Ezoterika a záhady -
Aby se magia splnila
Co takhle se odevzdat někomu, kdo do kategorie libej nespadá? Co se oddat někomu, kdo mě sere? ne na celej život, jen na půl dne. CO se asi tak stane?Moje první reakce bejvá, že mám tendenci se proti němu stavět do opozice.
Ale?
--
Bylo to zase to starý pako:D-THUMBSUP-
hnát se za cílem (džungle) a neuvědomovat si, že cesta tady je cíl (život) mi nikdy nefungovalo...:)
Sakra, ale není tu žádná středoevropská sedlácká šamanská tradice, s tím by se mělo něco udělat. Co to tu běhalo před pár stovkama let, keltové?-CONFUSED-
Takhle, já neříkám, že za jistých podmínek právě tohle nemůže mít zásadní terapeutický efekt, jenom říkám, že by to muselo být za hodně zvláštních a výjimečných podmínek (a takový momenty prostě vycítíš), ne jako nějakej experiment vzniklej na základě toho, že ten můj Egon Jaják:D se nudí, neví co se sebou a rád si zahrává.
"sedlácká šamanská tradice"-LOL--ROFL- tak ta tady určitě je. Věštění z ovaru, komunikace s hovězí bohyní, pivní mystéria a vidlové tance...:D
Ale jsem taky pro Kelty-THUMBSUP-, Bójové byli jiná klasa, než Markomani, Kvádové a pak Slovani (dodneška nacházej keltofilové tady kousek od nás na Blaníku ty jejich mince - duhovky)
stačí pět minut gůglovat a už najdeš jistě dosti nabídek kurzů, seminářů, apod... popřípadě známé Střílky...
si myslím, že to je taková light verze k oné zmiňované džungli...
jdeš se odevzdat někomu nelibýmu, abys tu opozici - obranu-strach - ego prokouk a nechal to pracovat..:)
pomuckat se s dívčinou a ve slabý chvíli jí říct co tě trápí je fajn, ale nakolik ti to vážně dá šanci vidět svý ego v akci?
proto je nebezpečnější a přínosnější odevzdat se skutečnýmu "nepříteli"
vidlový tance, to je něco jak když skáču na rejč, ne:D
no, stím se asi nic dělat nedá. ta živá tradice umřela a ty pokusy o oživení, co tu běžej, mi přijdou umělý. nevim, tohle jsme asi prokaučovali, v tom maj indoši fakt navrch..-YAWNEE-
ale naši jsou oba z vesnice a naopak když se topí morana nebo pálej čarodky, koukám na to jak fotbalista na puk..
ale co bych si třeba dal je potní chýše, k potu mám kladnej vztah a možná, že bych to jednou moh předat i svejm synům..
dneska ty holky..hm..
ale abych byl fér, tak musím přiznat, že představa že by se mi někdo takovej přece jen vloudil do života a já bych skončil v 60 s papundeklovým baráčkem dvojkolákem na sběr mě teda děsí..
z mýho pohledu tak jak to cejtím, je úplně normální a správný když na začátku chlap ženský ukazuje, koukni co dovedu, koukni, co ti nabízim, jak jsem silnej,m schopnej, štědrej, etc...no prostě taneček pudů.
jsou to takový sameččí námluvy.
a samička se usmívá a užívá si to. ovšem dnešní samičky (neříkám že všechny)mám pocit, že tuhle fázi námluv nechtěj pustit a očekávaj, že kolem nich bude sameček takhle tajtrlíkovat co nejdéle, ideálně celý život.
na jednu stranu to chápu (jde jim o hnízdečko a blaho svoje a dětiček) na druhou stranu některejm slečnám se to blaho mám pocit nějak splašilo, viz Prada a Karibik.
Je to blbý, ale už jsem třeba hodně dlouho neslyšel holku někde na ulici, že by řekla že se těší, že pro kluka něco udělá, že mu udělá radost. SPíš slyším on je supr, zavezl mě tam a tam, masíruje mě, zařídil to a to.
Jasně, jsem taky sebestřednej, ale součást toho co mi dělá dobře je i dělat dobře druhýmu..
Takže ideální vztah je možná ten, kterej přes tyhle archetypy vůbec nejde, začíná c o nejpomalejc, postupným "očucháváním" a každej je tam co nejvíc za celýho sebe. Tyhle vztahy ovšem můžou mít relativně příjemný a taky rychlý konce:)
Osobne jsem se asi ochoten zmenit tak jak v budoucnu chci i bez partnera,delam to kvuli sobe.
V partnerstvi uz jsem si prosel sve.Osobne vyznavam to,ze clovek nejde vlastnit a slovem "miluji te" by se nemelo citove vydirat.Pokud nekoho miluji jeste neznamena ze mne take miluje.Jde o muj cit vuci druhe osobe a je to muj cit vuci nekomu.Partnerka kterou mohu milovat s tim ze ji miluji vlastne nema nic spolecneho.Pokud to opjetuje ,pak je to prijemny bonus k me zamilovanosti.
Lide si asi hodne pletou samotu s osamocenim.Myslim si ze pokud nekdo neumi byt sam ,pak tezko nekdy zazije harmonicky vztah.
To ze je clovek osamoceny neni vada ani nemoc.Je to jen momentalni stav kdy mam duvod byt smutny z osamelosti.Samotu chapu jako prijemny dar jak poznat sam sebe.
Spoustu paru se treba od prvniho dne rozchazi a neuvedomuji si to.
Nekteri se rozchazeji tyden.....jiny treba 20 let ....
a ani si nemyslím, že je konzervativní myslet si, že by žena měla mít muže v úctě...na druhou stranu se přiznám, že jsem čím dál radši, když dokáže mít i muž sám sebe v úctě...a nenechá se třeba chytit do pastí, které my ženy dokážeme docela slušně rozehrát-co si budeme nalhávat ; )
všechno se dá zneužít...jen jestli spíš tak nějak nezneužíváme sami sebe ; )
myslím si, že až člověk prokoukne/opustí nebo přijme tohle, může prožívat opravdu plnohodnotný vztah...
btw i o tomhle je magie...
