mesiac
Štvrtok, 28.3.2024
Meniny má Soňa

Cesty tela i ducha - 

Prečo existuje utrpenie?

neznámy
neznámy » Putes | 19.11.2012 01:10
Ahoj Janka, nejako sa to tu na Zverokruhu rozbehlo, musela som hľadať kde som to zas písala. Je pekné, že si cítila "sounáležitosť", ľudia sú lepší než by sa zdalo, utrpenie odjakživa zbližuje a určite mnoho ľudí s tebou súcití, čo iste vnímaš aj cez monitor.
Z tvojho písania je zrejmé, že svojho vnúčika veľmi miluješ, a nielen ty, chlapec dostáva veľa lásky a tá dokáže zázraky.. Preto na ňom pozorujete taký pokrok. Na vlastnom príklade si ukázala, ako sa dá zvrátiť osud vôľou. Svojou aj cudzou :) Sama píšeš o bezduchej loutke a teraz je to mudrcko čo opravuje a poučuje iných. Ten človiečik vám spôsobuje veľa radosti a evidentne je spokojný tam kde je. Je to taká skúška hlavne pre vás, čo z toho dokážete "vytvoriť" a očividne s vám darí. Je to cítiť z toho ako popisuješ celú situáciu. Ten malý je vaším odrazom..čo doňho vkladáte, to sa zákonite vracia späť - aké jednoduché. On pozdvihuje vás, teba ako babičku, celú jeho rodinu a vy zase jeho..svojím prístupom, svojou pozornosťou, láskou a už len tým, že STE..

http://www.youtube.com/watch?v=9bxc9hbwkkw />
Když jsem na dně a má duše je tak vyčerpaná
Když se hromadí trable a mé srdce je obtěžkáno starostmi
Pak jsem klidný a počkám tady v tichu
Dokud nepřijdeš a nesedneš si chvilku vedle mě

Ty mě pozvedáš tak, že můžu zdolat hory
Ty mě pozvedáš tak, že můžu chodit po rozbouřených mořích
Jsem silný, když jsem ve Tvém objetí
Ty mě pozvedáš tak… Že jsem víc, než můžu být

