OTAZKA PRE RODICOV

no musim sa opytat co je podla vas spravne .kedy by v akom veku ci podla vyvynusti mali odist deti z rodicovskeho domu a postarat sa same o seba ?
je surove nechat odist decko z domu do ineho mesta ci krajiny a nechat ho nech si vsetko vyskusa na svojej kozi same a bud uspeje alebo sa vrati?
alebo drzat ho doma a pomahat mu akosa len da az kym mu nenasetrime na byt a az ked uz je zabezpecene ho nechame vyletiet?
co mu menej ublizi a co ho posilni a urobi stastnejsim clovekom mam v tom dost velku dilemu.parvaroma.

Myslim si, ze dospele dieta same vyciti kedy sa ma osamostatnit a nie je spravne manipulovat ho ani tym smerom ze ma odist, pretoze by to mohlo pochopit aj tak, ze ho nemame radi (=vyhaname ho), a ani tym smerom ze ma zostat, pretoze by sme tym spochybnili jeho schopnost postarat sa o seba a teda aj nasu vychovu :).

Je predsa uplne normalne, ked sa dospely clovek osamostani. Bohuzial je to tazke uskutocnit v dnesnej dobe, ked si mladi ludia zo svojho platu - ak maju to stastie ze pracuju - nemozu dovolit kupit byt a tak zostavaju u rodicov, alebo ti odvaznejsi odchadzaju do cudziny, aby si zarobili na zivot.

Tak isto si myslím že je to individuálne.Ale som zástancom názoru že každé potrebuje byť preč z domu,je to dobrá škola,aj keby sa malo neskôr vrátiť.Už na strednej som pozorovala že spolužiaci,čo bývali na internáte boli samostatnejší a vedeli lepšie hospodáriť ako ja,čo som bývala doma.Osamostatnila som sa neskôr,nelutujem,hoci znova ma to ťahá do rodičovského domu.Mám sedemnásťročnú dcéru-jedináčika a pravdu povedané,ledva čakám pokial ju vypoklonkujem preč.Radšej cestuje pol dňa ,akoby mala byť na internáte,je zvyknutá na servis,čo sa jej poskytuje.Myslím že ona je presne adept,zrelý na pobyt mimo rodičov,čo i len na čas,lebo sa z nej stane príživník;)

Také jsem toho názoru, že je dobré je hodit do vody, aby se naučili plavat. Přišlo to samo, že dcery cítily potřebu se osamostatnit a řídily se intuicí. Doma měly vždycky a dosud mají dveře otevřené. Život je nejlepší škola života. Já jsem už jenom z povzdálí sledovala, jak si vedou. Nechala jsem je, ať se snaží a když bylo třeba, tak jsem pomohla. Mnohokrát jsem měla nutkání jim nabídnout i finanční pomoc, ale pak jsem se zasekla a čekala, až jim do života přijde ten pravý. Takže jsem se nakonec dočkala a až když se vdávaly, tak obě dostaly víc než slušné věno do toho pravého začátku.-FLOWER-

Budem neskutočne šťastná,ak si raz budem môcť povedať to isté.Pre mňa to znamená ,že som ako rodič nezlyhala a splnila si svoju úlohu-BYE-

syn studuje v Londyne, pomahame mu trochu a aj si zaraba... na Vianoce bol doma a uz aj naznacil, ze na Slovensko sa pravdepodobne nevrati. A dcera tento rok zacala studovat ani nie tak velmi daleko, ale byva na internate... Takze sa pomaly zacinaju osamostatnovat, obaja brigaduju a privirabaju si, ale obom zatial prispievame aj my-rodičia. Ked zacnu pracovat, urcite sa budu vracat aj domov, lebo vztahy medzi nami su vynikajuce, ale natrvalo sa uz asi domov nevratia... A ci je surove nechat odist dieta do zahanicia? A co spravite, ked je to jeho snom? Stari rodicia nam vycitali, ze sme ho pustili, ale radsej sme si to vydiskutovali so starými rodičmi ako po rokoch pocuvat, že sme mu nedovolili studovat to, co chcel, tam kde chcel.

