Saturn

z nejakeho dovodu su kone vraj priradovane marsu podla toho co som citala.....napada ma len ich pouzitie vo vojnach

Arabska astrologia ohladom zvierat a planet:

Saturn: Black animals and those living in holes in the ground; oxen, goats, horses, sheep, ermine, sable, weasel , cat , mouse, Jerboa, a1so black snakes, scorpions and other poisonous insects and fleas and beetles. Aquatic and nocturnal birds, ravens, swallows and flies.

Jupiter: Man, domestic animals and those with cloven hoots such as sheep, oxen, deer, those which are speckled and beautifully coloured, and edible, or speak1ng, or trained such as lions, cheetahs and leopards. Birds with straight beaks , grain eating, not black, pigeon, francolin, peacock, domestic fowls, hoopoe and lark.

Mars: Lion, leopard, wolf, wild pig, dog, destructive or mad wild beasts, venomous serpents. Flesh-eating birds with curved bills , nocturnal, water hens, bats, all red birds, wasps.

The Sun: Sheep, mountain goat, deer, Arab horse, lion, crocodile, nocturnal anima1s which remain concealed during the day. Eagle, ring-dove, turtle dove, cock and falcon.

Venus: All those wild animals Which have white or yellow hoofs such as gazelle, wild ass, mountain goat also large fish. Ring-dove, wild pigeon, sparrow, bulbul, nightingale, locusts and inedible birds.

Mercury: Ass, camel, domestic dog, fox, hare, Jackal, ermine, nocturnal creatures, small aquatic and terrestrial animals. Pigeon, starling, crickets, falcon, aquatic birds and nightingales.

The Moon: Camel, ox, sheep, elephant, giraffe, all beasts of burden obedient to man and domesticated. Ducks, cranes, carrion crows, herons, chicks, partridge.

-------------------
Saturnu patria prevazne tazne a pracovne zvierata + nocne tvory, Martovi lovci, pod jupitera patri clovek. Niektore veci sa prekryvaju ako trebars lev patri Slnku i Martovi, co celkom ma zmysel ...

nuz, vidis..a ja som zas citala to co som spomenula....je to ale vlastne jedno, nema to iny vyznam ako symbolicky...birds with straight beaks , grain eating, not black..:D

Ono tych priradeni je viac ale vecsinou nemaju moc logiku. Trebars Lilly daval do jednej skupiny pavuka, hyenu a vevericku co podla neho vsetko patri Merkurovi ...

Resp. ak to nejaku logiku ma, tak ta sa asi nedochovala :-)

tak pre takeho maga, co sa zaobera ceremonialnou magiou, tak len symbolicky vyznam to asi nebude mat:D

tak narpriklad kefer vlka, ci kona povazuje za marsovske zviera... logiku to ma, leb treba mat vzdy na pamati, ze charakteristiky nie su nikdy ciste... je to vzdy len o prevazujucom principe...-PUH-

pokial nepotrebuje to zviera na rozkrajanie alebo mu ostrihat srst, atd tak je to za 4 :D

Myslim, ze u niektorych logika akou sa riadia neostala uchovana, aka spolocna crta spaja pavuka, hyenu a vevericku tak aby sa dali priradit Merkurovi? Na druhu stranu ten Al-biruni co som postaval vyssie je pochopitelny aj bez dalsich vysvetleni ... niektore priradenie su zrozumitelnejsie nez ine.

Zajímalo by mě, jak by to pojal astrolog, který se zaobírá siderikem...

Ja mám saturn v rybách a v deviatom dome a neviem čo to znamená.

Snaž se hledat a buď trpělivá, to je jedna ze Saturnových vlastností.

Mám Saturna v 10 domě ve znamení Panny (+ Slunce a Měsíc v Panně). Vnímám ho tak, že skrze kariéru a práci přichází docela velké životní lekce - ale ne nutně vždy nepříjemné. Jakmile pochopím, co se po mě chce (z vyššího hlediska), dostává se mi i zasloužené odměny.
Pravdou je, že je pro mě práce i kariéra docela důležitá, beru svou práci zodpovědně a vážně, vše si musím vysloveně "vydřít"....nic nedostanu zadarmo. Ale výsledky pak stojí za to a bývají trvalé.