Preto nie je nutné zaoberať sa tým, čo bolo, čo komu urobil, ale tým čo je.. tu a teraz. Prajem ti zo srdca, aby si s malým zažívala len samú radosť..-HEART--FLOWER-
neznámy
neznámy | 19.11.2012 10:08
Mas pravdu moja,ten chlapcek im dava najvetsi dar a to je laska.On je stastny a on im pomaha na ich ceste.-HEART-
Putes
Putes | 19.11.2012 17:16
Díky za krásná a laskavá slova, je to přímo balzám pro duši. Jenže ono to nebylo jen o tom, jak se dá vůlí zvrátit osud. Ono to bylo i o tom, co dalo práce přesvědčit lékaře, že je třeba chlapečkovi nějak pomoci , o jejich nechuti něco udělat. Ta jejich nechuť se mu třeba jen podívat do pusy, co to tam má za mezeru?
Nakonec jen dokázali napsat prášky na rozum, po kterých byl omámený a bez života, s vyhaslýma očičkama. Nakonec mu pomohla alternativní medicína. Našli jsme maséra, který se zabývá kreniální masáží a ten mu rozhýbal lební kosti a chlapeček se začal měnit k lepšímu. Pravda, stálo nás to spoustu peněz, protože pojišťovna takové zákroky nepodporuje a nehradí. Byly to ale moc dobře investované peníze.
Osobně si totiž myslím, že se mu to stalo při těžkém porodu, kdy uvízl v porodních cestácha došlo ke zmáčknutí mozku a přidušení. Vždyť také vážil 4,60 kg. Chtělo to je napravit a chlapeček se zase rozběhl správným směrem. Teď nám to všechno vrací.-FLOWER-
neznámy
neznámy » Putes | 19.11.2012 17:21
Utrpenie si sposobuju ludia sami, Boh ani nikto iny za nic nemoze. Ak by sa ludia zacali spravat inak, t.j. neboli by sebeckí, neohladuplní, arogantní, bolo by na svete lepsie. Ale dnesna doba je taky boj, kto z koho. Ked uz clovek nemoze verit takmer nikomu a len co vyjde do ulíc, musi nasadiť masku a vytasiť zbrane (pomyselne), aby mu niekto neublizil. Ludia su nielen hlúpi a slepí, ale aj nemí a navyše prázdni.
neznámy
neznámy » Putes | 19.11.2012 23:27
Zrejme všetko má svoj zmysel, hlavné je, že u vás vyšlo to slniečko..v prenesenom význame slova. Podľa toho čo píšeš ste stretli aj pár dobrých ľudí čo pomohli, aj keď to niečo stálo. V živote som zažila niekoľko situácií, kedy som povedala že "dala by som všetko na svete" , ale aj tá ponuka bola malá.
Čo sa týka malého, tak možno sa zasmeješ teraz nad tou náhodou. Mám doma rovnakého vekom aj pôrodnou váhou, len nie vnuka, ale syna..Čo som zažila už radšej spomínať nebudem, lebo by ma muselo poraziť. K priduseniu našťastie nedošlo, chlapec je zdravý, mimoriadne vyspelý a robí mi veľkú radosť (aj s jeho ešte mladšou sestrou) :)-HEART--FLOWER-
neznámy
neznámy | 19.11.2012 23:46
Tak ako si začala, s tým s dá súhlasiť, ale ku koncu ..veru, až ma prebralo v tejto nočnej dobe :) S tým že sa dá málokomu veriť, iba sebe samému by človek ešte prikývol, ale ten záver ma až desí.
Vlastne dnešná doba je strašne zlá, všetci sú zlí ? Čo to môže zmeniť..naozaj len nejaký Armagedon? Alebo všetkým docvakne, že sa blbo správajú, jedného rána vstanú a všetci začnú sekať dobrotu ??
A ľudia že sú hlúpi, slepí, nemí a prázdni - tak to neviem, či žijeme na rovnakej planéte. Ja ti prisámbohu nemám takého v svojom okolí. Pár blbcov mi už skrížilo cestu, to je pravda :D ale ani v prenesenom význame - že niektorí nechcú vidieť, alebo hovoriť pravdu, alebo sú akože bezduchí - ani s nadhľadom, ni s humorom, ani po pohári vína, nemôžem proste s tebou súhlasiť.. v žiadnom prípade.
neznámy
neznámy | 20.11.2012 00:20
Zaujímavé čo píšeš. Ja som začala knihami od Sineľnikova. Vnútorné príčiny..a Dohoda s chorobou. Je to tak jednoducho a zrozumiteľne písané, že hneď som si hovorila - ved je to jasné ako facka, ako to, že som doteraz niečo také nevedela. Potom som začala skúmať okolie, ich diagnózy a hlavne seba. Rôzne signály a symptómy, čo telo vysiela zapadajú do týchto teórií ako puzzle. Neustálym študovaním tohto všetkého, rôznymi konzultáciami (jeden príbuzný sa priamo zaoberá liečením energiami) som dospela k tomu, že ma už nič nepresvedčí o nejakej inej verzii vzniku chorôb a úrazov. Nedám dopustiť na akupunktúru, ktorá je geniálna v tom, ako zas z istým bodom súvisí istá porucha alebo problém ..Všetko to do seba zapadá, je to celá veda, keby človek vedel správne určiť diagnózu, odstrániť tie bloky čo bránia prosperovaniu zdravého tela, dopomohol by si bylinkami, akupunktúrou a cvikmi, tak by sa množstvo ľudí vyhlo minimálne operácii, alebo aj invalidite. S kľudným svedomím sa dá písať v týchto súvislostiach aj o ťažkých prípadoch, len treba vedieť ako na to.
Nikdy nezabudnem, ako som sama bola takmer imobilná, pretože som nevládala " na kríže". Doktor ma chcel poslať na operáciu platničky. Raz som to už opisovala na Najdi se. No a potom som urobila trochu taký poriadok v psychike, vyhodila zo života zopár ľudí, tých zmien bolo viac. Tie kríže (ktoré mimochodom boli ľadviny a nie platnička a ktoré symbolizujú medziľudské vzťahy) prestali bolieť nechcem preháňať, ale behom pár dní - proste zázračne. Bol to taký živý príklad na vlastnej koži, aby som uverila. Veď ako človek môže písať, mudrovať a radiť napríklad o popálení, keď sa ku kachliam ani nepriblíži, nie ? :) Ten "osud" vie dobre ako na to -FLOWER-
