Príroda a zmysly -
Kam namíříme pozornost, tam roste energie.
neznámy | 28.6.2014 06:15
K tomuto sa mi asociuje zivot jedneho mojho znameho, ktory vyhlasil, ze sa mu zivot prisposobuje.-LOL- Zrovna vtedy vstupoval do zalezitosti, ktora je o vsetkom moznom, len nie o tom, ze sa mu zivot prisposobuje. ALE! Momentalne je v obdobi, kedy sa mu zivot znovu prisposobuje, vstupuje do zalezitosti sakramentsky podobnej.:D
neznámy | 28.6.2014 07:19
Díky za doporučení cvičím denně v lese, taktéž pránajámu.
Rozpor který dedukujeme ze špatně pochopených slov nemusí být ještě rozpor skutečný.
Já třeba kdybych něco takového u jiných vnímal, tak bych se nejdříve zeptal jak to básník myslel. Až potom bych se jal uzavřít věc názorem. Osobní radu bych ale asi už nedával nepřišlo by mi to zdvořilé.
Ale ty už odpověď máš, takže není výkladu zapotřebí. ;)
Hósana
Rozpor který dedukujeme ze špatně pochopených slov nemusí být ještě rozpor skutečný.
Já třeba kdybych něco takového u jiných vnímal, tak bych se nejdříve zeptal jak to básník myslel. Až potom bych se jal uzavřít věc názorem. Osobní radu bych ale asi už nedával nepřišlo by mi to zdvořilé.
Ale ty už odpověď máš, takže není výkladu zapotřebí. ;)
Hósana
Saffiyah | 28.6.2014 07:20
Anooo, pomoz si, člověče, i pánbůh ti pomůže!
Dobré úmysly jsou bezcenné, pokud je nebudeme realizovat.
Jednou z nejtvrdších životních lekcí je, že se svět ani naše okolí nezajímá o úmysly, které nedoprovázejí činy. Reakce, kterých se nám dostane od našeho okolí v jakékoliv situaci, jsou vlastně odpověďmi na signály, které vysíláme my sami – na naše chování. Tyto signály jsou jediným způsobem, kterým můžeme ovlivnit, jak nás naše okolí bude vnímat, jak na nás bude reagovat. Jestliže se chováme cílevědomě, smysluplně a věcně, dostane se nám skvělých ohlasů. Čím lepší volba, tím lepší výsledek, čím lepší způsob chování, tím lepší hodnocení ze strany okolí.
Lidi nezajímají naše úmysly. Zajímá je to, co uděláme.
Dobré úmysly jsou bezcenné, pokud je nebudeme realizovat.
Jednou z nejtvrdších životních lekcí je, že se svět ani naše okolí nezajímá o úmysly, které nedoprovázejí činy. Reakce, kterých se nám dostane od našeho okolí v jakékoliv situaci, jsou vlastně odpověďmi na signály, které vysíláme my sami – na naše chování. Tyto signály jsou jediným způsobem, kterým můžeme ovlivnit, jak nás naše okolí bude vnímat, jak na nás bude reagovat. Jestliže se chováme cílevědomě, smysluplně a věcně, dostane se nám skvělých ohlasů. Čím lepší volba, tím lepší výsledek, čím lepší způsob chování, tím lepší hodnocení ze strany okolí.
Lidi nezajímají naše úmysly. Zajímá je to, co uděláme.
neznámy » Saffiyah | 28.6.2014 07:24
Ale toto já vím takto to přesně funguje.
Já jsem egregorem. Máme vlastní zákony a principy. Kápla jsi na to je to správně. Takto to funguje všude. V celém vesmíru je to stejné. Všude jan samý egregor. Pánaboha tam nenajdeš ale egregorů spousta.;)
Já jsem egregorem. Máme vlastní zákony a principy. Kápla jsi na to je to správně. Takto to funguje všude. V celém vesmíru je to stejné. Všude jan samý egregor. Pánaboha tam nenajdeš ale egregorů spousta.;)
neznámy | 28.6.2014 09:06
No já si myslím že je to otázka toho jestli by ty kostky chtěla hrát moc anbeo by ji bavilo to čekání.
Kdyby chtěla hrát moc tak by začala sama a mesiáš by se třeba přidal. Když do něčeho jdeme tak nám jsou síly horních světů nápomocny.
Když šel Honza do světa taky mu pomáhali všichni svatí. Ale když ležel za pecí, byla to mizérie když se nudil.
Jde myslím si pořád jen o to jestli jdeme, nebo stojíme. Jestli hrajeme, nebo čekáme.
