Láska a vzťahy -
ZIARLIVOST vo vztahu...
Veriť na 100% niekomu, je síce pekná vec, ale ja milujem toho malého chrobáčika v hlave, ktorý mi robí život zaujímavejší. Po takejto dokonalosti teda netúžim-ROLL-
Vieš pripustiť aj to, že môže byť niekto aj milý a priam zlatý pri tom žiarlení?...:)
Jde jen o koření, partnerský humor. Žárlení je pro mne výraz pro chorobu.
Jiná situace je asi o dávání najevo lásky k druhému a nebo chování žárlivců.
Obecně jde hodně o lidi kteří berou samotu jako nemoc. Pokud se jim hroutí vztah, tak během toho panicky navazují další. Vytváří si během tohoto přeskakování "z vagonu na vagon" šablony z minulých partnerů , kterýma trápí své nové partnery.
Mám chvilky kdy se cítím osamocen.Je to ale minimum času. Nedokážu si představit že svým občasným smutkem bych si rozbil samotu.
Jsem v jiné situaci než třeba třicátníci, kteří stále hledají aby založili rodinu...vztah který vlastně třeba ještš neměli a touží po tom...
Já už mám určité věci vyzkoušené. Byl jsem 20 let ženatý. Mám dva dospělé kluky.
Všechny dovolené a celý ten čas jsem trávil z rodinou. I přesto jsem si udržel zlomek samoty a toho zlomku jsem si velice vážil.
No a teď mám samoty úžasně hodně. Tak si tu vzácnost vychutnávám. Já nejsem na milostné avantýry, příhody na jednu noc. Pokud cítím že sex nemá všechno, ani mne neláká. Ty pocity morálních kocovin a nepříjemných pocitů jsem si taky osobně prožil.
Nestojí to za to.
Kolem mne je takových úžasných "věcí" Myslím že v páru bych nezvládl to, co mne naplňuje. Abych denně koukal na obličej, který mne zklamaně ubezpečuje že je OK?
Jenom aby jsme za každou cenu nebyli osamocení?
Ne sami......ale osamoceni, to je velký rozdíl.-ROLL-
To je mrhání životem-NOSMILE-
