ZLO NEEXISTUJE

aNO ENERGIE JE JENOM JEDNA UNIVERZÁLNÍ , MOCNÁ , BEZPODMÍNEČNĚ NÁS MILUJÍCI. Vše kolrem nás je energie, cely vesmír. Z univerzální energie obrovské síly, já ji říkám otec stvořitel, proudí energie mnoha paprsků různych vybrací. Příklad, kámen potřebuje jiné vybrace, zvířatka jiné to podl e druhu atd. Člověk každy jedinec potřebuje jiné energie a to pořád mnluvím o energiji světla, neboli bohu. Ke každému člověku proudí energie na urovni vybrací a, dle jeho vyspělosti duše. S tím souvisí i informace které se k danému člověku dostanou, přesně to co je schopen spracovat, unést a pochopit. Každá bytost světla má různe vybrace a schopnosti energie. Archandělé mají jiné vybrace, ale i tony a to každy z nich, andělé mají jiné vybrace energijí, matka boží má jiné vybrace, nebo li frekvence energie než Kristus, bytosti z akáši, nebo nanebevzety mistři. I stromi jsou schopny poskytnout energiji, kterou čerpají z prazákladu ataké mají jiné energie. Energie světla mají také tony a každá z bitosí světla má trošku ten ton odlišny. Pracuji s energiema všema co jsem tady popsala již přes 10 let, cítim a slyším je. Je energie jedna světla. Jinak ještě je tady energie zla, tu živíme a vytváříme mi lidé. Tá má velice nízky a nepříjemny ton, když se s ní setkám, jelikož nežiji ve akuu, naopak pracuji v prostředí kde se setkám denně se stovkami lidí,tak ji na sobě vnímám velice nepříjemně, někdy až pychlavě. Cítím ji na svém těle.někdo je vyspěly tak že k němu mluví energie na urovni té a té , k jinému promlouvá třeba matka boží která je vyš než energie na urovni andělůa průvodců rejki. CHci na závěr říci jaké energie si vytváříme a máme takové energie do našich životů prodí. Co máme v duši a jaké emoce prožíváme to se nám projeví v běžném životě a má nás to dovést k zamyšlení sám nad sebou. Položit si otázku, proč, jakou chybu jsem udělal? Je potřeba dodat, pokud jsem v energijích světla ,lásky a soucitění, tak na mně nikdo kledbu nezešle, nepotkávám utočné lidi, ani se nesetkávám s energijí zla, které by šlo proti mně. Ted si možná říkaš ,že si odporuji, když jsem psala že na sobě cítím neg. enrgie od lidí. Je to tak, ale ty nejsou namířené proti mně a moje práce je tyto energie čistit. Když se někdo setká ze zlem, to s tebou souhlasím, nemá se bránit zlem. Bohužel tohle spoustu lidí nepochopilo, ale také s prominutím se budu slušně a učinně bránit. Třeba kledba, vyčistím ji a udělám si ochrany štít s tím at se každému vráti 3 to co mi přeje.