neznámy
neznámy | 20.11.2012 05:01
Tak, hlavná otazka bola preo existuje utrpenie, a z mojho pohladu som to vysvetlila. Zijeme na rovnakej planete, ale kazdý z nas vidí svet svojimi ocami. Urcite neprivolavam nejaku katastrofu ani si nemyslim, ze tá nás spasí :D
A co moze zmenit spravanie ludi, aby neboli takí, akí podla mna sú, neviem..ale asi by mal kazdy zacat od seba.
Ale zas nechcem tu viest tazke debaty, ani posobit depresivne :D
A vies preco nemas vo svojom okoli takeho cloveka? Lebo su vsetci v mojom okolí :D :D :D
Putes
Putes | 20.11.2012 07:33
Neříkej? I ty? Nebo vlastně povídej. Také jsi rodila takové velké dítě? Okamžitě mi naskočilo, jak je to možné, protože moje děti byly obě normální velikosti, ale moje maminka, duše dobrá, ta si tedy užila. Byla maličká, jen 1,50 a vážila 42 kilo a přesto se jí rodily děti kolem 4,5 a dokonce brácha měl 4,70. Táta byl také malého vzrůstu. Naštěstí se to vyhnulo mě, ale zato moje holky si tedy při porodu užily. Obě dvě. Tak si říkám, jak jsme my ženy statečné a silné, kdyby měli toto zažívat muži, tak asi lidstvo vyhyne. Jenže já si také moc dobře vzpomínám na tu obrovskou radost, když se mi děťátko narodilo. U první jsem radostí plakala, že mě museli utěšovat a u druhé jsem se pro změnu hlasitě smála. Ještě větší radost jsem prožívala při narození mých vnoučat. To už jsem myslela, že mě přímo rozpučí. Inu endorfiny v nás úžasně pracují. A každá bolest je vyvážena naopak radostí. A je úplně jedno, z čeho to vzejde. A to tohle všechno jsou muži ochuzeni. Mám už jen jedno přání. Chtěla bych se ještě dožít narození pravnoučete a znovu prožívat tento úžasný okamžik. Je to dobrý důvod, proč žít a nedat se zlomit. Mám tě ráda-FLOWER--HEART-
neznámy
neznámy | 20.11.2012 08:46
To sa asi k tebe presunuli -LOL-Neboj nič, ideálne to nemá nikto. Keď je to moc blbé, tak treba začať od seba ako píšeš, človeku totiž nič iné ani neostáva, druhých nezmeníš. Si mladá, tak si zapamätaj, že hlavne chlapa sa NIKDY nepokúšaj zmeniť . To je základ. :):D-LOL-
Keby toto viaceré ženy pochopili, tak by sa od utrpenia zadaného v téme mnohé ušetrili..:)
neznámy
neznámy » Putes | 20.11.2012 09:43
My ženy sme silnejšie pohlavie. To je bez debaty :) Pri obidvoch pôrodoch som bola s komplikáciami na hranici smrti, niekedy rozmýšľam, že asi aj tá fyzická bolesť je neoddeliteľnou súčasťou toho procesu, myslím formovania osobnosti teraz, veď keby to ľahko prebehlo, tak by nás to tak nezasiahlo, nepoznačilo..Niektorí si to skrátka máme odtrpieť a uvedomiť si niečo, nech je už tá forma "utrpenia" akákoľvek. Tá láska, čo ja cítim k svojim deťom by dokázala hory preniesť, takže aby som zvládla ten príliv bolo zrejme treba ísť ručičkou váh v tých emóciách najprv do záporu. Z toho mínusu sa dá potom krásne stúpať nahor až do výšin -HEART-
Prajem ti krásny deň a nielen tebe -FLOWER-
PS - Chlapec bol od prvého okamžiku neprehliadnuteľný a to mu aj ostalo. Keď som sa neskôr v rôznych knižkách dočítala, že deti si svoje matky vyberajú, tak som až stuhla raz, keď pri zaspávaní asi ako štvorročný vyslovil že - Vždy som chcel takú maminku ako si ty. Vedel som, že ku tebe prídem
:)-BYE-
Putes
Putes | 20.11.2012 15:09
No teda, to je úžasné, až se mi zježily všechny chlupy na těle. To musel být překrásný zážitek.-YES-
Jo, pořád se měníme a měníme i své názory. Před lety jsem se nechala zlomit a letěla jsem s dcerou a vnučkami na Korfu. Celou dobu jsem měla o ně hrozný strach, aby se jim něco nestalo, aby se neutopily, prostě vůbec nic z jsem z té dovolené neměla jen nervy, zatímco dcera si konečně užívala odpočinku. Tehdy jsem se zařekla, že už nikdy. Už jsem se nahlídala dost a chci si odpočnout. Jenže po holčičkách se narodil ten výše zmíněný vnouček a tak si mě omotal kolem prstu, že místo týdne pobytu u mě jsem si ho vyžádala ještě o týden déle a pak jsem se rozhodla, že našetřím a příští rok ho s sebou vezmu k moři na Pag,kam každý rok s přáteli jezdím. Ať si chlapeček jednou užije pořádně sluníčka a teplého moře a já si to s ním všechno vychutnám dvojnásobně. Jsou to už 4 měsíce, co jsem se tak rozhodla a pořád z toho rozhodnutí mám radost a už se těším, jak mu pod stromeček daruji krásný červený kufr na kolečkách místo auta. Měla jsem jen jednu podmínku, že se do té doby musí naučit jíst chleba s máslem a marmeládou, protože nám to tam často dávají k snídani a nechci, aby měl hlad. Musím říct, že se pochlapil a to máslo už jí. Che che, tak s námi život cvičí, ale díky za to, aspon je pestřejší a zábavnější.-FLOWER-
neznámy
neznámy | 20.11.2012 15:27
Fuha, dakujem za rady, od starsich a skusenych rada prijímam :)
Ale mam za sebou nejake vztahy a nemam pocit, ze by som chcela chlapov menit, bud ho respektujes alebo nie.
Žienky ale ako tak citam vase riadky, tak ma to hreje pri srdci, asi len zena dokaze tak velmi lubit svoje deti. Ja sice svoje este nemam, uvidime co príde, ale zelam vam hlavne vela zdravia a spokojnosti -FLOWER-
a to utrpenie raz skončí, nič netrvá večne
Stránka:
1 2
 

Poèítam horoskop... Počítam horoskop...