To je zajímavá konstelace, saturn ti fakt říká, tohle nebude zadarmo, musíš makat a třeba pak na staré kolena si užiješ peněz :D to beru srandovně, určitě to takhle neni, ale je tam ta dřina. No a panna značí, že v tom domě musí být pořadek, což se saturnu určitě líbí.
Jinak tento tvůj koment by occenil Ballin, ptal se tu na to, alespoň si to myslím -ROLL-

Ony ty peníze přichází i dřív než jen na stáří :), ale vždy po opravdu tvrdé dřině. Dřív jsem to vnímala jako nespravedlnost, že jiní "proplouvají" prací tak lehce a mají stejné peníze, nicméně jakmile jsem pochopila oč Sáťovi jde,už se nebouřím a makám -LOL- A on to umí ocenit -COOL-. Vlastně v práci naplňuju tu panenskou podstatu - kterou mám tak silnou a která se mi kdysi tak velmi nelíbila. V soukromém životě dávám průchod spíše mému Uranovi v 1.domě -YES-

Zdar Žufe, tak nám Uranova diskuze trochu šlape na paty, což? :) Je třeba vytáhnout vedení. Vlastními slovy to dneska nedám, ale mám tady pár zajímavých článků k tématu. První je taková volná úvaha od Thomase Moora z jeho Knihy o duši.

"Kdysi, asi před pěti nebo šesti sty lety, byla melancholie ztotožňována s římským bohem Saturnem. Být depresivní znamenalo „být spojen se
Saturnem“ a osoby chronicky náchylné k melancholii byly známé jako „Saturnovy děti“. Jelikož byla deprese ztotožňována s bohem a planetou
pojmenovanou podle něho, byla spojována také s vlastnostmi, které mu připisujeme. Saturn byl například znám jako „starý muž“, který vládl v dobách
„zlatého věku“. Kdykoli hovoříme o „zlatých letech“, nebo o „starých dobrých časech“, vzýváme tohoto boha, který je patronem minulosti. Stísněný
člověk si někdy myslí, že všechno dobré již patří minulosti a nic nezůstalo pro přítomnost nebo budoucnost. Takové melancholické myšlenky jsou
hluboce zakořeněny v Saturnově sklonu dávat přednost dnům minulým, vzpomínkám a pocitu, že čas je pomíjivý. Takové myšlenky a pocity plné
smutku odpovídají touze duše být zároveň v čase i ve věčnosti. A tak mohou působit zvláštní potěšení.
Depresi někdy spojujeme se stárnutím, ale mnohem častěji se jedná o stárnutí duše. Saturn neobdarovává jen zálibou ve „starých dobrých časech“, ale
vzbuzuje i více existenciální pocit, že život jde dál, že stárneme, nabíráme zkušenosti a možná jsme moudřejší. Právě to je Saturnův dar věku a
zkušenosti. Duše doposud ztotožňovaná s mládím náhle získává důležité vlastnosti stáří, které jsou pozitivní a užitečné. Když stáří popíráme, duše se
ztrácí v nepřirozeném lpění na mládí.
Deprese neposkytuje dar zkušenosti jako nějaký zřejmý fakt, ale jako nový postoj vůči sobě samému. Uvědomujete si, že něco prožíváte, že jste starší a
moudřejší. Víte, že život je utrpení – a na tomto poznání záleží. Nemůžete si už užívat oddávání se bezstarostné nevinnosti mládí. Je to poznání, které
nezbytně přináší jak smutek kvůli ztrátě, tak i radost z nového pocitu sebepřijetí a sebepoznání. Toto vědomí stáří je obestřeno melancholií, ale také má
v sobě jistou míru vznešenosti.
Je přirozené, že tento Saturnův vpád, který nazýváme depresí, vzbuzuje odpor. Rozloučit se s mládím je obtížné, protože to od nás zároveň vyžaduje
uznání smrti. Domnívám se však, že ti z nás, kteří se rozhodli pro věčné mládí, sami sebe uvrhli do těžkých zápasů s depresí. Když se zdráháme
Saturnovi sloužit, zveme ho k sobě domů. Saturnovy deprese dodávají barvu, hloubku a substanci duši, která z nějakého důvodu příliš dlouho laškuje s
mládím. Saturn přirozeně vystaví člověka bouřím a dá mu zestárnout; teplota, větry a čas budou mít na budovu svůj vliv. Saturnovým působením
dostávají úvahy hloubku, myšlení obsáhne větší časový horizont a životní události vyústí v pochopení naší skutečné a bytostné přirozenosti.
V tradičních textech je Saturn charakterizován jako chladný a vzdálený, ale má i jiné atributy. Lékařské knihy ho nazývaly bohem moudrosti a filozofické
reflexe. Úspěšný státník a básník Ficino ve svém dopise Giovannimu Calcantimu zmiňuje Saturna jako „jedinečný a božský dar“. Ficino napsal na konci
15. století knihu varující učence a studenty, aby si Saturna nepouštěli příliš do duše. Snadno totiž mohou při svém sedavém povolání propadnout
depresím a musí hledat způsoby, jak čelit jejich temným náladám. Stejně tak by ovšem bylo možné napsat knihu o nebezpečí života bez studia a
hloubání, bez úvah o vlastním životě. Saturnův vliv může být pro svou temnotu nebezpečný, ale jeho přínos k ekonomii duše je nezbytný. Když
Saturnově depresi dovolíte, aby vás navštívila, pocítíte změnu ve svém těle, ve svalech, v obličeji – jakousi úlevu po odložení břemene mladistvého
entuziasmu a „nesnesitelné lehkosti bytí“.
Stárnutí s sebou přináší rozvinutí osobnosti. Člověk se vynořuje z času, ovoce životní cesty dozrává a je sklízeno. Z renesančního hlediska jdou deprese,
stárnutí a individualita ruku v ruce: smutek stárnutí patří k tomu, že se člověk stává osobností. Melancholické myšlenky hloubí vnitřní prostor, kde se
může usídlit moudrost."