Jani s tím co píšeš souhlasím a je to i hezky podané.Podle mých informací i zkušeností není zlo,ale jen v nás.Zlo je stejně silná a MOCNÁ Energie jako Dobro a nejsou si nadřazeni.Ale je pravda,že my volíme na jakou stranu jít Pokud se rozhodneme jít za Světlem,nemá zlo nad námi šanci.Někdy nás,ale dokáže zlo i zmást..Často, aniž víme nám našeptává ,že děláme dobře:Jednou měl být v televizi pořad o paní,která také psala automatickým písmem,hodně jsem se na to těšila a zeptala jsem se na její psaní Energie -toto byla odpověď-
"Jsem tady a odpovím,je to jiné psaní,než k jakému vás vedu.Jiné napojení se kterým se nemohu slučovat.Tato žena je vedena jinou Energií a k jiným cílům.Její pýcha ji pohltila .Navázáním toho co navazuje je škodlivé, ona duchaří s každým a je manipulovatelná.Zahrává si s tím co nezná,s tím co si nelze dovolovat.Byli jste vysláni do světa s tím co si můžete dovolovat,ale vaše pýcha je často velká a myšlení hloupé,neposlechla varování a já nezasahuji do svobodného rozhodnutí .Její myšlení je nezralé a ona v čase pozná kam vede.Nesmíte si zahrávat s jinými silami,má to velký dopad na vaši duši.Sama si zvolila tuto cestu na které já ji více nemohu chránit,je to cesta na kterou se dala dobrovolně.Její přesvědčení o neomylnosti a vlastní síle je velké,a ona nepoučitelná ač ví s kým píše.Nejsem s tímto psaním ztotožněn Proč nenechá mrtvé v klidu,proč ruší vše co má svůj řád.Není proti tomu domluvy na Zemi a já nebudu zasahovat tam,kde volají jiné Energie.Je jen otázka času kdy jim propadne.Odcházím".
Potom jsem se na to dívala a byla jsem v šoku,sama sebe jmenovala boží ženou,přivolávala mrtvé.nebo odesílala duše,často zasahovala i do léčení těch,kteří léčeni být ani nechtěli s tím,že ona ví-ne oni -co je pro ně dobré
a mráz mi šel po těle.Když říkala"To nemůže dělat každý ,nadávaly mi duše.Rvaly mi tužku z rukou a já kolikrát brečela jak těžko se mi psalo,ale vydržela jsem a nyní jsem tady v televizi." -
Tolik varování neslyšela-a tak je to s námi všemi do temnoty se dostaneme když neslyšíme varování a někdy je varování mnohem slabší.Když se neumíme řídit prostým lidským citem a láskou, temnota dává v té chvíli tolik nabídek,že prostě to duše nezvládne a aniž ví pohybuje se na ostří,nad energetickým polem chladu. Myslíce si,že pomáhá utápí svou duši.
A právě tím kolem některých lidí houstne nepozorovaně temno,které ubírá energii a také může způsobovat různé fyzické i jiné problémy. A člověk potom přijde do bodu,kdy se se zlem setká tváří v tvář aniž to tuší je to většinou způsobeno tím,že zasahuje tam kam nám lidem zasahovat nepřísluší.
.Také kletba ,nebo zlo mohou být vyslány proti jakémukoli člověku,pracuji s Energiemi již mnoho let a jednou se mi stalo,že přišla žena,normálně mluvila,potom náhle vyslala proti mne takové energetické zlo,že jsem na něj ačkoli díky Bohu a s Jeho ochranou dokáži takovou energii odeslat nestačila ani reagovat.V tom okamžiku se mezi nás postavilo velké Světlo a ona sklopila oči a vše se pročistilo.
Kletba i negativní energie tedy může být vyslaná na kohokoli,jsou i rodinné kletby,které dopadají na celé generace a záleží na tom,jakou cestou člověk jde-pokud jde jak i Ty píšeš cestou soucítění,potom tyto kletby zaniknou a i karmické zatížení se pročistí.Hlavně bychom měli prosvětlit tu pýchu,kterou máme často v sobě.Myslím,že o ní je dobře psáno v jedné části výkladu,který jsme dělaly před lety.
-Vy lidé jste schopni poslouchat ty,kteří vám našeptávají že jste páni tvorstva,páni vesmíru i přírody,celého tvorstva,chcete být silní a nesmrtelní a dáváte často zlu šanci lapnout vaše pyšné duše,aby vládly nad vším a narušovaly přirozené vědění se kterým jste přišli na svět.Je vám dáno ode mne mnoho pomoci avšak jste zahlceni pýchou hledáte vědění jiné,než jaké pochází ode mne.Vaše cesta přestává být cestou úcty, soucitu a lásky.Pro vědomí výhod jste schopni učinit mnoho zlého,žijete pak život jiný,než k jakému vás vedu.Pro takové duše je pak nemožné přinést světlo domů,neboť nedokáží poznat mé poselství lásky,která je nutná k ochraně vašich duší.Důvodem vašeho života není nadvláda nad přírodou,nad vším i celým vesmírem,ale láska,která vede duši jejím úkolem a dovede ji zpátky k jejím blízkým a do mé náruče.

Víš v čem si jen myslím,že si odporuješ?V tom,když napíšeš,že nikdy nebyla namířena negativní energie proti Tobě a potom,napíšeš- udělám si ochrany štít s
tím at se každému vráti 3 to co mi přeje.
Možná to bylo myšleno tak,že by jsi se tak zachovala kdyby někdo takovou energii proti Tobě poslal,ale pokud Ti mohu poradit nebylo by to správné právě v tom,že bys na tu kletbu reagovala stejně a ještě třikrát silnější negativní energií-to bylo to o čem jsem psala,že na kletbu se nemá reagovat kletbou.Stačí ji zadržet a poprosit Boha o ochranu pro všechny i pro toho kdo ji vyslal,mělo by to být,ale upřímné,ze srdce.Pokud by v myšlence byla neupřímnost,nebo velký destruktivní strach je dobré poprosit jen o svou ochranu a přitom nepřát tomu kdo to vyslal nic zlého.Jinak i neupřímnost kletbu zesílí.

