Splňte si své přání s pomocí sklenice vody

pokiaľ má človek dar brilantnej intuície, alebo sa dopracoval duchovnou cestou k čistejšiemu vnímaniu, tak v tom prípade intuitívne pocity už nevychádzajú z ega, ale "zhora" a to je ako sa hovorí už vôľa božia. takéto obrazy a myšlienky je možné potom vedome podporovať a dodávať im energiu.

ak má človek nejaké priania, tak vlastne rieši nejaký malý (možno ja príjemný) problém. ak riešim niečo podobné ja, modlitbu formulujem asi tak, že ak je toto (čo si myslím) riešenie, nech sa to stane. ak nie, nechám to na boha

človek môže robiť svojim spôsobom čokoľvek. ak je srdcom v kontakte s bohom a dokáže mu všetko odovzdať, tak len veľmi ťažko spraví nejakú fatálnu chybu.

v podstate je to jednoduché. aj to čoho sa človek bojí že je mágia, nemusí byť mágiou ak sú myšlienky a priania formulované z čistého "božského" svetla, alebo z lásky. ak je v myšlienkach a slovách láska, je tam aj Boh. tam kde funguje čistá láska, nemôže byť ego a teda ani čierna mágia. ak je niekde strach a pochybnosti - "čo ak je to mágia" nie je tam dôvera - kde nie je dôvera, nie je ani láska (svetlo) a teda zostane len čierna temnota.

strach je často potrebný, aby sa nestalo niečo ešte horšie, ale samotné pochybnosti rozhodne nevedú k cieľu. je to skôr opatrnosť pohybu v tme. aby sme mohli niekam kráčať, potrebujeme zapáliť svetlo

aj homeopatia je čierna mágia? ak vložíš do vody alebo bielej cukrovej guličky (kryštál, orgonit) pozitívnu myšlienku - informáciu, tak v homeopatii táto informácia ruší negatívne programy v našich energetických a mentálnych harddiskoch a nahrádza ich pozitívnymi. negatívne programy sú tie, ktoré spôsobujú naše choroby a rovnako aj nešťastné udalosti. ak je náš program skrytý a nevedomý strach, nie je hriech ho nahradiť dôverou a láskou. ak náš program vznikol z dávnej zatrpknutosti, nenávisti, neprajnosti a závisti, nie je hriech ak odpustíme, aby bolo odpustené a dopriate aj nám. ak nám dá niekto nesprávny homeopaticý liek, ktorý má pozitívny účinok v uzdravení inej oblasti a tá oblasť je zdravá, tak človek z toho neochorie, akurát liek nezaberie na daný problém. v každom prípade to nie je hriech vložiť do seba pozitívnu informáciu.

ja mám napríklad prianie zarábať tisíce €. a nemyslím si, že je to egoistické prianie. egoistické prianie sa dá odhaliť skôr v otázke nie "čo si praješ", ale "prečo si to praješ". v tej druhej otázke sa skrýva naše skutočné prianie;)

dakujem ti velmi pekne :) krasne si to vysvetlil -THUMBSUP-

ale ja nemam strach...
ani z magie (ten maju ti, ktori caruju a pritom si su nie isti, ci predsa len nekonaju inak ako by mali - a tu je to podla reakcii evidentne) :)

a nemam strach ani z buducnosti, lebo caruju ti, ktori ho maju a magicky si chcu zaistit "istejsiu a pohodlnejsiu" buducnost/existenciu.


