Tvořivost

Jednou z prekážok v tvorení spokojného života je podľa môjho názoru to, čo sme tu spolu debatovali minule - také pitvanie do hĺbky, zaoberanie sa detailami (pričom unikajú velké veci), nezmyselné pátranie po príčinách ktoré ale nikam nevedie, kedy záujem človeka čo zisťuje "prečo" sa zmení na frustrované zistenie že to je oveľa zložitejšie ako si myslel a že k odpovediam na otázky ktoré si kladie sa nikdy nedopracuje :)
Niečo podobné ako ked človek čo ide na bicykli - nevezie sa spontánne, plynule, unášaný vetrom a nevychutnáva si jazdu so všetkým čo dokáže ponúknuť
ale namiesto toho sa "vedome" začne zaoberať či udrží rovnováhu, či nohy majú dobrý záber, začne pozorovať retiazku a kontrolovať či funguje zvonček hoci nikto nejde okolo, začne sledovať súčiastky či všetko drží pokope, či nie je vyfučaná guma, či nie je na ceste kameň ktorý by stál v ceste a na ktorom by bicykel mohol poskočiť alebo dostať šmyk .. Zákonite sa človek rozptýli, odpúta od plynulej jazdy, zabalansuje až prípadne spadne !
Podobná situácia nastáva ked sa človek čo hrá na klavíri namiesto plynulej uvoľnenej precítenej hry
začne zaoberať koordináciou rúk, či hrá pravá správne, čo robí ľavá, prečo jedna hrá jedno a druhá druhé a spolu to funguje, prečo je niečo v notovej osnove tak a nie onak, či niekto počúva a čo si nejaký poslucháč myslí alebo či sa mu to páči, prečo medzi h a c nie je čierny kláves a podobne -
zákonite sa hrajúci pomýli, stratí sa v hre, zneistí ho to, čím si pokazí náladu ..
A takto to funguje vo všetkom - proste sa mnohé po**** a to vtedy, keď človek nenechá veci ktoré fungujú plynúť vo svojej prirodzenosti ale začne všetko zbytočne skúmať a hnípať sa v tom až sa na svoju škodu do toho zamotá - čo je samozrejme prekážkou niekedy fatálnou ..

:)-MUSIC--FLOWER-

Ahoj Zorni-FLOWER-

vidím, že na tebe se můžu spolehnout :).. jízda na kole je dokonalý příklad, kterým se dá leccos popsat. V čem ty vidíš překážku, já vidím soulad, procítění všeho .. nejen že vnímám krásu kolem sebe a užívám si jízdu, ale jsem zároveň součástí všeho toho krásného .. jinak řečeno "nehledám proč je něco tak či onak, ono si to našlo mne" .. ale to už ti nevysvětlím. A to PROČ tomu samozřejmě předcházelo, bez zvědavosti a úsilí se ničeho nedopátráš .. od určitého místa je dobré věci nechat být. Mně přijde, žes popisovala spíš člověka, který chce něčeho dosáhnout, dostává se do křeče, stresů a nepozornosti .. možná to chce, protože je to in, aby nevypadal divně, aby splnil něčí očekávání, aby.. důvodů si v lidské společnosti najdeme dosti

Zdají se ti naše řádky podobné? :D Právě že popisujeme slovy .. ten rozdíl je potřeba prožít a když tu potřebu nemáš, není co řešit -FLOWER--LOL--PUH-

Tou spontánní jízdou jsi mi připomněla asi nejznámějšího českého doktora,který měl ordinaci v jedné nejmenované střediskové vesničce :D.Tak nějak potvrzoval,že úsloví všeho s mírou (po buddhisticku zlatá střední cesta) má reálný podklad-YES--LOL-

Abych předešel nedorozumění: zlatou střední cestou nemyslím střední pruh okresní silnice :D

