Voľný pokec -
Astrologicky-co Vam roste?A cemu se nedari..
neznámy | 9.8.2017 12:31
Ahojky!Byla tu debatka o zahradkach a pestovani a tak me napadlo se zeptat,co Vam roste?Cemu se u vas dari?A naopak cemu se u vas nedari?A astrologicky proto,jestli Vy si to davate dohromady se svym radixem..:DJako treba kozorohovi se dari vinu ale Saturn dynamicky ho brzdi..Me treba vykvetla domaci yucca a co mam v truhliku i kdyz nehnojim,roste..:DTak se chci zeptat co Vam neroste,s cim mate problemy a naopak a jak si to vysvetlujete s vlastnim horoskopem a jestli vliv na urodu radix vubec ma..-FLOWER-
Cetla jsem,ze Saturn a Panna je o bide a hladomoru..protoze neni plodna..a casto Panen je bezdetnych,protoze nejsou plodne..Merkur neni plodny a Saturn omezuje.Diky za vyjadreni,co Vam roste a neroste..:)
Cetla jsem,ze Saturn a Panna je o bide a hladomoru..protoze neni plodna..a casto Panen je bezdetnych,protoze nejsou plodne..Merkur neni plodny a Saturn omezuje.Diky za vyjadreni,co Vam roste a neroste..:)
neznámy | 10.8.2017 00:48
Kdybych se zaměřovala na myšlenku, že všechno kolem mne pojde, tak vážně všechno kolem mě zdechne.
Dříve se u mě dařilo rybízům, trnkám, višním, javorům, nyní švestkám, dubům, břízám.
Bujně rostou kopřivy, bodláky, trávy.
Docela se daří feferonkám a bylinkám - bazalka, saturejka, tymián, majoránka, meduňka, řeřicha, máty.
Vypěstovala jsem i kukuřici a proso (traviny), dále mák, mrkev, ředkvičky, dýně, rajčata. Omylem i brambory.
Co chcípá a čemu se nedaří, jsou letničky, balkónovky, muškáty a okrasné rostliny květem.
Taky se mi podařilo umořit letité pokojovky; milované áronovité: monsteru, lopatkovec nebo tchýnin jazyk a další rostliny označované jako "nenáročné" pokojovky. Rostliny, jenž měly rády bohatou zálivku, jsem přelila, tudíž uhnily. Jen voděnky přežívají. Darované fialky a kaktusy zašly - jen jediný drží se, neb jej přehlížím a svou péčí nezatěžuji.
Komu se u mě daří, jsou aloe - těm se věnuji a nevadí jim to, ba prospívají :o)
Dříve se u mě dařilo rybízům, trnkám, višním, javorům, nyní švestkám, dubům, břízám.
Bujně rostou kopřivy, bodláky, trávy.
Docela se daří feferonkám a bylinkám - bazalka, saturejka, tymián, majoránka, meduňka, řeřicha, máty.
Vypěstovala jsem i kukuřici a proso (traviny), dále mák, mrkev, ředkvičky, dýně, rajčata. Omylem i brambory.
Co chcípá a čemu se nedaří, jsou letničky, balkónovky, muškáty a okrasné rostliny květem.
Taky se mi podařilo umořit letité pokojovky; milované áronovité: monsteru, lopatkovec nebo tchýnin jazyk a další rostliny označované jako "nenáročné" pokojovky. Rostliny, jenž měly rády bohatou zálivku, jsem přelila, tudíž uhnily. Jen voděnky přežívají. Darované fialky a kaktusy zašly - jen jediný drží se, neb jej přehlížím a svou péčí nezatěžuji.
Komu se u mě daří, jsou aloe - těm se věnuji a nevadí jim to, ba prospívají :o)
neznámy | 10.8.2017 08:18
Mala som záhrady dve. Najprv na chalupe, teraz pri dome. Darí a nedarí sa mi stále to isté, takže to bude asi súvisieť aj so mnou. :-)
Darí sa malinám, černiciam, čučoriedkam. Ale čučoriedky vlastne nie sú "moje", tie sadil syn. :-)
Daria sa mi paradajky, papriky, cukety, mrkvička, petržlen, zeler, hrášok, cibuľa, fazuľa, uhorky, zelené šaláty, špenát, šťaveľ, bylinky... nikdy sa mi nedarila kapusta, vždy to skončilo biedne. Rovnako s brokolicou a karfiolom.
A daria sa mi izbové rastliny. :-)
Darí sa malinám, černiciam, čučoriedkam. Ale čučoriedky vlastne nie sú "moje", tie sadil syn. :-)
Daria sa mi paradajky, papriky, cukety, mrkvička, petržlen, zeler, hrášok, cibuľa, fazuľa, uhorky, zelené šaláty, špenát, šťaveľ, bylinky... nikdy sa mi nedarila kapusta, vždy to skončilo biedne. Rovnako s brokolicou a karfiolom.