"pokiaľ má človek dar brilantnej intuície, alebo sa dopracoval duchovnou cestou k čistejšiemu vnímaniu, tak v tom prípade intuitívne pocity už nevychádzajú z ega, ale "zhora" a to je ako sa hovorí už vôľa božia. takéto obrazy a myšlienky je možné potom vedome podporovať a dodávať im energiu."

ano, to je prave "tragedia" magikov, ze si namyslaju
ako su uz daleko, aki su cisti a duchovne povzneseni, ze oni uz "mozu" aj carovat :)

iste - mozeme vsetko, ale az ked na to "dorastieme"
a zvycajne ked dorastieme, uz nemusime nic :)

Ako jeden mystik povedal...potom treba ešte trpezlivo donosiť telo :)

donosime, neboj sa o nas :)

Podělím se o svoji zkušenost, jak jsem si chtěla řídit život. Nikomu nic nevnucuji, každý ať si udělá obrázek sám...
Před lety jsem zjistila dar vnímavosti a byla nadšená, jak mi všechno dokonale funguje. Bylo módou hltat informace v tomto směru a zažívat zázraky, které skutečně přicházely. Svět ezoteriky, magie, karet, kamenů, Reiki zasvěcení i andělských zázraků mi začal ukazoval svoji sílu. Byla jsem nadšená a měla pocit, že mě nic nemůže překvapit.

Postupně jsem zjištovala, jak si tento přístup vybírá svoji daň. Nic není zadarmo a každý dar bývá vyvážen obětí. Příliš mnoho berliček jde do slepých uliček. A tak si moji „pomocníci“ přicházeli pro splátky…

V té době jsem se setkala s rakovinou a pomoc, na kterou jsem se doposud spoléhala, nepřicházela. Tehdy se ve mně spustila lavina pochybností a já ve strachu prožívala následující roky života.

Vstoupil do něj naprostý zmatek, chaos a pochyby o sobě. Stále jsem kolem sebe něco hledala a přitom pořádně nevěděla co. Stále mi mnoho věcí chybělo. Bezpodmínečná láska a pokora. Chybělo i mnoho informací pro pochopení souvislostí. To, co jsem našla a stále nacházím, jsem nakonec objevila. Sama v sobě.

Ničeho, co mě v životě potkalo, nelituji. Na své cestě jsem se učila chápat všechno, co na ni vstoupilo. Časem jsem pochopila, proč ke všem těm událostem došlo. Přestala jsem hledat. Věci do sebe začaly zapadat jako skládačky do puzzle a to přesně tam, kam měly.

Za všechno, co jsem prožila, děkuji.

Pochopila jsem, že stav věcí se dá zvrátit v kterémkoli okamžiku. Poznala jsem, proč vstoupila do mého života nemoc a co mi měla sdělit o sobě samotné. Přestala jsem s ní bojovat, pochopila ji a přijala jako obraz svého dosavadního života. Jako jeho nevyhnutelný důsledek. Změnila můj pohled na sebe a svět kolem. Kde bylo třeba, přehodila jsem výhybku: změnila myšlení, přístup k sobě i k okolí. Uzdravila jsem se. Bez operace. Bez léků.

Za každou zkušenost jsem vděčná. Sobě, svým pokusům i omylům. Každému člověku, neboť svým zrcadlem je mým učitelem. A hlavně vnitřní síle, bez které by se věci daly jen těžko uskutečnit.

Uvědoměním si sebe totiž můžeme udělat první krok k uzdravení. Protože schopnost sebeuzdravení, tento velký dar, máme v sobě všichni.

Je to dlouhá cesta, na které nejsou zkratky. Pouze práce, práce a zase práce – sám na sobě. Rozum a logika, neboť každá akce vyvolá reakci. A hlavně víra – nikdy nekončící víra, že překonám všechny pochybnosti. Že to dokážu: znovu se zvednout, jít dál, uvědomit si a stále se učit. A pak je tu vědomí, že potkám správné lidi ve správný okamžik. Neboť pokud je žák připraven, učitel se vždy najde. Je to dobrodružná cesta. A stojí za to!

dakujem ti za skusenost :) pre mna su choroby tela samostatna kapitola.. nikdy neskusam ist na to skratkou, ale vzdy patram po duchovnych pricinach. telo je prejav duse.. pokial mi niekto povie, aky ma zdravotny problem, vzdy sa ho spytam, ci ma v poriadku tu oblast, ktora tomu zodpoveda na dusevnej urovni. a samozrejme, nema