Ľudská duša -
Slobodná vôľa
Takže by som preformuloval túto Tvoju vetu -
Řekl bych, že existence lidské svobodné volby vyplývá z nevědomosti
na
Řekl bych, že existence iluze lidské svobodné volby vyplývá z nevědomosti
Nebudu se pouštět do definic ega;v mém pojetí to není stacionární objekt,ale každým okamžikem -zážitkem,zkušeností se měnící.A to,co ho mění jsou právě možnosti volby a karma na ně navazující.Třeba zjistíš,že změnou dechu jde dosáhnout i pozitivní efekt a pak už je jen na tvém -svobodném- rozhodnutí tuto změnu do svého života zaintegrovat - to ale není předem dané od vzniku vesmíru (si myslím-ZZZZ-) i když je to - jako všechno- k dispozici jako potenciální možnost pro výběr..A taky si nemyslím,že by Univerzum bavilo se takovými mikroprkotinami zabývat -ROLL-,proč taky,když od toho má nás -COOL-:D
Záleží opäť na tom, z akej pozície na tú istú vec pozeráme.
A môžeme si byť vedomí oprávnenosti aj jedného aj druhého.
Pre túto chvíľu, pre túto prítomnosť sme ľudia, rozpolení v strede, časť patrí zemi, časť nebu. V tomto momentálnom stave sme vystavení dualite a má to nejaký význam.
Práve pre tú možnosť výberu.
Ja nepopieram, že zmenou dychu ide dosiahnuť pozitívny efekt - pozitívny pre mňa v danom okamžiku, vyhodnotím ho ako žiaduci a teda mám zas a znova príčinu nejako konať, niečo robiť, konkrétne v tomto prípade skrátiť dych, nie je to slobodné rozhodnutie. Slobodné rozhodnutie by muselo byť bezpríčinné a to je hlúposť, bez príčiny sa v tomto svete neudeje nič, to uznaj, buddhova polovička :)
A keďže na počiatku bola možná len jedna jediná akcia, tak to všetko je dané od vzniku vesmíru (si myslím-ZZZZ-)
A takisto je v poriadku, že si tu ja vykladám to svoje a tvrdím, že možnosť výberu je ilúzia. Všetko je stále v poriadku, lebo to inak byť nemôže.
Pšeš - pre túto chvíľu je to tak.
Áno, je to dočasne a príde čas, kedy sa budeme musieť duality vzdať, vzdať sa rozhodovania, vzdať sa možnosti výberu.
Nedá sa byť v dualite večne.
Pro mě svobodné je spíš ekvivalent pro vědomé =s vědomím možnosti výběru.
Jako že se uprostřed vesmíru náhle zjeví něco,co do něj nepatří a tudíž je to úplně svobodné =bez interakce - to je sice hezká teoretická možnost,ale v praxi dost nereálná ;)
A ako je to s vedomím si tých možností výberu, nerozumiem tomu ozaj, že kde vidíte možnosti. Veď spätne vždy môžete preskúmať svoje vlastné rozhodnutia, nie? A ak sa na ne pozriete, viete aj nájsť dôvod, prečo ste sa rozhodli, ako ste sa rozhodli, nie? A ak tam je dôvod, pre ktorý ste ho urobili, tak si ho nestrčíte za širák, nemôžete sa vrátiť do tej situácie, kedy ste sa rozhodovali a rozhodnúť sa inak. Udiala sa len jedna možnosť.
Ak sa Ti chce a máš čas, uveď mi zo svojho života jeden konkrétny príklad, kedy si sa slobodne rozhodol, môžeme to rozobrať a zistíme, že si sa nemohol rozhodnúť inak ;)
Ono to bude asi znít blbě-ROLL-,ale otázka vzniku vesmíru je jen jiná verze příběhu o slepici a vejci.A jsem přesvědčený,že když si odpovíš na jednu,zároveň budeš znát odpověď na druhou.
Akorát je tam ten problém s logickým myšlením (které pracuje s časem...).
Mám jiný návrh,bude pro Tebe jednodušší ;)
Zkus si udělat 5 pomalých nádechů,nebo 5 rychlých....a pak mi řekni,kterou možnost sis vybral a proč ;)
no a nebo si řekneš,proč bys to měl dělat (když ti to radí nějaký poloviční magor :D)
takže vybral sis svobodně ;) ?
A vážim si, že som dostala tú možnosť byť tu. V tejto dualite, cez ktorú mám možnosť vyberať si.
Je to Božia vôľa, je to On, kto túto dualitu, tento svet stvoril. A ako čiastočku seba samého ma poslal na neznámu cestu.
Nebudem iba trpezlivo čakať, kým sa nevrátim. Ale budem aj robiť všetko preto, aby som cestu k nemu nestratila.
Či Boh naplánoval každý pohyb moje bránice, alebo nádych a výdych ďalších sedem milárd podobných bytostí ako som ja, alebo som súčasťou jeho hry, tvorenia, ktoré je vždy nové, to nechám na neho.
Zo svojho ľudského hľadiska tak ďaleko nedovidím a myslím, že nikto z nás.
Tým, že sme sa stali ľuďmi, prevzali sme určité obmedzenia, nemáme totálne poznanie, iba si to občas vo svojej pýche môžeme myslieť.