A daria sa mi izbové rastliny. :-)
marcie | 10.8.2017 08:32
nám sa v záhrade nedarí takmer ničomu, akurát malinám, tiež dopestujeme trochu hrášku a nejaké jahody, rajčiny, v skleníku rukolu, uhorky, kaleráby, špenát a redkvičky ... možno to bude tým, že máme veľa slimákov a nehnojíme umelými hnojivami ... a tiež tým, že záhrade nevenujeme až takú pozornosť ;) ... a ešte nám tam rastie voľne cesnak medvedí, keďže je to pri rieke a je tam vlhko ... -PUH-
neznámy » marcie | 10.8.2017 08:40
Väčšina záhradkárov má problém so slimákmi. My nie a vieš prečo? Lebo máme v záhrade žaby, ropuchy veľké ako tanier a tie požerú hmyz aj slimáky. :-D
Každý rok si do jazierka nakladú vajíčka, vypadá to vtedy, akoby tam niekto naťahal dlhý čierny perlový náhrdelník. Možno sa mi oplatilo, že som ich pri stavbe domu zachraňovala. Spolu so synom sme ich poprenášali neďaleko pozemku na vlhké miesto v tieni. A oni sa potom vrátili naspäť, ked už u nás mali znovu dobré podmienky.
No a ked som pri jazierku, narodilo sa nám tento rok veľa rybičiek a nevieme čo s nimi. :-(
Každý rok si do jazierka nakladú vajíčka, vypadá to vtedy, akoby tam niekto naťahal dlhý čierny perlový náhrdelník. Možno sa mi oplatilo, že som ich pri stavbe domu zachraňovala. Spolu so synom sme ich poprenášali neďaleko pozemku na vlhké miesto v tieni. A oni sa potom vrátili naspäť, ked už u nás mali znovu dobré podmienky.
No a ked som pri jazierku, narodilo sa nám tento rok veľa rybičiek a nevieme čo s nimi. :-(
neznámy | 10.8.2017 08:41
Zuzí, myslím, že na neúspech s kapustou sa podpisuje skôr pôda a vlahové pomery. Vyskúšaj ich sadiť po strukovinách, v jeseni prihnojiť slepačím trusom (alebo rozdrvenými škrupinami z vajec - tak to robím ja napr. i pod rajčiny), potom pôdu zrýľovať aspoň do hĺbky 30 cm a priesadky na jar vysádzať, keď sa teplota pohybuje okolo 15°C tak 1 - 1,5 týždňa. Kapusty vyžadujú rovinu a neznášajú mokrú pôdu. No a v júni je dobré použiť biologickú ochranu proti plesniam a bakteriálnym chorobám. Názov asi uvádzať nesmiem, no jedná sa o tzv. "chytrú hubu" a dopestuješ krásnu úrodu :)
neznámy | 10.8.2017 08:56
Ďakujem Anka :-), to s tým sadením po strukovinách môžem skúsiť. Inak máme záhradu vyhnojenú dobre maštalným hnojom /susedov koník a krava /, škrupiny suším, drvím a pravidelne pridávam do pôdy. Inak my máme dom na kopčeku na veľmi slnečnom mieste, možno to sa kapuste nepáči. Podobné podmienky sú aj na chalupe.
Zemina je ľahká, pesčitá.
Tú chytrú hubu ak nechceš tu prezradiť, aby si nerobila reklamu, hoď mi to prosím do pošty. Bio pomocníci sa vždy zídu. :-)
Zemina je ľahká, pesčitá.
Tú chytrú hubu ak nechceš tu prezradiť, aby si nerobila reklamu, hoď mi to prosím do pošty. Bio pomocníci sa vždy zídu. :-)
neznámy » marcie | 10.8.2017 13:28
Mně se daří tomu o co se není zapotřebí starat.
V permakultuře lze vyselektovat ty rostliny kterým se v dané lokalitě daří a nechat je růst na místech kde chtějí ony. Pak jen protrhávat plevel tak aby nezahlušil chtěnou rostlinu. Jistou míru plevele je dobré nechat aby rostlina měla "oporu", v přírodě se spousta rostlin vzájemné doplňuje i z řádu plevelovitých nejen konzumních.
Pak je dobré znát jakou která potřebuje půdu, podle toho ne/přihnojovat, vláhu ne/zavlažovat, slunce/stín, správný výsevní den (Lunární kalendář Marie Thun) a kypřit..nejlépe ploskořezem Fokina (ukrainský patnet).
To je naprosto zásadní.
Doporučuje se zkypřený plevelní podrost nechat na místé aby tvořil Přirozenou ochranu před vysycháním erozí a škudci.. mulčování. Já ale plevel vyhazuju do brázd kde po něm chodím a po dvou letech mám v brázdě kompost který znovu použiju v políčku.