Ahoj Janka, no tak asi čím skôr sa dokážu o seba postarať, tým lepšie pre nich. Rodič by nemal svoje deti vyhadzovať z domu, no tie by si to mali uvedomiť samé, že už nastal ten čas osamostatniť sa. Zvlášť v takom prípade, ak rodič sám má čo robiť, aby sa uživil. A už vôbec by dospelé deti nemali čakať na to, že im rodičia našetria na bývanie alebo zabezpečia domáci full service. Poskytnúť pomoc to zas áno. Sama mám brata o 5 rokov staršieho, ktorý ešte stále býva s rodičmi. V zahraničí bol tak maximálne na mesiac na nejakej brigáde. Aj to minul viac ako zarobil. Ja som bola od malička bojko. Nikde som nechodila sama. No raz som sa rozhodla, že to prekonám a odcestovala som do Anglicka. Nikto mi neveril, že to dokážem, ale stalo sa. Vrátila som sa domov oveľa sebavedomejšia, spokojnejšia a tak trochu aj hrdá sama na seba. No a samozrejme som si aj zarobila, aj keď to nestačilo na kúpu bytu, ale na štart to postačilo. Čo sa týka môjho brata, tak mám pocit, že čím dlhšie ostane s rodičmi, tým horšie pre neho. Možno by sa aj chcel osamostatniť, len asi má strach zo zodpovednosti. Viem ,že aj rodičom by sa uľavilo, no nemajú to srdce vyháňať ho. Ja sa cítim oveľa slobodnejšie a šťastnejšie, keď nebývam s rodičmi. Aspoň sa na seba viac tešíme, keď sa dlhšie nevidíme.
Zatiaľ sa dívam na to ešte len z pohľadu dospelého dieťaťa, pretože mám ešte malého syna. No až raz bude dospelý, tak ho budem tiež viesť k tomu, aby sa čím skôr osamostatnil a podporovať ho v tom. No nie preto, aby som sa ho zbavila, ale pre jeho dobro. Pretože si myslím , že takéto samostatné deti sú šťastnejšie a majú pevnejšie svoj život v rukách... Pekný deň :)

jaj dakujem vam vsetkym za vase nazory moja dcera je v zahranici necele tri roky a tiez sa najblizsie roky pravdepodobne nevrati lebo by tu nenasla adekvatnu pracu.no a to zacali dve prenajali si dom a uz tam maju dalsie 3 dievcence z trnavy co prisli za nimi a uz aj robia bolo to pre ne lahsie o to ze dosli do nachystaneho domu a vsetko im tie usadlicky nase pomohli povybavovat. tiez si nevyskakuju ale vidim ze si dovolia viac ako keby boli tu a mne este dcera aj pomaha lebo som zas bez roboty.u mna sa to nejak uzavrelo ako kruh v 23 som sa vydavala a mala dieta rozviedla s prvym muzom, druhy zomrel a po ockovej smrti som zase s mamou. a som rada lebo rodicov mam rada aj ked ocino mi hrozne chyba. teraz je zas pre mna vymozenostou skype lebo kazdy den prehodime par viet a vobec mi nepride ze tu dcera neni aj teraz v sobotu sa vracala ,,domov,, lebo uz to vola domov a vobec mi to lucenie neprislo ako keby sla niekde do vedlajsej dediny.velka to vymozenost ten internet.
este raz nech sa vsetkym dari ci uz tu alebo vonku parvaroma.:)-FLOWER-

Já si myslím, že bychom to měli nechat na dítěti samém. Já mám syna 21v srpnu mu bude 22. Zatím nezakláda rodinu, ted si vzal půjičku a koupil si auto. I když mi na jídlo přispěje, pořád mu to vyjde levněji, než kdyby si měl platit podnájem, nebo pronájem. To je pouze jedná část,tá druhá je o vzájemné toleranci, náš syn má svůj pokoj a koho si tam přivede je dospoěly ,tak to neřešíme, má v nás nejenom volnost , ale důvěru a k tomu ještě máma ,táta hotel. Až se ožewní postará se , vím to, protože to nehrotíme na druhou stranu do extrému, žijeme si s manželem svůj život, klidně odjedem na dovču a nevařím mu na měsíc dopředu atd. Na druhou stranu jde opravdu o vzájemnou toleranci, a soužití a to je individuální v každé rodině. Důležité je aby jste Žili a nechali žít ve společném žití. Vždyt dříve a to bylo správne žilo několik generací pospolu. To vše zničil Matrix.

Myslim, ze cim viac pilierov tym stabilnejsi dom. U nas kedysi otec zarabal 4/5 domaceho rozpoctu, ked nahle zomrel skoro sme skoncili na ulici - 3 deti pod 15 rokov a mama so zakladkou v regione s 30% nezamestnanostou v case pred EU, ked boli zavrete hranice. Niektore dobre umysly, rodicovske istoty, take ako ze "im nasterime na vlastny byt a potom pustime", existuju len ako iluzie, lebo nie vzdy sa da takto planovat. Takze aj tvoj pripad, keby Pavla nestala na vlastnych nohach, tak teraz ked si nezamestnana by si niesla zodpovednost este aj za nu. Ale kedze sa osamostatnila moze ona pomoct tebe.

Ved vidím , že ty si vyrovnany čůlovíček, přeji vše nej nej. Užívej si to s mamkou, já se o mamku starala s manželem 10 let. Víš nejhorší na tom bylo, že již to nebyla ona. Měla těžkou mozkovou mrtvici, nemohla mluvit a přesto že měla změnenou i osobnost a moc mi chyběla a chybí dodnes,již není mezi námi. To bylo to nejhorší s čím sem se musela vyrovnat, když vidíš fizycké tělo milovanéhého rodiče a už to není on. Myslím si, že tam jsem se hodně naučila bezpodmínečné lásky. Mysli na své dítě jenom v tom nejlepším a děkuj bohu že se mu v cizině daří skvěle. Chápu i tebe jako matku, styska se určitě, ale na druhou stranu se slyšíte. jste v kontu, oproti emigrovanym lidem za totáče.