Ľudská duša -
legenda Ježiša
neznámy | 6.12.2016 13:26
"Omezím se na tento odstavec myslím že je názorný".
jasné... vytrhávať z kontextu, čo sa mi práve hodí... :)
Ja utrpenie nikde neuctievam, iba konštatujem určité kosmologické, ontologické alebo psychologické zákonitosti...
Nech to nazveme sebaaktualizáciou, prehlbovaním a rozširovaním vedomia alebo individuáciou vždy sa jedná o proces - pohyb a k tomu je nevyhnutná dualita... rytmické striedanie svetla a tmy, kosmologický nádych a výdych, pulzovanie od jednoty k mnohosti a späť... V jednote nie je pohyb a vedomie je iba spiace, latentné ako u novorodenca... samozrejme, cieľom je opätovné nadobudnutie jednoty, ale cez nevyhnutný proces rozštiepenia...
jasné... vytrhávať z kontextu, čo sa mi práve hodí... :)
Ja utrpenie nikde neuctievam, iba konštatujem určité kosmologické, ontologické alebo psychologické zákonitosti...
Nech to nazveme sebaaktualizáciou, prehlbovaním a rozširovaním vedomia alebo individuáciou vždy sa jedná o proces - pohyb a k tomu je nevyhnutná dualita... rytmické striedanie svetla a tmy, kosmologický nádych a výdych, pulzovanie od jednoty k mnohosti a späť... V jednote nie je pohyb a vedomie je iba spiace, latentné ako u novorodenca... samozrejme, cieľom je opätovné nadobudnutie jednoty, ale cez nevyhnutný proces rozštiepenia...
neznámy | 6.12.2016 14:12
vieš čo mi napadlo ? velká vatra kolo nej ľudia a pálenie symbolu Ježiša na kríži, nie z neúcty ale ako akt premeny ľudského utrpenia na popol
by sa stalo, že človek viac neponesie svetlo v rukách (sviečka) a to z toho dôvodu, že svieti sám sebou a Ježiš by sa konečne na všetkých obrazoch usmial :)
mňa najviac oslovuje stvárnenie Ježiša v dieťati (jasličky) či nie je tak že i JK bol za života rebelom a hlásal, robil výtržnosti (prečítala som si niečo z histórie atd.) a áno bol synom božím, stejným dieťaťom aké je v každom jednom z nás ....
... tak možno je tak, že Ježiš to sme my všetci v jednom tele i duchu
by sa stalo, že človek viac neponesie svetlo v rukách (sviečka) a to z toho dôvodu, že svieti sám sebou a Ježiš by sa konečne na všetkých obrazoch usmial :)
mňa najviac oslovuje stvárnenie Ježiša v dieťati (jasličky) či nie je tak že i JK bol za života rebelom a hlásal, robil výtržnosti (prečítala som si niečo z histórie atd.) a áno bol synom božím, stejným dieťaťom aké je v každom jednom z nás ....
... tak možno je tak, že Ježiš to sme my všetci v jednom tele i duchu
neznámy | 6.12.2016 14:26
Myslíš, že obmedzovanie duálneho náhľadu na svet by sa u človeka obišlo bez utrpenia?
Tvrdím, že nie.....človek si chce ponechať, aspoň do nejakej miery, duálny náhľad na svet a keby si mu tento duálny náhľad rušil násilne, trpel by tým.
Aby duálny náhľad začal obmedzovať zdanlivo sám od seba, potrebuje k tomu tiež nejaký impulz, podnet.....a to je vždy utrpenie. Buď vlastné alebo aj niekoho iného.
Neviem si predstaviť človeka, ktorý by nijako netrpel, všetkého by smal dostatok a jedného dňa by si povedal, sám od seba, že ide rušiť svoj duálny náhľad na svet.
Všetci ľudia, ktorých poznám a ktorí začali obmedzovať duálny náhlad na svet k tomu boli v podstate donútení buď utrpením vlastným či utrpením iných.
