Láska a vzťahy -
Touha
Když se muž vzdá svého mužského pólu ve vztahu se ženou, začne si tato žena připadat odmítavá a nežadoucí. To ji rozzlobí a probudí v ní ničivé síly. Její "neochočená" energie přestane podéhat jakémukoli řádu a stane se dokonce sebedestruktivní. Pro muže neplatí žádná výmluva - na něm je, aby kultivoval svůj vztah k ženě a ke světu a aby v tomto vztahu zaujal svůj pól, protože jedině tak v tomto vztahu může zůstat.
Není to z mé hlavy, ale zajímalo by mne, co si o tom myslíte. :-)
yin a yang sú celok. ak nefunguje yang, rozloží to aj yin, je po harmónii. to sedí. ale prečo prestal fungovať yang? že by preto, že yin nefungovalo? a takto by sme šli dokolečka....niečo mi uniklo...
tiež sa poteším ďalším reakciám
Myslím, že oba musí pracovat na kultivaci svého vztahu k druhému.
Jinak, když je žena odmítáná, a zvlášť když je sexuálně žádostivá a má potřebu doteků, může to přerůst zcela jistě v destruktivitu a většinou to pak samozřejmě schytá ten muž... a žena se trápí. Záleží na konkrétním případu. A po jak dlouhé době tohle nastalo a jestli předtím byl sexuální život uspokojivý pro oba...
Máš na mysli nějaký konkrétní případ?
A sdílím stejný názor jako Ty, že je to sepsáno hodně jednostranně a už když jsem si to četla poprvé, říkala jsem si, že totéž musí platit pro ženu.
Že má každý na starost tu svoji půlku vztahu, ale to jak ten druhý bude reagovat vlastně nemáš šanci ovlivnit.
A myslím, že to co píše Via Scentia je dobrým doplněním. Akorát si nemyslím, že vždy jde o porušení rovnováhy. Myslím, že v takových věcech hraje roli čas a stereotyp. A nemusí to nutně znamenat, že má žena se svým ženstvím nebo muž se svým mužstvím problém. Tohle téma by šlo rozvést... Kdyby tady byl Plája, ten by nám to všem opět podrobně vysvětlil :D
Takže ak muž prestane túžiť, či už preto že sa tak rozhodol - zaujímavé :D- alebo preto že si zvykol a prípadne si najde na chvilku milenku, veľmi rýchlo ho preberie takzvaná metóda kufor do ruky. Po nie časovo dlhom období a po zistení čo v nás stratil pri troške šťastia dostane šancu aby "zaujal svoj pól", avšak
na to aby vo vzťahu zostal by muselo byť priaznivých zopár iných faktorov, na ňom samom to určite nezáleží aj keby kultivoval neviem čo na svete..-FLOWER-
A ještě poznámka k tomu jak píšeš, že to v ženě nevyvolává destruktivní energie. Z vlastní zkušenosti vím, že ano. První fáze u mě byla, že jsem si uvědomila hodně věcí, snažila jsem se dělat všechno možné, chtěla sylšet jeho názor, pracovat na sobě atd atd. Pokud ale nefunguje nic, a snahu z druhé strany nevidíš, pak to zákonitě přechází přinejměnším k frustraci a posléze i k hněvu a destruktivitě. Pak samozřejmě přichází konec... No, neumím si představit zažít něco takového v manželstvím s dětmi. Jedině milenec, asi... Na to sice nemám povahu, ale co jiného by mi zbylo... Bych se zbláznila nemít vřelé objetí...
Jinač je fajn, že to vidíš tak pozitivně :D-BOW-
http://svetlojelaska.blog.cz/1212/svou-touhu-nikdy-nepotlacujte
Nezamlouvá se mi moc ale ani to nechat na muži ani to přehodit na ženu.
Ano, pravdou je, že vzít zodpovědnost za svůj život do vlastních rukou je nutné pro oba.
ALe co mě fakt zaujalo a co na mě funguje (což dělá můj přítel nějak přirozeně) je když tam píšou o tom jak se má postavit muž k ženině špatné náladě: "Víte, s jakým nasazením pracujete, když v zaměstnání dokončujete nějaký velký důležitý projekt. Se stejnou vervou se pusťte do její nálady. JE TO PRO VÁS VÝZVA. Dokážete proniknout do jejího těla a srdce s takovou láskou a důvtipem, že se navzdory sama sobě začne smát, uvolní se a celá se rozzáří?"