Táto veta ma zaujala: "Neda sa realnou lopatou stavat vzdusny zamok a zasa naopak, myslienkou stvorit realnu lopatu."
Platnosť tohto tvrdenia je skutočná záhada pre nás, ktorí nepoznáme ani len malé percento zákonitostí tohto univerza a možností využívania ľudského mozgu. To, čo ma v tejto veci znepokojuje, sú určité state v biblii, kedy Ježiš premieňal vodu na víno a rozdával ľuďom jedlo, ktoré sa vytváralo len tak, odnikiaľ... Buddha získal lesné oblečenie od lovca, ktorý zostúpil len kvôli nemu z neba. Ďalej sú to rôzne povery o alchymistoch, ktorí kedysi žili. Boli to len symbolické prirovnania, alebo to títo ľudia skutočne na svojom leveli dokázali? Odpoveď - ktovie... Na toto sa podľa mňa ešte nedá s určitosťou odpovedať. Možno tak, ako je možné spáchať telekinézu alebo bezdotykový úder (vysielaním častíc), by bolo možné zhmotniť predstavy nejakým špecifickým pôsobením svojho poľa na konkrétne predmety, len treba nájsť vhodný mechanizmus, ktorým by sa na ne pôsobilo....

Keď my ľudia sme odjakživa také tvory zvedavé.... :D

ale uznaj, nie je to fascinujúce :D? ako celý ten mechanizmus na dvoch kolesách funguje, všetko do seba zapadá.... zvuk zvončeka sa nesie vzduchom, človek to dokáže udržať v chode vlastnou vôľou a snahou, a stačí malý kamienok a bum....
:) fascinujúce!!!

Nemyslela som človeka čo niečo chce kŕčovito dosiahnuť .. naozaj. Nepíšem ani o žiadnych očakávaniach, že človek musí a snaží sa a tým to pokazí..
Píšem o normálnom bežnom chode niečoho čo viac menej funguje..Otázka znela, kto a jak si uvedomuje prekážky, ktoré nám bránia v tvorení spokojného života - tak som jednu opísala. A naozaj si viem plne predstaviť ženu čo sedí doma večer pred televízorom, má muža, deti, zaplatené šeky, auto na ulici a v zahrádke psa a ona napriek tomu si kladie otázky - prečo toto, prečo tamto, či urobila dobre, či nemala inak, či je dosť pekná, čo bude s nimi o 10 rokov, a ktovie či ju miláčik ešte miluje, a ktovie kde by bola keby si zobrala Pištu Hufnágela, a čo by bolo treba zlepšiť, aby to fungovalo naveky .. -LOL- proste niektorí ľudia a bohužial sú to hlavne ženy s obľubou do nemoty preberajú aj to, čo funguje a tým mnohokrát viac pokazia než niečo dosiahnu.. Sú ľudia ktorí si neveria a ustavične preberajú ako je možné že sa im deje čo sa im deje, ako je možné, ked sa vlastne majú dobre že je klid, určite to nebude s kostolným poriadkom, a ako je možné ked to škrípeže sa TO stalo práve im, príčiny hľadajú až do piateho kolena - zdedené vlastnosti, vonkajšie okolnosti, doba - raz za to môžu komunisti, potom kapitalisti, preberajú dobré aj zlé do nemoty tisíckrát a v dobe kým oni toto robia, druhí zatial konajú..To je v praxi tá prekážka o ktorej píšeš. Jedni o všetkom zvyknú kecať a druhí konať.
Mám kamaráta, čo do šialenstva privádza svoje partnerky neustálym rozoberaním ich vzťahu, žiadna to však nevydrží. Ja nevidím v tomto žiadny soulad ako ty píšeš. Je to jedine prekážka a mnoho ľudí vie o čom píšem. Skutočne tá predstava, že si niečo čítam, vyjedám bonbóny, klid a pohoda a vtedy by chlap zavalil - pojdme si promluvit o našem vztahu - to by mňa osobne zabilo -LOL-:D A zabíja to aj druhých ako počujem ohlasy. Takisto zabíja donekonečna hnípanie čo sa stalo, aj čo sa deje. To nie je len strach. Ked človek ide na tom bicykli, tak sa nemusí len báť. Proste sa začne zamýšlať nad zbytočnými detailami, neviem to inak opísať a tým sa proste logicky odpúta od podstaty - od plynulej jazdy.
Skús si to vyskúšaťm tie príklady som nedala náhodou.
Nechcela som dávať príklad- riadenie vozidla - pedále, volant, páka, zrkadlá, dopravné značky, iné vozidlá, chodci ..velmi veľa faktorov ktoré musia spolu synchronizovať, ale akonáhle by si sa začala nad tým rozptylovať, rozmýšlať do detailu PREČO musíš teraz hodiť trojku a PREČO a AKO použiť spojku čo ubrať plyn a analyzovať to či je to správne a či nebolo lepšie ..už ma bolí hlava len to píšem.. Proste nastane kolaps, ktorý ten súlad a plynulý beh rozbije. Preto ti nedávam tento príklad, aby sa ti niečo nestalo :)-FLOWER-
Zhrnuté - presne takýto súlad a priebeh je náš život v harmónii a hoci platí, že každý to má inak, ja myslím, že ako prekážka ktorá bráni v tvorení spokojného života sa opisované situácie prejavujú rovnako snad u každého ..