To obmedzovanie duálneho náhľadu už potom môže byť bez utrpenia, dokonca to býva radostné.
Ale predtým bolo nevyhnutné mať skúsenosť s utrpením.
Zober si príklad Siddharthu.....nič ho netrápilo, bol zdravý, mocný, nehladoval....utrpenie iných pred ním skrývali.
A on nič neriešil.
Impulzom na zmenu bolo až keď bol konfrontovaný s utrpením, hoci nie vlastným.
Tvrdím, že nie.....človek si chce ponechať, aspoň do nejakej miery, duálny náhľad na svet a keby si mu tento duálny náhľad rušil násilne, trpel by tým.
Aby duálny náhľad začal obmedzovať zdanlivo sám od seba, potrebuje k tomu tiež nejaký impulz, podnet.....a to je vždy utrpenie. Buď vlastné alebo aj niekoho iného.
Neviem si predstaviť človeka, ktorý by nijako netrpel, všetkého by smal dostatok a jedného dňa by si povedal, sám od seba, že ide rušiť svoj duálny náhľad na svet.
Všetci ľudia, ktorých poznám a ktorí začali obmedzovať duálny náhlad na svet k tomu boli v podstate donútení buď utrpením vlastným či utrpením iných.
To obmedzovanie duálneho náhľadu už potom môže byť bez utrpenia, dokonca to býva radostné.
Ale predtým bolo nevyhnutné mať skúsenosť s utrpením.
Zober si príklad Siddharthu.....nič ho netrápilo, bol zdravý, mocný, nehladoval....utrpenie iných pred ním skrývali.
A on nič neriešil.
Impulzom na zmenu bolo až keď bol konfrontovaný s utrpením, hoci nie vlastným.
neznámy | 6.12.2016 15:37
To nebylo vytrženo z kontextu.
Pořád je to jen o té původní potřebě utrpení z důvodů růstu.
Tady se nechápeme. Já tvrdím že pro realizaci stavu jednoty není utrpení zapotřebí.
"V jednote nie je pohyb a vedomie je iba spiace, latentné ako u novoroden"ca... samozrejme, cieľom je opätovné nadobudnutie jednoty, ale cez nevyhnutný proces rozštiepenia..."
V tomto se neshodneme. Naopak v jednotě je i pohyb i nepohyb v plném spektru.
V jednotě není vědomi spící a latentní ale naopak plně rozvinuté. Jednota nevylučuje pohyb ani rozvinutost a je pro ni obé jedním.
Pokud by tomu bylo jak tvrdíš ty, pak by jednota znamenala opět a pouze jen jednu část celku. Ale jednota je celkem kompletním obsahujícím vše.
To co vydáváš za jednotu je spíše odvrácená strana duálního principu. Jednota jsou stany obě. Nediskriminující.
Pořád je to jen o té původní potřebě utrpení z důvodů růstu.
Tady se nechápeme. Já tvrdím že pro realizaci stavu jednoty není utrpení zapotřebí.
"V jednote nie je pohyb a vedomie je iba spiace, latentné ako u novoroden"ca... samozrejme, cieľom je opätovné nadobudnutie jednoty, ale cez nevyhnutný proces rozštiepenia..."
V tomto se neshodneme. Naopak v jednotě je i pohyb i nepohyb v plném spektru.
V jednotě není vědomi spící a latentní ale naopak plně rozvinuté. Jednota nevylučuje pohyb ani rozvinutost a je pro ni obé jedním.
Pokud by tomu bylo jak tvrdíš ty, pak by jednota znamenala opět a pouze jen jednu část celku. Ale jednota je celkem kompletním obsahujícím vše.
To co vydáváš za jednotu je spíše odvrácená strana duálního principu. Jednota jsou stany obě. Nediskriminující.
neznámy | 6.12.2016 15:46
Ano ale ty mluvíš o impulsu k hledání. Avšak i tam vypělé duše mohou pochopit hned znám takovou minimálně jednu.