No to je jako přesné! Tohle kdybych nečetla :D Fakt to funguje! A on to prostě nedělá protože musí, on prostě ví jak na mě :D Ne, žeby všechno bylo takhle idylické, ale za tohle si ho fakt vážím!
Aby si nemyslela že som len hrdinka a prebieha mi všetko hladko, naopak. Až po rokoch som došla k tým záverom. Vo veku ako ty som bulila za každým mládencom jak krokodíl, vždy rok potom som nechcela vidieť ani pánsky sveter, tých listov (internet a mobil nebol :D) čo som popísala a básničiek naskladala a tých hodín čo som sa načakala a mnohokrát nič z toho. Strata času, moja blbost, alebo pomohlo? Ťažko povedať. Potom som stretla o hodne mladšieho chlapca a som s ním pätnásť rokov dodnes..Tak keď pán boh dá, aj motyka vystrelí. Čo viac dodať -ROFL-
Už píšem slohy jak ten Plájo, moc ho pozdravuj -HEART--LOL-
-KISS-
No, ale já jsem mluvila o minulém vztahu a rozhodně to nebylo myšleno jednostranně. Tak samozřejmě, že se nejprve dívám an sebe, přijde mi že je to nejrychlejší cesta jak pochopit. A dyť znáš mé názory. Musím ti taky psát elaborát? :D
Krátce a jednoduše jsem zkusila co se dalo, co mě tehdy napadlo. Tam byla chyba v tom, že on se mě vůbec nedotýkal, neobjímal, nepotřeboval fyzickou blízkost skoro vůbec a já to prostě potřebuju. Není to o tom, aby mi někdo uspokojoval moje potřeby, ale o tom, že si člověk najde podobného k sobě, aby to nebylo uspokojování potřeb, ale radost. Teď to tak s nynějším přítelem mám.
No jasně, že jsem mu řekla ádios, co jiného že? Vždyť jsem o tom psala, Blíža, Luna ASC Kozoroh, žádná voda a oheň, sám vzduch a země, nic, nevzpomínáš? To byl zase extrémní případ v mém případě... Jinak víceméně s tebou souhlasím co píšeš.
Ale chápu, že se potřebuješ vykecat :P-KISS- a poučít o tolik mladší zverokruho-kolegyni :D
Tiež asi závisí na tom, čo chceme hľadať na tom druhom, ak na ňom / nej budeme hľadať chyby, nájdeme ich, lebo kto hľadá nájde.
Ak bol vzťah zviazaný láskou, podľa mňa je vždy možné ho obnoviť so všetkým, čo k nemu patrí aj s túžbou. Zas ma napadá myšlienka z knihy Šamanovo telo, kde je písané niečo v tom zmysle, že ak potlačíme svoju prirodzenosť, hrozba prichádza z vnútra, ak ignorujeme svoje ja, hrozba prichádza zvonka.
Myslím si, že vzťah je tým umením života, ktoré je dané všetkým, aby sa cezeň a cez druhých mohli dvaja ľudia harmonizovať. Treba v ňom ponechať priestor prirodzenosti aj vedomiu. Vedome riadiť a usmerňovať prirodzené prejavy.
Stretla som veľa párov, ktoré padli za obeť živočíšnosti, ale pretrhnutie vedomého puta - neschopnosť riešiť každodenné problémy, neschopnosť sa vypočuť, trvanie si na svojich princípoch ohľadom výchovy a iných vecí - pôsobilo deštruktívne aj na pudový život, ktorý sa časom utlmil.
A potom som stretla páry, u ktorých energia natoľko smerovala k rešpektu v pracovnej oblasti, v oblasti výchovy a i., že sa zabudlo na prirodzenosť. V rodine bola dobrá starostlivosť o dieťa, dvaja dôstojne žijúci ľudia, ale také ochladenie, že takmer žiadny intímny život. Všetka energia smerovala inam, len nie k tomu, aby muž otvoril žene dvere, aby sa jej opýtal, ako sa cíti, aby ju objal a žena zabudla časom za jeho mužskú ochranu poďakovať, zabudla mu povedať, že je vďačná za tak skvelého manžela. Zabudli dávať jeden druhému, najprv nahlas a neskôr aj vo svojom vnútri.