Thomas Moore, Kniha o duši

Druhý příspěvek je o poznání delší, ale je to opravdu kvalita.

* * *

CHVÁLA SATURNA
Rudolf Starý

Ó, Panovníče vznešeného jména a převeliké moci,
ó Vládci Saturne, jenž jsi chladný, sterilní,
chmurný a zhoubný...

(Z arabské modlitby k Saturnovi, 10. stol. p. Kr.)


Platónské dialogy někdy začínají nebo končí chvalozpěvem na příslušného boha nebo bohy, v jejichž posvátném okrsku nebo pod jejichž patronací se
dialog uskutečnil. Připomeňme si Faidra, v jehož samém závěru vyzývá Sókratés svého společníka, aby se pomodlili k tamějším bohům:
„Ó, milý Pane i ostatní bozi těchto míst, dejte mi, abych se stal krásným ve svém nitru; a to vnější, co mám, ať mi je v přátelství s nitrem.“ Atd.
Napadlo mě, že když astrolog zahajuje svůj výklad planety Saturna a dosud si uchoval povědomí o tom, že Saturn není jen obrovská masa hmoty
ženoucí se vesmírem, ale bohem, jemuž v naší duši odpovídá mocný psychický hybatel – a podle pohybu planety Saturna můžeme sledovat
zrcadlově pohyb tohoto odpovídajícího psychického faktoru –, měl by se pokusit nejprve o hymnus na Saturna, podobný tomu, jaké obsahují
Homérské hymny. V této prastaré sbírce bychom však hymnus na Krona/Saturna marně hledali. Tento bůh měl neblahou pověst patrně již v oněch
dávných dobách. Výčet jeho negativních vlastností a sklonů je rozsáhlý a velmi znepokojivý. Uveďme zde alespoň některé z nich: Saturn je temně
melancholický a depresivní, je přísným strážcem zákona, norem a zvyků, zmrazuje všechny podněty vůle a chtění, zejména ty, které směřují k
uspokojení slasti, omezuje veškerou činnost člověka a vytyčuje jí hranice, vyžaduje trvalé a soustavné úsilí a práci, plnění povinností a závazků, je
symbolem času, přesněji řečeno časnosti včetně vymezeného trvání lidského života. Ostatně mytický Saturn/Kronos polykal své děti hned po
narození. Je tradičně zobrazován jako stařec s kosou a jeho symbolem jsou přesýpací hodiny: písek se přesype z horní nádoby do dolní, nastává
neodvratný konec, je čas odejít. Na starých vyobrazeních najdeme Saturna také jako starce se zmrzačenými údy a s berlou. Je spojován s
vdovstvím, osiřelostí a bezdětností. Středověcí čeští astrologové ho obdařili jménem Hladolet – s narážkou na hlad a bídu, s níž je spojován (ačkoli v
Římě byl Saturn jednoznačně kladným bohem vegetace a bohaté úrody). Saturn je tradičně označován jako Strážce prahu, jako Pán duší, nebo také
karmy – to vše zní zlověstně, neboť to souvisí s životem v zásvětí. Když k tomuto výčtu přidáme lstivost, klam a předsudečnost, jež jsou mu rovněž
připisovány, a připomeneme jeho podobu věznitele a nemilosrdného soudce, dostaneme obraz, který si vskutku nezadá s obrazem docela slušného
obstarožního ďábla.
Liz Greeneová ve svém pokusu o revizi tohoto obrazu (Saturn, nový pohled na starého ďábla) uvádí, že dokonce i kladné vlastnosti spojované s touto
planetou nám připadají poněkud strohé: sebeovládání, ohleduplnost, šetrnost a obezřetnost. Saturn sice také slibuje spoustu užitečných věcí, ale k
těm můžeme dospět až po dlouholeté namáhavé práci plné odříkání a teprve poté, co se dokážeme vypořádat s mnoha protivenstvími. V horoskopu
vyznačuje Saturn ty oblasti života, v nichž se většinou cítíme omezováni, prožíváme zde svá zklamání a jsme nuceni překonávat mnoho překážek.
Ale ať už astrologové posuzují Saturna jako více či méně nepříznivou planetu, všichni se shodují v tom, že saturnská zkušenost je pro život člověka
nepostradatelná.
Zkusme se však podívat na Saturna z jistého specifického hlediska, které bychom mohli označit jako „morfologické“, a všimněme si těch jeho
vlastnosti, které mají pro utváření života lidí i přírody „tvaroslovný“ význam.