Jestli žijeme, nebo koukáme jak žijí ti druzí. Nic jiné nerozhoduje o tom co se stane. Stane se jenom to co jsme si sami svými dřívějšími skutky uvařili + tím jak v současnoti s touto uvařenou realitou zacházíme. Existuje otroctví těla ale i ducha. A existuje i cesta z toho otroctví ven. My ale většinu času sedíme v temné cele, a obhajujeme si její skutečné zdi. A dbáme na to aby nám ty zdi nějaký "pošuk" nerozboural. Neboť máme rádi jistoty. :)
howgh -COFFEE-
Kdyby chtěla hrát moc tak by začala sama a mesiáš by se třeba přidal. Když do něčeho jdeme tak nám jsou síly horních světů nápomocny.
Když šel Honza do světa taky mu pomáhali všichni svatí. Ale když ležel za pecí, byla to mizérie když se nudil.
Jde myslím si pořád jen o to jestli jdeme, nebo stojíme. Jestli hrajeme, nebo čekáme.
Jestli žijeme, nebo koukáme jak žijí ti druzí. Nic jiné nerozhoduje o tom co se stane. Stane se jenom to co jsme si sami svými dřívějšími skutky uvařili + tím jak v současnoti s touto uvařenou realitou zacházíme. Existuje otroctví těla ale i ducha. A existuje i cesta z toho otroctví ven. My ale většinu času sedíme v temné cele, a obhajujeme si její skutečné zdi. A dbáme na to aby nám ty zdi nějaký "pošuk" nerozboural. Neboť máme rádi jistoty. :)
howgh -COFFEE-
neznámy | 28.6.2014 10:35
no jo, to byl Honza,ale co ti ostatni,kteri se take snazili ,tedy nelezeli doma za peci,ba naopak statecne se hnali vstric svemu stesti,mirili svou pozornost a doufali v rust energie a neuspeli.Stesti proste cekalo až na lineho Honzu,kterehe matka musela doslova vykopat z postele?Navic ani zdaleka nemiril tolik pozornosti na svuj cil ,draka porazil s prstem v nose a princeznu mu kral musel mnohdy primo vnutit.Ona je totiz i realita mnohdy takova,ze ke stesti driv prijde liny a hloupy Honza.
neznámy | 28.6.2014 10:45
u nas na slovensku to bol popolvar najvacsi na svete a lenivy nebol vobec. Len ludia ho kceli vidiet takeho, on sa na tej peci sice vyvaloval, ale potajme. Takze skor by sa dalo povedat, ze zdanie klame, a k stastiu dojde ten, kto si ho zasluzi, bez toho, ako onen dotycny vyzera navonok v ociach ludi. Popolvar mal tusim oproti ostatnym aj inu kvalitu, teda predcil ich tym, ze sa nedal obalamutit mamonom. Reci ludi mal v pazi a takisto aj vonkajsi lesk. Nezalezalo mu na tom, co sa o nom hovori a ani na tom, aby si namastil vrecka. Dalo by sa povedat, ze mu akakolvek falos bola cudzia. A vyznam tej rozpravky som videla v tom ze pocuval hlas svojho srdca.
neznámy | 28.6.2014 10:50
Zcela s tebou sdílím tvůj postoj.
Ano taková je realita. Zdánlivě líný a hloupý Honza ukazuje že moudrost světa je nám k ničemu stejně tak jako napínání vůle k výkonu. Honza je náš guru.
Honza totiž vede svoji pozornost přirozeně a lehce, né urputně a těžce.
A v tom je tajemství toho úspěchu. Honza se má rád a má radost ze života, proto se mu vše daří.
Pochopil tajemství meditace v pohybu, když slezl z pece.
Napětí a pozornost nejsou dobří přátelé, proto usilujeme li se v napětí, dosáhneme cíl který odpovídá stavu napětí - dostaneme zase jenom výsledek - napětí.
Zasáhneme li cíl pozorností lehce, dostaneme výsledek - lehkou blaženost a mír.
Ano taková je realita. Zdánlivě líný a hloupý Honza ukazuje že moudrost světa je nám k ničemu stejně tak jako napínání vůle k výkonu. Honza je náš guru.
Honza totiž vede svoji pozornost přirozeně a lehce, né urputně a těžce.
A v tom je tajemství toho úspěchu. Honza se má rád a má radost ze života, proto se mu vše daří.
Pochopil tajemství meditace v pohybu, když slezl z pece.
Napětí a pozornost nejsou dobří přátelé, proto usilujeme li se v napětí, dosáhneme cíl který odpovídá stavu napětí - dostaneme zase jenom výsledek - napětí.
Zasáhneme li cíl pozorností lehce, dostaneme výsledek - lehkou blaženost a mír.
Stránka:
Počítam horoskop...