To je presne ked si vydatá - ako celý ten mechanizmus dvoch ludí funguje, všetko do seba zapadá ..zvuk zvončeka sa nesie barákom, človek to dokáže udržať v chode vlastnou vôľou a rozumom takisto -LOL- aj snahou, ked na to príde, a stačí malý "kamienok" a bum !!!!!!!!
Fascinujúce takisto .. do istej miery :D-LOL--COOL--MUSIC-

Už mnohokrát som si všimla,(ako sa tu mnohí o buddhizme rozpisujete) že také nejaké buddhistické základy a podklady sama uznávam, vnímam a žijem bez toho aby som o tom niečo vedela..
Priznám sa, že okrem tej postavičky ktorú máš v nicku a že na buddhizmus sa dala moja obľúbená Tina Turner, som o tom predtým nevedela ani Ň.
Človek sa učí celý život a je fajn, keď zistím, že niečo je už stovky rokov spísané, vynájdené a zaužívané - a ja to prežívam a cítim bez toho aby mi to niekto vnucoval..Tým sa dotýkam témy čo zadala ofka - to by ma zabilo takisto. Pre mňa je likvidácia osobnosti, vývoja a tvorivosti - keď mi niekto niečo vnucuje. A hoci to často neskôr aj prijmem, ale až potom ked na to prídem sama a uznám ja sama za vhodné -LOL--ROFL-

"Človek sa učí celý život a je fajn, keď zistím, že niečo je už stovky rokov spísané, vynájdené a zaužívané - a ja to prežívam a cítim bez toho aby mi to niekto vnucoval"

Možná sis už všimla, že ti nic nevnucuji. Snažím se ti co nejvěrněji popsat, jak to vidím a na závěr jsem již několikrát podotkla ve smyslu "pokud tak necítíš, není co řešit" a není v tom nic degradujícího. Ten úryvek uvedený výše mi připomněl, že chci nacházet vývoj i v tom již stovky let napsaném, aniž bych tvrdila, že buddhizmus je špatně, každého člověka obohatí .. prostě jsme jen v jiné době a zakonzervovat se v učení z minulosti není nic pro mne. Navíc (můj názor) jsem ve střední Evropě a kdybych měla v tomhle -izmu žít, nacházela bych se určitě víc na východ

Zorni, ale teď se musím -LOL- .. všimni si, jak máš dopodrobna rozebrané, co odmítáš, co se ti nelíbí .. tak potom - kdo tady pitvá? Nejsou to ty dvě strany téže mince? Přeji hezký letní den ;)-FLOWER--MUSIC-


-FLOWER--MUSIC--MUSIC--FLOWER-

Ono to fakt funguje co si napisala, ze "od určitého místa je dobré věci nechat být."
Zazila som, ale kedze nie som tvor dokonaly a mam tiez strachy a niekedy neviem co chcem (biju sa rozum a cit a jedno musim umlcat), tak to nefunguje vzdy a vsade :)

A tak mudro to napisal Deepak Chopra ako postup na splnenie vsetkych tuzob:
1. Vstup do priestoru medzi myslienkami - akysi koridor cez ktory hovori nasa psyche s psyche kozmickou
2. Mat jasnu predstavu o cieli v tomto priestore
3. Upustit od zavislosti na vysledku, pretoze to brani opusteniu priestoru
4. Detaily ponechat na vesmir :)

Jednoduche, nie ;)

:)
Absolutne si nerozumieme tentokrát. Pitvám to len preto (o jazde na bicykli), lebo je o tom debata, lebo chcem čo najbližšie vysvetliť ako to myslím a chcem sa vyhnúť tomu že sa niekto bude chytať slovíčiek a ja to budem dovysvetlovávať..