***

Tak především, Saturn tvaruje, je velkým Tvarovatelem všech věcí, lidí i jejich osudů. Svým tvarováním umožňuje, abychom byli vůbec skuteční,
abychom měli tělo a postavu: Saturn symbolizuje kostru lidského těla a kůži chránící a vymezující toto tělo ve vztahu k okolnímu světu (pokožka a
její erotogenní zóny příslušejí Venuši). Dává nám pevný tvar, jinak bychom se podobali oněm roztřeseným postavám bez pevných obrysů, jaké se
hojně vyskytují v povídkách Franze Kafky. Saturn stanovuje zákony sociálního života a umožňuje tak existenci řádu a občanské společnosti.
Saturnské tvarování se samozřejmě týká také astrologie. Saturn vytváří mandalu horoskopu i její strukturu. Lze si jej představit jako nejzazší vnější
kruh horoskopu. Přísně vzato, vnější, transsaturnské planety by se měly umísťovat vně horoskopu, za jeho vnějším obvodem (viz obr. 1).
Všechny tyto vnější planety nějakým způsobem překračují a zároveň narušují saturnskou strukturu horoskopu.
Uran se vymaňuje z této struktury (Uran/Saturn).
Neptun ji rozkládá a rozpouští.
Pluto ji křečovitě svírá, a tím vytváří jakousi druhotnou, nouzovou strukturu.
Mimochodem, totalitní režimy vznikly většinou v zemích, v nichž saturnská funkce řádu-zákona-tradice byla vážně oslabena nebo narušena. A
protože život, ani život sociálního organismu, nemůže existovat bez pevného tvaru, nastupuje v takovém případě nedostatečně rozvinutého Saturna
Pluto jako ten druh energie, který je s to udržet určitý celek pod svým mocenským tlakem pohromadě. Ve srovnání s civilizačně rozlišenou a
rozvinutou občanskou společností, jak ji představuje Saturn západních demokracií, je jednota, jež je výsledkem plutonické totality, zjevnou regresí
společnosti na úroveň kolektivistické despocie. Proto se po pádu totalitního režimu stala prvořadým úkolem obnova právního řádu, který měl nejprve
vytvořit rámec pro činnost všeho druhu, především ekonomickou. Jestliže se tak nestalo, byl to bezprostřední důsledek přežívajících bludů o
prvotnosti tzv. ekonomické základny a o automatickém působení ekonomických zákonů jako obdoby zákonů přírodovědních. Ve zdejších podmínkách
se princip, který souvisí s řádem, zákonem a tradicí a který astrologie spojuje s planetou Saturn, prosazuje jen obtížně, protože dominantním
archetypem českého kolektivního nevědomí je archetyp Herma/Merkura a znamení Blíženců. Vrozená úcta k zákonu, jak ji nacházíme u jiných
národů, byť i v poněkud těžkopádné podobě toporně vyznávaných předpisů, zde povážlivě chybí. Ctností (virtus) je naopak umění tento zákon
obratně obejít nebo důmyslně přelstít.
•Saturn je stavitelem domů, budovatelem měst a komunikací včetně infrastruktury. Poskytuje lidem příbytek a chrání je před vnějšími i vnitřními
nepřáteli. Plní tak funkci obranného mechanismu a lze jej přirovnat ke středověkému městu obehnanému hradbami a vyhloubenými příkopy. Chrání
nás před vnějšími útoky i před ataky vnitřních psychických sil (retrográdní Saturn). Je symbolem imunity také vůči virovým a psychickým
onemocněním.
•Je principem individuace (principium individuationis). Z kolektivní beztvaré masy nechá vyvstat jedince s jasně vymezenými osobnostními rysy. Je
tvůrcem genetické struktury jedince i jeho „genetického scénáře“. Proto se podílí rozhodující měrou při vytváření našeho Já a celé naší osobnosti. Je
zárukou naší trvalé identity.
•Je zárukou trvání věcí a tím i stability a kontinuity. Dává paměť, umožňuje precedenty a zakládá tradici. „Udělat tlustou čáru za minulostí“, jak zní
jedno ze zcestných hesel současnosti, je výzvou k vyřazení vlivu Saturna na život pospolitosti. Pospolitost bez pěstované a vyznávané tradice je však
beztvarý a pomíjivý jev.
•Vytvářením návyků a stereotypů usnadňuje život. Dokonce i to, co se na první pohled jeví jako nežádoucí uniformita, umožňuje kontakty mezi lidmi
