Ľudská duša -
Súcit
lak | 2.2.2019 02:41
Židovská pověst vypráví příběh truchlící vdovy, jejíž jediný syn nedávno zemřel při tragické nehodě. Tato zoufalá žena zašla za sva-tým mužem, aby jí pomohl. „Přiveďte prosím mého syna zpět k ži-votu," prosila jej. „Nepochybně máte moc, abyste vyléčil mojezlome-né srdce." Tento muž chvíli přemýšlel a poté řekl: „Přineste mně hoř-čičné semínko z domu, jenž nepoznal bolest. Tímto semenem vylé-čím Váš smutek."
Povzbuzena tímto slibem se vdova okamžitě vydala na cestu. Nej-dříve zašla do nejbohatšího domu vesnice. Tomuto domu se jistě bo-lest vyhýbá, pomyslela si. Když jí otevřeli, vdova prohlásila: „Hledám dům, jenž nikdy nepoznal smutek. Našla jsem to místo1" Paní domu se na ni smutně usmála a odpověděla: „Přišla jste do nesprávného domu!" Pozvala ji dovnitř a detailně jí popsala všechna neštěstí, jež její rodinu postihla. Vdova s touto ženou zůstala několik dní, aby ji utěšila.
Poté pokračovala ve svém hledání, avšak kamkoliv zašla, ať se jed-nalo o chudý a chatrný přístřešek, anebo o výstavný dům, všude na-rážela na životy poznamenané utrpením a bolestí. Příběhy, jež vy-slechla, ji velmi dojaly. Vždy naslouchala s účastí a s porozuměním a dělala vše, co bylo v jejích silách, aby lidem v jejich trápení ulehči-la. Nakonec zapomněla na smysl svého putování, avšak díky svému soucítění s bolestí druhých byla její rána vyléčena.
Povzbuzena tímto slibem se vdova okamžitě vydala na cestu. Nej-dříve zašla do nejbohatšího domu vesnice. Tomuto domu se jistě bo-lest vyhýbá, pomyslela si. Když jí otevřeli, vdova prohlásila: „Hledám dům, jenž nikdy nepoznal smutek. Našla jsem to místo1" Paní domu se na ni smutně usmála a odpověděla: „Přišla jste do nesprávného domu!" Pozvala ji dovnitř a detailně jí popsala všechna neštěstí, jež její rodinu postihla. Vdova s touto ženou zůstala několik dní, aby ji utěšila.
Poté pokračovala ve svém hledání, avšak kamkoliv zašla, ať se jed-nalo o chudý a chatrný přístřešek, anebo o výstavný dům, všude na-rážela na životy poznamenané utrpením a bolestí. Příběhy, jež vy-slechla, ji velmi dojaly. Vždy naslouchala s účastí a s porozuměním a dělala vše, co bylo v jejích silách, aby lidem v jejich trápení ulehči-la. Nakonec zapomněla na smysl svého putování, avšak díky svému soucítění s bolestí druhých byla její rána vyléčena.
Ľudia majú rôzne nastavenie na spracovávanie stresu. Nešťasté situácie niekto spracuje postupne, od žiaľu po prijatie, ten má šťastie. To isté môže psychicky labilných ľudí položiť na lopatky, stratia dôveru v život, izolujú sa a asi aj umierajú nešťastní.
Počítam horoskop...