Sám říkáš že:
"To obmedzovanie duálneho náhľadu už potom môže byť bez utrpenia, dokonca to býva radostné."
To omezování duálního náhledu vede ke znovuzrození a to je radostné nikoli utrpné to je o čem mluvím. Není zapotřebí pochovávání křižování a utrpení. Znovuzrození může být radost.
Sám říkáš že:
"To obmedzovanie duálneho náhľadu už potom môže byť bez utrpenia, dokonca to býva radostné."
To omezování duálního náhledu vede ke znovuzrození a to je radostné nikoli utrpné to je o čem mluvím. Není zapotřebí pochovávání křižování a utrpení. Znovuzrození může být radost.
neznámy | 6.12.2016 15:49
To podla mna zavisi na "vychodiskovom bode" a uhle pohladu, z akej pozicie hodnotime....
Mne pride astronellov vyklad spravny rovnako ako boschov, ide o to ze obrazne povedane, nestoja vedla seba... astronell je podla mna "hlbsie" nespecifikuje moment kedy uz nie je bolest, utrpenie potrebne, ani formu tej bolesti....... suhlasim ze clovek sa narodi a utrpenie nepotrebuje, tak ako to mas ty :) nepotrebujes ho zazivat v tomto tele a svojom fyzickom zivote, no niekde v pamati tuto skusenost uz mas :)
Mne pride astronellov vyklad spravny rovnako ako boschov, ide o to ze obrazne povedane, nestoja vedla seba... astronell je podla mna "hlbsie" nespecifikuje moment kedy uz nie je bolest, utrpenie potrebne, ani formu tej bolesti....... suhlasim ze clovek sa narodi a utrpenie nepotrebuje, tak ako to mas ty :) nepotrebujes ho zazivat v tomto tele a svojom fyzickom zivote, no niekde v pamati tuto skusenost uz mas :)
neznámy | 6.12.2016 15:56
Tá vyspelá duša ale musela vyspieť niekedy predtým.....a utrpenie tam určite prítomné bolo.
Bez utrpenia by sa to nehýbalo, je to hnacia sila vývoja.
Utrpením je pre mnohých napríklad aj starostlivosť o telo, vyživovanie, údržba....
Vo vyhranenej existencii, čiže v tom rozštepení, ako písal Astronell, je vždy prítomné nejaké utprenie.
Bez utrpenia by sa to nehýbalo, je to hnacia sila vývoja.
Utrpením je pre mnohých napríklad aj starostlivosť o telo, vyživovanie, údržba....
Vo vyhranenej existencii, čiže v tom rozštepení, ako písal Astronell, je vždy prítomné nejaké utprenie.
neznámy | 6.12.2016 16:01
On zrejme myslel ten stav na začiatku, "pred" rozštepením.
Vtedy to tak bolo a preto aj zákonite došlo k rozdeleniu, dualite.
Tá jednota nebola uvedomená, bol potrebný kontrastný stav, aby bola rozpoznaná.
A ty zasa, zdá sa mi, píšeš o jednote na konci procesovania.
Uvedomenej jednote.
Vytrhávaš to však, ohraničuješ, keď tvrdíš, že utrpenie nie je pre realizáciu stavu jednoty potrebné. Od určitého bodu vývoja, ako si písal, to je radostné, povedzme že aj bez utrpenia.
Ale tomu predsa predchádzal dlhý, dlhý a predlhý vývoj plný utrpenia, než bolo možné začať sa radostne vzdávať duálneho náhľadu na svet.
Čiže pri globálnom pohľade na celý vývoj od začiatku do konca musíš uznať, že utrpenie v ňom má svoje miesto.
Vtedy to tak bolo a preto aj zákonite došlo k rozdeleniu, dualite.
Tá jednota nebola uvedomená, bol potrebný kontrastný stav, aby bola rozpoznaná.
A ty zasa, zdá sa mi, píšeš o jednote na konci procesovania.
Uvedomenej jednote.