a společenské formy styku (konvenční pozdrav zbavuje napětí a vytváří atmosféru důvěry). Tak vzniká pocit sounáležitosti lidí stejné civilizace a
kultury.
•Vytváří všechny druhy „nádob“ počínaje včelím úlem a konče hermetickou nádobou (vas hermeticum). V nich schraňuje a uchovává nejen látky a
věci, ale také životní zkušenosti, a díky tomu umožňuje dozrání vína stejně jako lidské osobnosti. Zralá zkušenost se v průběhu
kronovského/saturnského času (chronologicky) proměňuje v moudrost. Neoplatónská akademie ve Florencii vykládala etymologicky Saturna jako
sacer nous (posvátná mysl). Snad nejpozoruhodnější vlastností Saturna je jeho schopnost proměny. V alchymii platil Saturn za výchozí – velmi
nevábnou – látku, z níž na konci Díla vzniká zlato.
•Tím, že člověka vymezí jako smrtelnou bytost a určí mu „jeho počet dnů“ ho vede k tomu, aby své úsilí soustředil na dosažení trvalejších hodnot a
učí ho vážit si a využívat času (Carpe diem!).
•S tím také úzce souvisí podmíněnost krásy Saturnem, což je okolnost, která může na první pohled zarážet, ale která byla velmi dobře známa všem
romantickým básníkům. Jako by teprve krása, která pomíjí a vadne, nabývala své pravé hodnoty. Vzpomeňme Baudelaira, který řekl přibližně toto:
melancholie je oslnivým průvodcem krásy, a to do té míry, že si nedovedu představit nic krásného bez příměsi smutku.
•Umožňuje hru, o níž Schiller soudil, že je nejvlastnějším projevem lidského ducha. Umožňuje ji vymezením hřiště, mantinelů a herních pravidel a
vůbec platforem všeho druhu, v jejichž rámci se může uskutečnit nejen hra, ale jakákoli činnost, nemá-li se dít chaoticky a bez ohledu na zájmy a
potřeby ostatních. Tenisová hra, v níž hráč může podávat tolikrát, kolikrát se mu zachce, dokud se mu podání nepodaří tak, jak si přeje, ztrácí nejen
smysl, ale i půvab. Kromě toho Saturn podmiňuje hru i veškeré lidské konání logickým požadavkem „jestliže – pak“. Jestliže dodržíš ty a ty
podmínky a budeš postupovat správným způsobem (slovo „správný“ je pro Saturna klíčové), dosáhneš uznávaného výsledku.
•Tím, že učí zdrženlivosti a oddaluje naplnění, jehož je dárcem, stupňuje intenzitu prožitku a činí z něj rozkoš. Zní to jistě hodně absurdně, ale
Saturn je podmínkou rozkoše. Připravuje ji dlouhým odříkáním, neboť náruživost všeho druhu vede k obžerství, a tím i ty nejcennější věci ztrácejí na
hodnotě i chuti. Pokud dnešní době chybí někde Saturn, je to nejen oblast řádu, pořádku, solidnosti, ale kupodivu také oblast užívání radostí ze
života. Současná doba je stále ještě ve znamení konjunkce Urana a Neptuna z devadesátých let (přesná konjunkce nastala v roce 1993, nyní je
Neptun ve Vodnáři, což tvoří tzv. recepci, tj.svého druhu konjunkci mezi Neptunem a Uranem). Tyto tendence lze zjednodušeně vyjádřit heslem
„instantní spása“, čímž se myslí touha dosáhnout požitků a příslovečné pohody (Neptun) teď hned, a to pomocí nějakého neobvyklého a prudce
působícího prostředku (Uran). Německý časopis Psychologie heute hovoří v této souvislosti o syndromu, který označuje jako „epidemii selhání
sebekontroly“; jinými slovy, jde o selhání jedné z hlavních saturnských schopností, schopnosti držet své choutky na uzdě. Poživačnost bez asistence
Saturna končí v neužilosti, která opět stupňuje tempo a kvantitu a exotičnost při užívání života – a začarovaný kruh se uzavírá.
•Jinou takovou oblastí, která se Saturnem zdánlivě nijak nesouvisí, je oblast humoru. Saturn je nepopiratelně vážnost sama, a tam, kde se
nedostává saturnské serióznosti, jako je tomu ve zdejších podmínkách, se vážně nebere vůbec nic, ani to, co tvoří samy základy pospolitého a
státního života. Politika tak snadno sklouzne na úroveň panoptikální show. V takovém prostředí se humoru nedaří. Ten totiž vyžaduje jako svou
