Hudba a filmy -
Atlas mraků
Ohledně mé zaujatosti: v Boha nevěřím (i když jsem se mnoho let snažil) a v žádné církvi nejsem. Katolickou církev však považuji za důležitý kulturní a civilizační fenomén a zřejmě jako jeden z mála v současnosti žijících lidí jsem také ochoten na této tradici vidět něco krásného a věřím, že stále má co nabídnout. (Mimochodem - pokud chceš vidět, co mám na katolictví tak rád, koukni na nádhernou pohádku Anděl Páně, u které jsem se, skromně přiznávám, podílel na soundtracku. Myslím, že se Ti bude líbit;) )
Také musím připustit, že jeden čas mě studium teologie vážně zajímalo, ale byla to právě vidina stohů knih o tom, co Bůh dovoluje a co nedovoluje, které bych musel přelouskat, až jsem si nakonec řekl, že tu samou energii bych mnohem účelněji vynaložil jako například kurátor muzea holicích strojků.
Dále - jakožto slovíčkařský hnidopich budu Tvému modelu "mravokárný/morální = teologický" trochu oponovat. Protože rovněž mezi energetickým nábojem (:D) pojmů "morální" a "mravokárný" zeje asi taková mezera jako mezi pojmy "moudrý" a "přemoudřelý". Takže pravdu máš, ale i zároveň nemáš, vlk se nažral a koza zůstala celá a na tomto místě navrhuji se už konečně jít v...ěnovat fekální seberealizaci, kterou nám zde předepsala doktorka Vodová.
Hasta la vista!-BYE-
Ajvy si vážím,mj.právě pro její obdivuhodnou schopnost dívat se na věc z různých stran a to vcelku nezaujatě.
To že si vybrala jeden pohled a ten prezentovala totiž vůbec neznamená,že ty ostatní nebere.Jen je jako správná Váha vyvažuje :).Za což jí tímto děkuju -FLOWER-
Spíš to ukazuje to, že někdo má buď s něčím nebo někým konkrétní "problém" a ten se promítá např. v této diskusi. a Teď zas.. to jsme skutečně mezi sebou tak moc jiní, že musíme promiňte mi to slovo - ale fakt to tak působí na toho, kdo se dívá zvenku /třeba já/ - shazovat někoho nebo něco za to co presentuje, představuje.
Ve spoustě příspěvků by se zde našlo spíš plno nepochopení (viz prakticky poslední reakce Ajvy (- Argyl) píše že s příteli religionisty konzultovala dané téma - tzn. sama to tak dobře nezná, nebo to očividně asi nestudovala nikdy a Argyl se jí zeptal, kde to teda studovala, že to tak zná a přitom sama přiznala, že to tak není.. divný prostě).
Myslím si, že přístup lepší horšá, mám nemám pravdu, víc nebo míň pravdivé atd. je spojen s minulostí a současná postmoderna už taková není, nebo taková už být nechce a jde o pluralitu názorů/pohledů které vedle sebe leží jako rovnocenné. To že něco není přijímáno někým jen z titulu toho, kdo to říká, nebo co říká není podle mě asi ta cesta..
A nevadí mi ani záměrné přehánění v uvedeném "duelu" protože ho považuju spíš za přátelské pošťuchování -COOL-.
Nevím co si představit pod slovem postmoderna v kontextu diskuze.
Vůbec celé to slovo je divné .Co je moderní,to je moderní teď.Co bude moderní potom -post- nikdo neví -CONFUSED- . A jak může být něco současného postmoderní už teď,to vůbec nechápu -ROLL- -WALL-.
To jen tak na okraj :),abych ilustroval,že domluvit se někdy není žádná sranda :D
To jsem svým příspěvkem taky chtěl říct, jak píšeš a ostatně viz odstavec výše. Mě se líbí když se to liší. Alespoň se obohacujeme. Spíš mě přišla divná ta forma..
totální metla vah:D
víš co...připomíná mi to takové "stolečku prostři se"...zcela neúčastně se hovoří o tom co je na stole, ale už pomálu o tom, co je v žaludku-BIGEYE-
-COOL- http://www.youtube.com/watch?v=30QSo5FXHVI
http://www.youtube.com/watch?v=a88v7x72bfw
/>
pěkný svátky všem*
To prajem všetkým čo toto čítajú -HEART-
To slovíčko, ktoré sa tu stalo tak zaujímavým a často spomínaným - crime, bolo v titulkoch prekladané ako zločin.
Takže tvorca týchto titulkov nebol teologicky zaťažený. :D
Ale inak film ma skôr unavil ako nadchol. Mám pocit, že súčasní tvorcovia filmov veľmi často používajú príliš veľa efektov, akcie, striedania scén za jediným účelom. Aby nenastal okamžik, ktorý by diváci mohli pokladať za nudný.
Ani sa nečudujem, lebo čím ďalej tým viac si ľudia zvykajú konzumovať, obraz, zvuk, proste čokoľvek, len aby neostal jediný moment, v ktorom sa dá vojsť hlbšie do prítomného okamihu. Ticho a ponorenie sú dnes obchádzané veľkým oblúkom, nie len v kinematografii, ale všade, kam sa človek pohne.
Takže pre mňa jediný pozitívny zážitok z tohto filmu bol len tých pár naozaj múdrych viet, ktoré tam boli vyslovené, ale ktoré mi od celého filmu pripadali tak oddelené, akoby k sebe ani v skutočnosti nepatrili.
Ak sa ten film nejakým spôsobom zapísal do duše iného človeka a neostalo po ňom prázdno, splnil svoj účel.
Každý sme jedinečný a z jedinej skutočnosti si po kúskoch vyťahujeme to, s čím sa stotožňujeme a čo má pre nás svoj význam.
Inak, ja som ani nemala pocit, že ten film je o inkarnácii, ale že je o prepojenosti medzi sebou navzájom. V podstate aj tvoj názor, myslím.:)