To o vnucovaní píšem na záver Buddhovi, nie je to odpoved tebe, nie je treba si tam niečo vkladať do kontextu a vzťahovať na seba prípadne. Ani ma nenapadlo to písať teraz v súvislosti s tebou alebo s témou..Píšem Buddhovi sama o sebe, ako som si v tom učení čo uznáva on našla pár prvkov, ktoré ma zaujali a sama od seba ich uznávam aj ja, ale keby ma to niekto učil (a nielen to) a navádzal a vnucoval mi to, tak mi to proste nevnúti, lebo takú mám povahu, že musím na všetko prísť sama aj ked s hlavou o múr - baranček . Nechcela som písať už ďalší elaborát ako to mám celoživotnú diagnózu, už od detstva ked mi niekto niečo vnucoval, tak nepochodil, ale stalo sa mnohokrát, že som potom neskôr sama začala s tým čo mi najprv nevoňalo a bola som veľmi rada. Tak to bolo s učením v škole, s hudbou, hraním na nástroje, s rôznymi učeniami - jazyky, náboženstvá, ezoterika, bolo to tak so záhradkou, bolo to tak s mužmi ..ide to so mnou celý život. Robím si len podla seba a keby to bolo neviem ako prospešné, nejakým podsúvaním nikto u mňa neuspeje. To bolo len tak navyše o mne, prakticky mimo témy, takže asi tak.-BYE-

Jsme si v tomhle hodně podobní (a pokud jde o lidi tady nebo na Najdise,je nás takových,co si nenecháme jen tak brát individualitu určitě mnohem víc).
Kdybys o buddhismu nebo aspoň o buddhistech (těch opravdových) věděla víc,tak by sis ušetřila písmenka. To jsou ti poslední,kdo by se Ti snažili cokoli vnucovat.
Je to podle mého jedna z mála nauk,která nestaví na víře v někoho,ale zdůrazňuje osobní zkušenost.Proto se mi taky líbí.A nenech se mást mým nickem,já žádný skalní buddhista nejsem...ale to už sem nepatří.

Jirko, lenže ako píšem, donedávna som nemala ani tucha o čom to je, mýlila som si tantru s mantrou a to by za istých okolností predsa len nebolo celkom bezproblémové ..:D-LOL--SHAME- Takže vo vlastnom záujme som si čo ma zaujíma pozrela :)-FLOWER--MUSIC-

dobře děláš -YES--THUMBSUP-

přihlásit se na kurs tantry v dobré víře,že si tam zazpíváš může být šok -CONFUSED--WINKIE-

..nebo taky milé překvapení - to už podle nátury :D

Ahoj, já si myslím že největší překážkou jsme mi sami, Ještě nejsme tak vyspěly. Vždyt k tomu je potřeba obrovská zodpovědnost. Každá myšlenka se ti hned zhmotní! Je potřeba žít TADY A TED, nemyslet na minulost ani budoucnost. Další překážkou jsou naše emoce, které jsou převážně negativní/ strach, závist, vztek, bolest, smutek atd.

Ahoj musím napsat,že s Tebou naprosto souhlasím,myslím si dokonce,že jsi dala i s tím kolem podle mne správný příklad,jde přesně o to,že se věnujeme často tolik tomu rozebírání sebe a naprosto přirozených věcí do takových hloubek,že zapomínáme žít a to co má plynout naprosto přirozeně se náhle zadrhne a my se pod neustálým zkoumáním svých pocitů se od svých duší a života spíš vzdalujeme.Potom se dostaneme do kolotoče kdy za každou těžší chvílí,kterou neumíme přijmout vidíme Karmické zatížení a zkoumáme a otevíráme minulé životy i když nemáme sílu ani na to zvládat tento. Znám mnoho lidí,kteří se právě tímto dostali mimo realitu života... Já to přirovnávám k dýchání,dýcháme naprosto volně a lehce a náhle začneme zkoumat zda jsme se nadechli dost dlouze,nebo krátce a to co plynulo naprosto lehce s tím náhle máme problém.Mnoho lidí se snaží vzdálit i od citů a pocitů.Od toho co nám bylo dáno do života jako velký dar.Ale právě láska a soucítění je to co nám ukazuje cestu životem i cestu,kterou má jít naše duše.A i žal a smutek nás často posunou mnohem dál-není náhoda,že právě ve smutku vznikají nejkrásnější díla.....
Pamatuji si jak žila moje babička,prababička-žily životem plným lásky a i když nebyl vždy jejich život lehký byly nám všem oporou se svou tichou vírou v srdcích.Nemuseli ji zkoumat ani pitvat každý svůj pocit,prostě žily a šířily kolem sebe klid,bezpečí a lásku.Dnes jsou lidé často vedeni k tomu,aby se odtrhávali od svých kořenů,od rodin-Od těch,kteří je potřebují a šli se podle jakýchsi vzorů hledat-hledat sami sebe.Přitom zapomínají na to,že pokud se nedokáží najít tam kde jsou,nedokáží se pravděpodobně najít ani nikde jinde.