nezbytnou ingredienci nejen vážnost, ale přímo tragičnost života. Proto se dnes ze všech stran ozývá veselí všeho druhu, povětšině hlučné a
nesnesitelně hloupé. Humor vyrůstá z tragické vážnosti života a z překonání hrůz, jež člověka deptají, omezují a hrozí ho zahubit („zhoubný
Saturn“). Že tomu tak doopravdy je, dokazuje existence židovských anekdot, které často čerpají ze studnice životní moudrosti, ale třeba i anekdot o
anglických lordech a jejich sluzích, kteří za ně přebírají značnou část jejich saturnských funkcí. Zde je jedna taková anekdota: Sir Eustach sedí ve
studovně a čte Timesy. Vstoupí sluha a říká: „Sire, dovoluji si vám oznámit, že v kuchyni vypukl požár.“ – „Oznamte to lady,“ Jamesi, „víte přece, že
záležitostmi kuchyně se nezabývám.“
•Pokud se zdejšímu společenskému prostředí něčeho tragickou měrou nedostává, je to hodnotící soud. A na každém hodnotícím soudu se zásadním
způsobem podílí Saturn se svou vymezující funkcí. Ať už jde o logický soud (Saturn/Merkur), estetický soud (Saturn/Venuše) nebo celkové
hodnocení (Saturn/Luna), které, jak známo, pokládal Jung za racionální psychickou funkci, určující úlohu zde má vždy Saturn. Jen díky kombinaci
Saturna s ostatními planetami lze dospět k závěru, že něco je logicky správné, esteticky krásné nebo společensky přijatelné. Rejstřík saturnsky
podmíněného hodnotícího soudu je neobyčejně pestrý a byl vždy považován za výsostný znak vytříbené kultury. Tam, kde role Saturna jako nositele
řádu, zákona a nepsaných zvyklostí je ve společenském životě potlačena a znevážena, přestává obecně uznávaný a tradicí a příslušností k určité
kulturní oblasti posvěcený hodnotící soud platit, a v téže míře se společenský život začne rozkládat. Vytrácí se přesně ztvarovaný, vyvážený a
obecně sdílený cit pro to, co je únosné, a co nikoli. Co se pohybuje v rámci morálních norem, a co překračuje všechny meze a nelze to již tolerovat.
Na co je příjemné se dívat, a na co je nesnesitelný pohled. Co je vážnost, a co je fraška. Co je zdravé, a co je zvrácené. Kde končí hravost, a kde
začíná trapná exhibice. Jedním slovem, co je slušnost, a co sprostota.
•Vědecký objektivismus vyloučil pod heslem nehodnotící vědy (Wertfreiheit) citovou funkci ahodnocení ze všech věd o člověku počínaje historiografií
a konče politologií, a dokonce ipsychologií. Tím však otevřel cestu nejpustší zaujatosti a iracionálním, zcela nevědomým sklonům a idiosynkraziím.
Pod záminkou zdržení se hodnotícího soudu se dějí orgie nejsvévolnějšího odsuzování, denuncování a znevažování. Společnost tak postupně ztrácí
schopnost zvážit, co je hodnotné, a co bezcenné. Sám pojem hodnoty, zejména kulturní hodnoty, se stává předmětem primitivního výsměchu. Vtéto
vlně novodobého pseudovědeckého barbarství se daří oportunistům a demagogům všeho druhu, neboť to je stav, v němž je dovoleno vše. A nejen
to, vše je dokonce možné. Za těchto okolností hrozí, že lidský život ztratí hodnotu, a tím i důstojnost, neboť ta spočívá ve vědomém přijetí,
vyznávání a ztělesnění určitých hodnot.
• Jestliže se s hodnotami zachází jako s proměnlivými veličinami, ztrácí lidská existence pevné zakotvení a člověk se stává náchylným davovým
psychózám; pak jen vyčkává, co mu držitelé moci předloží jako svou „momentální hodnotu“, která se jim právě hodí v mocenské hře. Propadlost
časnosti a pouze zjevnému světu (explikátnímu řádu, jak by řekl W. Keepin) se tím dovršuje. Není čeho se zachytit. Lze jen v dáli zaslechnout
Krysařovu píšťalu.
Je vždy nebezpečné vyloučit kterýkoli ze základních kosmických principů z utváření života. A Saturn tvaruje nejen hmotné věci, ale také myšlenky a
city. A jednou z jeho nezastupitelných funkcí je chránit nás před námi samými.