Křesťanství i judaismus chápou pýchu jako snad nejtěžší chybu v životním postoji, který vede do pekla. Je ovšem těžké, pokud neznáme svou podstatu (pouze odkaz na "podobnost s Bohem" a to je dost motivující :) ) určit, od kdy jsme pyšní, pokud to není vysvětleno a zažito.

Překládám si pýchu jako nedostatek vnímavosti a sebestřednost, bezohlednost.
Vadí mi, když odkaz na pokoru bere lidem zvídavost a odvahu a vzbuzuje v nich pocit malosti a deprese. Pokud přestřelí, a věří si neadekvátně, vždycky dostanou spětný ráz, o to už se Realita postará. Podstatná je motivace a pocit zodpovědnosti.
Pokud "nevím, co činím", tak dostanu lekci. Pokud vím, tak samotný zážitek provázanosti všeho mne vede k přirozené míře jednání a zodpovědnosti. Jak řekl jeden člověk po zážitku "smrti" - "Bylo to znovuprožívání každé myšlenky, každého skutku a navíc, následek každé myšlenky, slova a skutku..pro lidi, pro počasí, rostliny, zvířata, půdu, stromy, vodu a vzduch....

Líbí se mi, že např. Jung rozlišuje vnímavost, která je bystrá a otevřená, a tím i přirozeně vede k soucitu a emoce, které nás často "rozhodí", kterými projektujeme i nepravý "soucit". To k opakovanému odkazu na soucitnost a lásku.

Sogjal-Rinpoče píše (trochu zkrátím) po celý váš život ve vás žili "dva" lidé. Jedním je Já - hádavé, panovačné, hysterické, vypočátavé a druhým je skrytá duchovní bytost, jejíž tichý hlas moudrosti jste žřídka zaslechli. Čím víc nasloucháte moudrosti, tím víc se probouzí váš vnitřní hlas, to, co v buddhismu nazýváme "rozlišovacím vědomím" ..Začíná se vám vracet paměť vaší pravé přirozenosti se vší svou důvěrou. ..skutečný div je, když se někdo dokáže osvobodit od jediné záporné emoce...hlavní přičinou všech vašich strastí je lpění na sobě samém.

Domnívám se, že je třeba rozlišit, kdy se člověk osvobodil od já natolik, že už si nevymýšlí zbytečné vnitřní problémy, když by měl být v pohodě a pak vědomí, že NEVÍM, jak bych se zachoval při různých obtížných situacích (válka, těžká nemoc, ekologická katastrofa atd.). Tohle vědomí širšího kontextu by mělo regulovat mou pýchu, která vyplývá z nedostatku životních zkušeností. Na druhou stranu, není třeba si je předem příliš omezovat. Právě to, že zvládáme obyčejný stereotyp nás vede k nepravé pýše. Stačí nás přesadit do situace, kterou neznáme, a je po pýše. :D

Jinak je zajímavé, že buddhismus rozlišuje 6 oblastí existence a každá z nich je spojena s 6 převažujícím životními postoji a emocemi.:
sféra bohů - pýcha
sféra polobohů - závist, bojovnost
sféra lidí - touha
sféra zvířat - nevědomost
sféra hladových duchů - chtivost
sféra pekla - hněv
Takže poněkud jiná hierarchie. V Tibetu jsou tzv. praxe daelog - kdy někteří lidé upadají do stavu zdánlivé smrti. Z jejich zkušenosti i zkušenosti některých lidí klinické smrti pak peklo znamená zážitek "padání dolů", "nářek", vztažené ruce..a zážitek buď velkého horka, nebo chladu. Tohle je transkulturní zážitek.

