Astrológia a horoskopy -
Nestotoznenie s horoskopom
To vychadzat v ustrety treba brat doslova, inak idem proti sebe. Niekedy sa mi zda, ze ludia naokolo chcu mat zo mna uplne ine slnko, posobia ako skusky vedomia. Dolezite je nenechat sa nikym ovplyvnit a mat na vedomi, co je mojou skutocnou podstatou a podla nej jednat.
Myslim vsak, ze ta skutocna podstata cloveka je ukryta urcite ovela hlbsie ako to, kde mam slnko, aby sme predisli zbytocnym nedorozumeniam, pisem to hned teraz.
Tak ci tak si myslim, ze co a tyka prejavov slnka, tak vzdy budu existovat ludia, ktori mi (alebo vsetkym) v tom priamo alebo nepriamo zabranuju. A ked nie ludia, tak situacie, udalosti, podmienky.
Ukazuje na to aj egyptsky mytus o demonovi Apofisovi, obrovskom hadovi, ktory ohrozoval plavbu slnecnej lode boha Rea, a staval mu do cesty rozne prekazky, aby slnko nemohlo byt na oblohe.
Podobne myty sa objavuju aj v mytologiach inych kultur a vsetky sa tykaju problematiky, ze slnko nemohlo ist na oblohu bez kazdodenneho zapasu.
Vzhledem k mému jižnímu uzlu ve váhách jsem na tom tak že zdlouhavě hledám protože stále zvažuju pro a proti a to oddaluje rozhodnutí. Takže tam v těch váhách je slunko v pádu. Což znamená že někdy slunko prostě opravdu mizí v těch váhách si ani moc neškrtne takže je to trvalý boj o své já. Vzhledem k luně v beranu a kvadrátům není o učební materiál nouze.
A to je taky velká pravda že ta skutečná podstata je až za tím. Takže to celé není až tak absolutní a konečné. Jinak by to bylo asi fatální. Kdyby neexistovala kompenzace k realitě a nebyl žádný jiný prostor. Máme imaginaci, astrologii, vědy, zdravý rozum a spoustu zkušeností které nám říkají že existují i jiné úrovně a sféry. Ale někdy to vede k tomu že člověk zpochybňuje i to slunko a je nedůvěřivý. Představuju si že je to důsledek dřívějších řetězců nějakých příčin. Asi to slunko fakt chtějí každý večer do nějakých řetězů dát a je potřeba to znova vybojovávat a..asi nečekat že když jsem to jednou dokázal že to zítra bude vše ok, ale každý den je úplně nový a začíná se prakticky znova.
Do uzlov sa nevyznam, v podstate ani neviem, co presne znamenaju, lebo karmicka astrologia ma nezaujima. Podla mna je dolezite to, co sa deje tu a teraz a nepotrebujem nejake zdovodnenia z minulych zivotov. V minule zivoty verim, som o tom presvedceny, ale napriek tomu ma vobec nezaujima co a kto som bol v minulom zivote. Nema vyznam to riesit, kedze tak ci tak musim prezivat teraz a tu a to kto som je vysledkom minulosti, ktoru uz aj tak nezmenim. A rovnako predpokladam, ze minule zivoty boli z drvivej vacsiny rovnako obycajne, ako je tento.
Takze ty mas slnko vo vahach alebo ako to chapat? -COOL-
S těmi minulými životy to vnímám úplně stejně. Budhismus ve své nauce neříká nic o minulých životech. Nestará se o ně. To je mi sympatické. Je jen to co je teď a tady.
Píšu to i proto, že mě astrolog přisuzoval sklon k nevěrám (v pátem domě mám Urana, Pluta a Lilith + krom Urana nemám obsazené fixní znamení) a přitom pro mě je to něco s čím se silně neztotožnuju. Rozhodně nejsem románkový typ, byť se to astrologicky nabízí, troufám si říct, že dva partnery bych psychicky neutáhla :D
Nechápu svojí opozici Urana s Marsem na ose 5/11dům (5st orb)....ať se na tento aspekt koukám jakkoliv - přes aspekty, domy, kterým vládnou, prostě nevím, jak by se u mě mohl projevovat. Nedochází ani k přenosu na partnery, což by se nabízelo, pokud o vlastním projevu nevím.
Ale možná moji nevědomost pořeší současný kvádr Urana na ASC (analogie Marta).
Mne sa casto stava, ze tranzit pochopim, az ked doznie. Alebo aj vobec. To je o tej nedokonalosti vedomia.
vědomí mi jako nedokonalé nepřipadá, spíš bych použil název mysl.
hodně mně celý život oslovují východní filosofie a náboženství i z toho důvodu, že mají pro různé stavy vědomí mnoho výrazů. je to jako vademecum duševního života. v našem západním světě jsme se bohužel výzkumu vědomí nezabývali do takových podrobností takže nám názvosloví úplně chybí. jen stav samádhi má několik dalších úrovní, stav vykoupení je pak zcela konkrétní druh prožívání zde v lidském těle, nikoli něco co následuje po smrti pro ty kteří nehřešili. z toho důvodu hleděl východ dříve na západ jako na méněcenné. velmi zajímavou povídku o tomto napsal Gustav Meyrink v povídce "Hra cvrčků". díla Meyrinka byla mojí nejoblíbenější četbou.
http://osviceni.unas.cz/texty/gm-hracvrcku.html