Perfektný článok, vďaka...Zaujímavé, ako sedí.-FLOWER-

Pomaly začínam o niečo lepšie rozumieť depresii tohto a hlavne minulého roku, myslím, že je saturnského pôvodu a pasujem sa s ňou ako teplomilný živočích s polárnymi teplotami - nie je to teda nijaký heroický výkon.
A o to horšie mi to ide, že som depresiami nikdy predtým netrpela a momentálne mi na riešenie vecí nepomáha nič z môjho predošlého salámového životného štýlu, ku ktorému ma hnala asi najskôr dominantná venuša a utiekavý neptún.

Saturn mi až do novembra tranzituje 10. domom (spoločenské postavenie, práca), ktorému vládne venuša a tú mám v 7. dome. Obe tieto oblasti vyžadujú nadmernú hĺbavosť a námahu (ktorá ma už totálne vyčerpáva), o to viac, že v radixe mám tesný kvadrát saturna a jupitera na merkúr, a ten merkúr vládne môjmu siedmemu domu, v ktorom mám aj venušu (ktorá je vládcom 10. domu), nehovoriac už o v článku spomínanej bolesti...

Čo sa však týka stability a ovocia, ktoré by mal saturnovský princíp priniesť za námahu a vytrvalosť, tak to zatiaľ nemôžem potvrdiť ani z ďaleka. Alebo som princíp saturna ešte stále nepochopila. Ešte v septembri som uvažovala o ďalšom štúdiu, o inej práci, no postupne som to odsúvala, lebo ukrátená o energiu som sa rozhodla, že na súčasnom mieste mám "istotu", tak treba prekonať krízu zo streotypu a vážiť si to, čo mi momentálne zamestnanie ponúka. Postupne som nadobúdala pocit, že by mi to malo stačiť, mala by som sa s tým uspokojiť...Lenže istota sa stále viac mení na neistotu a ja začínam pochybovať o tom, či precízne čakanie na to, kedy mi tranzit saturna 10. domom skončí, bolo správne rozhodnutie. No a tie obavy rastú aj preto, že v tom 10. dome mám pluto, takže celá situácia začína vytláčať moje charakteristické neptúnske reakcie, ktoré nie sú dostatočnou obranou voči saturnu a začínam sa voči saturnu brániť ako plutónčan - z extrému do extrému.

"Z mojej skúsenosti teda zatiaľ na margo saturna toľkoto: na posratého aj budar spadne!" A váľanie sa v hov..ch nikomu nie je príjemné. O šťastí sa nedá hovoriť ani zďaleka, ale ponaučenie určite plynie - istota je veľmi prchavý pojem, treba sa naučiť pozrieť realite do očí takej aká je, neprikrášľovať si ju, neplakať nad ňou a neodsúvať ju.

No, takto .. stabilita neznamena vzdy zmieranie sa s aktualnym stavom. Je to sucast stability ale pokial ide o Saturna neda sa vytvorit status quo v nestabilnych podmienkach. Takze stabilita moze byt tam kde uz stabiita je, kde nie je musi clovek vynalozit usilie navyse aby ju udrzal/vytvoril. A ak je toho usilia moc, nemusi sa mu to podarit. Tolko teoria.

Praxou nemozem prispiet lebo mi chyba perspektiva. Mal som sice minuly rok aspekty Saturna na Slnko, Mesiac, Merkur-Pluto, Mars a Jupiter, spolu 6 tranzitov. Ale v pripade Saturnu treba vzdy vyckat casu, kym sa zacne hodnotit, je to pomaly princip ... V kazdom pripade si nemyslim ze som viedol salamisticky zivot predtym a toto bolo i tak velmi narocne obdobie. Byt o 15-20 rokov starsi asi zalomim. Dusevne mozno este horsie, ine by bolo keby je to moje prve stretnutie s tazkymi stavmi. Tam je dobre si udrzat vedomie ze co ide dole musi ist aj hore. Ked Saturn uhne, uhne i stres.

Ale v tvojom pripade by som neriesil len Saturna, ale aj Pluta a Urana. Su v oktiloch na tvoju Mars - Uran oppoziciu. Hlavne aspekt Pluto oktil Mars je narocny na fyzicke sily. Tiez mam teraz Pluto konjunkcia Mars v tranzitoch ...