Vytrhávaš to však, ohraničuješ, keď tvrdíš, že utrpenie nie je pre realizáciu stavu jednoty potrebné. Od určitého bodu vývoja, ako si písal, to je radostné, povedzme že aj bez utrpenia.
Ale tomu predsa predchádzal dlhý, dlhý a predlhý vývoj plný utrpenia, než bolo možné začať sa radostne vzdávať duálneho náhľadu na svet.
Čiže pri globálnom pohľade na celý vývoj od začiatku do konca musíš uznať, že utrpenie v ňom má svoje miesto.
neznámy | 6.12.2016 16:18
V rozštěpení vyspělé duše prožívají utrpení. Né všechny. Dokonce jen málokteré jen ty co si začínají svoje omezení uvědomovat.
Ostatní jsou štastny a někdy nešťastmy aniž tuší proč.
Vývoj? Co je to vývoj? Je to jen série změn vyvolaných vůlí. Žádný vývoj neexistuje sám o sobě. Jsou to jen od sebe oddělné a zdánlivě na sebe navazující okamžiky co prožíváme jako kontinuum. Říkáme tomu vývoj ale jsou o jen změny. Nic víc.
Říkáme že společnost se vyvíjí ale přitom nejspíše upadá. Je člověk vyvinutější než čolek? Co když je čolek dokonalejší vzhledem ke své jednoduchosti?
Okamžik vzniká za okamžikem a nic se nevyvíjí, existuje jen příčinnost a přítomnost.
A žádná z příčín nevede k osvícení. Je to jen okamžik záblesk kdy dojde k prozření. Nevede k něm žádná cesta. A utrpení už vůbec.
Je to fenomén naplnění zkušenostmi. Rozetnutí řetězce příčin je náhlý akt který se děje v jediném okamžiku. Nikdy nenastává vývojem. Pokud by se děl vývojem byl by záležitostí času a prostoru a opět by byl součástí duality, strasti. Jsou to dva stavy. Není mezi nimi provaz. Nedá se mít trochu osvícení. Je to kvantové jiná hladina která je buď přítomná anebo není. Naše utrpení na tuto přítomnost nemá sebemenší vliv. Tomuto stavu osvícení je to naprosto jedno zda trpíme či nikoli. Osvícení je okamžik zhasnutí ega. Nic víc. Utrpení okolo toho je jen velký tiátr ega které se nechce vzdát.
Čím více utrpení tím více ega.
Ostatní jsou štastny a někdy nešťastmy aniž tuší proč.
Vývoj? Co je to vývoj? Je to jen série změn vyvolaných vůlí. Žádný vývoj neexistuje sám o sobě. Jsou to jen od sebe oddělné a zdánlivě na sebe navazující okamžiky co prožíváme jako kontinuum. Říkáme tomu vývoj ale jsou o jen změny. Nic víc.
Říkáme že společnost se vyvíjí ale přitom nejspíše upadá. Je člověk vyvinutější než čolek? Co když je čolek dokonalejší vzhledem ke své jednoduchosti?
Okamžik vzniká za okamžikem a nic se nevyvíjí, existuje jen příčinnost a přítomnost.
A žádná z příčín nevede k osvícení. Je to jen okamžik záblesk kdy dojde k prozření. Nevede k něm žádná cesta. A utrpení už vůbec.
Je to fenomén naplnění zkušenostmi. Rozetnutí řetězce příčin je náhlý akt který se děje v jediném okamžiku. Nikdy nenastává vývojem. Pokud by se děl vývojem byl by záležitostí času a prostoru a opět by byl součástí duality, strasti. Jsou to dva stavy. Není mezi nimi provaz. Nedá se mít trochu osvícení. Je to kvantové jiná hladina která je buď přítomná anebo není. Naše utrpení na tuto přítomnost nemá sebemenší vliv. Tomuto stavu osvícení je to naprosto jedno zda trpíme či nikoli. Osvícení je okamžik zhasnutí ega. Nic víc. Utrpení okolo toho je jen velký tiátr ega které se nechce vzdát.