Myslím,že v pozemských podmínkách je největší překážka ta,že se chceme právě od těch pozemských podmínek odtrhnout,odtrhnout se od svých citů a pocitů.Od soucítění,radosti,smutku.
Myslím,že největší kvalita kterou máme objevit je i ve slovech Dalajlámovy modlitby.

Ať se stanu v každé době, nyní a navždy,
ochráncem těch bez ochrany,
vůdcem pro ty, co ztratili cestu,
lodí pro ty, kteří plují přes oceán,
mostem pro ty, kteří přecházejí řeky,
úkrytem pro ty, co jsou v nebezpečí,
svítilnou pro ty, co nemají světlo,
útočištěm pro ty, co nemají kde hlavu složit,
a sluhou pro všechny potřebné.
To je smysl života, abychom si pomáhali. Jakoukoliv drobností.

Myslím,že pokud půjdeme touto cestou tak určitě budeme mít podmínky pro okamžité tvoření až do našeho odchodu ze života jisté :)
A pokud se naskytnou překážky najdeme cestu je nějak společně zvládnout

to je pekné.... :)

Pouzijem citaciu z Vaseho prispevku:

Dnes jsou lidé často vedeni k tomu,aby se odtrhávali od svých kořenů,od rodin-Od těch,kteří je potřebují a šli se podle jakýchsi vzorů hledat-hledat sami sebe.Přitom zapomínají na to,že pokud se nedokáží najít tam kde jsou,nedokáží se pravděpodobně najít ani nikde jinde.

Tusim toto je asi najmylnejsia predstava niektorych ludi o inych, o tych, co sa opovazili prekrocit hranice zauzivaneho myslenia, co to vlastne laska a spolupatricnost, vazenie si bliznych a aj sameho seba znamena. Casto som sa stretla s mladymi ludmi, ktori za rusko spolucitenia s blizkymi skryvali svoju vlastnu lenivost. Povedala by som, ze tak casto, ze ma taketo reci nepresvedcia o tom, ze ma pravo niekto sudit ludi, co sa vydali na tazku cestu nech uz na to ma dovod hocijaky. Casto som mala pocit, ze prave ti, co si z lenivosti nevedia zalozit ani vlastnu rodinu a radsej zostavaju zo svojou rodinou primarnou, lebo tak sa patri/ vsak ano?/ maju zelenu, lebo keby boli odkazani sami na seba, ako ludia dakedy, a museli sa toboz este aj postarat o svoju rodinu, tak by museli prijst o pohodlie, ktore maju vratane nakupovania samych pre seba, volneho casu. Ale vlastne naco to tu rozpisujem, ti co chcu pochopia a ti co nie, tak budu oduti, stale. Nemam pocit, ze by som sla hladat samu seba, aj ked so svojou primarnou rodinou nie som. Dokonca je to ovela tazsie, lebo mi ide o to, aby moja rodina, terajsia, bola pokope. Kto je tradicnejsie zalozeny? Ten, co veri v rodinu? Svoju vlastnu, svojho manzela, svoje deti? Alebo ten, co tvrdi, ze treba sa postarat o svojich rodicov/ a nakoniec sa o nich nepochybujem, ze postara ten, co s nimi nemusi dychat, aby im dokazal, ze ich ma rad/. Opicia laska podla mna je len mlatenie prazdnej slamy. Bez prinosu akejkolvek strane. Ak by som sla egoisticky za svojimi snami, bola by som sama, ale s rodicmi, uzivala by som si. No zmysel som v tom nevidela.

Moj poskromnejsi nazor.-FLOWER-
(nesudme, aby sme neboli sudeni, nikdy nevieme, ake pohnutky ini ludia maju a preto nemusime mat pravo posudzovat ludi o ktorych nevieme vobec nic)