Než jsem toto pochopila, moc to efekt nemělo (odmítala jsem převzít odpovědnost sama za sebe, příliš jsem se upínala k terapii samotné, prostě k čemukoliv z vnějšku).
Nechtěj, aby tě lidi měli rádi, chce to chytit za druhý konec.
Přeju, ať se daří -FLOWER-
Vím, že lidé mi v tomto nepomohou, ale mám štěstí, téměř žádné okolo sebe nemám, takže těmto svodům ani nemohu podlehnout. Myslím ale, že mít hluboké vztahy je hezké. Doufám, že se mi to jednou podaří..
Asi je potřeba se tomu, že to tak je nebránit, ale něco mi i říká, že neštěstí má svůj důvod a jeho nitky je třeba hledat.
Možná je dobré ty nitky odhalit a pak je prostě nechat být, ať si nitkují kam chtějí.
Venku prší. Kdyby to tak déšť mohl všechno smýt.
Pěkný den všem!