Mám takto jednu brázdu plnou plevele uprostřed dvou políček.
Myslím si že výsledek je přímoúměrný ne/námaze a studiu patřičné moderní literatury, dnes se již ví že nejlepší výsledky se dosahují tam kde se nedělá nic. Ale to nic se musí dělat velmi efektivně. Tak aby to udělaly ty rostliny samy. přirozený biotop.
V této praxi nemám ještě tak bohaté zkušenosti abych mohl sklízet coby samozásobitel ale myslím si že to není nemožné.
S hlínou může s úspěchem pracovat každý ale s trochu jiným přístupem a v jiné oblasti.
Já například sadím výhradně to co se dá sníst. Což může být i překážka permakulturnímu vývoji. :)
V permakultuře lze vyselektovat ty rostliny kterým se v dané lokalitě daří a nechat je růst na místech kde chtějí ony. Pak jen protrhávat plevel tak aby nezahlušil chtěnou rostlinu. Jistou míru plevele je dobré nechat aby rostlina měla "oporu", v přírodě se spousta rostlin vzájemné doplňuje i z řádu plevelovitých nejen konzumních.
Pak je dobré znát jakou která potřebuje půdu, podle toho ne/přihnojovat, vláhu ne/zavlažovat, slunce/stín, správný výsevní den (Lunární kalendář Marie Thun) a kypřit..nejlépe ploskořezem Fokina (ukrainský patnet).
To je naprosto zásadní.
Doporučuje se zkypřený plevelní podrost nechat na místé aby tvořil Přirozenou ochranu před vysycháním erozí a škudci.. mulčování. Já ale plevel vyhazuju do brázd kde po něm chodím a po dvou letech mám v brázdě kompost který znovu použiju v políčku.
Mám takto jednu brázdu plnou plevele uprostřed dvou políček.
Myslím si že výsledek je přímoúměrný ne/námaze a studiu patřičné moderní literatury, dnes se již ví že nejlepší výsledky se dosahují tam kde se nedělá nic. Ale to nic se musí dělat velmi efektivně. Tak aby to udělaly ty rostliny samy. přirozený biotop.
V této praxi nemám ještě tak bohaté zkušenosti abych mohl sklízet coby samozásobitel ale myslím si že to není nemožné.
S hlínou může s úspěchem pracovat každý ale s trochu jiným přístupem a v jiné oblasti.
Já například sadím výhradně to co se dá sníst. Což může být i překážka permakulturnímu vývoji. :)
neznámy | 10.8.2017 13:35
Dá se na to nahlížet z vícero náhledů.
Můžeš analyzovat rostliny podle typů planet, svůj radix a vhodnost těch kterých plodin dle živlů a planet, pak můžeš sledovat vliv tranzitů.. nejsledovanější je luna a zatmění, nov+ úplněk.
Nejraději mám kořenovité (zeleninu), ty můžeš třeba sadit růže květiny..
Nejlepší je asi živlová diagnostika ke které přiřadíš vhodné rostliny které tě budou harmonizovat. Zelenina ovoce byliny..vše má svoji planetární kvalitu kterou potřebuješ anebo nepotřebuješ v prvé řadě podle toho je dobré sadit. Až pak další kritéria. Vždycky se najde dost věcí co člověk potřebuje a poroste to tam kde žije.
Můžeš analyzovat rostliny podle typů planet, svůj radix a vhodnost těch kterých plodin dle živlů a planet, pak můžeš sledovat vliv tranzitů.. nejsledovanější je luna a zatmění, nov+ úplněk.
Nejraději mám kořenovité (zeleninu), ty můžeš třeba sadit růže květiny..
Nejlepší je asi živlová diagnostika ke které přiřadíš vhodné rostliny které tě budou harmonizovat. Zelenina ovoce byliny..vše má svoji planetární kvalitu kterou potřebuješ anebo nepotřebuješ v prvé řadě podle toho je dobré sadit. Až pak další kritéria. Vždycky se najde dost věcí co člověk potřebuje a poroste to tam kde žije.
neznámy | 10.8.2017 13:42
to je mi jasné. člověk to dělá především proto že ho to baví.
No ale i tak je dobré pozorovat, co k čemu pasuje čemu se kde daří a kde ne.
to je jen všímavost. nezabere to čas. jen trénuje extenzitu mysli. aby člověk nehleděl jen stále vpřed ale i do stran i dozadu.
No ale i tak je dobré pozorovat, co k čemu pasuje čemu se kde daří a kde ne.
to je jen všímavost. nezabere to čas. jen trénuje extenzitu mysli. aby člověk nehleděl jen stále vpřed ale i do stran i dozadu.
Stránka:
Počítam horoskop...