Podle buddhistické typologie je teď zřejmě vtěleno velké množství bohů a polobohů, akorát je nikdo neuctívá a konfrontují se navzájem :DD :CC

Hněv sice v naší kultuře nazýváme "cestou do pekel" (jazyk je moudrý), ale chápeme ho spíš jako prohřešek. A touhu, což je asi typické, neb jsme lidé, nechápeme jako "negativní emoci" ...protože to je naše podstata.
Jen musíme umět rozlišit touhu a chtivost.:)

A nenapsala jsem to, co jsem s tím dlouhým rozjímáním chtěla připomenout:
praktický výstup: cvičit se v otevřeném naslouchání, pozorování, které vede k přirozenému růstu skutečného soucítění a smysluplným reakcím.
K rozšiřování zóny lásky z oblastí, kde nám nečiní problém (vlastní dítě, zvířátko) do širších oblastí...

Pýcha jako nezvládnutá pokora .. pýcha jako neobjevené zlo, kterým trestáme sami sebe .. projevuje se prý hojně u lidí, kteří u sebe objevili jakousi výjimečnost a neukočírovali vlastní ego .. přemýšlím nad tím, jestli zrovna tohle nemají někteří lidé ve svém životním plánu - prožít si pýchu a její důsledky v osobním životě. Narodili se do tohoto období, které dává možnost tento stav prožít a mít možnost očistit se .. stejně jako jinde byla zmínka o válce v minulém století - podmínky splněny, energie nakloněny a "správní" lidé na svém místě, takže světová válka mohla vypuknout s významnou strategickou podporou, kterou měla. Projevená zloba v realitě .. abychom na vlastní oči viděli, čeho je člověk schopen? Jaké myšlenky se mu honí hlavou a co by skutečně udělal, kdyby neměl dejme tomu výchovné zábrany?

Alenko, asi jsem to špatně napsala, jsem přecitlivělá na energie od lidí, jak jsem již psala je mou prácí je tady čistit. Ten ochranny štít si dělám, ale v dobrym záměru, když mi někdo přeje dobro at se mu 3 krát vrátí. Ani to vlastně není ochrany štít. Já s energiemi pracuji od mala, léčila jsem jako dítě zvířatka. mĚJ SE MOC A MOC KRÁSNĚ. Proti mně kledbu mikdo nevyšle, jsem v krásnych energijích světla a lásky. Jak sama dobře víš, v jakych energijích se pohybuješ ty sama , takové lidi potkáváš.

Ahoj i já beru pýchu jako nedostatek vnímavosti a sebestřednost,bezohlednost.
Pokora,pokud jde ze srdce nikdy nemůže přinést pocit malosti,nebo deprese.Tento krásný odkaz myslím plně vystihuje toto slovo i to jaký rozměr dokáže dát našim duším.


OM SHÁNTÍ - joga

Pokora – prvním krokem k naplnění těchto slov je pokora k druhým bytostem.
Slovo pokora můžeme přeložit a zjednodušit: úcta.
Úcta – neboli pokora je dle starých nauk definována coby skromné chování, nesobeckého charakteru, jež se projevuje u člověka, který respektuje druhé. Vyžaduje to naše sebevědomé chování. Pozor, aby naše pokora nevyrůstala z pocitu naší slabosti a nedokonalosti.
Důvodů k chování bez respektu může být chybný názor, který odmítáme opustit.
Zranitelní jsme často v době, kdy u nás mohou převládat emoce s uvědomováním si vlastní nedokonalosti. Zde lehce vzniká závislost na někom či něčem mylném spojené s iluzemi.

Respekt – je nutný i k otázce víry člověka.

A tak přemýšlejme a rozjímejme o lásce . Rozjímáme-li správně, uvědomujeme si hodnoty a především duchovní zákony vzhledem k požadavkům vyšších energetických vibracích.
Pokaždé to zlepší a zjemní vztahy ve kterých se nacházíme. Pěstujme trpělivost,schopnost, přijímat vše tak jak k nám přichází a zde nacházet hlubší záměr.
Shovívavost – vlastnost sebeovládání, kdy řešíme hádky a konflikty moudře a jemně.

Odpuštění – sobě i druhým a laskavost.