Ajaj! Saturn tranzitující X. domem je téma, o kterém si myslím, že už mohu něco málo napsat (navíc - jako ty mám rovněž Pluto v X.d.). :)

Tranzitní Saturn mi vstoupil na hrot X. domu na jaře 2010 a dotknul se tak Luny ve Vahách (-konj. MC). Zastihlo mě to v opravdu příhodné životní situaci: byl jsem zrovna na několikaměsíční služební cestě a bolestivě ve mě při tom dozníval jeden vztah. Jsem muzikant a pamatuji si, že moje výkony v tom období navzdory stavu absolutní citové rozbombardovanosti byly kupodivu kvalitní a stabilní. Samo tohle období se však vyznačovalo nesmírnou náladovostí a chvílemi až téměř citovou paralýzou, bylo to, jako kdyby na mě ležela těžká deka melancholie a já se nemohl pohout a nadechnout. Po návratu domů jsem však i přes několik smutných událostí začal prožívat čímsi krásné a zvláštní období: Saturn jakoby mě donutil poprvé v životě brát vážně a poctivě svojí emocionalitu a zavrhnout falešný a povrchní stoicismus, který jsem v předchozích letech tak rád dával na odiv.

Později se Saturn vzdálil od Luny a MC a začal se přibližovat k nativnímu Plutonovi - to jsem začal mít opravdu staženou řiť. Kolem léta jsem opět začal trpět svým starým neduhem - trémou. Během podzimu byl Saturn už v dohledu nat. Pluta (orbis cca 3 stupně) a v té době přišla nabídka jet v prosinci na turné s opravdu dobrým kvartetem, kterou jsem pochopitelně přijal. S příchodem září jakobych už definitivně uzavřel tu milostnou kapitolu, v jejímž zajetí jsem byl půl roku a například jsem se odhodlal k holotropnímu dýchání. Začala mě v té době hodně zajímat hlubinná psychologie a astrologie. Nicméně stav vnitřní úzkosti strašlivě sílil (to jsem si také sliboval od toho holotropka - trochu prokouknout pravé příčiny té úzkosti). Po hráčské stránce jsem byl ve velice dobré formě, ale tréma ještě víc sílila. Prosincové turné jsem nakonec odehrál velmi dobře, ale za cenu toho, že jsem si před každým koncertem musel "šlehnout" Inderal. Byl to pocit zvláštní ambivalence - na jednu stranu mi bylo jasné, že se mi povedlo z kariérního hlediska něco velkého, ale na druhou stranu jsem věděl, že nebýt prášků, nedopadlo by to tak dobře. Pochopil jsem, že takhle se dál nedá a s příchodem r. 2011 jsem na třičtvrtě roku zabalil fidlátka a byl jsem poprvé v životě nezaměstnaný.

V průběhu roku 2011 se Saturn opět odklonil k Luně a takto mi přecházel přes X. dům. Bylo to období životní introspekce, kdy jsem o samotě a v sociální izolaci krutě bilancoval nad svými celoživotními snahami, úspěchy a nezdary a v některých věcech jsem čelil velmi nepříjemnému pohledu do zrcadla. Jakékoli pokusy sehnat jinou práci mimo můj dosavadní obor v té době selhávaly. Takto to vydrželo až do podzimu a že nevíš, kdy přesně jsem opět vybalil fidlátka a vrátil se na pódium? Na začátku října 2011, tzn. v době, kdy Saturn přesně dosedl na Plutona (a kromě něj přes něj přešel i Merkur a Venuše). Ve svém rozhodnutí vrátit se k hudbě jsem nepřihlížel k tranzitům, o těch jsem nevěděl skoro nic, bylo to prostě tak, že mi skončila podpora a úspory z účtu se začaly ztenčovat. Pochopil jsem, že musím prostě NĚCO dělat. Ocitnul jsem se znovu na pódiu - a musím říci, že za změněných podmínek. Cítil jsem se vyrovnanější, lehčí, tréma sice úplně nezmizela, ale je to o něčem úplně jiném. A cítil jsem velikou úlevu a zadostiučinění. Zvláštní věc - myslel jsem, že po 9-ti měsíční celkové pauze od nástroje se na něj budu znovu zdlouhavě učit a příjemně jsem se překvapil, během pár dnů "to" tam zase bylo.

Tak asi tak.

Čestál, musíme se do toho dát, ty si strašně aktivní dneska :D
a já zase strašně pasivní, a tak čítám knihu teďkom..a na netu se mi chtěla napsat jen tahle kratičká zpráva...:O