Čím více utrpení tím více ega.
neznámy | 6.12.2016 16:21
procesovaním si musí prejsť každý kým sa dostane do bodu - jak už je každá zmena len a len radostná, už to nie je od toho bodu nejaký ťažký pôrod ale tešenie sa :)
už nič nie je ako predtým a to tešenie sa na každú zmenu premenu je vo vedomí prítomné i keď tie sprievodné prejavy nie sú vždy príjemné tak bytosť už vedome! vie o čo sa jedná a preto tým prechádza ľahšie ba až ľahko
:)
ak niekto tvrdí že neprocesuje a v jeho živote sa utrpenie neobjavilo a že od kolísky je to svetelná bytosť tak mám o tomto pochybnosti, pretože nikto z nás sa nenarodil do vákua
už nič nie je ako predtým a to tešenie sa na každú zmenu premenu je vo vedomí prítomné i keď tie sprievodné prejavy nie sú vždy príjemné tak bytosť už vedome! vie o čo sa jedná a preto tým prechádza ľahšie ba až ľahko
:)
ak niekto tvrdí že neprocesuje a v jeho živote sa utrpenie neobjavilo a že od kolísky je to svetelná bytosť tak mám o tomto pochybnosti, pretože nikto z nás sa nenarodil do vákua
neznámy | 6.12.2016 16:26
Utrpení má ve světě svoje místo. Je to ve skutečnosti signální soustava která říká že biosystém potřebuje korekci.
Ale patří jen do koše "svět". Můžeš zakusit všechny druhý utrpení ale ani jeden tě nedovede k osvícení, ke znovuzrození.
Máme pocit že se vyvíjíme. Že nás utrpení žene k výšinám. Ale opak může být pravdou.
Utrpení nás stahuje do pekla.
Co nás povznáší je jen orientace na světlé stavy ducha.
Ale patří jen do koše "svět". Můžeš zakusit všechny druhý utrpení ale ani jeden tě nedovede k osvícení, ke znovuzrození.
Máme pocit že se vyvíjíme. Že nás utrpení žene k výšinám. Ale opak může být pravdou.
Utrpení nás stahuje do pekla.
Co nás povznáší je jen orientace na světlé stavy ducha.
neznámy | 6.12.2016 16:29
"On zrejme myslel ten stav na začiatku, "pred" rozštepením."
Právě proto jsem to okopíroval. Abych zamezil nedorozumění.
"Každý, kto chce ešte počas života "zomrieť" a znova sa "narodiť", by mal vedieť, že bez utrpenia a iných sprievodných aspektov ako je "ukrižovanie" alebo "pochovanie", to jednoducho nejde..."
Kdo chce zemřít a narodit se tak ty průvodní znaky prožívat takto nemusí. Jde to bez utrpení.
Právě proto jsem to okopíroval. Abych zamezil nedorozumění.
"Každý, kto chce ešte počas života "zomrieť" a znova sa "narodiť", by mal vedieť, že bez utrpenia a iných sprievodných aspektov ako je "ukrižovanie" alebo "pochovanie", to jednoducho nejde..."
Kdo chce zemřít a narodit se tak ty průvodní znaky prožívat takto nemusí. Jde to bez utrpení.
neznámy | 6.12.2016 16:33
je nabozenstvo, ktore stavia na utrpeni, proste bytosti potom lahsie znasaju prikoria, ked sa im to vysvetli ako cesta do neba
lahsie sa nesie kriz, ked ludia vidia Jezisa na krizi. to je proste tak.
preco vobec ten proces nazyvat utrpenim...
kto trpi.
vlastne uz si odpovedal
lahsie sa nesie kriz, ked ludia vidia Jezisa na krizi. to je proste tak.
preco vobec ten proces nazyvat utrpenim...
kto trpi.
vlastne uz si odpovedal
Stránka:
Počítam horoskop...