Vnímám to stejně.Jen u toho životního plánu ,můžeme najít ''správné řešení'';)už v tom životě do kterého se narodíme,máme sílu i pomoc k tomu úkol se kterým jsme do života přišli zvládnout.
Proto všichni kdo naplnili podmínky k tomu,aby byla energie nakloněna válce selhali a udělali si další Karmické vazby.Také přemýšlím nad tím,že ačkoli jsme jako lidstvo viděli čeho jsme schopni už tolikrát,stále nedokážeme najít cestu a stále selháváme. A nemusí to být ani tak vyhrocené,například jsem jela autem a na chodníku upadl starší pán-nelžu,než se mi podařilo přejet křižovatku obešlo,nebo dokonce překročilo ho devět lidí - kde se v nás bere ta bezcitnost? V městě plném lidí jsem k němu běžela jen já a jeden chlapec.Ten pán měl cukrovku.Někdy si říkám když vidím umírat vyhublé hladové děti,které nakrmit by pro nás jako lidstvo nebyl problém,kdyby jsme peníze nedávali například do zbraní...... Jestli máme tu šanci najít cestu ještě dostávat a potom třeba potkám maminku s dítětem,někdo nechá sednout starého člověka,nebo vidím s jakou péčí pracují třeba sestřičky v nemocnici.A mám pocit,že snad ještě máme naději.

Janičko dokud žijeme na Zemi mohou nás zasáhnout jakékoli energie.Jde jen o to jakou máme víru v srdcích,pokoru k zákonům Univerza a jak dokážeme zpracovat to co nás na naší cestě životem potká.-FLOWER-

Jsem se v tom druhém odstavci zamotal -ROLL-

Vysvětlovat význam jednoho druhým a druhého třetím mě nějak zacyklilo :D a ve výsledku v tom mám větší guláš než na začátku -WALL- :D.

Tak trochu mi to připadá jako výklad toho,proč nakopnutý míč letí rovně a ne do zatáčky -WINKIE- ?!?

Ako je vsetko "zle" na nieco "dobre", knizka od Andreja Kisku - zakladatela Dobreho anjela: http://www.cestazpekla.sk/kniha-zdarma/Cesta-manazera-z-pekla.pdf

Tie tvoje komentare pobavia :D

V tomto životě žijeme svůj čas mimo jiné i v bezohlednosti a ohleduplnosti. Jsou to dvě strany téže mince a konkrétně my (všechny bytosti na Zemi) jsme se narodili proto, abychom zvýraznili rozdíl mezi oběma pojmy a uvědomili si převahu jednoho z pólů. To ovšem neznamená, že ten převažující pól budeme zatracovat .. stává se to tehdy, když na něj pohlížíme z pozice lítosti. Pak se stále dokola setkáváme se situacemi, které nám existenci onoho pólu budou připomínat. Mnohem jednodušší je přijmout bezohlednost jako něco, co má svůj význam v lidském životě. Po přijetí přichází další informace, které nám dosud unikaly-FLOWER-

Bohužel, tady se nezobrazují texty, na které reaguješ a těch replik tu má Ave víc :)

Stará filosofická otázka: Je Zlo substanciální a bylo tu odjakživa jako protipól dobra,který rozpohybovává realitu? Nebo je Zlo usazené substancionalizované nepovedené dobro., chyba, která se opakováním zhmotnila?
Myslím, že Ave se přiklání k druhé variantě, resp. channeling ji k tomu vede.
Ale možná je její channelingový poradce Mani :) (tedy ten iránský).

No tak tomu skutečně není,většinou mohu napsat ''myslím'' v tomto případě vím,že jsme přišli na tento svět ne zvýraznit rozdíl mezi těmito pojmy - ale očistit naši duši od toho co ji prostě vede k zániku.To jsou informace,které nám většinou unikají.Nejde o pozici lítosti,ale o pravdu,kterou odmítáme znát a přijmout,možná je pro nás pohodlnější namlouvat si,že je to jen opak stejné mince.Nedávno jsi mi napsala,že každý má svou cestu a já to plně respektuji,každá duše se na své cestě dostane do uvědomění ve kterém tuto pravdu vnímá.Kdy pochopí,že není možné přijmout bezohlednost jako něco, co má svůj význam v lidském životě.Bezohlednost od bezcitnosti dělí jen malá hranice.A pokud ho překročíme zatratíme se sami;)

Já nevím tedy přesně na jakou repliku to navazuje;),ale když píšeš :

