Láska a vzťahy -
Nežádej lásku, dávej ji
— Nežádej lásku. Touto cestou ji nikdy nezískáš— řekl tomu žákovi.
— Jak to?
— Pověz mi, co uděláš, když se ti do dveří budou cpát nezvaní hosté, bušit na ně, křičet a naléhat, abys otevřel a rvát si vlasy, když neotevřeš?
— Zamknu pro jistotu na dva západy.
— Nelámej se do dveří cizích srdcí, aby se před tebou ještě pevněji neuzamkly. Raději se staň žádaným „hostem“ a otevře se ti každé srdce. Najdi v sobě lásku, jíž se otevírají každé dveře a jíž neodolají žádné závory. Neboť láska, třeba i malá a nenápadná, je tím klíčem, který dokáže odemknout zámek každého srdce, třeba i takový, který už dávno odemčen nebyl. Vezmi si příklad z květu, který se nehoní za včelami, ale vábí je k sobě. Láska je oním nektarem, na který se „slétají“ lidé.
Proto je mnozí odmítají, aby je v čase pochopili a zpět "adoptovali" :)
Konkrétním sourozencům, spolužákům, sousedům, kolegům, lidem na sociálních sítích, atd.
My všichni si tu navzájem zrcadlíme a "vybíjíme karmu". ;)
Navenek to vypadá jako vzájemné nasírání se, nebo naopak vzájemné sympatizování.
Nejde však o nic jiného než o prožitek zkušenosti. A ten můžu směřovat do plusu, či mínusu.
Například u genového klíče Sobectví, který je obsažen v hologenetickém profilu mnoha obyvatel východu (a proto jsme si jej vybrali), mohou naše zkušenosti vést od onoho stínu přehnané obětavosti, což je jeho represivní podoba, neboť rozdávání se v sobě nese stopy viny. Nebo mohou mít svoji reaktivní podobu, jejíž podstatou je vypočítavost sledující určitý osobní záměr.
Zkoumáním podstaty pak můžeme pochopit volbu své Duše pro nás teď a tady. Případně dosáhnout výsledné nezištnosti.
Tak nějak se dá nad GK přemýšlet...