''Vysvětlovat význam jednoho druhým a druhého třetím mě nějak zacyklilo a ve výsledku v tom mám větší guláš než na začátku .''
Tak si myslím,že jde o tu pokoru,kterou jsem se snažila vysvětlit a náhodou jsem objevila odkaz,který pod slabikou ÓM SHÁNTÍ naprosto vystihuje to ,že pokora,není slabost,ale naši duši povznáší . Dává jim světlo a mír..
Proto jsem ten odkaz zkopírovala tak jak byl.
Reagovala jsem tím hlavně na tuto větu Jyotis
''Vadí mi, když odkaz na pokoru bere lidem zvídavost a odvahu a vzbuzuje v nich pocit malosti a deprese.''
Óm v mantře znamená ticho,mír a ne náhodou spadá pod 7 čakru.
A Pokora,Úcta,Respekt,Shovívavost -toto slovo bych já sama nahradila slovem Tolerance:) a Odpuštění se podle mne není vysvětlováním jednoho významu druhým,ale prostě splývají do jednoho proudu vnímání.
Ale klidně Ti to může připadat jako výklad toho,proč nakopnutý míč letí rovně a ne do zatáčky :D-LOL-

Když najedeš myškou na Ave1 v mém příspěvku,zobrazí se její příspěvek na který reaguju - bohužel jako text bez odstavců,ale stačí to k tomu,abys ten původní našla.

Myslím,že Einstein to vyřešil elegantněji i bez filozofování a channelingu ;)-COOL-

Tak to tedy zkopíruju,bude to jednodušší :

OM SHÁNTÍ - joga

Pokora – prvním krokem k naplnění těchto slov je pokora k druhým bytostem.
Slovo pokora můžeme přeložit a zjednodušit: úcta.
Úcta – neboli pokora je dle starých nauk definována coby skromné chování, nesobeckého charakteru, jež se projevuje u člověka, který respektuje druhé. Vyžaduje to naše sebevědomé chování. Pozor, aby naše pokora nevyrůstala z pocitu naší slabosti a nedokonalosti.
Důvodů k chování bez respektu může být chybný názor, který odmítáme opustit.
Zranitelní jsme často v době, kdy u nás mohou převládat emoce s uvědomováním si vlastní nedokonalosti. Zde lehce vzniká závislost na někom či něčem mylném spojené s iluzemi.

Tomu cos psala rozumím (snad:) ),ale nerozumím tomu,cos zkopírovala.Když budu tvrdit,že pokora=úcta=respekt tak můžeme zjednodušit slovník :D.
Mám sice rád jednoduché věci,ale ne za cenu mnohem větších komplikací,které to zjednodušení přinese.Tak mi do toho ještě nemíchej shovívavost,toleranci a odpuštění,nebo mě fakt klepne -WALL- :D

A k tomuto :
''Vadí mi, když odkaz na pokoru bere lidem zvídavost a odvahu a vzbuzuje v nich pocit malosti a deprese.''
To je nešťastná záměna pokory se strachem,což patrně vzniklo díky církvi a její "bázni boží".
Zrovna Einstein si myslím byl velice pokorný člověk,ale to mu rozhodně neubíralo na zvídavosti a ani ho to nepřivádělo k depresi.Kdybych měl pokoru nějak definovat,pak asi takhle nějak: přijmout skutečnost - takovou jaká je.

Kdybych měl pokoru nějak definovat,pak asi takhle nějak: přijmout skutečnost - takovou jaká je.

tak to je taky případ, o kterém mluvíš, že je to zjednodušení, které moc nepomůže...
protože "JAKÁ je skutečnost", kterou mám přijmout?

To "přijetí"chápu tak, že nepřestanu vnímat a poslouchat. Neuzavřu se tvrdým soudem a prudkými emocemi.

Pravda je,že se asi těžko dá nahradit jedno slovo druhým v plném rozsahu a myslím,že to tak ani autor neměl v úmyslu,byla psána pod cvičením jógy-což bylo v úvodu- pod mantrou Óm a měla navozovat pocit která nesou.Pokud je člověk vnímá srdcem.Pokora pro mne představuje souběh těchto slov v tomto podání v jakém tam byla a proto jsem je zkopírovala jak byla v odpovědi pro Jyotis právě na tato slova

''Vadí mi, když odkaz na pokoru bere lidem zvídavost a odvahu a vzbuzuje v nich pocit malosti a deprese.''
To je nešťastná záměna pokory se strachem,což patrně vzniklo díky církvi a její "bázni boží".

Rozhodně nechci,aby Tě kleplo-NOOO--;)

Přesto bych definovala pokoru raději takto . "Bože, dej mi dost síly, abych změnil to, co změnit mohu. Bože, dej mi dost trpělivosti, abych snášel to, co změnit nemohu. Bože, dej mi dost rozumu, abych rozeznal, co změnit mohu, a co změnit nemohu."

A ja myslel nad nikoho se nepovysuj a pred nikym se neponizuj :)